Kreml

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že úterní setkání jeho dvou vyslanců s ruským vládcem Vladimirem Putinem bylo „docela dobré“. Podle šéfa Bílého domu však není jasné, co se bude dít dál. Zvláštní zmocněnec Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner měli podle Trumpa ze schůzky v Kremlu dojem, že Rusové o dohodu o ukončení agrese na Ukrajině „velmi stojí“. Podle Putina jsou v americkém plánu některé body, se kterými Rusko nesouhlasí. Ukrajina se brání plnohodnotné ruské invazi od února 2022.

Svržený syrský diktátor Bašár Asad před rokem uprchl s rodinou do Ruska. Za „humanitární“ azyl prý musel uzavřít dohodu o mlčenlivosti. Podle zdrojů listu Die Zeit pobývá v luxusním mrakodrapu v Moskvě, kde hraje on-line hry. Vládce, jemuž se přezdívá „Řezník z Damašku“, za války nechal bombardovat civilní obyvatelstvo a mučit své odpůrce. Přes sto tisíc lidí za jeho vlády zmizelo.

Ruský vládce Vladimir Putin jednal v Kremlu s americkým zmocněncem Stevem Witkoffem a zetěm prezidenta USA Donalda Trumpa Jaredem Kushnerem o rusko-ukrajinské válce. Po téměř pěti hodinách debata skončila bez výsledku. Rusko dosud odmítlo všechny návrhy a pokračuje v agresi proti Ukrajině, kde pomalu zabírá další území a ostřeluje cíle po celé zemi.

Ruský vládce Vladimir Putin podepsal koncem minulého týdne zákon o rozpočtu na rok 2026 a na další tři roky. Kreml hodlá vynaložit téměř 30 procent rozpočtu na armádu a nákup zbraní – 12,93 bilionu rublů (asi 3,47 bilionu korun). Dalších 3,91 bilionu rublů (asi 1,05 bilionu korun) je vyčleněno na „národní bezpečnost“, která zahrnuje rozpočty ministerstva vnitra, ruské Národní gardy, speciálních služeb a Federální vězeňské služby. Celkem bezpečnostní složky obdrží 16,84 bilionu rublů (asi 4,51 bilionu korun), tedy 38 procent rozpočtu.

Doživotní tresty vězení udělil ruský soud osmi mužům za jejich údajný podíl na bombovém útoku, který v říjnu 2022 vážně poničil Krymský most spojující okupovaný poloostrov s ruskou pevninou. Informovala o tom ruská státní tisková agentura TASS. Devatenáct kilometrů dlouhá silniční a železniční stavba, jejíž provoz v roce 2018 zahájil ruský prezident Vladimir Putin, symbolizuje podle agentur Reuters a AFP protiprávní anexi Krymu Ruskem v roce 2014.

Klíčoví američtí, ukrajinští i evropští vyjednávači odjeli v pondělí ze Ženevy, kde v neděli připravili upravený mírový rámec pro možné ukončení ruské války na Ukrajině. Předseda ukrajinského parlamentu Ruslan Stefančuk v reakci uvedl, že součástí bezpečnostních záruk pro Ukrajinu musí být členství v Evropské unii a NATO. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pondělí uvedl, že Rusko upravený plán nedostalo a nechystá se tento týden jednat s USA. Unijní lídři zároveň o situaci jednali v Angole.

Britský soud poslal v pátek krajně pravicového politika a bývalého poslance Evropského parlamentu (EP) Nathana Gilla na 10,5 roku do vězení. Podle rozsudku přijímal úplatky za to, že v médiích a před evropskými zákonodárci opakovaně pronášel pochvalná vyjádření o Rusku.

Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski označil sabotáž na železnici za akt státního terorismu a slíbil odpověď, která nebude jen diplomatická. Šéf polské obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz následně oznámil, že armáda nasadí deset tisíc vojáků, aby pomohli ochránit bezpečnost kritické infrastruktury. Polské úřady také uvedly, že zadržely několik lidí podezřelých z napomáhání sabotérům, kterými byla dle prokuratury dvojice Ukrajinců, která údajně uprchla do Běloruska.

Kvůli nebezpečí „bezprostředního výbuchu“ nařídily rumunské úřady evakuovat dvě obce u hranic s Ukrajinou poté, co ruský dron způsobil požár na tankeru se zkapalněným plynem. Uvedla to rumunská tisková agentura Agerpress.

Soud v Petrohradu poslal osmnáctiletou Dianu Loginovovou na dalších třináct dní do vězení. Stalo se tak v den, kdy jí vypršel předchozí trest za zpívání Kremlem zakázané písně. Ruským cenzorům oficiálně vadí píseň Jsi voják od exilové zpěvačky Monětočky, která podle nich uráží armádu a kterou Loginovová také zpívala. Podle nových zákonů přijatých po plnohodnotné invazi na Ukrajinu úřady udělily hudebnici nejprve pokutu a pak po sobě dva třináctidenní tresty vězení. Spolu s ní byl opět ke stejnému trestu odsouzen i kytarista jejich skupiny Stoptajm a zároveň partner Loginovové Alexandr Orlov. Případ podle komentátorů ilustruje stále větší represe občanské společnosti ruským režimem.

Ruští vojáci postoupili hlouběji do východoukrajinského města Pokrovsk. Hrozí dobytí strategického města i obklíčení širší oblasti, píše server Kyiv Independent. Podle ukrajinských vojáků ve městě probíhají pouliční boje. Prezident napadené země Volodymyr Zelenskyj označil situaci u Pokrovsku za nejtěžší na celé frontě. Rusko tvrdí, že boje u města přeruší, aby tam mohli přijet novináři. Kyjev ale žurnalisty varuje, aby slibům Moskvy nevěřili.

Britská policie ve čtvrtek zatkla v Londýně tři muže podezřelé z napomáhání ruským zpravodajským službám, informovaly s odkazem na policejní prohlášení agentury a deník The Guardian. Muže ve věku 48, 45 a 44 let zatkli detektivové z protiteroristického oddělení v centrálním a západním Londýně na základě zákona o národní bezpečnosti, uvedla metropolitní policie. Zemí, které se údajné trestné činy týkaly, je podle prohlášení Rusko.

Ruský vládce Vladimir Putin během posledního hovoru s prezidentem USA Donaldem Trumpem naznačil, že je ochoten vzdát se částí ukrajinské Záporožské a Chersonské oblasti, které ruské síly částečně okupují, výměnou za celou Doněckou oblast. Píše to deník The Washington Post (WP) s odkazem na dva vysoce postavené americké činitele. Podle informací deníku Financial Times (FT) Trump v pátek vyzval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského k přijetí ruských podmínek. Putin údajně pohrozil „zničením“ Ukrajiny, pokud podmínky nesplní.

Šéf Kremlu Vladimir Putin během srpnového setkání na Aljašce poučoval prezidenta Donalda Trumpa o ruských středověkých a raně novověkých vůdcích, čímž šéfa Bílého domu zaskočil. Píše to deník Financial Times (FT) s odkazem na své zdroje. Trump ze summitu podle listu málem odešel poté, co Putin odmítl dohodu o příměří a požadoval, aby Ukrajina postoupila další území. Od té doby americká podpora Kyjeva sílí, podotýká FT.

Dočasný syrský prezident Ahmad Šará je poprvé od pádu režimu Bašára Asada podporovaného Ruskem na návštěvě Moskvy. Šará před schůzkou s ruským vládcem Vladimirem Putinem uvedl, že Damašek respektuje všechny dohody uzavřené s Ruskem v minulosti. Podle zdroje AFP chce šéfa Kremlu požádat o vydání Asada.

Ruská Federální bezpečnostní služba (FSB) začala stíhat prominentní exilové kritiky režimu Vladimira Putina. Jde o Michaila Chodorkovského a další známá jména, která založila ruskou protiválečnou komisi. FSB je viní z terorismu s cílem vyvolat v Rusku převrat. Moskva trestním stíháním i jinou úřední šikanou dokáže nepohodlným lidem, kteří utekli za hranice, výrazně znepříjemnit život. Pocítili to už mnozí politici, advokáti, podnikatelé, novináři nebo umělci.

Americký prezident Donald Trump prý možná řekne ruskému vládci Vladimiru Putinovi, že pokud válka neskončí, mohl by bránící se Ukrajině poskytnout naváděné střely Tomahawk s plochou drahou letu. Jeho prohlášení cituje agentura Reuters. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už dříve v neděli zmínil telefonický hovor s Trumpem – a to podruhé za dva dny. Kreml vyjádřil „vážné znepokojení“ nad zprávami, že Zelenskyj s Trumpem hovořil právě o možném poskytnutí střel Tomahawk.

Vladimir Putin slíbil ázerbájdžánskému prezidentovi Ilhamu Alijevovi odškodnit pozůstalé po obětech loňského zřícení letadla ázerbájdžánských aerolinek. U letounu v ruském vzdušném prostoru vybuchly dvě ruské rakety, řekl ruský vládce podle agentury Reuters při čtvrtečním setkání obou lídrů na okraji summitu postsovětského Společenství nezávislých států v Dušanbe.

Francouzská justice bude soudit čínského kapitána lodi z takzvané ruské stínové flotily, kterou francouzští vojáci ve středu zadrželi u pobřeží Bretaně. Plavidlo se podle agentury Reuters pohybovalo kolem Dánska během nedávných přeletů dronů, jež vedly k uzavření několika letišť v zemi. Agentura napsala, že loď mohla být do incidentů zapojena. Kodaň ani Paříž se k tomuto podezření nevyjádřily.

Rusko modernizovalo své rakety tak, aby se při úderech na ukrajinské cíle dokázaly vyhnout americkým systémům protivzdušné obrany Patriot, píše list Financial Times (FT) s odkazem na ukrajinské i západní činitele.

Ruská pravoslavná církev zdaleka neslouží jen jako duchovní instituce, ale také jako nástroj politické propagandy. Moskva podle zjištění agentury Reuters zaplatila pravoslavným kněžím z Moldavska, aby ovlivňovali tamní volby pomocí účtů na síti Telegram. Na svých kanálech měli varovat před údajně zkaženým Západem. Tyto narativy nejen v moldavských volbách často zdůrazňují proruské strany.

Moldavané půjdou v neděli k – opět – nesmírně důležitým parlamentním volbám. O další čtyři roky u moci v nich usiluje proevropská vláda, proti které se staví několik opozičních otevřeně či skrytě proruských stran. Moskva podle Kišiněva i řady médií před hlasováním znovu vyostřila svou hybridní kampaň, kterou proti zemi dlouhodobě vede a jejímž cílem je prozápadní směřování země narušit. Kromě skryté podpory některých stran či šíření dezinformací se také pokouší uplácet voliče a vyvolávat nepokoje.

Rusko chce nové uspořádání vztahu mezi mocnostmi, shrnul politiku Kremlu bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL). Někdejší šéf české diplomacie a poradce prezidenta Tomáš Petříček se domnívá, že Kreml chce mít ve zmíněném novém řádu mnohem větší slovo. O problematice diskutovali v Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem.

Ukrajinské letectvo oznámilo, že zničilo ruský stíhací bombardér Su-34, který útočil klouzavými bombami na Záporoží. Kyjev zveřejnil video z operace speciální jednotky, jež zničila při středečním náletu několik ruských transportních letadel a radarů na okupovaném Krymu. Moskva v noci opět udeřila na sousední zemi pomocí dronů.