Minimální mzda má od ledna vzrůst na 24 900 korun, po souhlasu tripartity zamíří předpis ke schválení vládě. Podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) se očekává její další růst, zmínil také vyšší výdělky pro státní úředníky, kde má nejnižší tarif začínat právě na úrovni minimální mzdy. Podle někdejšího šéfa resortu a předsedy poslaneckého klubu KDU-ČSL Mariana Jurečky se zvyšováním minimální mzdy potlačuje část šedé ekonomiky. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
Minimální mzda má od ledna odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, následující rok pak 45,8 procenta. Podle ministra Juchelky chtějí odbory další růst, naopak zaměstnavatelé se brání navýšení na padesát procent průměrné mzdy. Minimální mzdu dle šéfa resortu pobírá zhruba 180 tisíc zaměstnanců.
Jurečka podotknul, že třetí rok v řadě roste minimální mzda meziročně o 9,5 procenta. Minimální mzdu na úrovni padesáti procent průměrné mzdy do roku 2029, jíž zmínil i Juchelka, tuzemská ekonomika dle Jurečky unese. „Pomáhá to vytlačovat šedou ekonomiku a to, že někteří zaměstnavatelé mají tendenci někomu vyplatit minimální mzdu a zbytek dávat bokem,“ připojil.
Podle Juchelky roste minimální mzda na základě evropské směrnice, Jurečkovi přiznal kredit za dojednání, přičemž podotkl, že tehdejší opozice s tím neměla problém. Minimální mzda se nyní zvedá automaticky.
Potlačování šedé ekonomiky
Moderátor Dolanský se tázal, jestli krok není „legalizací části výplaty“ pro určité profese, které dostávají zbytek peněz v rámci šedé ekonomiky. Zabránit tomu by dle ministra mělo znovuzavedení elektronické evidence tržeb (EET). Její zrušení předchozí vládou označil za chybu. Upozornil také na dopad vyplácení části výplaty „na ruku“ ve vztahu k pozdější výši důchodu.
Krok podle Jurečky tlačí i na rychlejší tempo zvyšování mezd. Nezpochybňuje argument, že zvyšování minimální mzdy tvoří vyšší náklady na práci, ovšem pro firmy je to dle něj transparentní a vědí, s čím mohou do budoucna počítat.
Růst minimální mzdy dává podle Juchelky smysl i při současném stagnování produktivity práce. Zmínil však mírný nárůst nezaměstnanosti, resort prý nyní zkoumá, zda jde o trend či pouze o „sezonní výkyv“. Produktivita práce ve vztahu k minimální mzdě by dle něj měla do budoucna růst.
Jurečka reagoval, že růst nezaměstnanosti souvisí s rekvalifikačními kurzy, na něž současný kabinet dle něj během prvního pololetí letošního roku „kašle“. Do jejich fungování prý vláda nedala prostředky z pojištění. Juchelka opáčil, že rekvalifikace byly placeny z Národního plánu obnovy.
Na aktivní politiku zaměstnanosti pro příští rok má podle Juchelky ministerstvo rozpočtováno přes 600 milionů korun.
Změny platů ve veřejném sektoru
Vláda plánuje od ledna také změnit platové tabulky ve veřejném sektoru. Nejnižší tarif má začínat na úrovni minimální mzdy. Reálné výdělky státních úředníků se zvýšily naposledy loni – poprvé od roku 2020.
Cílem podle Juchelky je, aby „žádný tarif nezačínal pod minimální mzdou“. Podle interního dokumentu, který má ČT k dispozici, by změna mohla stát 58,62 miliardy korun. To Juchelka odmítl. Na financování změny se budou podílet i kraje, přesnější částku však neuvedl.
„Pokud vláda opravdu chce meziročně zajistit, že si vydělají více, nebude to jen papírová operace, tak zhruba nějaký pěti až šestiprocentní meziroční nárůst objemu platů, které platí státní rozpočet, je nějakých 22 miliard korun,“ kalkuloval Jurečka.
Pokud by však kabinet chtěl narovnat odměňování u tarifů pod minimální mzdou a minimálním zaručeným platem a „nesebrat těm lidem osobní hodnocení, (…) které dorovnává ten rozdíl“, tak by na to podle exministra měla vyčlenit dalších 35 miliard korun.
„U žádného zaměstnance samozřejmě nedojde k poklesu platu, to je absolutní nesmysl,“ odmítnul Juchelka. Všechny „věci“, které se týkají platového ohodnocení, se podle Juchelky dostanou do takzvaného tarifu. Zaměstnanci podle něj přidáno dostanou, přičemž ti s nejnižšími pozicemi dostanou přidáno automaticky nejvíce.
Debaty o zvyšování platů se ve druhé části pořadu účastnili předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula a prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj.
