Marcel Ciolacu

Nedělní parlamentní volby v Rumunsku vyhráli vládní sociální demokraté (PSD). Po sečtení téměř všech okrsků získali ve volbách do sněmovny 22 procent hlasů, jak vyplývá z průběžných výsledků zveřejněných volební komisí. Výrazný úspěch zaznamenal nacionalisticko-populistický Svaz pro jednotu Rumunů (AUR), který dosáhl na osmnáct procent. Prozápadní vládní koalice zřejmě udrží ve sněmovně většinu. Sociální demokraté vyhráli i souběžně konané volby do Senátu. Země se navíc může začít připravovat na druhé kolo prezidentských voleb, tamní ústavní soud totiž v pondělí potvrdil překvapivý výsledek prvního kola.

Rumunské parlamentní volby podle průzkumu u volebních místností vyhráli vládní sociální demokraté (PSD) s 26 procenty hlasů. Druhý je nacionalisticko-populistický Svaz pro jednotu Rumunů (AUR), kterému průzkum agentury CURS přisuzuje 19 procent. Do parlamentu by se měly těsně dostat i další dvě krajně pravicové strany, píše rumunský tisk.

Rumunský ústavní soud rozhodne po víkendu o tom, zda nezruší výsledky prvního kola prezidentských voleb. Požádal o to jeden z neúspěšných kandidátů. Soud už dříve nařídil přepočítání hlasů. Do druhého kola prozatím postoupili nacionalista Calin Georgescu a lídryně středopravicové opozice Elena Lasconiová. Podle bezpečnostní rady státu hlasování za pomoci masivní kampaně na sociálních sítích ovlivnily zahraniční aktéři. V neděli navíc Rumuny čeká ještě hlasování do parlamentu.

Rumunský ústavní soud ve čtvrtek nařídil přepočítat hlasy prvního kola prezidentských voleb, ve kterých překvapivě uspěl proruský kritik NATO Calin Georgescu, informovala agentura AFP. Rozhodnutí kritizovali Georgescu i šéfka opozičního uskupení Zachraňte Rumunsko Elena Lasconiová, která se do druhého kola dostala s těsným náskokem tří tisíc hlasů před premiérem Marcelem Cioalacuem.

Ve druhém kole prezidentských voleb v Rumunsku se 8. prosince utká nezávislý krajně pravicový kandidát Calin Georgescu, který je kritikem NATO, a bývalá novinářka a šéfka středopravého opozičního uskupení Zachraňte Rumunsko Elena Lasconiová. Informuje o tom agentura Reuters po sečtení téměř všech hlasů odevzdaných v nedělních volbách.

Atentát na slovenského premiéra Roberta Fica odsuzují přední evropští politici. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a německý kancléř Olaf Scholz uvedli, že podobné násilné činy nepatří do evropské společnosti. Za šokující označili zprávu o útoku polský premiér Donald Tusk, britský ministerský předseda Rishi Sunak či ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předseda maďarské vlády Viktor Orbán hovoří o „ohavném útoku na přítele“. Americký prezident Joe Biden uvedl, že Spojené státy nabídly Slovensku pomoc. K atentátu se vyjádřil i ruský vládce Vladimir Putin, podle něj nemá ospravedlnění.

Bulharsko a Rumunsko vstoupily do schengenského prostoru. Po třinácti letech čekání zatím končí kontroly na vzdušných a námořních hranicích s ostatními členskými zeměmi, pozemní kontroly kvůli vetu Rakouska, které se bojí přílivu žadatelů o azyl, zůstávají. To znepokojuje řidiče kamionů, upozornila agentura AFP.

Moskva se v pondělí brzy ráno stala terčem útoku dronů. Jeden z nich zasáhl vysokopodlažní kancelářskou budovu jižně od centra ruské metropole, úlomky dalšího se našly v centru města nedaleko ministerstva obrany, uvedla ruská státní agentura TASS s odvoláním na záchranné složky. Podle dosavadních informací nejsou mrtví ani zranění. Na Krymu dron zasáhl muniční sklad, tvrdí okupační síly. Rusové v noci pokračovali v ostřelování Oděsy. Zranění utrpělo nejméně šest lidí.

Opoziční sociální demokraté (PSD) zaznamenali překvapivé vítězství v nedělních parlamentních volbách v Rumunsku. Po sečtení hlasů z 99 procent volebních místností získali 30 procent, jejich šance na sestavení vlády jsou však zřejmě malé. Prezident Klaus Iohannis prohlásil, že se rýsuje středopravicová vládní koalice. Liberální premiér Ludovic Orban ale oznámil, že kvůli výsledku odstupuje z čela vlády, a naznačil, že nebude usilovat o premiérské křeslo. Hlasování poznamenala rekordně nízká účast.