Senát schválil nová pravidla pro kybernetickou bezpečnost

Vyloučení technologií, které by mohly představovat bezpečnostní riziko pro stát, má umožnit zákon o kybernetické bezpečnosti, který ve středu schválil Senát. Norma, kterou nyní dostane k podpisu prezident, počítá rovněž s prověřováním dodavatelů technologií pro stát. Po dlouhé debatě Senát naopak zpět poslancům vrátil školskou novelu, která má omezit odklady. Zákonodárcům vadilo zavedení slovního hodnocení. Senátorský klub ANO se neúspěšně snažil na pořad schůze zařadit též projednání bitcoinové kauzy.

Mechanismus prověřování dodavatelského řetězce má podle zákona směřovat jen do nejkritičtějších částí infrastruktury. Vláda ale zákaz dodavatele bude moci rozšířit i do vysoce kritické infrastruktury.

Hlavní prováděcí předpis s kritérii pro určování takzvaných povinných osob nebude podle úprav schválených sněmovnou vydávat Národní kybernetický úřad (NÚKIB) vyhláškou, ale vláda svým nařízením. Kabinet má stanovovat strategicky významné služby a posuzovat nejen dodavatele, ale i bezpečnost země, ze které pocházejí.

Policejní novela

Policie pravděpodobně získá snadnější přístup do rejstříku trestů a evidence přestupků. Umožnit to má Senátem schválená novela, která upravuje pravidla přeshraničního předávání informací policií v EU kvůli prevenci a potírání trestné činnosti. Novela, kterou nyní dostane k podpisu prezident, má dát policii také nová pravidla pro sledování a identifikaci cestujících na mezinárodních letištích. Změna má pomoci v boji s terorismem, řekl senátorům ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

Policie by podle novely měla mít přístup do rejstříku trestů a evidence přestupků, které vede ministerstvo spravedlnosti, ve stejném režimu, jaký využívají vojenská policie a celní správa. Výhrady ke změně měl Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ), podle něhož vojenští policisté a celníci by mohli údaje z rejstříku a evidence využívat omezeně na rozdíl od policie, jejíž působnost je širší. Úřad se obával, že rozšíření jejích pravomocí by mohlo přinést narušení práv občanů a riziko stigmatizace osob vzhledem k možnosti získat informace i o zahlazených trestech. Ministerstvo vnitra se proti stanovisku úřadu ohradilo, informace má policie využívat jen pro konkrétně vymezené úkoly.

Lex plyn

Senát chce opět vypustit z energetického zákona individuální kontroly části solárních elektráren. Pozměňovací návrh svého hospodářského výboru horní komora schválila v novele zvané lex plyn, která má urychlit povolování nových paroplynových elektráren. Povolovací procesy má zkrátit až o pět let, když paroplynové elektrárny by měly zajistit dostatečnou kapacitu pro výrobu elektřiny při očekávaném útlumu uhlí. Předlohu znovu posoudí sněmovna, která před třemi měsíci téměř totožnou senátní změnu zákona odmítla.

Senátní úprava se týká individuálních kontrol výnosnosti fotovoltaických elektráren uvedených do provozu v letech 2009 a 2010. Původně se měly týkat elektráren o výkonu od třiceti kilowattů. Novela lex plyn ve sněmovním znění jejich okruh zužuje na elektrárny o výkonu nad 145 kilowattů. Vláda si od individuálních kontrol slibuje úspory peněz, která stát dává na podporované zdroje energie.

Školskou novelu Senát vrátil k projednání poslancům

Senát odmítl nahradit známkování výsledků vzdělávání žáků první a druhé třídy slovním hodnocením. Doporučil rovněž zrušit navrhovaný zákaz opakování první třídy v novele, která má především omezit odklady zahájení povinné školní docházky. Poslaneckou novelu tak bude muset znovu projednat sněmovna. Zatím není jisté, kdy se s ohledem na opoziční propírání bitcoinové kauzy v dolní komoře k hlasování dostane.

Známkování žáků prvních dvou tříd by podle poslanecké novely mělo být nahrazeno slovním hodnocením od září 2027 pro první třídu, o rok později pro druhou třídu. Změna by měla podle spoluautora předlohy Pavla Klímy (TOP 09) pomoci tomu, aby se děti neučily kvůli známkám, ale kvůli znalostem a dovednostem. Zároveň má oslabit obavy rodičů ze školního neúspěchu jejich dětí, což patří k důvodům odkladů školní docházky.

Proti zavedení povinného slovního hodnocení místo známkování se postavil senátor Stanislav Balík z klubu ODS a TOP 09, podle něhož se tím omezuje možnost učitelů hodnotit žáka. Podpořil ho například předseda Senátu a pedagog Miloš Vystrčil (ODS).

Sankce za lživou kampaň senátoři nepodpořili

Horní parlamentní komora ve středu rovněž schválila zákon o sjednocení pravidel o volebních kampaních. Normu nyní dostane k podpisu prezident.

Senát se nepřiklonil k požadavku ústavně-právního výboru zachovat dosavadní úpravu dvoumilionového limitu na kampaň pro senátní volby. Výbor tím chtěl nahradit úpravu, která limit nově stanoví jako součin dvou milionů korun a počtu volebních obvodů, v nichž byla zaregistrována kandidátní listina příslušné strany. Podle Stanislava Balíka z klubu ODS a TOP 09 úprava znevýhodňuje nezávislé kandidáty nebo adepty menších stran, kteří kandidují jen v jednom z obvodů.

Nová pravidla volebních kampaní rozdělila i vládní koalici právě kvůli záměru hodnotit lživou nebo urážlivou kampaň jako přestupek s až dvoumilionovou sankcí. Sněmovna to nakonec odmítla a Senát taktéž. Postih tak i nadále zůstane na soudech.

Zákon má také pro příští roky stanovit, že oficiální volební kampaň nezačne okamžikem vyhlášení voleb, ale 150 dnů před uplynutím volebního období, což má zajistit vyšší míru jistoty pro politické subjekty při plánování kampaně.

Novela lesního zákona

Prodloužení lhůty, se kterým schválená novela počítá, má umožnit přírodní obnovu lesů, a snížit tak jejich vlastníkům náklady na ni. Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti a Lesnicko-dřevařská komora označily normu za přijatelný kompromis.

Nová pravidla mají motivovat zejména soukromé vlastníky lesů k tomu, aby s nimi nakládali s péčí řádného hospodáře, sdělil ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Podle něj se jedná o nejvýraznější změnu lesního zákona posledních let.

Schválena byla také novela ve vazbě na unijní nařízení, které má zajistit, aby výrobky prodávané v Evropské unii (EU) nepocházely z odlesněné půdy.

Vojenská mise v Keni

Senátoři podpořili také nasazení asi třiceti českých vojáků v africké Keni. Armádní mise instruktorů a poradců by měla mandát do roku 2026 a v zemi má pomáhat s výcvikem, přispět ke zdokonalení schopností partnerských jednotek pro boj proti terorismu a zvládání krizových situací.

S misí české armády ještě musí souhlasit sněmovna. V dolní komoře ji zatím podpořil branný výbor. Výdaje na misi mají činit 93 milionů korun ročně, letos budou podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) výrazně nižší.

Návrh vychází ze zahraničněpolitických a bezpečnostních priorit Česka, řekla senátorům Černochová. Keňa je podle ní hlavním partnerem Severoatlantické aliance ve východní Africe. Stabilita v regionu má podle ní vliv na bezpečnost obchodních tras v Rudém moři a přispívá k omezení migrace do Evropy. Česko se v Keni vojensky angažuje od roku 2012.

Senát se při projednávání unijního průmyslového akčního plánu pro evropský automobilový průmysl postavil proti možnému zavádění jakýchkoli státních subvencí na elektromobily pro koncové zákazníky, byly by podle něho rozpočtové neudržitelné. Horní komora také varovala v souladu s postojem ministra dopravy Martina Kupky (ODS) před kvótami na bezemisní vozidla pro firemní autoparky.

Senátoři opozičního hnutí ANO chtěli na plénu jednat i o sporném daru kryptoměn ministerstvu spravedlnosti. Podle předsedy Miloše Vystrčila (ODS) by to zatím bylo jen „vytloukání politického kapitálu“.

Horní komora na závěr jednání podpořila vznik unijního fondu pro konkurenceschopnost. Podle senátorů by měl zvýhodnit podmínky pro projekty, na nichž spolupracuje více členských států EU, zejména ve výzkumu, digitalizaci a v obranném průmyslu. Podpořil rovněž akční plán Unie o bezpečnosti podmořských kabelů včetně posílení investic do jejich infrastruktury.

Pouze tři hlasy hlasy chyběly k tomu, aby se Senát ztotožnil s doporučením svých výborů, podle kterého by nepodpořil akční plán Evropské komise pro cenově dostupnou energii. Senátní výbory odmítly sanaci vysokých cen energie prostřednictvím státních rozpočtů a doporučovaly vyzvat vládu, aby podporovala revizi systému EU pro obchodování s emisními povolenkami.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Česko zavede reciproční opatření pro ruské diplomaty

Praha zavede v reakci na zpřísnění podmínek pro české diplomaty v Moskvě reciproční opatření pro diplomatický i technický personál Ruska, které tyto podmínky vyrovná, sdělil šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) předvolané velvyslankyni Anně Ponomarjovové. Informoval o tom mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Macinka také odmítl její vysvětlení, že obvinění Ruska z incidentů v Lipsku jsou provokací sloužící jiným zájmům, uvedlo ministerstvo zahraničí.
13:37Aktualizovánopřed 3 mminutami

Letošní schodek se nejspíš podaří dodržet, míní Národní rozpočtová rada

Letošní plánovaný schodek státního rozpočtu 310 miliard korun se pravděpodobně podaří dodržet, uvedla v pravidelném čtvrtletním stanovisku Národní rozpočtová rada (NRR). Plnění rozpočtu podle ní pomáhá rychlý růst příjmů. Na konci srpna činil schodek 186,1 miliardy korun, prohloubil se z červencových 176,6 miliardy korun. Kvůli schodku rozpočtu na příští rok bude podle NRR nutné razantně snížit deficit v roce 2028.
12:38Aktualizovánopřed 43 mminutami

Vnitro porušilo práva SPD ve zprávě o extremismu za pololetí 2023, rozhodl nepravomocně soud

Ministerstvo vnitra porušilo práva hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), když ho zařadilo do zprávy o extremismu a projevech předsudečné nenávisti za první pololetí roku 2023. Rozhodl o tom nepravomocně Obvodní soud pro Prahu 7. Omluvu od vnitra SPD nepřiznal. Proti rozsudku lze podat odvolání k pražskému městskému soudu. Právník hnutí Adam Batuna řekl, že pokud ministerstvo odvolání nepodá, SPD se rovněž odvolávat nebude.
před 1 hhodinou

Otroci, keltománie i čínská medicína. Projekty z tuzemska získaly evropské granty

Tuzemská věda dostala finanční injekci z Evropské unie v podobě ERC grantů. Ty umožňují talentovaným mladším vědcům rozvinout jejich nadějné nápady a projekty. Každý ze šesti oceněných výzkumníků z České republiky může využít částku 36 milionů korun.
před 1 hhodinou

Šámal zůstává soudcem zpravodajem v řízení o kompetenční žalobě

Pavel Šámal zůstane soudcem zpravodajem v řízení o kompetenční žalobě prezidenta Petra Pavla. Vyloučení Šámala z projednávání a rozhodování navrhla vláda, plénum Ústavního soudu (ÚS) jí však nevyhovělo. V žádném soudním řízení v Česku nelze soudce označit za podjatého jen kvůli jeho postupu v řízení, stojí v usnesení zpřístupněném na webu ÚS. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) řekl, že rozhodnutí respektuje, podle něj ale neznamená, že vláda v kompetenčním sporu nebude úspěšná.
09:22Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Plán na obnovu přírody se zasekl. Ekologové připravili vlastní s desítkami opatření

Vláda neposlala Evropské komisi návrh Národního plánu na obnovu přírody (NPOP), což měla učinit do 1. září. Podle ministra životního prostředí Igora Červeného (Motoristé) šlo o jeho rozhodnutí, které zdůvodňuje absencí příslibu konkrétního finančního příspěvku na realizaci tohoto plánu z evropských peněz. Ekologické organizace mají k vládnímu postupu výhrady a zveřejnily vlastní stínový plán se čtyřiceti opatřeními, která by dle nich neměla v oficiálním dokumentu chybět. Tvorba NPOP vychází z nařízení EU požadujícího jeho vznik po všech členských státech.
před 2 hhodinami

VideoNení jasné, kde se dron vzal, tvrdí o Lipsku Koten. Výmluvy, oponuje Černochová

Evropská unie a NATO se kvůli pokusu o útok na letiště v Lipsku rozhodly vystupňovat tlak na Rusko. Dva podezřelí, které německé úřady identifikovaly, měli pracovat v žoldu Moskvy. Brusel na konkrétních sankcích nyní pracuje. Místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD) tvrdí, že „z informací, které jsou veřejně v prostoru, není úplně jasné, kde se tam ten dron vzal“. Vyšetřovatele vyzval k tomu, aby popsali, jak se bezpilotní letoun dostal do prostoru letiště přes jeho ochranu. Předsedkyně téhož výboru Jana Černochová (ODS) zdůraznila, že v tomto případě důkazy jsou. Kotenovy výroky označila za výmluvy, SPD dle ní „hraje v tomto ohledu roli dezinformátora na území České republiky“. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 5 hhodinami

VideoPřes devadesát procent škol omezuje používání mobilů

Většina českých škol už omezuje používání mobilních telefonů. Zatímco před deseti lety to bylo minimum, dnes už k tomu přistoupilo přes devadesát procent všech základních i středních, vyplývá z šetření ministerstva školství. Takové rozhodnutí je stojí i desítky tisíc korun. Aby se děti dokázaly zabavit jinak, zařizují kvůli tomu třeba nové herny. Užívání mobilních telefonů by mohla změnit novela školského zákona, která je teď ve sněmovně.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.