Rozhodnutí, na které čekají stovky tisíc lidí – růst platů státních zaměstnanců vláda podle vicepremiéra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) projedná příští týden. Ministerstvo práce navrhuje pět nebo sedm procent, odbory dlouhodobě žádají navýšení o desetinu. Odboráři i opozice kritizují, že se o platech rozhoduje pozdě. Podle Jurečky resort počítá s tím, že by nárůst byl rychlejší hlavně v nižších tarifních stupnicích než ve zbytku tabulek.
Kabinet výdaje na platy probere také pozítří na neformálním jednání o státním rozpočtu. Odbory nechtějí čekat a požadují schůzku se zástupci vlády. „Předpokládám, že s ohledem na přípravu státního rozpočtu to musí být co nejdříve,“ nechal se slyšet předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Jurečka věří, že se podaří dosáhnout společné dohody i s odbory.
Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) musí schůzce s odbory předcházet debata uvnitř koalice. Podle něj je nejdříve nutné zjistit, kolik peněz bude ke zvýšení platů k dispozici. Za důležitou považuje také „detailnější debatu o tom, kolik z toho (pozn. red. z výdajů na zvýšení platů) bude tarifní část a kolik budou nadtarifní části“.
Podle odborů mohla koalice hledat shodu dříve. S tím souhlasí i opozice. „To jednání je v tuto chvíli pozdě, už bychom v rámci rozpočtu měli vědět, kolik státní zaměstnanci získají,“ upozornil místopředseda sněmovny Aleš Juchelka (ANO).
V posledních letech se počet míst ve státní sféře pohybuje pod pěti sty tisíci. Od loňského roku se zvýšil o čtrnáct set na 489 tisíc.
Zhruba každý druhý státní zaměstnanec pracuje ve školství. Učitelů je přes dvě stě tisíc, uklízeček nebo kuchařek dalších šedesát tisíc. Čtrnáct procent pracovníků ve veřejné sféře tvoří sbory policistů, hasičů, celníků a dozorců. Vojáků je pak přes třicet tisíc.
Pedagogové jsou také jednou z mála profesí, které rostou výdělky citelně a stabilně každý rok. U ostatních to pravidlem není a některé v minulých letech přidáno nedostaly.
Letos státní zaměstnanci podle ministerstva financí průměrně vydělávají zhruba 47 tisíc korun hrubého měsíčně. To je o tři tisíce víc než loni. Předtím platy rostly pomaleji. Vláda letos na tyto výdělky plánuje poslat 286 miliard korun, skoro o dvacet miliard víc než loni.
Třeba pracovníkům sociálních služeb ale reálné platy v uplynulých pěti letech stagnovaly. Úředníkům ve státní službě se dokonce kvůli inflaci propadly o šestnáct procent. Naproti tomu třeba lékaři si o víc než osm procent polepšili.
Zdroj: ČT24
Ministerstvo navrhuje zvýšení o pět nebo sedm procent
Materiál předložil resort Mariana Jurečky v polovině července. K výraznějšímu růstu platů je ale skeptičtější ministerstvo financí. To totiž v ukončeném připomínkovém řízení obě varianty odmítlo. Ministerstvo práce navrhuje zvýšení o pět nebo sedm procent.
„Pokud by prostředky byly, tak se pokusíme vyjednat to zvýšení vyšší,“ uvedla místopředsedkyně sněmovního sociálního výboru Pavla Pivoňka Vaňková (STAN). Podle předsedy poslaneckého klubu Pirátů Jakuba Michálka je také důležitá debata o tom, jaká opatření pro zvýšení produktivity je možné přijmout a jaká jsou ochotni přijmout odboráři.
Podle místopředsedkyně sněmovního sociálního výboru Lucie Šafránkové (SPD) je zvýšení nedostatečné. „Hlavně nevíme, komu se budou platy zvyšovat a komu nikoliv. Máme tady několik odvětví, která pracují pod hranicí minimální mzdy,“ upozornila Šafránková.
Podle ministra Jurečky resort počítá s tím, že by nárůst byl rychlejší hlavně v nižších tarifních stupnicích než ve zbytku tabulek.
