Jakub Michálek

V letošních volbách do Poslanecké sněmovny zvítězilo hnutí ANO, které má po sečtení sta procent okrsků 34,51 procenta hlasů. Na druhém místě je koalice SPOLU se ziskem 23,36 procenta. Ve sněmovně také bude STAN, Piráti, SPD a Motoristé. Pod pětiprocentní hranicí, potřebnou ke zvolení do dolní komory, je naopak hnutí Stačilo! se ziskem 4,3 procenta. Volební účast po sečtení všech volebních okrsků dosáhla 68,95 procenta.

Ředitel Digitální informační agentury (DIA) Martin Mesršmíd se rozhodl kvůli potížím s eDoklady při volbách nabídnout rezignaci. Řekl to ve vysílání Českého rozhlasu. DIA uvedla v sobotu v poledne, že systém elektronického občanského průkazu již plně funguje. Dodala, že pokud mají někteří uživatelé nadále problémy, pravděpodobně nesouvisí s pátečními potížemi, kdy byl systém přetížený. Nefunkčnost systému komplikovala prokazování totožnosti u sněmovních voleb.

Úderem páteční dvaadvacáté hodiny se po celém Česku zavřely volební místnosti, v nichž mohli občané od 14:00 volit své zástupce v Poslanecké sněmovně. Ti, kdo k volebním urnám nedorazili v pátek, mají tuto možnost ještě v sobotu, kdy budou volební místnosti otevřené od 8:00 do 14:00 hodin. Poté hlasování skončí a volební komise začnou se sčítáním hlasů.

Česká televize před volbami nabízí tematické debaty zástupců osmi uskupení s největším volebním potenciálem. Ve středu 17. září přijali pozvání k debatě moderované Danielem Takáčem na téma justice Eva Decroix (SPOLU), Karel Dvořák (STAN), Martin Husa (Přísaha), Zdeněk Koudelka (SPD), Taťána Malá (ANO), Jakub Michálek (Piráti), Jana Turoňová (Stačilo!) a Renata Vesecká (Motoristé).

Platy politiků mají s příštím rokem vzrůst o pět procent, výdělky soudců a státních zástupců dokonce o více než třináct. Počítá s tím návrh státního rozpočtu. Řadovému poslanci tak například vzroste od ledna základní měsíční plat o pět a půl tisíce, a to bez náhrad a příplatků. Nový výpočet výdělků ústavních činitelů vyplývá ze zákona, který v březnu prosadila vládní koalice po přehlasování prezidentova veta. ANO a SPD navrhují platy politiků zmrazit.

Poslanci se připravují na poprázdninovou schůzi dolní komory. Organizační výbor naplánuje jednání končící Poslanecké sněmovny na druhý zářijový týden. Poslanci mají projednat hlavně zákony vrácené Senátem – například novelu o civilním letectví nebo doprovodnou úpravu k jednotnému měsíčnímu hlášení.

Rozhodnutí, na které čekají stovky tisíc lidí – růst platů státních zaměstnanců vláda podle vicepremiéra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) projedná příští týden. Ministerstvo práce navrhuje pět nebo sedm procent, odbory dlouhodobě žádají navýšení o desetinu. Odboráři i opozice kritizují, že se o platech rozhoduje pozdě. Podle Jurečky resort počítá s tím, že by nárůst byl rychlejší hlavně v nižších tarifních stupnicích než ve zbytku tabulek.

Piráti se obrátili na vládu, aby se v září projednal v Poslanecké sněmovně, na řádné či mimořádné schůzi, audit k bitcoinové kauze. ANO není pro mimořádnou schůzi a o té řádné se chce ještě poradit ve svém poslaneckém klubu. Podle ODS by se to nemělo před volbami ve sněmovně vůbec probírat. STAN pak nepovažuje za důležité, aby se o auditu diskutovalo ve sněmovně, ale důležité je, aby ho dostala veřejnost. Vyplynulo to z odpovědí poslanců těchto stran a hnutí v Otázkách Václava Moravce.

Ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo další podrobnosti k takzvané bitcoinové kauze. Jde například o rozšířenou časovou osu. Opoziční Piráti však kolem kauzy kritizují nedostatek informací, třeba nedostupnost „autentických dokumentů“, vytknul v Interview ČT24 moderovaném Terezou Kručinovskou předseda poslaneckého klubu Jakub Michálek.

Ministerstvo spravedlnosti se připojí jako poškozené k trestnímu řízení proti obviněnému dárci bitcoinů Tomáši Jiřikovskému. Nárok na náhradu škody vyčíslí dodatečně. Vysvětlilo, že si připojením zajistí své procesní postavení a právo na vyrozumění o dalším průběhu řízení. Z informací ministerstva nevyplývá, že by policie při zadržení Jiřikovského postupovala v rozporu s předpisy. Podle ministryně Evy Decroix (ODS) položky doplněné do časové osy nevedou ke změně právního hodnocení. Resort také dál jedná s kupci státních bitcoinů.

Lidé, kteří vydělají na prodeji firmy nebo její části více než čtyřicet milionů korun ročně, nakonec asi nebudou muset z tohoto prodeje platit daň z příjmu. A to přesto, že vládní koalice od letošního ledna právě toto zdanění v konsolidačním balíčku zavedla. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) totiž ve sněmovně prakticky jistě prosadí svůj návrh, aby stát taxu zrušil. Plán podporuje i opoziční hnutí ANO.

Externí audit bitcoinového daru podle ministryně spravedlnosti Evy Decroix (ODS) ukazuje, že její resort netají žádná zjištění, která by nechtěl publikovat. První část auditu je již zveřejněná a na konci srpna bude pak známá jeho kompletní verze. Podle opozice nezjistil nic nového. Koaliční partneři chtějí počkat na celkové dokončení a zároveň žádají prošetření celé transakce, zda nedošlo k trestnému činu.

Bývalý koordinátor objasnění bitcoinové kauzy David Uhlíř je připraven sepsat zprávu o svém působení na ministerstvu, řekla na tiskové konferenci ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) v souvislosti s ukončením jeho působení ve funkci. Nyní je Uhlíř na dovolené. Ještě předtím bývalý koordinátor napsal, že mu ministerstvo spravedlnosti poskytlo při objasňování bitcoinové kauzy veškeré podklady, o které požádal, a současně tam neobjevil žádné věci, které by chtěl před veřejností zatajit.

Po zrušení takzvané karenční doby přibylo lidí na nemocenské, většina politiků ji ale obnovovat nechce. Už šest let zase zaměstnanci dostávají náhradu mzdy i za první tři dny choroby. Statistiky ale zpočátku ovlivňovala covidová pandemie.

Česká republika bohatne a bude tak dostávat zhruba o polovinu méně unijních dotací. I tak v příštím programovém období získá přes 260 miliard korun. Vláda teď jedná o prioritách, na které peníze půjdou. Ministerstvo pro místní rozvoj připravilo dvě varianty, širší a užší. Která zvítězí, zatím není jasné.

Poslanecká sněmovna ve středu znovu schválila omezení odkladů základní školní docházky i s nahrazením známkování začínajících žáků slovním hodnocením, které odmítl Senát. Normu nyní dostane k podpisu prezident. Poslanci rovněž rozhodli, že solární elektrárny z let 2009 a 2010 nebudou podléhat individuálním kontrolám výnosnosti. Úvod jednání vyplnil předseda ANO Andrej Babiš, který komentoval poslední verdikt odvolacího soudu v kauze Čapí hnízdo.

Mezi priority, které chce vláda Petra Fialy (ODS) prosadit do konce svého mandátu, patří příprava státního rozpočtu na příští rok, zavedení jednotného měsíčního hlášení pro zaměstnavatele či zpřísnění azylového zákona. Kabinet, který v uplynulém týdnu už počtvrté ustál hlasování o nedůvěře, se chce soustředit i na zákony vrácené Senátem. Ve sněmovně proto bude podle její předsedkyně Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) spoléhat na mimořádné schůze.

Advokát a bývalý ústavní soudce David Uhlíř se stal koordinátorem k bitcoinové kauze. Ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) to řekla po schůzce se zástupci koaličních stran a opozičních Pirátů. Na ni zvala zástupce všech sněmovních stran, ANO a SPD odmítly. Uhlíř bude působit jako externí poradce ministerstva. Nejprve se chce seznámit s časovou osou kauzy a věnovat se zadání auditu k postupům ministerstva.

Koaliční vláda Petra Fialy (ODS) odolala ve středu ve sněmovně i čtvrtému opozičnímu pokusu o vyslovení nedůvěry. Tentokrát byla podnětem bitcoinová aféra. Výsledek se očekával. Svržení kabinetu podpořili jen přítomní zákonodárci opozičních hnutí ANO a SPD a tentokrát i Pirátů, kteří opustili vládní tábor loni na podzim. Pro svržení kabinetu je nutných nejméně 101 hlasů. Vláda ODS, STAN, KDU-ČSL a TOP 09 tak bude dál vládnout s důvěrou dolní komory.

Piráti podali trestní oznámení na šéfa sekce IT ministerstva práce Karla Trpkoše kvůli zadávání zakázek za víc než tři sta milionů korun. Podle pirátských analytiků je resort přidělil ve střetu zájmů společnosti Tekies a jedno z řízení bylo zfalšováno. Informovala o tom mluvčí strany Lucie Švehlíková. Trpkoš následně uvedl, že zakázky byly v naprostém pořádku a že se vyšetřování neobává. Kritiku znovu odmítl.

Sněmovní jednání ve středu znovu vyplnila vystoupení opozičních politiků k aféře kolem daru ministerstvu spravedlnosti v bitcoinech. Návrhy zákonů tak sněmovna stejně jako v pátek neprojednávala. Mimořádnou schůzi svolanou zejména k závěrečnému schvalování předloh poslanci přerušili po necelých čtyřech hodinách do pátečního rána, aniž schválili program.

Sněmovna měla v pátek schvalovat uzákonění povinného příspěvku zaměstnavatelů do spoření na stáří pracovníkům v části náročných profesí z takzvané třetí kategorie rizika, poslanci také měli pokračovat v závěrečném projednávání sporného rozšíření pravomocí obcí například o možnost zřídit společnou obecní policii. Místo těchto bodů ale na schůzi od rána probírali bitcoinovou aféru, kvůli které rezignoval ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS).

Mimořádná schůze sněmovny ke spornému daru bitcoinů státu byla ve 21:00 přerušena bez konkrétních závěrů. Důvodem bylo ukončení času vymezeného k jednání. Termín pokračování, kdy by mohli poslanci hlasovat minimálně o přednesených návrzích usnesení od vládního hnutí STAN a opozičních Pirátů a SPD, zatím nebyl určen. Opozici se nepovedlo prosadit, aby schůze pokračovala v pátek místo schvalování zákonů. Do standardní debaty bylo v okamžiku přerušení přihlášeno ještě sedmnáct poslanců.

My tady opravdu máme systémový problém s korupcí, uvedl v Interview ČT24 s moderátorem Danielem Takáčem předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek v souvislosti s bitcoinovou kauzou, kvůli které skončil ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Na transakci za miliardu korun podle Blažka nebylo nic nelegálního a neprokázalo se, že dar pocházel z trestné činnosti.