Jakub Michálek

Po loňském rozhodnutí Ústavního soudu (ÚS), který zrušil základnu pro výpočet platů soudců, se soudci připravují na podání žalob. Podle Soudcovské unie má jít o hromadnou akci. Požadují doplatek odpovídající verdiktu Ústavního soudu a tvrdí, že nový zákon o růstu platů ústavních činitelů, který po prezidentském vetu schválila Poslanecká sněmovna letos v březnu, je v rozporu s evropským právem. Opozice naopak připomněla svůj návrh na oddělení platů soudců a politiků.

Schodek státního rozpočtu by mohl v příštím roce dosáhnout až 251 miliard korun. Výpočet ČT vychází z makroekonomické prognózy ministerstva financí. Hlavním důvodem takového schodku je plánované zvýšení výdajů na obranu, které mají stoupnout ze současných dvou na 2,3 procenta HDP. Ministr financí Zbyněk Stanjura přesto doufá, že se vládě podaří dohodnout na nižší částce. Většina ministrů přesto požaduje pro své resorty víc peněz než letos. Opozice kabinet kritizuje za to, že se nedaří schodek rychleji snižovat. Finální návrh bude schvalovat nově zvolená Poslanecká sněmovna.

Lobbování zřejmě získá zákonná pravidla. Zavede je vládní předloha, kterou schválila s některými úpravami dolní komora. Například z výčtu lobbovaných vyškrtla asistenty poslanců a senátorů, stejně jako členy poradních orgánů vlády kromě Legislativní rady vlády. Návrh zákona, jenž zejména zavede registr lobbistů a lobbovaných, nyní zamíří k posouzení do Senátu.

Před závěrečným schvalováním ve sněmovně je vládní předloha, která má zavést registr ubytovacích zařízení a také evidenci údajů o ubytovaných hostech. Poslanci ji v úterý projednali ve druhém čtení. Podle předložených pozměňovacích návrhů by z ní mohli při schvalování zúžit okruh údajů, které by hoteliéři a další ubytovatelé museli státu hlásit o svých hostech. Po dvacáté třetí hodině bylo jednání dolní komory přerušeno. Znovu se poslanci sejdou ve středu.

Pokud se novelu azylového a migračního zákona nepodaří projednat zrychleně, navrhne koalice podle poslance Petra Letochy (STAN) zkrácení některých lhůt o minimálně třicet dnů. Poslanec to řekl po schůzce koaličních stran se zástupci opozičních Pirátů k tématu. Hnutí ANO a SPD se schůzky nezúčastnila.

Dvacítka organizací včetně české kanceláře Světové zdravotnické organizace (WHO) vyzvala politiky k omezení dostupnosti alkoholu. Navrhují regulovat reklamu nebo místa a dobu jeho prodeje. Cílem je snížit konzumaci, podle statistik totiž až desetina Čechů starších patnácti let denně nadměrně popíjí.

Jednou z priorit nové nejvyšší státní zástupkyně Lenky Bradáčové je změnit soustavu státních zastupitelství ze čtyřstupňové na třístupňovou. Chce mezi jiným vyjít z normy, která nebyla projednána v roce 2013 a počítala i se zrušením vrchního státního zastupitelství. Politici ale nejsou jednotní.

Předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek v pondělním Interview ČT24 s moderátorkou Terezou Kručinskou opět kritizoval návrh podpořený před pár dny sněmovním ústavně-právním výborem – i když úprava i po zákazu zveřejňování totožnosti podezřelých a stíhaných lidí počítá s vyjmutím jmen politiků a dalších veřejně známých osob z tohoto pravidla. Podle Michálka jde o snahu novinářům nasadit náhubek a omezit právo veřejnosti znát informace ze závažných kauz. Pirátský poslanec se obává, že se tyto kauzy budou v budoucnu zametat pod koberec. Předkladatel návrhu Radek Vondráček (ANO) interpretaci, že jde o nový náhubkový zákon, už dříve odmítl.

Schválení největší reformy trestní politiky za posledních patnáct let je nejisté. Vládní priorita prošla prvním čtením v prosinci, od té doby se ve sněmovně neposunula. Ústavně-právní výbor se k trestnímu zákoníku vrátí ve středu. Pokud jednání tentokrát dokončí, na plénum by se novela mohla dostat v dubnu. Změny budou poslanci podle ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) schvalovat nejdřív v květnu. Zkomplikovat by to mohla opozice.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) od 1. dubna pověřil vedením Fakultní nemocnice Motol šéfa Nemocnice Na Homolce Petra Poloučka. IKEM bude dál řídit pověřená ředitelka Helena Rögnerová. Ředitelem Centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie v Brně se 7. dubna stane šéf Fakultní nemocnice u svaté Anny Vlastimil Vajdák. Změny Válek oznámil na tiskové konferenci.

Sněmovna se ztotožnila se záměrem kabinetu navýšit výdaje na obranu minimálně na tři procenta HDP nejpozději v roce 2030. Rozhodla o tom hlasy koalice a Pirátů po neveřejné debatě. Té se nezúčastnili poslanci opozičních ANO a SPD. Dorazil naopak prezident Petr Pavel. Opoziční hnutí kritizovala, že veřejně nedostali příležitost vystoupit všichni řečníci s přednostním právem. Koaliční politici mají neúčast opozice za důkaz snahy o show, podle hlavy státu mohla dostat odpovědi na mnoho svých otázek.

Koalice nedokázala prosadit konání mimořádné schůze Poslanecké sněmovny, kterou nechala svolat k některým vládním i poslaneckým předlohám. Dolní komora návrh programu zamítla, byť se hlasování několikrát opakovalo. V posledním z hlasování chyběly vládnímu táboru dva hlasy. Měla se projednávat povinná registrace ubytovacích zařízení v připravovaném elektronickém systému eTurista či zálohování PET lahví.

Pokud odborná debata dospěje k závěru, že poslat české vojáky na Ukrajinu jako součást mírových sil po uzavření dohody o míru mezi Moskvou a Kyjevem je prospěšné a že je toho Česko schopné, pak nebude mít ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) problém takový krok podpořit. Řekl to v Otázkách Václava Moravce. S účastí Česka by v případě shody napříč většinou evropských států souhlasil i poslanec Jakub Michálek (Piráti). Poslankyně Helena Válková (ANO) se obává, že tuzemsko na něco takového nemá dostatek kapacit.

Soudcovská unie vyzvala soudce, aby se domáhali platových nároků soudní cestou. Svým členům poskytne v nejbližší době vzory žalob, uvedla v prohlášení s tím, že v tomto ohledu respektuje závěry Justičního grémia. To se ve středu shodlo na tom, že novela zákona o platech vrcholných politiků a dalších představitelů státu odporuje českému ústavnímu pořádku.

Vláda premiéra Petra Fialy (ODS) ve sněmovně nestihne prosadit všechny své priority. Už teď je podle vyjádření předsedů koaličních klubů pro ČT téměř jisté, že se nepodaří změnit rozpočtové určení daní. Dolní komorou nejspíš neprojde ani myslivecký zákon. Stihnout se má naopak trestní zákoník nebo školský zákon.

Sněmovna se místo schvalování zákonů stala opět místem, v němž se v pátek střetli hlavně předseda ANO Andrej Babiš a ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Tématem byly zejména akvizice pro armádu. Sněmovna se ke schvalování zákonů dostala až hodinu před koncem jednacího dne. Ani na třetí pokus nedokončila schvalování školské novely, odmítla však zákaz tlumičů na pistole a revolvery pro běžné použití.

Plánovaný poslanecký návrh zákona o migraci má preventivní charakter, uvedla v Událostech, komentářích místopředsedkyně ODS Eva Decroix. Opoziční Piráti jsou podle předsedy poslaneckého klubu Jakuba Michálka připraveni spolupracovat, ačkoliv přemýšlí, proč se zpřísnění azylové a návratové politiky řeší nyní. Místopředseda ANO Robert Králíček sdělil, že hnutí se zostřením migrační politiky souhlasí, kritizuje ale načasování.

Některé evropské země zpřísňují svou migrační politiku, proto přicházíme s návrhem zákona podobného charakteru, sdělili zástupci vládní koalice po schůzce s SPD a Piráty o migraci. Očekávají přijetí ve zrychleném čtení ještě do konce volebního období. Zástupci ANO na jednání nepřišli, šéfka jejich poslaneckého klubu Alena Schillerová řekla, že se hnutí nebude účastnit „předvolební akce vlády“.

Největší reforma trestní politiky za posledních patnáct let dozná změn. Resort spravedlnosti teď připravuje asi desítku úprav. Novinkou má být třeba povinnost pro policii, která by kvůli nahlížení do mobilního telefonu potřebovala speciální soudní příkaz. Novela zmírňuje postihy u méně závažných trestných činů. Má tak zefektivnit systém a ulevit přeplněným věznicím. O úpravách jednal ministr Pavel Blažek (ODS) s opozicí, která s potřebou reformy souhlasí.

Televizní a rozhlasový poplatek zřejmě vzroste a do budoucna se bude zvyšovat v závislosti na míře inflace. Rozšíří se také okruh poplatníků, na něž se bude povinnost úhrady vztahovat. Předpokládá to vládní novela, kterou navzdory odporu opozičních ANO a SPD schválila s některými úpravami sněmovna. Patří k nim osvobození spolků a zaměstnavatelů s většinou pracovníků se zdravotním postižením, vypuštění navrhované povinnosti České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) přispívat k postupu proti dezinformacím a omezení obchodních sdělení ve vysílání ČRo. Předlohu nyní dostanou k projednání senátoři.

Poslanci schválili novelu o platech ústavních činitelů, kterou prezident Petr Pavel dříve vetoval, zejména kvůli nastavení soudcovských platů. Sněmovna následně přehlasovala také senátní veto novely energetického zákona. Schůze byla poté přerušena.

Důchodový účet zůstává v hlubokém minusu. Vláda si loni musela na penze seniorů půjčit přes padesát miliard. I přesto jde o 22 miliard lepší výsledek než v roce předchozím. Podle kabinetu je postupné snižování i zásluhou opatření, která včetně zpomalení růstu penzí prosadila vládní většina. Opozice je vůči změnám kritická. Systém bude ztrátový i letos.

Evropská sedmadvacítka musí být schopná vytvořit si dostatečnou zásobu peněz na bezpečnost i obranu, míní premiér Petr Fiala (ODS). Pomoci má třeba rozvolnění pravidel u stávajících unijních fondů. Vyšší výdaje čekají rovněž členské země NATO. Posílení aliančních sil experti vyčíslili na tři až čtyři procenta HDP na stát ročně. O novém podílu definitivně rozhodne červnový summit v Haagu.

Sněmovna schválila po pěti hodinách projevů opozice program mimořádné schůze k růstu poplatků pro Českou televizi a Český rozhlas. K novele se ale sejde až v pátek, protože ve středu už doba vymezená pro závěrečné schvalování zákonů skončila. Koalice chce na páteční poledne pro hlasování o podobě novely stanovit pevný termín. Během středečního jednání dolní komory se svého přednostního řečnického práva opět rozhodli využít opoziční předáci v čele s předsedou ANO Andrejem Babišem.