Energetický zákon

Podpora obnovitelných zdrojů poskytovaná ze státního rozpočtu se zřejmě omezí, schválili to v závěrečném čtení poslanci. Sněmovna ale ani na třetí pokus nedokončila závěrečné schvalování novely o dalším prodlužování dočasné ochrany pro uprchlíky z Ukrajiny před ruskou agresí.

Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) plánuje do konce ledna sněmovně předložit zákon, který by urychlil výstavbu paroplynových elektráren. Opoziční ANO by podle místopředsedy sněmovny Karla Havlíčka (ANO) návrh podpořilo. „Nastává situace, kdy hrozí nedostatek elektřiny,“ řekl v Otázkách Václava Moravce.

Na schůzi sněmovny poslanci interpelovali členy vlády, například ohledně platů v justici, digitalizace stavebního řízení či poplatků za mediální služby. Radek Vondráček (ANO) kritizoval vyjádření premiéra Petra Fialy (ODS) v souvislosti s rozhodnutím slovenského ministerstva vnitra ohledně spolupráce Andreje Babiše (ANO) s StB. Předtím předstoupil ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN), aby předložil změnu energetického zákona. V podvečer poslanci debatují o platech vrcholných politiků.

Minimální mzda by měla do roku 2029 růst tak, aby odpovídala 47 procentům průměrné mzdy. Zaručené mzdy podle odbornosti, odpovědnosti a náročnosti práce by měly od příštího roku platit už jen pro veřejný sektor, ne pro firmy. Počítá s tím novela zákoníku práce, kterou schválila vláda. Kabinet rovněž podpořil návrh novely energetického zákona, která zavádí do legislativy pravidla pro ukládání a agregaci elektřiny. Vláda naopak přerušila projednávání novely o rozdělování výnosů z emisních povolenek. Kabinet nenašel shodu v tom, kdo bude příjemcem prostředků, zda ministerstvo průmyslu nebo resort životního prostředí.

Vláda souhlasila s pokračováním procesu ratifikace takzvané Istanbulské úmluvy. Dokument o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí posílá k rozhodnutí sněmovně. O schválení informovalo na Twitteru vládní hnutí STAN, podle něj kabinet ratifikaci doporučil. Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková doplnila, že kabinet úmluvu „schválil k ratifikaci“.

Celkem 97,5 procenta Čechů platí za energie méně, než je uvedeno v ceníku. V Otázkách Václava Moravce (OVM) to uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (nestr. za STAN), který zatím prozkoumal 70 procent trhu. Právě ceníkové ceny přitom dostává Eurostat. Síkela předloží poslancům novelu energetického zákona, který dá pravomoci Energetickému regulačnímu úřadu (ERÚ) získávat od dodavatelů reálné ceny. Podle exministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) to však není logický krok, protože se tím změní vzorek.

Sněmovna schválila změny v řízení Národní sportovní agentury, která rozděluje sportovní dotace. Poslanci také podpořili změnu, díky které by stavby malých elektráren z obnovitelných zdrojů s výkonem do 50 kilowattů už nemusely potřebovat povolení stavebního úřadu. Podle novely nebudou potřebovat ani licenci Energetického regulačního úřadu. Dosud nebylo povolení potřeba jen u elektráren do deseti kilowattů. Sněmovna v úvodním kole také podpořila vládní návrh, který ruší Nejvyšší stavební úřad a čistě státní stavební správu. Zachovává stavební úřady na obcích.

Česko se připravuje na zimu a možné přerušení dodávek ruského plynu. Už splnilo unijní cíl a naplnilo plynem přes 80 procent zásobníků. Podle ministra průmyslu Jozefa Síkely (za STAN) pomohly dodávky suroviny z Norska. Stát pořídil i zkapalněný plyn. Dál platí, že v případě výpadku mají domácnosti přednost před firmami.

V pondělí začaly u některých dodavatelů elektřiny platit aktualizované sazby. Vyšší ceny pro nové fixace a zákazníky nastavil ČEZ a část nabídky zdražila i Pražská energetika. S dalším zdražováním má pomoci domácnostem takzvaný úsporný tarif. Novelu, která ho zavádí, podepsal v pondělí prezident Miloš Zeman. Bude mít podobu dotace ze státního rozpočtu určené dodavatelům energií, kteří pak o tuto dotaci sníží domácnostem platby.

Od července začala platit nová pravidla zpřísňující podmínky podnikání s energiemi. Odborníci si od nich slibují účinnější boj s takzvanými energošmejdy. Celá agenda nově spadá pod Energetický regulační úřad (ERÚ). Každý, kdo má problém s prodejci energií, se tak bude nově obracet právě na tuto instituci. Až dosud to kontrolovala Česká obchodní inspekce (ČOI). Už půl roku rovněž platí první část novely, díky které mohou zákazníci vypovědět bez sankcí smlouvu se zprostředkovatelem, poškození o této možnosti ale často netuší.

Ministerstvo průmyslu a obchodu připravuje novelu energetického zákona. Její součástí mají být i některé návrhy, které resortu předložil Energetický regulační úřad (ERÚ) k řešení krize a zlepšení dohledu nad energetickým trhem. Informoval o tom ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN). Zlepšit se má i situace lidí v záchranném režimu dodavatele poslední instance (DPI).

Dodavatelé energií budou muset informovat zákazníky adresně o změnách ceny. Novela energetického zákona, kterou schválili poslanci, má rozšířit ochranu zákazníků před nekalými praktikami nepoctivých obchodníků. Poslanci na své úterní schůzi také schválili, že centra duševního zdraví budou i další tři roky fungovat v nynější podobě. Stvrdili také bankovní novelu. Sněmovna ale i na poslední předvolební schůzi odmítla přednostně projednat uzákonění poměru učitelských platů k průměrné mzdě, což požadovala opozice. Hrozí tak, že novela nebude schválena vůbec.

Léčebné konopí by mohlo být levnější a dostupnější díky licencovaným dodavatelům. Také by mělo být na elektronický recept. Počítá s tím vládní novela o návykových látkách a léčivech, kterou v prvním kole projednávání podpořila sněmovna. Poslanci řešili i novelu energetického zákona, díky které by se lidé měli dočkat lepší ochrany na trhu s energiemi. Zavádí totiž registr zprostředkovatelů nabídek energií. Na začátku schůze sněmovny vystoupil šéf sportovní agentury Milan Hnilička (za ANO), který složil kvůli porušení protiepidemických opatření poslanecký mandát. V čele agentury ale zůstává. Premiér Andrej Babiš (ANO) jeho odchod nepožaduje.