Ukrajina oznámila, že bude všechny lodě plující do ruských či Ruskem okupovaných černomořských přístavů považovat za možné vojenské riziko. Reagovala tak na krok Moskvy, která po odstoupení od obilné dohody uvedla, že za vojenské dodavatele bude považovat všechna plavidla plující na Ukrajinu. Ruské útoky z posledních dnů zničily desítky tisíc tun obilí v ukrajinských přístavech. Podle šéfa unijní diplomacie Josepha Borrella hrozí světová potravinová krize „obrovských rozměrů“. Ceny pšenice rostou již třetí den v řadě.
Moskva v pondělí definitivně potvrdila, že bezmála po roce pozastavuje svou účast na černomořských obilných dohodách, které od loňského léta umožňovaly i přes pokračující boje na Ukrajině vyvážet ukrajinské zemědělské produkty. Součástí obilné dohody zprostředkované Tureckem a OSN byla i ochrana nákladních lodí připlouvajících a vyplouvajících ze tří ukrajinských přístavů – Oděsy, Čornomorsku a Južneho.
Napětí v Černém moři sílí
Moskva ale ve středu pohrozila, že bude od čtvrtka považovat za potenciální dopravce vojenského nákladu všechny lodě, jež poplují do ukrajinských černomořských přístavů. Kyjev nyní v reakci oznámil, že od pátku mohou být plavidla plující do ruských nebo Rusy okupovaných ukrajinských přístavů v Černém moři považována za lodě přepravující vojenský náklad.
Varovná prohlášení obou stran konfliktu zvýšila napětí v Černém moři a vyvolala obavy, že by válka mohla eskalovat a vážně narušit obchodní lodní dopravu, což by způsobilo chaos ve světových dodávkách obilí, napsal list The New York Times. Ruská Černomořská flotila je podle něj schopna potopit neozbrojené obchodní lodě. A Ukrajina – byť nemá funkční námořnictvo – dosáhla určitých úspěchů při zasahování ruských válečných lodí pomocí raket a dronů, jako v případě křižníku Moskva.
Na komoditní burze v Chicagu krátce odpoledne vykazovala cena pšenice růst o 1,6 procenta na 7,40 dolaru za bušl (27,2 kilogramu). Během středečního obchodování si připsala 8,5 procenta, což znamená největší denní nárůst za více než rok. Ceny však zatím zůstávají hluboko pod maximální úrovní 11,77 dolaru za bušl z loňského května.
„Těch dopadů bude několik. Je to snížení potenciálu exportu z Ukrajiny, větší nápor na logistiku ze strany Evropské unie, ale myslím, že to není dobrá zpráva ani pro samotné Rusko, protože i těch několik málo spojenců určitě nepřivítá, že Moskva torpédovala dohodu, která má humanitární charakter. To je něco, co asi odsoudí celý svět,“ hodnotil vypovězení obilné dohody Ruskem agrární analytik Petr Havel v pořadu Události, komentáře.
Pro Ukrajinu půjde o ztráty v řádech mnoha miliard dolarů, míní Havel. Velký problém bude konec dohody o vývozu obilí znamenat pro třetí svět. „Tam ten dopad z humanitárního hlediska bude největší,“ obává se agrární analytik. Evropská unie podle něj v ohrožení není, protože má své vlastní zásoby.
Hledá se alternativní trasa
Náměstek ukrajinského ministra pro agrární politiku Taras Vysockyj ve čtvrtek upozornil, že v rámci obilné dohody se z Ukrajiny vyváželo přes padesát procent obilnin. „To znamená, že jsme do značné míry zajišťovali mezinárodní potravinovou bezpečnost,“ dodal. Dohoda ale podle něj nefungovala již od počátku července.
Ukrajina se nyní bude snažit rozvíjet vývoz po souši, ale vedle toho dál vede dialog s Tureckem a OSN, aby bylo zajištěno financování vývozu bez účasti Ruska. „Musíme přesvědčovat svět, že je v 21. století nepřípustné, aby Rusko vyhrožovalo celému světu. Doufáme, že se nám podaří nepřipustit hlad v zemích, kde to reálně hrozí.“
Náměstek dodal, že vývoz z námořních přístavů je mnohem levnější a cena exportu do zemí rovníkové Afriky či jihovýchodní Asie je tak nižší než po souši, kdy se musí zboží i čtyřikrát překládat a cena roste. „Děláme všechno pro to, aby se vývoz z Ukrajiny nezastavil,“ zdůraznil Vysockyj. Naznačil také, že v jednání jsou i další možnosti vývozu, o kterých ale nechtěl hovořit.
Ukrajině chce pomoci s exportem obilí Německo spolu s dalšími partnery, sdělila německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková, která obvinila Moskvu z vydírání. Berlín chce podle ní začít pracovat na tom, aby se více pšenice a dalších zemědělských produktů přepravovalo po železnici.
„(Pokud bude cesta přes moře zavřená), budeme muset navýšit vývoz obilí z přístavů v našich členských státech, což bude znamenat větší zátěž pro státy sousedící s Ukrajinou. Budou se muset zapojit více, otevřít svoje hranice a pomoci s exportem obilí, které zůstává v ukrajinských černomořských přístavech,“ poznamenal Borrell.
Podle českého premiéra Petra Fialy (ODS) je zásadní co nejrychleji zprůchodnit koridory pro přepravu obilí do zemí mimo EU. Stejný postoj vyjádřilo i české ministerstvo zemědělství. „Koridory solidarity, přes které se vyváží z Ukrajiny zemědělské komodity, musí fungovat v celé EU efektivně a ochránit tak naše zemědělce a potravináře. Na obilí jsou závislé země třetího světa,“ upozornil podle resortu ministr Marek Výborný (KDU-ČSL).
Podle britského ministerstva obrany bude ruská černomořská flotila pravděpodobně hrát aktivní roli při blokování obchodních tras z ukrajinských přístavů, ale blokáda bude ohrožena ukrajinskými bezpilotními letouny a řízenými střelami s plochou dráhou letu.
Ruská blokáda skončí s dodáním F-16, míní Kuleba
„Je důležité udělat všechno pro to, abychom obnovili iniciativu o vývozu obilí přes Černé moře. Abychom vrátili rovnováhu světovému trhu s potravinami, dostali ceny zpět pod kontrolu a umožnili Ukrajině dodávat pšenici zemím, které to potřebují,“ poznamenal ukrajinský ministr zahraničních věcí Dmytro Kuleba.
Ideálním scénářem by podle něj bylo úplné zastavení ruské blokády ukrajinských přístavů. „To bude možné, až Ukrajina obdrží své první letky F-16, které budou schopny hlídkovat na obloze a námořních trasách,“ míní Kuleba.
Obilí v přístavech pod palbou
Rusové od vypovězení obilné dohody soustavně bombardují jih Ukrajiny. Během útoků se jim podařilo zničit už desítky tisíc tun obilí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středu obvinil Moskvu, že na zařízení pro vývoz ukrajinského obilí útočí cíleně.
„V Oděse jsou poničená celá sila s obilím i s rostlinným olejem. Zničeno bylo šedesát tisíc tun obilí,“ informoval zpravodaj ČT na Ukrajině Jan Řápek.
Podle šéfa unijní diplomacie záměrné útoky Ruska na ukrajinskou přístavní infrastrukturu ilustrují jeho barbarský postoj k otázce globálního hladu. „To, co už víme, je, že to ve světě způsobí obrovskou potravinovou krizi,“ prohlásil Borrell. „Pokud se toto obilí nejen zastaví, ale zničí, znamená to, že na světě bude nedostatek jídla, obilí,“ podotkl.
„Prezident Zelenskyj si dnes telefonoval se svým etiopským protějškem a přislíbil mu, že do jeho země, která trpí hladem a suchem, by mělo dorazit minimálně devadesát tisíc tun obilí, protože tato země to podle něj opravdu potřebuje,“ uvedl Řápek.
Moskva tvrdí, že se zaměřuje výhradně na vojenské cíle. Mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov ve čtvrtek prohlásil, že Rusko provedlo v noci na čtvrtek „odvetné údery“ na výrobny a sklady hladinových dronů.
Washington ale varoval, že ruská armáda by mohla rozšířit své útoky i na civilní lodě v Černém moři, a v tamních vodách pokládá nové miny.
„Domníváme se, že jde o koordinovanou snahu ospravedlnit případné útoky proti civilním lodím v Černém moři a svalit vinu na Ukrajinu,“ uvedl mluvčí rady pro národní bezpečnosti Bílého domu Adam Hodge. Ruský velvyslanec v USA Anatolij Antonov v reakci na vyjádření Washingtonu podle agentury Reuters uvedl, že Rusko se nechystá útočit na civilní plavidla.
