Na schůzi sněmovny poslanci interpelovali členy vlády, například ohledně platů v justici, digitalizace stavebního řízení či poplatků za mediální služby. Radek Vondráček (ANO) kritizoval vyjádření premiéra Petra Fialy (ODS) v souvislosti s rozhodnutím slovenského ministerstva vnitra ohledně spolupráce Andreje Babiše (ANO) s StB. Předtím předstoupil ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN), aby předložil změnu energetického zákona. V podvečer poslanci debatují o platech vrcholných politiků.
Vondráček obvinil premiéra ze zhoršování vztahů se Slovenskem. Ten to označil za absurdní
Poslanec Vondráček kritizoval Fialu za vyjádření na síti X, ve kterém označil smírné rozhodnutí slovenského ministerstva vnitra, že Andrej Babiš vědomě nespolupracoval s StB, za politický handl. Smír ve sporu o evidenci Babiše jako agenta StB mohl být dle Fialy protislužbou za to, že šéf ANO otevřeně podporoval slovenského premiéra Roberta Fica (Smer). Fiala v reakci poukázal na stanovisko Ústavu paměti národa, které rozhodnutí ministerstva považuje za „minimálně překvapivé“.
Vondráček poté obvinil Fialu ze zhoršování vztahů se Slovenskem a vyzval ho k omluvě, nebo k předložení důkazů. Podle něj členové vlády svými vyjádřeními také podkopávají důvěru v instituce sousední země. Fiala odmítl jako směšné a absurdní, že by jeho výrok ohrozil česko-slovenské vztahy, a dodal, že „vztahy se Slovenskem má Česká republika výborné a je to i zásluha naší vlády“.
Fiala se během interpelací ohradil proti tvrzení poslance Ondřeje Babky (ANO), že navrhovaná změna plateb televizního a rozhlasového poplatku pro firmy představuje novou daň. „Považujeme nový systém platby za spravedlivý, za adekvátní současné situaci, za v podstatě umírněný,“ reagoval Fiala. Poukázal na to, že od poplatku mají být osvobozeny společnosti s nejvýše dvaceti čtyřmi zaměstnanci. „Nebude se to týkat 260 tisíc malých firem,“ doplnil.
Předseda vlády se také přel s poslancem Tomášem Kohoutkem (ANO) o platech zaměstnanců v justici a vězeňské službě nebo pracovníků Probační a mediační služby. Fiala uznal, že situace na soudech a ve vězeňství není dobrá, poukázal však mimo jiné na to, že se tento problém kumuluje dlouhé roky a předchozí vláda ANO jej neřešila.
Další interpelace opozičních poslanců se týkaly například malé konkurenceschopnosti českých firem, špatné dostupnosti bydlení nebo nepovedené digitalizace stavebního řízení.
Energetický zákon
Vlček v souvislosti s novelou energetického zákona uvedl, že předkládaná legislativa reaguje na situaci na energetickém trhu s ohledem na výrobní i obchodní rovinu. „S velkým rozvojem výrobních zdrojů je nutná související legislativa, abychom dosáhli konečných efektů, což je otázka cen energií,“ řekl ministr a vysvětlil, že hlavním důvodem předložení návrhu je adaptace evropské směrnice.
Novela energetického zákona, kterou ve čtvrtek projednávala sněmovna, zřejmě umožní státu snížit částku, kterou stát vyplácí z rozpočtu na podporu obnovitelných zdrojů energie. Pozměňovací návrh předložil poslanec ODS a předseda sněmovního hospodářského výboru Ivan Adamec.
Ve středu o záměru snížit náklady státu na obnovitelné zdroje mluvil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Vláda chce přesněji a individuálně vyhodnocovat výnosnost provozu solárních elektráren, zejména těch uvedených do provozu v letech 2009 a 2010. Teprve na základě toho vyhodnocení bude poskytovat dotace. Na obnovitelné zdroje chce stát v příštím roce stejně jako letos vyčlenit 8,5 miliardy korun.
Novela energetického zákona upravuje pravidla pro ukládání elektřiny a také sdružování její výroby i spotřeby. Poslanci tuto vládní novelu, která má akumulaci a agregaci umožnit, zahrnuli desítkami pozměňovacích návrhů. Většinu z nich vložili do sněmovního systému ve středu a ve čtvrtek. Jen hospodářský výbor podpořil asi 35 návrhů. V roce 2015 se k novele tohoto zákona sešlo asi 350 pozměňovacích návrhů.
„Legislativní paskvil,“ řekl poslanec ODS
Místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO) varoval, že návrh může ohrozit důvěru ve stát, protože se mění podmínky za chodu a provozovatelé, kteří své projekty financují přes banky, nebudou mít na splácení.
Podle poslance Václava Krále (ODS) je návrh „legislativním paskvilem“ a na schůzi sněmovny může zaznít návrh na jeho přepracování. „Když na jeden pokus někdo dá třicet pozměňovacích návrhů a během pár dní tady přistane dalších dvacet pozměňovacích návrhů… Já se omlouvám kolegům z koalice, ale to prostě není normální,“ dodal.
Král by pochopil, kdyby sněmovna přijala „minimální implementační novelu“, aby se podařilo zajistit požadavky EU. Vadí mu, že ministerstvo průmyslu a obchodu „nenašlo odvahu“ zakomponovat do legislativy dovětek a zachování uhlí, plynu a jádra.
Interpelace
Poslanec Jakub Michálek (Piráti) interpeloval členy vlády kvůli jednotnému inkasnímu místu a dalším záležitostem. Nikdo z dotazovaných ovšem nebyl přítomný, takže sněmovna projednávání dotazů pozastavila.
Michálek jako zástupce opozice poukázal na absenci členů vlády. „Vláda asi vyslala signál, že se jim na ty dotazy odpovídat nechce,“ poznamenal donedávna koaliční poslanec.
„Vítejte v klubu, pane poslanče Michálku,“ reagovala Berenika Peštová (ANO). Opozice podle ní zažívá takové situace při projednávání písemných interpelací pravidelně a ve sněmovně leží dotazy, které podle Peštové nevypořádala i půl roku nebo déle.
Sněmovna ve čtvrtek mohla projednávat dvě desítky písemných interpelací. Všechny mířily na členy vlády, kteří se z jednacího dne či z jeho části omluvili. Některé interpelace propadly zcela kvůli nepřítomnosti jejich autorů, dvě jejich předkladatel stáhl.
Platy politiků
Nastavením platů zákonodárců, členů vlády, prezidenta či soudců se musejí politici znovu zabývat v souvislosti s květnovým verdiktem Ústavního soudu, jenž zrušil s platností od příštího roku zákonný koeficient nutný pro jejich výpočet. Soud uvedl, že letošní snížení soudcovských platů, které spočívalo v trvalé změně tohoto koeficientu, odporuje ústavnímu pořádku.
Vláda doručila do sněmovny novelu, podle níž by příští rok vzrostly platy vrcholných politiků, soudců a státních zástupců o téměř sedm procent. Předseda ANO Andrej Babiš podal předlohu, která by platy politiků na pět let zmrazila. Zmrazení podporuje i další opoziční hnutí SPD. Návrh programu mimořádné schůze projednání žádného konkrétního zákona neobsahuje, půjde o diskusi.
Koaliční většina schválení programu schůze pravděpodobně nepodpoří. V úvodu budou moci mluvit jen řečníci s právem přednostního vystoupení a sněmovna nebude moci hlasovat o případných usneseních. Je také možné, že tato vystoupení potrvají do 21 hodin, kdy je přeruší konec sněmovního jednacího dne.
