Jakub Michálek

Sněmovna už zřejmě v tomto volebním období do jednacího řádu výrazněji zasahovat nebude, míní před letní přestávkou zástupci koalice. Poslanci doteď mluvili třeba o omezení přednostních práv nebo řečnické doby. To opozice odmítá.

Češi žijící v zahraničí patrně budou moci už v příštích řádných sněmovních volbách využít hlasování poštou, nebudou muset osobně na zastupitelské úřady jako doposud. Novelu v pátek schválila sněmovna. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) předpokládá, že volba případným ústavním testem projde. Předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) doplnila, že návrh postoupí Senátu tak, aby voliči v zahraničí mohli pohodlněji hlasovat co nejdříve. Předseda ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO) uvedl, že koalice si z hlasování udělala svůj fetiš.

Stát v tomto volebním období spotřební daň z tichého vína velmi pravděpodobně nezavede. Jak zjistila ČT, k odporu opozičních ANO a SPD se definitivně přiklonili i lidovci. Jejich předseda Marian Jurečka řekl, že by byl ochotný o nové taxe uvažovat jen v případě, že by ji Česko dokázalo prosadit na celoevropské úrovni.

Stávka zaměstnanců soudů za vyšší platy ve středu omezila jejich provoz. Úředníci zavřeli například informační centra a podatelny, někde se odročila jednání. Stávku justiční odbory vyhlásily poté, co se minulý týden nedohodly s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS) na zvýšení peněz o patnáct procent. Protestu se podle odborů zúčastnilo 95 procent z devíti a půl tisíce pracovníků soudů. Do jednodenní výstražné stávky se zapojili pracovníci všech soudů vyjma Ústavního. Akce se netýkala soudců, kteří ze zákona stávkovat nemohou. Stávkování nepřísluší ani justiční stráži. Zaměstnanci soudů zůstanou podle předsedkyně justičních odborů Anny Pospíšilové ve stávkové pohotovosti, dokud nebudou splněny jejich požadavky.

Sněmovní debata o penzijní reformě je zatím kultivovaná, shodli se v Událostech, komentářích předseda sněmovního ústavně-právního výboru Jakub Michálek (Piráti) a místopředseda poslaneckého klubu ANO a člen výboru pro sociální politiku Aleš Juchelka. Opoziční poslanec přesto vládní reformu penzí kritizuje. Juchelka řekl, že se řeší změny jen u výdajové stránky důchodů, je prý třeba najít nové způsoby, jak dostat do státní kasy více peněz na penze. Máme zvyšovat daně, ptal se Michálek. Podle něj to byla právě vláda ANO, která výrazně snížila daň z příjmů.

Poslanci se v úterý začali zabývat širšími změnami v důchodech během mimořádné schůze svolané koaličními zákonodárci. Ve 23 hodin přerušili první den jednání, pokračovat budou ve středu od devíti. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) představuje neudržitelnost penzijního systému zásadní zátěž pro Česko. Předseda opozičního ANO Andrej Babiš pokládá změny v penzích za návrh, jak okrást důchodce.

Poslanci během pátečního jednání vyslovili souhlas s novelou, která upravuje vzdělávání krajských a obecních úředníků. Zákonodárci také souhlasili se změnou pravidel pro Generální inspekci bezpečnostních sborů (GIBS), měla by být lépe sladěna se zákonem o policii. Schválili i předlohu, která má zjednodušit pravidla pro pořádání humanitárních a veřejných sbírek. Sněmovnou prošla i úprava služby na zastupitelských úřadech v cizině, novela zároveň počítá se zvýšením některých konzulárních poplatků. Podporu vyslovili poslanci i pro vznik institutu dětského ombudsmana. Zákonodárci měli původně hlasovat i o vládní novele o pěstounství, schvalování však o týden odložili. Stejný postoj zaujali i k elektronizaci tvorby zákonů.

Pražský městský soud zrušil usnesení, kterým Poslanecká sněmovna v květnu loňského roku odvolala Daniela Köppla z funkce člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání kvůli střetu zájmů. Podle správního senátu poslanci pořádně nezdůvodnili, proč zamítli argumenty odvolaného. Soud zároveň uvedl, že je oprávněn v daném případě usnesení sněmovny přezkoumávat, protože odvolávání Köppla bylo správním rozhodnutím. Verdikt je pravomocný, lze proti němu ale ještě podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.

Doba oddlužení se zřejmě zkrátí z nynějších pěti let na tři roky pro všechny dlužníky. Vládní novelu insolvenčního zákona schválila s některými úpravami sněmovna. Poslanci opozičního ANO neprosadili pro nepodnikající jednotlivce tříleté, čtyřleté nebo pětileté oddlužení podle výše dluhu. Sněmovna schválila i pravidla pro elektronické vedení zdravotní dokumentace. Do vládní novely doplnila také například právo pacienta na bezplatné získání první kopie dokumentace nebo výpisu z ní a úpravu, která umožní sledování četnosti darování krve. Vznikne navíc nový informační systém s cílem zlepšit administraci specializačního a nástavbového vzdělávání zdravotnických pracovníků. Obě novely nyní dostanou k posouzení senátoři.

Část dlužníků zdravotních odvodů dostane ve druhé polovině letošního roku šanci na jejich snazší vyrovnání. Zákon doplňující takzvaná milostivá léta znovu schválila sněmovna v původní, užší verzi. Širší senátní návrh odmítla. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. Poslanci rovněž projednali a do závěrečného čtení odeslali novelu zákona o cenách či novelu o prezidentských volbách.

Situace na Slovensku je vážná a tamní politici by měli zasednout k jednomu stolu, domnívá se předseda pirátských poslanců Jakub Michálek. Exministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO) je optimistická a věří, že i díky projevům současné prezidentky a jejího nástupce po atentátu na slovenského premiéra Roberta Fica dojde ve společnosti nakonec k uklidnění. Oba se v Událostech, komentářích shodli, že je důležité zabránit podněcování nenávisti mezi lidmi platnou legislativou.

Místopředseda sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL) zvažuje žalobu kvůli výrokům, kterými ho častoval na sněmovní schůzi v uplynulém týdnu předseda SPD Tomio Okamura. Bartoška označil u řečnického pultíku za novodobého Hitlera. V Otázkách Václava Moravce Bartošek uvedl, že zvažuje proti Okamurovi právní kroky. Místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO) uvedl, že podobné výroky jsou nepřípustné. Místopředseda poslaneckého klubu SPD Radek Rozvoral podotkl, že by takový výrok nepoužil. Bartošek a předseda pirátského poslaneckého klubu Jakub Michálek rovněž v pořadu zmínili, že při projednávání důchodové reformy je koalice připravena omezit řečnickou dobu poslancům s přednostním právem. Chtějí se tak vyhnout obstrukcím opozice. Ta proti podobě důchodové reformy ostře vystupuje.

Sněmovna schválila pravidla pro nakládání s látkami typu kratom nebo konopí s nízkým obsahem účinné složky THC. Hlavním cílem poslanecké novely je ochránit před těmito látkami děti. Látky s psychoaktivním účinkem se mají rozlišit podle rizikovosti, méně rizikové si budou moci kupovat výhradně dospělí lidé. Prodejci budou muset podle novely splnit různé podmínky, platit bude zákaz veřejné reklamy. Předloha podléhá souhlasu Evropské komise, zamíří k posouzení do Senátu.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) chce zavést do příštích sněmovních voleb novou spotřební daň z nápojů s vysokým obsahem cukru, jak sdělil České televizi. Velmi sladké nápoje podle ministra škodí zdraví, mimo jiné vedou k obezitě. Zavedení speciální daně navrhla i Národní ekonomická rada vlády (NERV). Litr limonády nebo džusu by tak mohl podražit o několik korun. Plán podporuje většina vládních stran, proti návrhu se ale zatím staví ODS.

Ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09) podá demisi, protože ztratila podporu své mateřské strany. Vedení TOP 09 vadilo, že neumím veřejně prodat svou práci, řekla Langšádlová v rozhovoru Deníku N. Premiér Petr Fiala (ODS) ocenil její práci, o nástupci chce mít jasno příští týden. Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová potvrdila, že o něm rozhodne během příštího týdne předsednictvo strany.

Téměř půl milionu státních zaměstnanců by mělo ve druhém pololetí dostat přidáno. Před jednáním tripartity to řekl vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL). Odbory chtějí, aby se pracovníkům veřejné sféry výdělky zvedly o patnáct procent, což zdůvodňují prudkým zdražováním v minulých dvou letech. Takový růst ale vláda téměř jistě nepodpoří. Vedle lidovců jsou pro i Starostové a Piráti. ODS je o něm ochotná jednat. Proti se staví TOP 09, a to kvůli vysokému zadlužení.

Vládní hnutí STAN chce v koalici otevřít debatu o speciální sektorové dani pro banky. Jeho předseda Vít Rakušan to spojuje s vyhodnocením odvodu z mimořádných zisků, který od loňska platí kromě finančních domů taky energetické firmy a rafinerie. Právě banky zaplatily mnohem méně, než kabinet očekával. Loni padesát finančních domů vydělalo dohromady po zdanění přes 104 miliard korun. O návrhu Starostů jsou ochotni jednat i Piráti nebo lidovci. Naopak ODS a TOP 09 změny odmítají.

Do druhého čtení poslali poslanci novelu energetického zákona, která upravuje pravidla pro ukládání a pozdější využití vyrobené energie. Oproti původnímu programu to byl první zákon, k němuž se Poslanecká sněmovna v pátek dostala. Závěrečné hlasování o novele vodního zákona, který by měl snížit riziko opakování havárie, jaká se stala před čtyřmi lety v Bečvě, totiž předtím odložili poslanci na začátek května. Úvodní dvě hodiny se sněmovna ještě věnovala migračnímu paktu, i když k němu byla mimořádná schůze ve čtvrtek. Tématu se ale znovu chopili opoziční politici disponující přednostním právem.

Vztahy v koalici jsou „celkem dobré“, přesto bylo nutné představit stranický plán na další reformy, řekl v Interview ČT24 předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek. Piráti chtějí v rámci svého programu Republika v pohybu měnit pracovní právo, zvýšit minimální mzdu nebo naplnit podmínky pro přijetí eura. Že by s tím narazili u dalších vládních stran, se neobávají. Podle Michálka budou potřeba jednorázové investice, na které se vyplatí půjčit si.

Sněmovna ve zrychleném režimu schválila senátní novelu, která má usnadnit zapojení zubařů ze zemí mimo EU do poskytování péče v Česku. Podle ní by mohli nově pracovat pod dohledem jiného stomatologa. Také pravidla pro nakládání s látkami typu kratom nebo konopí s nízkým obsahem THC zamířila do závěrečného schvalování s návrhy na úpravy. Jednání sněmovny bude pokračovat ve středu.

Koalici se stále nedaří shodnout se na pravidlech rychlejšího oddlužení. Novela, která to má umožnit, sice konečně může jít do druhého čtení – poté, co ji ústavně-právní výbor Poslanecké sněmovny šestkrát odložil – ale přesto si jednotlivé vládní strany představují detaily různě. A opozice odmítá urychlení procesu z pěti let na tři úplně.

Poslanecká sněmovna by do prázdnin mohla zvolit členy Orgánu nezávislé kontroly zpravodajských služeb, potvrdil v rozhovoru pro Českou televizi premiér Petr Fiala (ODS). Zákon s touto institucí počítá přes šest let, doteď se ji ale nepovedlo personálně obsadit. Opozice nicméně s některými kandidáty navrženými vládou nesouhlasí a vyčítá kabinetu, že s ní v této věci dostatečně nekomunikoval. Vláda kritiku odmítá.

Jednání o korespondenční volbě pro Čechy žijící v zahraničí se posunula. Opozice záměr sice dále odmítá, vládní strany jí ale nabídly některé ústupky – třeba větší dohled nad sčítáním hlasů či jednodušší prokazování bydliště v cizině. Díky snaze dosáhnout kompromisu někteří politici věří, že by zákon ve sněmovně nemusely blokovat další obstrukce.

Za největší bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku označila ve středu sněmovna nynější ruský režim, jenž je podle ní teroristický. Českým zájmem je nezávislá, demokratická a svobodná Ukrajina pevně ukotvená v mezinárodních strukturách, uvedla dolní komora v usnesení, které na návrh koalice přijala na závěr mimořádné schůze k bezpečnostním hrozbám po zhruba devatenáctihodinovém jednání. Sněmovna také podpořila pokračování pomoci Ukrajině. Mimořádnou schůzi nechaly svolat koaliční strany v reakci na postupy i některé výroky předsedy opozičního ANO Andreje Babiše. Ten schůzi označil za „antibabišovskou“. Program řádné schůze, která měla následovat po mimořádném jednání, poslanci neschválili. Sněmovna se znovu sejde zřejmě 9. dubna.