Českomoravská konfederace odborových svazů

Propad reálných mezd by se podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) mohl vyrovnat v příštím roce. Podobně se vyjádřil bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok, který poznamenal, že by k tomu mohlo dojít možná koncem příštího roku. Tento optimismus ale nesdílel předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, podle něhož budou potřeba roky tři. Kritizoval i některá vyjádření zástupců vlády s tím, že vzbuzují nemožná očekávání.

Poslanci v pátek přijali takzvanou flexibilní novelu zákoníku práce, která mimo jiné prodlužuje zkušební dobu zaměstnanců a výpovědní lhůtu stanoví už doručením výpovědi. Do zákoníku se ale nedostane výpověď bez udání důvodu. Zákonodárci opozičních ANO a SPD označovali v debatě tuto úpravu za asociální, hrozily by podle nich „vyhazovy“ i za názory. Zastánci naopak tvrdili, že by možnost takové výpovědi dále přispěla ke zpružnění pracovního trhu.

Českomoravská konfederace odborových svazů vyhlásila stávkovou pohotovost kvůli možnosti výpovědi bez udání důvodu, kterou navrhují do takzvané flexinovely zákoníku práce doplnit poslanci ODS a TOP 09. Pokud by se pracovní kodex s touto změnou přijal, jsou odboráři připraveni „eskalovat protestní akce“ a začít chystat generální stávku.

Odhad dopadu případného zavedení amerických cel na evropské zboží, který představil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), je podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly a exministra financí Miroslava Kalouska příliš optimistický. Shodli se na tom v Otázkách Václava Moravce. Stanjura ve čtvrtek odhadl, že kvůli clům by růst české ekonomiky mohl zpomalit zhruba o 0,5 procentního bodu. Premiér Petr Fiala (ODS) nechce zatím předjímat možné dopady a sdělil, že EU má nástroje k vyjednávání.

Odbory a zástupci firem volají po mimořádném jednání s vládou. Nesouhlasí s čerstvě předloženým poslaneckým návrhem, který zavádí povinné příspěvky podniků pro víc než sto tisíc lidí v náročných profesích. Kabinet předlohu projedná příští týden. Odboroví předáci a zaměstnavatelé namítají, že s nimi materiál nikdo předem neprojednal, a hovoří o porušení sociálního dialogu.

Průmyslové odbory jsou připraveny svolat protestní akce, pokud by se do projednávané novely zákoníku práce dodatečně ve sněmovně dostala možnost výpovědi bez udání důvodu, řekl před jednáním předsednictva tripartity šéf odborů KOVO Roman Ďurčo. Jako další důvod k protestům zmínil podobu důchodové reformy. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) řekl, že k protestům racionální důvody nevidí a zopakoval, že výpověď bez udání důvodu v novele zákoníku není.

Vláda hodlá příští rok poslat na platy státních zaměstnanců přes 287 miliard korun, tedy o 20,5 miliardy víc než letos, zjistila ČT z návrhu státního rozpočtu. Většina zaměstnanců veřejné sféry dostane paušálně přidáno 1400 korun měsíčně. Policisté a hasiči si plošně polepší o dva a půl tisíce. Učitelům vzrostou tabulkové platy o sedm procent.

Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) vyzvala Senát, aby vrátil důchodovou reformu zpět sněmovně. Na pondělní tiskové konferenci to oznámil odborový předák Josef Středula. Poslanci novelu penzí schválili začátkem listopadu, horní komora ji projedná tento týden. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) řekl, že koalice za zákonem stojí a vrácení ze Senátu by její poslance nezviklalo, nemělo by tak logiku.

Vláda má před sebou rok do konce funkčního období a při této příležitosti na tiskové konferenci zhodnotila plnění programového prohlášení. Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že vláda plní 93 procent cílů, které si před třemi lety vytyčila. Z osobních cílů, které vláda nestihne, jmenoval premiér zavedení legislativní daňové brzdy, k čemuž by koalice potřebovala ve sněmovně ústavní většinu, kterou nemá. Tisková konference se konala přesně tři roky poté, co byl Fiala jmenován premiérem.

Premiér Petr Fiala (ODS) trvá na svém výroku o dosažení německých mezd v Česku jako cíle pro další mandát vlády. Nedělní vyjádření předsedy vlády SPOLU a STAN kritizují ekonomové. Podle premiéra ale nešlo o populistický výrok, nýbrž o povzbuzení společnosti k vyššímu nasazení. Cíl je podle něj dosažitelný. Zmínil při tom český defétismus, tedy poraženectví. Češi jsou podle něj mistři ve zpochybňování a říkání toho, co nejde. Řekl to v rozhovoru na serveru Denik.cz.

Vládní koalice prosadila své záměry změn v systému penzí. Odbory reformu kritizují. Podle jejich předáka Josefa Středuly jde o skutečnou deformaci penzí. Naopak další účastníci debaty se v Událostech, komentářích shodli, že změna důchodového systému byla nezbytná a je to krok správným směrem.

Nezaměstnanost v Česku se po zářijovém nárůstu na 3,9 procenta snížila letos v říjnu opět na 3,8 procenta. Takový byl podíl lidí bez práce předtím v srpnu a červenci, vyplývá z údajů Úřadu práce ČR. Počet nezaměstnaných klesl v říjnu meziměsíčně o 1902 lidí na 289 003. Volných míst naopak oproti září přibylo o 1318 na 265 972. Meziročně ale nezaměstnanost stoupla, loni v říjnu činila 3,5 procenta. Bez práce bylo tehdy asi 261 tisíc lidí a volných míst bylo přes 280 tisíc.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a šéf resortu průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) představili pozměňovací návrhy svých úřadů, které by měly přispět ke snížení objemu peněz na dotace pro obnovitelné zdroje energií. Vláda příští rok vyčlení na zelené zdroje 8,5 miliardy korun. Ministerstvo průmyslu přitom potřebnou sumu vyčíslilo na 31 miliard. Po jednání kabinetu zároveň šéf resortu dopravy Martin Kupka (ODS) oznámil, že vláda bude pokračovat v debatě s odboráři o navýšení platů na příští rok. Ti žádají stejné přidání o 6,9 procenta jako u politiků.

Příslušníkům bezpečnostních sborů by se měl příští rok zvednout plat o 1500 korun ve všech tarifních třídách. Objem platových prostředků tak oproti letošku stoupne o pět procent, řekl po jednání se zástupci odborů ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Předseda Unie bezpečnostních složek (UBS) Aleš Lehký podotkl, že požaduje zvýšení o 6,9 procenta, tedy zhruba o 2200 korun. Vláda minulý týden rozhodla o zvýšení platů vrcholných politiků a soudců právě o 6,9 procenta.

Platy ve veřejném sektoru vzrostou příští rok o 1400 korun. Vláda se na tom ve čtvrtek dohodla s odbory, řekli premiér Petr Fiala (ODS) a předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Dohodu oba označili za dobrý kompromis. Odbory podle Středuly zruší stávkovou pohotovost, důvod pro ni pominul.

Ministerstvo financí navrhlo na příští rok státní rozpočet se schodkem 230 miliard korun. Premiér Petr Fiala (ODS) chválí, že návrh počítá s historicky nejvíce penězi na investice. Pro Piráty návrh rozpočtu není přijatelný, předseda Ivan Bartoš kritizuje absolutní rezignaci na program výstavby bydlení. Podle ekonomů je návrh kompromisem mezi snahou snižovat deficit a podporovat růst ekonomiky.

V příštím roce vzroste minimální mzda o 1900 korun z 18 900 korun na 20 800 korun měsíčně. V Otázkách Václava Moravce to uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Na začátku srpna ministerstvo odhadovalo zvýšení minimální mzdy v příštím roce na 20 600 korun, tento návrh posílalo do meziresortního připomínkového řízení.

Odbory i opozice kritizují možné prodloužení zkušebních lhůt pro nové zaměstnance, se kterými počítá vládou schválená novela zákoníku práce. Hnutí ANO chce ve sněmovně prosadit, aby zůstaly stejné jako dosud. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) ale úpravy odmítá.

Prezident Petr Pavel dostal k posouzení jednu z úprav pracovních předpisů, kterou schválil Senát. Zaměstnanci by si díky ní mohli sami určit pracovní dobu. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce další změny zákoníku na vládě schválit ještě během prázdnin.

Zástupci odborů by pro všechny zaměstnance veřejného sektoru chtěli růst platů o nejméně deset procent. Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly jde o umírněný požadavek respektující možnosti rozpočtu. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) by ocenil, pokud by se podařilo od září posílit o sedm až deset procent platy těm, kteří jsou na tom nejhůř. Jasnější bude situace 1. července, řekl v Událostech, komentářích. Prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj zdůraznil, že tempo růstu platů by se nemělo lišit od tempa růstu mezd v soukromém sektoru.

Reálné platy části státních zaměstnanců klesly v předchozích pěti letech bezmála o pětinu, vyplývá z nového materiálu ministerstva práce a sociálních věcí. Nejhůř postiženými skupinami jsou kuchařky, školníci, úředníci nebo pracovníci v kultuře. Za propadem stojí vysoká inflace. Právě pokles reálných příjmů je hlavním důvodem, proč pro tyto zaměstnance prosazuje ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) zvýšení platů od září o sedm až deset procent.

V prvním čtvrtletí letošního roku v Česku po více než dvou letech reálně stoupla průměrná hrubá měsíční mzda, a to meziročně o 4,8 procenta na 43 941 korun, oznámil Český statistický úřad (ČSÚ). Reálný růst ukazuje zvýšení mezd při započítání růstu spotřebitelských cen. Bez započtení inflace se zvedla průměrná mzda v letošním prvním kvartále meziročně o sedm procent.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) jednal s předáky odborových svazů veřejného sektoru, dohodli se na zvýšení platů. Podle Jurečky jej nepožadují pouze odboráři, ale i zaměstnavatelé, kteří chtějí zvýšit svou konkurenceschopnost v porovnání se soukromým sektorem. Zvýšení by se mělo nejdříve dotknout profesí v nejsložitější situaci, konkrétní plán však podle Jurečky zatím není. Na postupu shoda v koalici zatím nepanuje, oznámil.

Odbory půjdou příští týden na jednání s vládou s požadavkem na růst platů ve veřejném sektoru o 15 procent, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) to označil za nerealistické, odmítl však sdělit svou představu, co by bylo realistické. České hospodářství si takové zvýšení nemůže dovolit, řekla k tomu ekonomka a bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová.