Kreml strana 4 z 5

Válka v Sýrii trvá už dvanáct let, a přesto, anebo právě proto z velké části zmizela z pozornosti západního světa. Podle OSN je však situace v zemi tíživější než kdy předtím. Čtrnáct milionů lidí je závislých na humanitární pomoci. Zhruba čtvrtina z toho na územích, kam moc diktátora Bašára Asada nesahá. Právě pro ně je klíčový hraniční přechod s jižním Tureckem. A jeho propustnost závisí na souhlasu Rady bezpečnosti, a zvláště Kremlu.

České úřady zkoumají nový balík protiruských sankcí. Minulý týden ho schválila Rada EU. V pořadí už devátý seznam čítá na dvě stovky subjektů, kterým je nutné obstavit majetek. Je mezi nimi i režisér Nikita Michalkov. V roce 2010 přebíral cenu za mimořádný umělecký přínos na festivalu v Karlových Varech.

Po únorové ruské invazi na Ukrajinu západní země pátrají po ruském majetku, na který byly uvaleny sankce postihující politiky a byznysmeny blízké Kremlu. Od té doby Spojené státy, Evropská unie a Spojené království sankcionovaly mimo jiné tisíce Rusů. Toto pondělí pak kanadská federální vláda uvedla, že plánuje zabavit 26 milionů dolarů společnosti Granite Capital Holdings, vlastněné ruským oligarchou Romanem Abramovičem. Již na konci listopadu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová oznámila, že EK navrhla zabavení majetku, který země Evropské unie zmrazily Rusku v reakci na invazi. Konfiskované jmění by podle ní mělo sloužit k náhradě válečných škod a poválečné obnově Ukrajiny.

Země Evropské unie se v pondělí po mnoha týdnech vyjednávání shodly na parametrech nouzového omezení cen plynu v případě jejich výrazného růstu. Oznámilo to české předsednictví Rady EU. Jeho kompromisní návrh podpořila velká většina zemí včetně Německa, které bylo dlouhodobě proti. Cenový strop by se měl automaticky aktivovat v případě, že cena plynu na klíčovém virtuálním trhu Title Transfer Facility (TTF) tři dny v řadě překročí 180 eur (asi 4360 korun) za megawatthodinu (MWh). Zároveň musí její rozdíl proti průměrné světové ceně zkapalněného zemního plynu (LNG) činit nejméně 35 eur.

Finsko se podle svých poslanců již dokázalo dostatečně vyrovnat s ruským vlivem. Politici to přičítají zejména zákonům, které umožňují zablokovat ruským oligarchům a politikům nákupy nebo převody majetku. Některé české nevládní organizace volají po tom, aby podobné úpravy platily i v Česku.

Od spuštění ruského útoku na Ukrajinu se snaží Západ odradit Rusko od agrese sankcemi. Míří hlavně na odvětví, která Kremlu přinášejí zisk a umožňují mu válku vést. Série postihů Evropské unie dosud mířily na export zboží a surovin, bankovní sektor, dopravu nebo energetiku. Stále se též prodlužuje seznam jednotlivců, kterým úřady členských států mrazí majetek a zakazují vstup na své území. V pátek pak EU formálně schválila v pořadí již devátý balík sankcí.

Vysocí ukrajinští představitelé tvrdí, že ruský diktátor Vladimir Putin připravuje v novém roce novou velkou ofenzivu. Předpokládají, že jedním z jejích cílů může být i Kyjev. „Je velmi pravděpodobné, že někde za Uralem si Rusové připravují nové zdroje, stejně jako za druhé světové války,“ soudí vrchlí velitel Ozbrojených sil Ukrajiny Valerij Zalužnyj.

Rusko od začátku října podniká na Ukrajinu rozsáhlé vzdušné útoky, kdy na ni během jednoho dne vyšle desítky raket, jejichž cílem jsou obvykle energetická zařízení. Ukrajina dlouhodobě žádá své západní partnery o protivzdušnou obranu, včetně amerických systémů protiraketové obrany Patriot, aby ji ochránila před silným ruským raketovým ostřelováním. Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena doposud souhlas nedala, podle CNN však v současnosti dokončuje plány na vyslání tohoto systému na Ukrajinu a podle dvou amerických představitelů a vysokého úředníka administrativy by mohly být oznámeny již tento týden.

Ruský prezident Vladimir Putin už letos na každoroční velké tiskové konferenci nevystoupí, uvedl podle agentury TASS jeho mluvčí Dmitrij Peskov. Bude to poprvé za deset let, kdy se tato tradiční akce neuskuteční. Od roku 2012 vystupoval Putin před novináři vždy v prosinci a na jejich otázky odpovídal i několik hodin.

Vyhlášení všeobecné mobilizace kvůli pokračující válce na Ukrajině očekává v Rusku 65 procent obyvatel. Zjistil to nezávislý výzkum Analytického centra Levada v Moskvě. Poslední odvody skončily v říjnu a Kreml opakovaně tvrdí, že další vlnu nechystá. Velké mobilizace se podle sociologa Alexeje Levinsona z Levady většina Rusů přímo bojí.

Po více než deseti letech strávených za mřížemi je pětapadesátiletý Viktor But, v USA odsouzený překupník se zbraněmi s přezdívkou obchodník se smrtí, volný. Experti upozorňují, že But může mít vazby na ruské tajné služby. A jeho nynější výměna za vězněnou basketbalistku Brittney Grinerovou může být podle nich způsobem, jak Vladimir Putin uklidňuje členy ruské elity, k nimž měl But podle všeho velmi blízko.

Do Ruska se podle listu The Moscow Times začali vracet lidé, kteří utekli před částečnou mobilizací. Podle některých údajů jich opustilo zemi od 21. září až sedm set tisíc – takové číslo ovšem Kreml odmítá. Statisíce Rusů ale v zahraničí nadále zůstávají.

Vedle vojáků a záchranářů oslavuje bojující Ukrajina nové hrdiny. Miliony a miliony Ukrajinců jsou závislé na oddané práci a vynalézavosti techniků a opravářů civilní infrastruktury. Jen ve čtvrtek padly v Kyjevě teploty šest stupňů pod bod mrazu, přitom sedm desítek ruských raket znovu zamířilo na rozvody elektřiny a vody.

Nic na Ukrajině se nedá udělat bez Viktora Medvedčuka, věřil ve své době šéf Kremlu Vladimir Putin. Ukrajinský politik byl ve své zemi prodlouženou rukou Moskvy, jejíž vliv tam pomáhal šířit. Zfalšoval pro Kreml ukrajinské prezidentské volby, podílel se na Minských dohodách, které zakonzervovaly konflikt v Donbasu, či vedl politickou stranu, která na Ukrajině prosazovala myšlenky ruského vedení. Po svém pádu, na jehož konci bylo obvinění z velezrady a zatčení ukrajinskou rozvědkou, se stal součástí výměny zajatců mezi Kyjevem a Moskvou. Ukrajinská strana nyní tvrdí, že Medvedčuk je v Moskvě, ale že s otevřenou náručí ho tam nečekali.

Finanční analytický úřad (FAÚ) zkoumá majetkové přesuny u desítek lidí podezřelých ze spojení s Putinovým režimem. Podle informací ČT se zajímá i o dva ruské politiky, kteří se po začátku války na Ukrajině zbavili nemovitostí za víc než dvacet milionů korun.

Pro Ukrajinu přináší vývoj na jižní frontě a stažení vojsk z oblasti Chersonu jednoznačně pozitivní zprávy, a to i přesto, že její vedení zůstává obezřetné. Na špatné zprávy se naopak musí naladit ruská veřejnost. Hlasy Kremlem řízeného režimu se tak nyní snaží sladit v tom, jak novou situaci interpretovat. Pro ruské velení jde podle redaktorky Deníku N Petry Procházkové především o velkou reputační ránu, která je větší než neúspěchy na bojišti.

Velmi důležitou roli ve válce na Ukrajině hraje ruská pravoslavná církev a její nejvyšší představitel – patriarcha Kirill. Zatímco například papež František opakovaně vyzval k ukončení bojů a zastavení masakrů jako v Buče u Kyjeva, Kirill, který je dlouholetým spojencem Vladimira Putina, agresi na Ukrajině schvaluje a podporuje. A pozadu nezůstávají ani někteří jiní kněží pravoslavné církve.

Ruská armáda na Ukrajině udeřila proti dvěma civilním plavidlům v přístavu Očakiv. Jde o první takový útok od uzavření dohody o vývozu obilí. Následoval poté, co Kreml oznámil, že pozastavuje svou účast na paktu, který má odvrátit hrozbu hladomoru v řadě zemí třetího světa. Osud obilné úmluvy je nejistý, v úterý ukrajinské přístavy opustila tři plavidla, ve středu by ale nemělo vyplout žádné.

Státní duma, dolní komora ruského parlamentu, v prvním čtení schválila úpravu kontroverzního zákona o takzvané LGBT propagandě. Norma se dosud vztahovala jen na nezletilé. Pokud návrh projde celým schvalovacím procesem, bude zákaz šíření údajné propagandy platit i pro dospělé, informovala agentura Interfax.

Na Ukrajině zadrželi Vjačeslava Boguslajeva, šéfa společnosti Motor Sič, která vyrábí letecké motory a sídlí v Záporoží. Podle obvinění jeden z nejbohatších Ukrajinců kolaboroval s Ruskem a dodával mu letecké motory, které země používala pro výrobu a opravy svých útočných vrtulníků typu Mi-8, Ka-52 a Mi-28. Informovala o tom agentura Unian.

Neschopnost Běloruska splácet dluhy dopadne především na občany země, vůdce Alexandr Lukašenko řeší, jak moc se přiklonit ke Kremlu a zároveň se Ruskem nenechat „sežrat“, řekla v Událostech, komentářích publicistka a překladatelka Petruška Šustrová. Současnou situaci v Bělorusku připodobnila k období normalizace v Československu.

Na pražském Václavském náměstí se uskutečnilo shromáždění českých iniciativ podporujících Ukrajinu napadenou Ruskem. Někteří přišli s vlajkami Ukrajiny, Evropské unie nebo NATO. Akce se konala u příležitosti Dne obránců Ukrajiny. Podobná shromáždění by měla být i v dalších více než sedmdesáti městech v různých zemích.

V Moskvě začalo zatýkání v řadách armády, oznámila v sobotu ukrajinská tajná služba. Její tvrzení nelze z jiných zdrojů ověřit. Elitní jednotka ruské gardy údajně míří do centra města, výjezdy z města jsou přísně kontrolovány, uvedla ukrajinská tajná služba na Twitteru. Ukrajinská tisková agentura Unian píše, že do centra ruské metropole míří také policejní jednotky.

Ruský prezident Vladimir Putin v Kremlu podepsal smlouvy o připojení čtyř ukrajinských regionů k Ruské federaci. Spolu s ním tak při ceremoniálu v Kremlu učinili loutkoví zástupci těchto Ruskem okupovaných a ovládaných oblastí. Jde o mezinárodně neuznávané útvary, takzvanou „Doněckou a Luhanskou lidovou republiku“ (DNR a LNR) na východě Ukrajiny, a také o Chersonskou a Záporožskou oblast na jihu Ukrajiny, které invazní jednotky zčásti obsadily. Rusko v Radě bezpečnosti OSN vetovalo rezoluci odsuzující anexi čtyř ukrajinských oblastí. Čína nebo Indie se hlasování zdržely.