Kritik NATO překvapivě vyhrál první kolo rumunských voleb

3 minuty
Události: První kolo prezidentských voleb v Rumunsku
Zdroj: ČT24

Ve druhém kole prezidentských voleb v Rumunsku se 8. prosince utká nezávislý krajně pravicový kandidát Calin Georgescu, který je kritikem NATO, a bývalá novinářka a šéfka středopravého opozičního uskupení Zachraňte Rumunsko Elena Lasconiová. Informuje o tom agentura Reuters po sečtení téměř všech hlasů odevzdaných v nedělních volbách.

Průběžné výsledky naznačovaly, že druhé místo obsadí proevropský sociálnědemokratický premiér Marcel Ciolacu, nicméně pozice se změnily po sečtení hlasů odevzdaných v zahraničí, které do rozhodujícího kola vynesly Lasconiovou.

Ciolacu oznámil, že rezignuje na předsednický post v Sociálnědemokratické straně (PSD) poté, co se neprobojoval do druhého kola. Pro postup mu chybělo méně než tři tisíce hlasů, výsledky ale nezpochybní. Premiérem zůstane, v neděli se v Rumunsku konají parlamentní volby.

Po sečtení 99,99 procenta hlasů Georgesca podpořilo 22,9 procenta voličů a Lasconiovou 19,16 procenta.

„Šokující výsledek“

Agentura Reuters výsledek Georgesca označila za „šokující“ a znamená podle ní ohrožení pozice Rumunska jako neochvějného spojence sousední Ukrajiny, která se třetím rokem brání plnohodnotné ruské invazi. Předvolební průzkumy proruskému politikovi Georgescovi přisuzovaly méně než desetiprocentní podporu.

Dvaašedesátiletý Georgescu svoje vítězství označil za „volbu pro mír“, uvádí Rádio Svobodná Evropa. Stejně se vyjadřuje maďarský premiér Viktor Orbán nebo někteří vládnoucí politici na Slovensku.

Za volební senzaci či šok označují vítězství Georgesca i další média. „Extrémně nábožensky založený a nacionalistický Georgescu vedl kampaň za snížení závislosti Rumunska na dovozu, za podporu zemědělců a zvýšení domácí produkce potravin a energie. Tvrdil také, že Evropská unie a NATO řádně nezastupují rumunské zájmy, a prohlašoval, že válka Ruska proti Ukrajině, která s Rumunskem sousedí, je manipulována americkými vojenskými společnostmi. V minulosti také uvedl, že je mu blízká ruská kultura,“ píše například bruselský server Politico.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pondělí uvedl, že Moskva není obeznámena s názory a postoji Georgesca. Zná však současné postoje vedení Rumunska, které jsou nepřátelské vůči Rusku, dodal Peskov podle agentury Reuters.

„V prvním kole rumunských prezidentských voleb překvapivě vede krajně pravicový a proruský kandidát,“ napsal server BBC. Upozorňuje, že Georgescu je nezávislý kandidát bez stranické podpory, který svou kampaň postavil zejména na sociální síti pro sdílení videí TikTok.

Netradiční kampaň

Na netradiční kampaň upozorňuje i deník Le Figaro, podle něhož tento typ prezentace předvolební průzkumy nezaznamenaly, a proto dávaly Georgescovi šance na zisk jen osmi procent. „Proruský, konspirační teoretik a environmentalista,“ shrnuje jeho postoje Le Figaro. „Málo známý krajně pravicový populista,“ charakterizuje 62letého politika britský The Guardian.

„Georgescu se prezentoval jako nezávislý kandidát a získal hlasy díky proruským výrokům s mesiášským podtextem a díky obhajobě ukončení pomoci Ukrajině,“ píše francouzský levicový deník L'Humanité. Šok z výsledku je o to větší, že ho opravdu nikdo nečekal, dodává deník.

Rumunsko hledá nástupce současného prezidenta Klause Iohannise, který po dvou zvoleních už nemůže znovu kandidovat. O nejvyšší funkci se ucházelo třináct kandidátů. Vzhledem k tomu, že Rumunsko je poloprezidentská republika, role a pravomoci hlavy státu nejsou jen čistě reprezentativní.

Hlava státu má podle ústavy silné pravomoci v záležitostech zahraniční politiky, národní bezpečnosti a také při jmenování soudců, upozorňují agentury. Mezi prvním a druhým kolem prezidentských voleb se v Rumunsku 1. prosince uskuteční parlamentní volby, které rozhodnou o nové vládě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelská armáda přivezla z Gazy těla dvou rukojmí

Izraelská armáda z Pásma Gazy přivezla při noční operaci těla dvou rukojmí, informují agentury s odkazem na vyjádření premiéra Benjamina Netanjahua. Jedná se o těla manželů Judih Weinsteinové-Haggaiové a Gadiho Haggaie. Média rovněž informují o dalších izraelských úderech v pásmu. Agentura Reuters s odkazem na civilní obranu kontrolovanou teroristickým hnutím Hamás uvedla, že čtvrteční nálety si vyžádaly nejméně dvacet životů.
08:51Aktualizovánopřed 14 mminutami

Slovenská sněmovna zavázala členy vlády nehlasovat pro nové sankce proti Rusku

Slovenská sněmovna ve čtvrtek usnesením zavázala členy kabinetu premiéra Roberta Fica (Smer), aby na mezinárodní úrovni už nehlasovali pro přijetí nových sankcí a obchodních omezení vůči Rusku. Návrh poslanců nejmenší vládní strany SNS podpořila při hlasování i většina zbylých vládních poslanců.
12:47Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ruské údery zabily pět lidí na severu Ukrajiny

Při ruském dronovém útoku v Černihivské oblasti na severu Ukrajiny zahynulo v noci na čtvrtek nejméně pět lidí. Podle ukrajinského ministra vnitra Ihora Klymenka jsou mezi nimi tři členové rodiny šéfa místních hasičů. Dalších šest osob bylo po útoku hospitalizováno, oznámil šéf černihivské oblastní správy Vjačeslav Čaus. Nejméně devatenáct zraněných po úderech ruských bezpilotních letounů ohlásil také Charkov.
07:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Maďarsko zákonem proti LGBT+ porušilo unijní právo, uvedla advokátka soudu EU

Podle generální advokátky Soudního dvora EU Tamary Ćapetaové porušilo Maďarsko unijní právo, když zákonem z roku 2021 omezilo práva a svobody komunity LGBT+. Kvůli zákonu zemi zažalovala u unijního soudu Evropská komise, Ćapetaová jí nyní dala za pravdu. Navrhla také, aby soud konstatoval, že Budapešť mimo jiné porušila článek unijní smlouvy týkající se základních hodnot EU.
před 4 hhodinami

Trumpův „krásný zákon“ nejen o výdajích vzbudil Muskův hněv

Za „nechutnou ohavnost“ označil miliardář Elon Musk daňový balíček amerického prezidenta Donalda Trumpa. Svou kritiku zesílil v době, kdy se Senát snaží legislativu schválit, aby ji Trump stihnul podepsat do 4. července, kdy USA slaví Den nezávislosti. Návrh však přináší i další opatření, například možnost, aby vláda definovala neziskovky jako „organizace podporující terorismus“.
před 5 hhodinami

Protestující v Tbilisi „usvědčují“ čínské kamery rozpoznávající obličeje

Gruzínské úřady, které proti demonstrantům běžně používaly násilí, nyní přistoupily k „sofistikovanějším“ metodám – podle kavkazského serveru OC Media využívají čínské kamery, které dokáží rozpoznávat obličeje, na základě čehož poté demonstranty pokutují. Podle doktorandky Dity Sutterové z Ostravské univerzity však ani tyto postupy vládnoucí strany lidi od protestů neodradí.
před 7 hhodinami

Trump zakáže vstup do USA občanům dvanácti zemí

Americký prezident Donald Trump ve středu podepsal výnos, kterým Spojené státy od 9. června zakážou vstup občanům dvanácti zemí včetně Afghánistánu, Íránu či Jemenu, občanům dalších sedmi vstup výrazně omezí. Důvodem zákazů a omezení jsou dle Trumpa bezpečnostní rizika, které dotčené státy pro USA představují. Trump se také rozhodl zablokovat vstup do země cizincům, kteří chtějí studovat na prestižní Harvardově univerzitě.
před 8 hhodinami

Eskalace války dopadá i na arabskou menšinu v Izraeli

Americko-izraelská Humanitární nadace pro Gazu přerušila ve středu distribuci potravin. Chce upravit své areály, aby zvládly davy Palestinců. Reaguje na zprávy z posledních tří dnů o střelbě izraelských vojáků do lidí poblíž výdejních míst. Izrael i USA to vyšetřují. Eskalace zdejší války ovlivňuje také dvoumilionovou arabskou menšinu v židovském státu. Je rozpolcena mezi palestinskou a izraelskou identitou. Čtyřicet procent izraelských Arabů stále věří v možnost mírového soužití Jeruzaléma a palestinského státu. U izraelských Židů je to jen šestnáct procent.
před 9 hhodinami
Načítání...