Kreml

Jako „překvapivou“ hodnotí některá média úterní cestu maďarského premiéra Viktora Orbána do Kyjeva. Šéf Fideszu patří ke konzistentním kritikům podpory Kyjeva – ať už vojenské, či finanční – a lavíruje mezi podporou ruského vládce Vladimira Putina a působením v Evropské unii. Jeho kroky však podle analytiků více prospívají Kremlu – ať už dlouhodobý odpor vůči protiruským sankcím, či snaha o mírová jednání podle ruských podmínek.

Soud v ruském Jekatěrinburgu zahájil proces s americkým novinářem Evanem Gershkovichem, který je obžalovaný ze špionáže. Ruské úřady na Urale nechaly krátce před prvním slyšením reportéry žurnalistu natočit. Byl vidět ve skleněném boxu s oholenou hlavou, popsala agentura Reuters. Líčení se má od počátku konat s vyloučením veřejnosti a médií. Po několika hodinách soud podle zpravodajských agentur uvedl, že další slyšení bude 13. srpna. Bílý dům označil soud s Gershkovichem za vykonstruovaný a jeho vazbu za neoprávněnou.

Kreml opět přitvrdil vůči opozičním hlasům v zemi. Podle nové legislativy musí poslanci a zastupitelé, kteří dostali nálepku „zahraniční agent“, do 180 dnů tento status změnit, jinak nemohou v ruské politice pokračovat. Ve volbách už také nesmí kandidovat.

Pozornost Ukrajinců se nyní ubírá hlavně na východ a Charkovskou oblast, kde se Rusové snaží prorazit frontu. V posledních dnech probíhá zpoza hranice intenzivní ostřelování také poblíž Černihivu a Sum u hranic s Ruskem a Běloruskem. Právě odtud by měly invazní jednotky nejkratší cestu k dalšímu úderu na Kyjev. I proto podél hranice už měsíce probíhají intenzivní opevňovací práce.

Role německého poslance za Alternativu pro Německo (AfD) Petra Bystroně v kauze proruského serveru Voice of Europe byla podle serveru Die Zeit dost možná výrazně větší, než bylo dosud známo. Politik narozený v Česku podle českých vyšetřovatelů plánoval, jak rozšířit vliv serveru v Evropě a s provozovatelem Voice of Europe diskutoval o tom, co na něm má být zveřejněno.

S blížícími se volbami do Evropského parlamentu Moskva zintenzivňuje svou dezinformační kampaň. List The Washington Post (WP) zjistil, že proruská platforma Voice of Europe posílala krajně pravicovým politikům měsíčně až milion eur za účelem šíření ruské propagandy v pěti evropských zemích, a snažila se tak posílit postavení proruských kandidátů. Činitelé z oblasti zpravodajských služeb mluví o jedné z nejambicióznějších ruských operací, jejichž cílem je rozdělit Západ a podkopat podporu Ukrajiny. Řada ruských hoaxů se týká i klimatických opatření či lídrů EU, v šíření lží pomáhá Kremlu umělá inteligence či takzvané deepfakes. Evropský parlament se snaží bránit prostřednictvím nových legislativ.

Je to nejnebezpečnější místo v Evropě, tvrdí experti. Pokud Rusko zaútočí na západní Evropu, může se to stát právě tam – v Suwalském koridoru, strategicky významné oblasti spojující pobaltské republiky s centrální Evropou. Jenže koridor je důležitý i pro Rusko. Významnou evropskou spojnici totiž z jedné strany svírá ruská Kaliningradská oblast a z druhé Bělorusko. Proto se tu vojáci i civilisté na možný útok připravují. A pomáhá s tím také česká armáda. Přímo v Suwalském koridoru natáčeli pro pořad Reportéři ČT Tomáš Vlach a Andreas Papadopulos.

Rošáda v nejvyšším vedení ruské armády, kterou Kreml označuje za boj proti korupci, je snahou ruského vládce Vladimira Putina vyvažovat vliv určitých skupin a předvádět Rusům, že má situaci pod kontrolou, míní zvláštní zmocněnec pro Východní partnerství ministerstva zahraničí David Stulík. Není problém se kohokoliv zbavit, tajná služba FSB má složku na každého, doplňuje Vlastislav Bříza z katedry mezinárodních vztahů Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Oba byli hosty Událostí, komentářů.

Ruský vládce Vladimir Putin začátkem května zahájil další šestiletý mandát. Ne všem Rusům se to ale líbí, i když jsou v menšině. Patří mezi ně i lidskoprávní aktivistka a kritička Kremlu Světlana Gannuškinová. Sama cítí určitou odpovědnost za to, co se v Rusku děje. „My aktivisté jsme málo pracovali s našimi lidmi,“ míní. Vystudovaná matematička začátkem 90. let založila v Rusku Občanskou pomoc – první organizaci na pomoc migrantům. Vladimira Putina zná velmi dobře. V letech 2002 až 2008 byla v Radě ruského prezidenta pro otázky lidských práv.

Čína je připravena posílit své vztahy s Ruskem, řekl ve čtvrtek podle agentury AFP na úvod jednání čínský vůdce Si Ťin-pching svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi, který je na dvoudenní státní návštěvě této asijské země. Podle Putina byly na programu jednání „všechny oblasti“, konkrétně je v plánu rozvoj spolupráce v oblasti jaderné energetiky a dopravy. V Pekingu po úvodním setkání začala jednání za účasti širších delegací obou zemí, napsala ruská státní agentura TASS.

Služba Starlink spadající pod společnost SpaceX miliardáře Elona Muska, která poskytuje díky husté síti satelitů rychlé a zabezpečené připojení k internetu, je od začátku ruské války na Ukrajině pro obránce klíčová, protože zajišťuje vojákům jak spojení s velením, tak například způsob, jak ovládat drony. Jenže Rusku se navzdory sankcím a regionálním zámkům daří terminály Starlinku na frontě využívat také, ač Moskva jejich nasazení oficiálně popírá. Pentagon spolu se SpaceX nyní hledá způsoby, jak trend zvrátit a terminály v ruském držení „odstřihnout“.

Ruský vůdce Vladimir Putin při okázalém ceremoniálu v Kremlu zahájil další šestileté období v čele země. Putina vyhlásily ruské úřady vítězem březnových „voleb“. Hlasování označovaná v Rusku za volby nejsou svobodná, politická opozice se jich účastnit nesmí. Putin je v Rusku u moci už téměř čtvrtstoletí.

Spojené státy ve středu obvinily Rusko z porušování úmluvy o chemických zbraních. Podle USA Rusové proti ukrajinským vojákům nasadili dusivou látku chlorpikrin. Dle bezpečnostního analytika Jakuba Drmoly je použití chemických zbraní Moskvou téměř jisté, dokládají to podle něj videa z fronty i nedávné vyjádření ruského vojáka ve státní televizi. „Většinou jsou shazovány jako granáty z malých dronů,“ popsal expert. Nejčastěji jimi podle něj Rusové útočí na zákopy a opevněné pozice. Kreml tvrzení USA označil za nepodložená.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil vděk americké Sněmovně reprezentantů, která schválila pomoc napadené zemi. Rozhodnutí podle něj udrží chod dějin na správné cestě. Pomoc vítá i NATO a čeští politici.

Ruské vojenské soudy prošetřují 7300 případů podezření z dezerce od prvního vyhlášení částečné mobilizace. Podle aktuální bilance, o níž informovalo ruské nezávislé médium Mediazona, by se tak jen za poslední rok zvýšil počet dezertérů šestinásobně. Putinův režim přitom opakovaně hovoří o jednotě a ochotě položit život během agrese na Ukrajině.

Rakousko rozkrývá největší špionážní kauzu v moderní éře státu. Podle vyšetřovatelů měla dvojice mužů – bývalý kontrarozvědčík a manažer – donášet Rusku citlivá data. Případ se navíc dále rozrůstá, a to i do nejvyšších pater politiky. Druhý z vyšetřovaných je v současnosti na útěku. Kritice v souvislosti s případem čelí i rakouská vláda, podle expertů zůstává Vídeň křižovatkou ruských zpravodajců.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg ve čtvrtek oznámil, že Aliance nemá v úmyslu poslat na Ukrajinu bojové jednotky. Zdůraznil, že podpora okupované země v její obraně proti ruské agresi nedělá z NATO stranu konfliktu. Lídr kandidátky SPOLU pro letošní volby do Evropského parlamentu Alexandr Vondra (ODS) označil jeho výrok za naprosto legitimní. V Interview ČT24 zároveň uvedl, že bezpečnostní záruky mohou dát jen země disponující jadernými zbraněmi a že největším počinem NATO, které si připomíná 75. výročí, byla ochrana Západního Německa před sovětskou agresí.

Zdravotní stav ruského ochránce lidských práv Olega Orlova, který je ve vězení za kritiku vedení Kremlu kvůli vojenské invazi na Ukrajinu, se zhoršuje. Blízcí sedmdesátiletého aktivisty i nevládní organizace Memorial viní ruské vězeňské orgány z nelidského zacházení.

Rusko vyzvalo Ukrajinu k vydání všech činitelů údajně zapojených do teroristických útoků v Rusku. Kyjev požadavek označil za nesmyslný a obzvláště cynický, protože přichází na výročí osvobození Buči. Před dvěma lety se objevily první důkazy o ruském masakru tamních civilistů.

Ukrajina v noci opět čelila ruskému ostřelování. Bezpilotní letouny zasáhly obydlenou oblast v Charkově, výbuchy hlásilo i město Chmelnyckyj na západě země. Zemřeli dva lidé, protivzdušná obrana dle Kyjeva zlikvidovala osmnáct ze sedmadvaceti dronů a raket. Ruské údery za poslední dva týdny poškodily nebo zničily pět ze šesti elektráren firmy DTEK, která pokrývá asi čtvrtinu potřeb země.

Podle bývalého velvyslance v Rusku a USA Petra Koláře není vhodná chvíle pro to, aby Česko do Moskvy vysílalo svého diplomatického zástupce. Praze by to nic nepřineslo, větší roli v poskytování informací nyní hrají zpravodajské služby, míní. V Interview ČT24 se také vyjádřil k rozšíření sankčního seznamu o tři subjekty. Pokud někdo účelově upravuje a manipuluje fakta s cílem ovlivnit veřejné mínění a ještě do toho investuje peníze, ohrožuje demokracii a svobodu slova, je podle Koláře potřeba k němu přistupovat jako k „nebezpečné zbrani“.

Tisícům návštěvníků koncertu pomohla včasná reakce záchranných složek i jeden odvážný čin. Během pátečního teroristického útoku v ruském Krasnogorsku se podařilo z tamní koncertní haly evakuovat přes pět tisíc lidí. Více než stovku lidí vyvedl zadním vchodem patnáctiletý šatnář Islam Chalilov. Útok spáchali islamisté, prohlásil ruský lídr Vladimir Putin. Stále ale hledá spojení s Kyjevem.

Čtyři muže, které označily ruské úřady za podezřelé z podílu na útoku v Krasnogorsku na západním okraji Moskvy, obvinil moskevský soud z teroristického činu spáchaného skupinou a poslal je do vazby. Úřady informovaly o zatčení jedenácti lidí, které s terorismem v Krasnogorsku spojují, včetně čtyř útočníků. Rusové v neděli drží celostátní smutek na památku obětí pátečního teroristického útoku v krasnogorské koncertní síni, který si vyžádal podle aktualizovaných informací ruských úřadů nejméně 137 mrtvých. Jsou mezi nimi i tři děti. Počet raněných se zvýšil na 152 včetně pěti dětí, upřesnilo ruské ministerstvo pro mimořádné situace. V nemocnicích zůstává 107 pacientů, z nichž je podle ruských médií šestnáct v kritickém stavu. Tamní bezpečnostní složky mezitím pokračují ve vyšetřování útoku.

„Potřebuje se vymezovat vůči Západu, potřebuje Západu sdělovat, že má širokou a silnou podporu v ruské populaci,“ zhodnotil postoje ruského vůdce Vladimira Putina místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Ondřej Kolář (TOP 09). To člen zahraničního výboru Jiří Kobza (SPD) se domnívá, že šéf Kremlu bude v dalších letech odvíjet svou zahraniční politiku do značné míry jako reakci vůči Západu. „Je nutné počítat se všemi scénáři,“ doplnil jejich debatu v pořadu Události, komentáře šéfredaktor Českého rozhlasu Plus Josef Pazderka.