Moskva se v pondělí brzy ráno stala terčem útoku dronů. Jeden z nich zasáhl vysokopodlažní kancelářskou budovu jižně od centra ruské metropole, úlomky dalšího se našly v centru města nedaleko ministerstva obrany, uvedla ruská státní agentura TASS s odvoláním na záchranné složky. Podle dosavadních informací nejsou mrtví ani zranění. Na Krymu dron zasáhl muniční sklad, tvrdí okupační síly. Rusové v noci pokračovali v ostřelování Oděsy. Zranění utrpělo nejméně šest lidí.
Prvotní zprávy hovořily o tom, že dronů mohlo být více, ministerstvo obrany posléze prohlásilo, že byly dva. Oba se podle něj podařilo zneškodnit systémy elektronického boje a havarovaly. „Slyšeli jsme výbuch a pak ticho,“ řekl jeden z Moskvanů agentuře Reuters.
Moskevský starosta Sergej Sobjanin na Telegramu uvedl, že bezpilotní letouny na mnohamilionové město zaútočily kolem 4:00 místního času (3:00 středoevropského času). Z kancelářské budovy byl hlášen výbuch, agentura Reuters s odvoláním na svědka uvedla, že Moskvou zazněly exploze dvě.
„Spala jsem a probudil mě výbuch, všechno se začalo třást,“ řekla Polina, mladá žena, která bydlí nedaleko výškové budovy na Lichačevově třídě.
Exploze nedaleko ministerstva obrany
„Úlomky dronu byly nalezeny na Komsomolském prospektu,“ citoval TASS ruského činitele s odkazem na druhý bezpilotní letoun. Právě nedaleko této několikaproudé třídy, která je nyní uzavřena, se nachází ministerstvo obrany. To míní, že za útokem stojí Ukrajina, proti které Moskva už téměř rok a půl vede válku.
Podle ruských činitelů drony nezpůsobily žádné vážné škody. Na záběrech z místa je ale vidět, jak vychází kouř z výškové budovy, v jejíchž nejvyšších patrech je rozbita řada oken. Menší škody jsou patrné i na Komsomolském prospektu.
RIA Novosti později s odvoláním na záchranné složky informovala o pádu bezpilotního letounu vrtulníkového typu na pozemek ústředního hřbitova v Zelenogradu severozápadně od Moskvy. Nikdo nebyl zraněn.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová označila v televizním vysílání útok bezpilotních letounů na Moskvu za „akt mezinárodního terorismu“, uvedla agentura TASS. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle Reuters novinářům sdělil, že Rusko bude nehledě na dnešní útok pokračovat ve „speciální vojenské operaci“, jak Rusko nazývá svoji invazi na Ukrajinu.
Ruská metropole se terčem dronů v posledních měsících stala opakovaně. Koncem května zasáhly bezpilotní letouny i některé z nejprestižnějších moskevských částí včetně Leninského prospektu nebo západní Moskvy, kde sídlí ruská elita.
Kyjev se k nejnovější události bezprostředně nevyjádřil. Nejmenované ukrajinské zdroje z bezpečnostní oblasti ale agentuře AFP a listu Ukrajinska pravda sdělily, že za útokem stojí ukrajinská vojenská rozvědka.
„Je vysoce pravděpodobné, že za tím stojí Ukrajina. Zelenskyj v souvislosti s útoky na Oděsu mluví o tom, že přijde odveta, takže pak je to těžko popiratelné, byť se Ukrajina řídí tím, že se k podobným útokům nevyjadřuje,“ komentoval dronové incidenty v Moskvě analytik Vojtěch Bahenský z Asociace pro mezinárodní otázky. „Z vojenského hlediska to Ukrajině moc pomoci nemůže, ale z hlediska psychologického a symbolického může, byť se to strašně špatně hodnotí,“ dodal expert.
Dronových útoků na Rusko bude nejspíš přibývat, míní profesor mezinárodních vztahů Petr Kratochvíl.
„Otázka je, jak moc to ovlivní společnost a hlavně, jak velký vliv má společnost na politiku. A tam jsem velmi skeptický, protože vazba mezi společností a ruským vedením války prostě neexistuje. Takže myslím, že reálný dopad na ten konflikt bude marginální,“ prohlásil Kratochvíl.
Zničený muniční sklad na okupovaném Krymu
Dosazený šéf okupovaného poloostrova Krym Sergej Aksjonov ráno na Telegramu oznámil, že při útoku ukrajinských bezpilotních letounů byl zasažen muniční sklad v Džankojském okrese. Ruské ministerstvo obrany později oznámilo zmaření útoku 17 ukrajinských dronů. Nikdo podle něj nebyl zraněn. Kyjev se k akci nevyjádřil.
Úřady nařídily evakuaci obyvatel z obcí v okolí místa zásahu. „Z bezpečnostních důvodů byl pozastaven železniční provoz v Džankojském okrese a na automobilové trase Džankoj–Simferopol,“ píše Aksjonov.
Agentura Reuters poznamenala, že zatím není jasné, zda muniční sklad bezpilotní dron zasáhl přímo, nebo jestli byl poškozen pádem trosek dronu. Je to druhý vojenský sklad na anektovaném Krymu, který se za poslední dva dny stal terčem dronového útoku, podotkla stanice BBC na svém ruskojazyčném webu. V sobotu Aksjonov informoval o explozi v muničním skladu po úderu bezpilotního letounu v Krasnohvardijském okrese.
Oděsa v centru ruských útoků, obilí zůstává v přístavech
Ruské údery na Ukrajině pocítil v posledním týdnu zejména jih Ukrajiny, kde se nacházejí klíčové přístavy včetně Oděsy. „Rusové ostřelovali několik obcí na severu Ukrajiny. Mluví se o ostřelování Sumské oblasti. Další útoky opět mířily na Oděsu, kde měli utrpět zranění čtyři lidé,“ komentoval noční dění na Ukrajině zpravodaj ČT Jan Řápek.
Podle ukrajinského jižního velitelství se cílem nočního útoku stala přístavní infrastruktura na Dunaji, který představuje menší exportní trasu pro obilí. Některé ukrajinské společnosti ji vybudovaly jako alternativu k Černému moři. Zničeny byly sklady s obilím a šest lidí utrpělo zranění.
Rusko pravidelně útočí na Oděsu od minulého pondělí, kdy odstoupilo od obilné dohody. Cílí na sila, sklady i fabriky, které zpracovávají obilí. „Lodě stále čekají na vyplutí z černomořských přístavů, protože dochází k ničení infrastruktury. I při dnešním útoku mělo dojít ke zničení dalšího skladu s obilím,“ uvedl Řápek. Celkem už Rusové zničili kolem šedesáti tisíc tun obilí.
„Podle některých farmářů by pro ně nyní bylo výhodnější vyvážet obilí ze země, když skončila obilná dohoda, protože jejich lodě nemusejí čekat na to, až je zkontrolují ruské úřady. Moskva je totiž často zdržovala v přístavu, než je zkontrolovala. A to trvalo až šest týdnů,“ poznamenal Řápek. Důležité ale nyní je, aby některé země pomohly Ukrajině dostat obilí ze země, zdůraznil zpravodaj.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj žádá kvůli intenzivním útokům na přístavy od západních spojenců další vojenskou podporu v čele se systémy protivzdušné obrany a zbraněmi dlouhého doletu. Jednat o tom chce na středečním zasedání Rady NATO–Ukrajina.
Moskva oficiálně tvrdí, že útočí pouze na vojenské cíle. Útoky jsou podle Kremlu také odplatou za poničení Krymského mostu. Spojnice mezi anektovaným poloostrovem a Ruskem se minulý týden stala znovu terčem útoku. Rekonstrukce části vozovky potrvá pravděpodobně až do listopadu.
Ruské útoky ohrožují bezpečnost Černého moře, napsal rumunský prezident
Rumunský prezident Klaus Iohannis na Twitteru uvedl, že „důrazně odsuzuje“ ruský útok na ukrajinskou civilní infrastrukturu „velmi blízko Rumunska“. „Tato nedávná eskalace představuje vážné riziko pro bezpečnost v Černém moři,“ dodal s tím, že bude mít vliv také na další vývoz ukrajinského obilí a tím i celosvětovou potravinovou bezpečnost.
„Rumunsko bude i nadále podporovat Ukrajinu při hledání praktických řešení pro pokračování dalšího vývozu obilí na světové trhy,“ řekl podle serveru Digi24 rumunský premiér Marcel Ciolacu. Rumunská Konstanca se v minulých měsících stala důležitým přístavem pro export ukrajinských zemědělských plodin, které se do ní přepravují s pomocí železnice, nákladních aut či menších lodí plujících z ukrajinských říčních přístavů Reni a Izmajil.
Nedaleko přístavního terminálu Izmajil na Dunaji na ukrajinsko-rumunské hranici v pondělí zakotvilo bezmála třicet lodí, napsala agentura Reuters s odvoláním na data serveru MarineTraffic.com. Není jasné, proč se plavidla, mezi kterými jsou i tankery převážející chemikálie, zastavila. Ukrajinské úřady to zatím nekomentovaly.
Protiofenziva jde pomalu
Ukrajinská armáda za uplynulý týden dobyla zpět 16 kilometrů čtverečních, z toho přes 12 kilometrů čtverečních na jihu a čtyři na východě země, uvedla náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová.
Od počátku své současné protiofenzivy ukrajinská armáda podle ní získala zpět přes 227 kilometrů čtverečních okupovaného území – 192 kilometrů čtverečních na jihu země a přes 35 kilometrů čtverečních v okolí Bachmutu. Tvrzení bojujících stran však nelze v podmínkách ozbrojeného konfliktu nezávisle ověřit.
„Ukrajinští vojáci pokračují v ofenzivních operacích na několika místech fronty směrem na Melitopol a Berďansk,“ sdělila Maljarová podle webu Ukrajinska pravda. „Klíčové boje pokračují v okolí Kliščijivky, Andrijivky a Kurdjumivky,“ poznamenala náměstkyně ministra s odkazem na obce ležící jižně od Bachmutu.
Analytici amerického Institutu pro studium války (ISW) ve své poslední zprávě o vývoji bojů napsali, že ukrajinská armáda pokračuje v protiofenzivě na nejméně třech sektorech fronty a během uplynulých dní učinila určité pokroky u Bachmutu, na západě Doněcké oblasti a v Záporožské oblasti.
„Faktem je, že ruská armáda je velmi velká a má obrovské materiální možnosti. Fronta je velmi dobře opevněná a zaminovaná. Ukrajina sice dostává nějaká zbraně ze Západu, ale dlouho čelila nedostatku munice. Nově vycvičené jednotky nemají stejnou úroveň jako ty z regulérní armády nebo bojovaly už měsíce. Ukrajina má také obecně problémy s integrací operací jednotek větších celků, což možnost průlomu proti opevněným pozicím velmi komplikuje,“ komentuje vývoj analytik Asociace pro mezinárodní otázky Vojtěch Bahenský.
