Kreml

Americký prezident Donald Trump po telefonátu s indickým lídrem Naréndrou Módím uvedl, že Módí souhlasil s tím, že jeho země přestane odebírat ruskou ropu, což pomůže k ukončení ruské války na Ukrajině. Nové Dillí a Washington si vzájemně sníží cla, dodal šéf Bílého domu. Módí posléze uvedl, že je snížením amerických cel potěšen a chce pokračovat v blízké spolupráci.

Německé úřady zadržely v pondělí pět lidí, kteří podle nich obcházeli protiruské sankce a vyváželi tajně do Ruska průmyslové zboží. Jeho koncovými příjemci byly především zbrojařské firmy.

Moskva podporuje úsilí Damašku o obnovení územní celistvosti Sýrie a oceňuje, že se tento proces zrychluje, řekl ruský vůdce Vladimir Putin prozatímnímu syrskému prezidentu Ahmadu Šaráovi. Podle agentury TASS spolu ve středu v Moskvě jednali o velkém množství témat. Šará podle agentury Reuters Putinovi poděkoval za pomoc při „stabilizaci situace v Sýrii“.

V Abú Dhabí skončilo v pátek večer první kolo rozhovorů mezi delegacemi Spojených států, Ukrajiny a Ruska, jednání mají pokračovat v sobotu, oznámila kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Jde o první třístranné rozhovory s cílem projednat plán na ukončení ruské agrese proti Ukrajině. Téměř čtyři roky po začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu zůstává klíčovou otázka území. Moskva požaduje okupovaná území i části Donbasu, které se invazním silám stále brání. Jedná se asi o dvacet procent Doněcké oblasti. Pro Ukrajince jde ale o nepřekročitelnou linii.

Americký prezident Donald Trump na okraj ekonomického fóra ve švýcarském Davosu spolu s dalšími lídry podepsal zakládající listinu své vznikající Rady pro mír. Ta by se nejprve měla zabývat Pásmem Gazy a poté i řešením dalších konfliktů. K USA by se mělo podle médií připojit až 35 dalších států. Francie a další evropské země účast odmítly. Pozvánku dostalo i Česko.

Americký prezident Donald Trump obvinil svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského, že zdržuje vyjednávání o ukončení ruské války na Ukrajině. Prohlásil to v rozhovoru s agenturou Reuters. Podle Trumpa je zároveň ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, k dohodě připraven. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.

I když během ruské války proti Ukrajině dosáhl počet miliardářů v Rusku historického maxima, ztratili téměř veškerý svůj politický vliv, píše BBC. Ruští oligarchové přicházeli o své postavení už od začátku vlády Vladimira Putina. Západní sankce uvalené kvůli válce na Ukrajině je pak neproměnily v odpůrce režimu, naopak Putinova politika cukru a biče z nich udělala jeho tiché podporovatele, dodává stanice.

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.

Německo zaznamenalo prudký nárůst ruských hybridních akcí snažících se destabilizovat zemi, oznámil mluvčí německé diplomacie Martin Giese. Berlín si kvůli tomu předvolal ruského velvyslance Sergeje Nečajeva. Mluvčí poznamenal, že ruské aktivity se týkají dezinformací, špionáže, kybernetických útoků i pokusů o sabotáže. Podle Berlína se Moskva pokusila ovlivnit i únorové parlamentní volby či loni napadla řízení letového provozu.

Spojené státy se chystají zabavit další lodě převážející venezuelskou ropu, uvedla ve čtvrtek agentura Reuters s odvoláním na své zdroje. První takto zabavená loď by zatím měla podle Bílého domu směřovat do některého z amerických přístavů. Washington zároveň podle tiskových agentur uvalil sankce na dalších šest tankerů přepravujících venezuelskou ropu a také na tři synovce venezuelského prezidenta Nicoláse Madura.

Moskva vítá novou bezpečnostní strategii Spojených států, která nehovoří o Rusku jako o přímé hrozbě, uvedl v neděli mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Americký dokument mimo jiné volá po „strategické stabilitě“ USA s Ruskem a tvrdí, že se už nebude rozšiřovat Severoatlantická aliance.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před novináři prohlásil, že nejspíše v pondělí navštíví Londýn. Schůzky v sídle předsedy britské vlády se vedle premiéra Keira Starmera zúčastní také francouzský prezident Emmanuel Macron, který už účast potvrdil, a německý kancléř Friedrich Merz, píše server Independent. Schůzka v britské metropoli má následovat po jednáních o ukončení války s Ruskem, která vede ukrajinská delegace s Američany na Floridě.

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že úterní setkání jeho dvou vyslanců s ruským vládcem Vladimirem Putinem bylo „docela dobré“. Podle šéfa Bílého domu však není jasné, co se bude dít dál. Zvláštní zmocněnec Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner měli podle Trumpa ze schůzky v Kremlu dojem, že Rusové o dohodu o ukončení agrese na Ukrajině „velmi stojí“. Podle Putina jsou v americkém plánu některé body, se kterými Rusko nesouhlasí. Ukrajina se brání plnohodnotné ruské invazi od února 2022.

Svržený syrský diktátor Bašár Asad před rokem uprchl s rodinou do Ruska. Za „humanitární“ azyl prý musel uzavřít dohodu o mlčenlivosti. Podle zdrojů listu Die Zeit pobývá v luxusním mrakodrapu v Moskvě, kde hraje on-line hry. Vládce, jemuž se přezdívá „Řezník z Damašku“, za války nechal bombardovat civilní obyvatelstvo a mučit své odpůrce. Přes sto tisíc lidí za jeho vlády zmizelo.

Ruský vládce Vladimir Putin jednal v Kremlu s americkým zmocněncem Stevem Witkoffem a zetěm prezidenta USA Donalda Trumpa Jaredem Kushnerem o rusko-ukrajinské válce. Po téměř pěti hodinách debata skončila bez výsledku. Rusko dosud odmítlo všechny návrhy a pokračuje v agresi proti Ukrajině, kde pomalu zabírá další území a ostřeluje cíle po celé zemi.

Ruský vládce Vladimir Putin podepsal koncem minulého týdne zákon o rozpočtu na rok 2026 a na další tři roky. Kreml hodlá vynaložit téměř 30 procent rozpočtu na armádu a nákup zbraní – 12,93 bilionu rublů (asi 3,47 bilionu korun). Dalších 3,91 bilionu rublů (asi 1,05 bilionu korun) je vyčleněno na „národní bezpečnost“, která zahrnuje rozpočty ministerstva vnitra, ruské Národní gardy, speciálních služeb a Federální vězeňské služby. Celkem bezpečnostní složky obdrží 16,84 bilionu rublů (asi 4,51 bilionu korun), tedy 38 procent rozpočtu.

Doživotní tresty vězení udělil ruský soud osmi mužům za jejich údajný podíl na bombovém útoku, který v říjnu 2022 vážně poničil Krymský most spojující okupovaný poloostrov s ruskou pevninou. Informovala o tom ruská státní tisková agentura TASS. Devatenáct kilometrů dlouhá silniční a železniční stavba, jejíž provoz v roce 2018 zahájil ruský prezident Vladimir Putin, symbolizuje podle agentur Reuters a AFP protiprávní anexi Krymu Ruskem v roce 2014.

Klíčoví američtí, ukrajinští i evropští vyjednávači odjeli v pondělí ze Ženevy, kde v neděli připravili upravený mírový rámec pro možné ukončení ruské války na Ukrajině. Předseda ukrajinského parlamentu Ruslan Stefančuk v reakci uvedl, že součástí bezpečnostních záruk pro Ukrajinu musí být členství v Evropské unii a NATO. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pondělí uvedl, že Rusko upravený plán nedostalo a nechystá se tento týden jednat s USA. Unijní lídři zároveň o situaci jednali v Angole.

Britský soud poslal v pátek krajně pravicového politika a bývalého poslance Evropského parlamentu (EP) Nathana Gilla na 10,5 roku do vězení. Podle rozsudku přijímal úplatky za to, že v médiích a před evropskými zákonodárci opakovaně pronášel pochvalná vyjádření o Rusku.

Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski označil sabotáž na železnici za akt státního terorismu a slíbil odpověď, která nebude jen diplomatická. Šéf polské obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz následně oznámil, že armáda nasadí deset tisíc vojáků, aby pomohli ochránit bezpečnost kritické infrastruktury. Polské úřady také uvedly, že zadržely několik lidí podezřelých z napomáhání sabotérům, kterými byla dle prokuratury dvojice Ukrajinců, která údajně uprchla do Běloruska.

Kvůli nebezpečí „bezprostředního výbuchu“ nařídily rumunské úřady evakuovat dvě obce u hranic s Ukrajinou poté, co ruský dron způsobil požár na tankeru se zkapalněným plynem. Uvedla to rumunská tisková agentura Agerpress.

Soud v Petrohradu poslal osmnáctiletou Dianu Loginovovou na dalších třináct dní do vězení. Stalo se tak v den, kdy jí vypršel předchozí trest za zpívání Kremlem zakázané písně. Ruským cenzorům oficiálně vadí píseň Jsi voják od exilové zpěvačky Monětočky, která podle nich uráží armádu a kterou Loginovová také zpívala. Podle nových zákonů přijatých po plnohodnotné invazi na Ukrajinu úřady udělily hudebnici nejprve pokutu a pak po sobě dva třináctidenní tresty vězení. Spolu s ní byl opět ke stejnému trestu odsouzen i kytarista jejich skupiny Stoptajm a zároveň partner Loginovové Alexandr Orlov. Případ podle komentátorů ilustruje stále větší represe občanské společnosti ruským režimem.

Ruští vojáci postoupili hlouběji do východoukrajinského města Pokrovsk. Hrozí dobytí strategického města i obklíčení širší oblasti, píše server Kyiv Independent. Podle ukrajinských vojáků ve městě probíhají pouliční boje. Prezident napadené země Volodymyr Zelenskyj označil situaci u Pokrovsku za nejtěžší na celé frontě. Rusko tvrdí, že boje u města přeruší, aby tam mohli přijet novináři. Kyjev ale žurnalisty varuje, aby slibům Moskvy nevěřili.

Britská policie ve čtvrtek zatkla v Londýně tři muže podezřelé z napomáhání ruským zpravodajským službám, informovaly s odkazem na policejní prohlášení agentury a deník The Guardian. Muže ve věku 48, 45 a 44 let zatkli detektivové z protiteroristického oddělení v centrálním a západním Londýně na základě zákona o národní bezpečnosti, uvedla metropolitní policie. Zemí, které se údajné trestné činy týkaly, je podle prohlášení Rusko.