Senát schválil nová pravidla pro kybernetickou bezpečnost

Vyloučení technologií, které by mohly představovat bezpečnostní riziko pro stát, má umožnit zákon o kybernetické bezpečnosti, který ve středu schválil Senát. Norma, kterou nyní dostane k podpisu prezident, počítá rovněž s prověřováním dodavatelů technologií pro stát. Po dlouhé debatě Senát naopak zpět poslancům vrátil školskou novelu, která má omezit odklady. Zákonodárcům vadilo zavedení slovního hodnocení. Senátorský klub ANO se neúspěšně snažil na pořad schůze zařadit též projednání bitcoinové kauzy.

Mechanismus prověřování dodavatelského řetězce má podle zákona směřovat jen do nejkritičtějších částí infrastruktury. Vláda ale zákaz dodavatele bude moci rozšířit i do vysoce kritické infrastruktury.

Hlavní prováděcí předpis s kritérii pro určování takzvaných povinných osob nebude podle úprav schválených sněmovnou vydávat Národní kybernetický úřad (NÚKIB) vyhláškou, ale vláda svým nařízením. Kabinet má stanovovat strategicky významné služby a posuzovat nejen dodavatele, ale i bezpečnost země, ze které pocházejí.

Policejní novela

Policie pravděpodobně získá snadnější přístup do rejstříku trestů a evidence přestupků. Umožnit to má Senátem schválená novela, která upravuje pravidla přeshraničního předávání informací policií v EU kvůli prevenci a potírání trestné činnosti. Novela, kterou nyní dostane k podpisu prezident, má dát policii také nová pravidla pro sledování a identifikaci cestujících na mezinárodních letištích. Změna má pomoci v boji s terorismem, řekl senátorům ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

Policie by podle novely měla mít přístup do rejstříku trestů a evidence přestupků, které vede ministerstvo spravedlnosti, ve stejném režimu, jaký využívají vojenská policie a celní správa. Výhrady ke změně měl Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ), podle něhož vojenští policisté a celníci by mohli údaje z rejstříku a evidence využívat omezeně na rozdíl od policie, jejíž působnost je širší. Úřad se obával, že rozšíření jejích pravomocí by mohlo přinést narušení práv občanů a riziko stigmatizace osob vzhledem k možnosti získat informace i o zahlazených trestech. Ministerstvo vnitra se proti stanovisku úřadu ohradilo, informace má policie využívat jen pro konkrétně vymezené úkoly.

Lex plyn

Senát chce opět vypustit z energetického zákona individuální kontroly části solárních elektráren. Pozměňovací návrh svého hospodářského výboru horní komora schválila v novele zvané lex plyn, která má urychlit povolování nových paroplynových elektráren. Povolovací procesy má zkrátit až o pět let, když paroplynové elektrárny by měly zajistit dostatečnou kapacitu pro výrobu elektřiny při očekávaném útlumu uhlí. Předlohu znovu posoudí sněmovna, která před třemi měsíci téměř totožnou senátní změnu zákona odmítla.

Senátní úprava se týká individuálních kontrol výnosnosti fotovoltaických elektráren uvedených do provozu v letech 2009 a 2010. Původně se měly týkat elektráren o výkonu od třiceti kilowattů. Novela lex plyn ve sněmovním znění jejich okruh zužuje na elektrárny o výkonu nad 145 kilowattů. Vláda si od individuálních kontrol slibuje úspory peněz, která stát dává na podporované zdroje energie.

Školskou novelu Senát vrátil k projednání poslancům

Senát odmítl nahradit známkování výsledků vzdělávání žáků první a druhé třídy slovním hodnocením. Doporučil rovněž zrušit navrhovaný zákaz opakování první třídy v novele, která má především omezit odklady zahájení povinné školní docházky. Poslaneckou novelu tak bude muset znovu projednat sněmovna. Zatím není jisté, kdy se s ohledem na opoziční propírání bitcoinové kauzy v dolní komoře k hlasování dostane.

Známkování žáků prvních dvou tříd by podle poslanecké novely mělo být nahrazeno slovním hodnocením od září 2027 pro první třídu, o rok později pro druhou třídu. Změna by měla podle spoluautora předlohy Pavla Klímy (TOP 09) pomoci tomu, aby se děti neučily kvůli známkám, ale kvůli znalostem a dovednostem. Zároveň má oslabit obavy rodičů ze školního neúspěchu jejich dětí, což patří k důvodům odkladů školní docházky.

Proti zavedení povinného slovního hodnocení místo známkování se postavil senátor Stanislav Balík z klubu ODS a TOP 09, podle něhož se tím omezuje možnost učitelů hodnotit žáka. Podpořil ho například předseda Senátu a pedagog Miloš Vystrčil (ODS).

Sankce za lživou kampaň senátoři nepodpořili

Horní parlamentní komora ve středu rovněž schválila zákon o sjednocení pravidel o volebních kampaních. Normu nyní dostane k podpisu prezident.

Senát se nepřiklonil k požadavku ústavně-právního výboru zachovat dosavadní úpravu dvoumilionového limitu na kampaň pro senátní volby. Výbor tím chtěl nahradit úpravu, která limit nově stanoví jako součin dvou milionů korun a počtu volebních obvodů, v nichž byla zaregistrována kandidátní listina příslušné strany. Podle Stanislava Balíka z klubu ODS a TOP 09 úprava znevýhodňuje nezávislé kandidáty nebo adepty menších stran, kteří kandidují jen v jednom z obvodů.

Nová pravidla volebních kampaní rozdělila i vládní koalici právě kvůli záměru hodnotit lživou nebo urážlivou kampaň jako přestupek s až dvoumilionovou sankcí. Sněmovna to nakonec odmítla a Senát taktéž. Postih tak i nadále zůstane na soudech.

Zákon má také pro příští roky stanovit, že oficiální volební kampaň nezačne okamžikem vyhlášení voleb, ale 150 dnů před uplynutím volebního období, což má zajistit vyšší míru jistoty pro politické subjekty při plánování kampaně.

Novela lesního zákona

Prodloužení lhůty, se kterým schválená novela počítá, má umožnit přírodní obnovu lesů, a snížit tak jejich vlastníkům náklady na ni. Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti a Lesnicko-dřevařská komora označily normu za přijatelný kompromis.

Nová pravidla mají motivovat zejména soukromé vlastníky lesů k tomu, aby s nimi nakládali s péčí řádného hospodáře, sdělil ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Podle něj se jedná o nejvýraznější změnu lesního zákona posledních let.

Schválena byla také novela ve vazbě na unijní nařízení, které má zajistit, aby výrobky prodávané v Evropské unii (EU) nepocházely z odlesněné půdy.

Vojenská mise v Keni

Senátoři podpořili také nasazení asi třiceti českých vojáků v africké Keni. Armádní mise instruktorů a poradců by měla mandát do roku 2026 a v zemi má pomáhat s výcvikem, přispět ke zdokonalení schopností partnerských jednotek pro boj proti terorismu a zvládání krizových situací.

S misí české armády ještě musí souhlasit sněmovna. V dolní komoře ji zatím podpořil branný výbor. Výdaje na misi mají činit 93 milionů korun ročně, letos budou podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) výrazně nižší.

Návrh vychází ze zahraničněpolitických a bezpečnostních priorit Česka, řekla senátorům Černochová. Keňa je podle ní hlavním partnerem Severoatlantické aliance ve východní Africe. Stabilita v regionu má podle ní vliv na bezpečnost obchodních tras v Rudém moři a přispívá k omezení migrace do Evropy. Česko se v Keni vojensky angažuje od roku 2012.

Senát se při projednávání unijního průmyslového akčního plánu pro evropský automobilový průmysl postavil proti možnému zavádění jakýchkoli státních subvencí na elektromobily pro koncové zákazníky, byly by podle něho rozpočtové neudržitelné. Horní komora také varovala v souladu s postojem ministra dopravy Martina Kupky (ODS) před kvótami na bezemisní vozidla pro firemní autoparky.

Senátoři opozičního hnutí ANO chtěli na plénu jednat i o sporném daru kryptoměn ministerstvu spravedlnosti. Podle předsedy Miloše Vystrčila (ODS) by to zatím bylo jen „vytloukání politického kapitálu“.

Horní komora na závěr jednání podpořila vznik unijního fondu pro konkurenceschopnost. Podle senátorů by měl zvýhodnit podmínky pro projekty, na nichž spolupracuje více členských států EU, zejména ve výzkumu, digitalizaci a v obranném průmyslu. Podpořil rovněž akční plán Unie o bezpečnosti podmořských kabelů včetně posílení investic do jejich infrastruktury.

Pouze tři hlasy hlasy chyběly k tomu, aby se Senát ztotožnil s doporučením svých výborů, podle kterého by nepodpořil akční plán Evropské komise pro cenově dostupnou energii. Senátní výbory odmítly sanaci vysokých cen energie prostřednictvím státních rozpočtů a doporučovaly vyzvat vládu, aby podporovala revizi systému EU pro obchodování s emisními povolenkami.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Hasiči měli o Vánocích přes tisíc zásahů. V meziročním srovnání jde o mírný nadprůměr

Hasiči v Česku měli o Vánocích 1163 výjezdů, z toho 178 bylo k požárům. Podle počtu událostí tak byly letošní svátky mírně nadprůměrné, informovala mluvčí generálního ředitelství hasičů Klára Ochmanová. Nejvíce práce měli hasiči na Štědrý den, kdy bylo zásahů 515. Některé požáry během svátků způsobily mnohamilionové škody.
před 1 hhodinou

Cihlář, Hrůša, Ledecká. Češi, kteří v roce 2025 uspěli ve světě

Věda, hudba či sport patří mezi obory, v nichž Češi uspěli ve světě v roce 2025. A to například díky vědci Tomáši Cihlářovi či dirigentovi Jakubu Hrůšovi.
před 4 hhodinami

Na přelomu roku se čeká sníh a teploty pod průměrem

Na přelomu roku do Česka přijde zima. Teploty i přes den budou jen mírně nad nulou, hlavně na horách bude sněžit a lze očekávat sněhové jazyky i závěje, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Ani v prvním týdnu roku 2026 se ráz počasí příliš nezmění.
před 14 hhodinami

Nákup a provoz F-35 projdou koaličním auditem, řekla Schillerová

Smlouvy na nákup a provoz 24 nadzvukových letounů F-35 za zhruba 150 miliard i dosavadní platby projdou koaličním auditem. ČT to sdělila vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Reagovala tím i na ministra obrany a jeho slova ze sociálních sítí SPD. Jaromír Zůna řekl, že jeho resort udělá analýzu i s možností výpovědi smlouvy. S tou ale hnutí ANO nesouhlasí. Další z vicepremiérů Karel Havlíček (ANO) už dřív řekl, že nákup F-35 je rozhodnutou věcí.
před 14 hhodinami

Porodnost i letos klesne na další historické minimum

V Česku se narodilo nejméně dětí v historii. Podle průběžných dat zdravotníků letošek skoro s jistotou překoná loňské minimum. Někde hlásí téměř o pětinu méně novorozenců. Potomky teď přivádějí na svět hlavně ženy z populačně slabších 90. let. Jejich matky měly děti přibližně o pět let dřív. V kombinaci s dalšími faktory čekají odborníci nízkou porodnost i v příštích letech.
před 14 hhodinami

Babiš telefonoval s Trumpem, mluvili o migraci či Evropě

Premiér Andrej Babiš (ANO) v pátek telefonicky hovořil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Na sociální síti X Babiš uvedl, že dlouho mluvili o válce, migraci, Evropě, visegrádské čtyřce či o návštěvě v Bílém domě, při které se politici spolu s manželkami Monikou a Melanií setkali v březnu 2019.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Poškozené trakční vedení zkomplikovalo provoz na hlavním nádraží v Praze

Poškozené trakční vedení dopoledne zkomplikovalo provoz na hlavním nádraží v Praze. Vlaky zhruba půlhodinu nejezdily do Libně, Vysočan a Holešovic, směrem do Vršovic a na Smíchov byla doprava omezená. Oznámil to mluvčí Správy železnic pro mimořádnosti Martin Kavka. Co bylo příčinou poškození, podle něj železničáři zjišťují.
včera v 10:43

Ekonomika si podle expertů příští rok udrží růst, inflace mírně zvolní

Česká ekonomika si v příštím roce udrží rychlý růst, když se hrubý domácí produkt (HDP) zvýší o dvě až 2,5 procenta. Inflace se dál přiblíží k dvouprocentnímu cíli České národní banky (ČNB). Růst nominálních mezd překoná tempo růstu spotřebitelských cen, zvýší se tedy i reálné příjmy domácností. Nezaměstnanost mírně vzroste, přesto bude nadále patřit mezi nejnižší v Evropské unii. Vyplývá to z výsledků pravidelného průzkumu ministerstva financí na základě prognóz patnácti tuzemských odborných institucí a odhadů analytiků.
včera v 08:27
Načítání...