ČMKOS

Ústavní soud zamítl návrh na zrušení části zákoníku práce. Ustanovení v určitých situacích umožňuje zaměstnavateli převést zaměstnance na jinou práci i bez jeho souhlasu. Není to slučitelné s ústavním pořádkem, domníval se Nejvyšší soud, který návrh podal. Podle ústavních soudců však nejde o zakázanou nucenou práci. Odbory s rozhodnutím nesouhlasí, svaz průmyslu ho naopak vítá.

S pracovními inzeráty se během svého života setká většina lidí. Platí pro ně některá pravidla. Firmy v pracovní inzerci především nesmí diskriminovat. Uchazeč o zaměstnání by tak neměl být předem vyloučen třeba na základě věku či pohlaví. Firmy naopak v inzerátech nemusí povinně zveřejňovat výši mzdy. To by ale mohla změnit evropská směrnice, která začne platit v polovině příštího roku. Do té doby ji Česko musí zavést do svého právního řádu.

Vláda se s odbory na růstu platů ve veřejné sféře nedohodla. Platí pouze dřívější domluvy o růstu platů v příštím roce u bezpečnostních sborů a pedagogů, které kabinet potvrdí zřejmě příští týden. Rozhodovat, jak porostou po novém roce platy dalších zaměstnanců ve veřejné sféře, už po volbách kabinet s ohledem na rozpočtové dopady nechce, sdělil po jednání s odborovými předáky končící ministr sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Učitelům se od ledna zvýší platové tarify o sedm procent. Asistentům pedagogů a dalším pedagogům s nižší odborností by se měly zvednout o pevnou částku dva tisíce korun. Dohodly se na tom školské odbory s ministrem školství Mikulášem Bekem (STAN), uvedl jejich předák František Dobšík. Upřesnil, že dva tisíce korun navíc by měli dostat školští pracovníci do sedmé platové třídy, sedm procent pak od osmé platové třídy.

Hosté nového pořadu Události, komentáře z ekonomiky hovořili o návrhu státního rozpočtu na příští rok, rychlém růstu mezd i strategických investicích, kdy Toyota bude vyrábět v Kolíně elektromobily a čeští zbrojaři naopak v USA proudové motory. Pozvání přijali bývalý guvernér České národní banky Miroslav Singer, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula a hlavní ekonom BH Securities a poradce premiéra Štěpán Křeček. Pořad nabídl také rozhovory s prezidentem Toyota Motor Europe Jošihirem Nakatou a se zakladatelkou soukromé školy a spolumajitelkou Dermacolu Věrou Komárovou.

Zaměstnavatelé a odbory podporují snahu vlády o změnu systému obchodování s emisními povolenkami ETS 2. Žádají ucelenou analýzu dopadů jejich zavedení. Prosazují také to, aby se evropské dotace po roce 2027 zacílily do několika málo oblastí a využily na strategické projekty, řekli po čtvrtečním jednání tripartity šéf Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj a předák ČMKOS Josef Středula. Dohodnout se nepodařilo na růstu platů ve veřejném sektoru.

Ústavní soud zamítl návrh poslanců ANO na zrušení důchodové reformy. Zákon kromě jiného postupně posouvá věkovou hranici pro odchod do penze. ANO mělo výhrady k obsahu zákona i k proceduře schvalování reformy. Podle ÚS projednávání zákona dostatečně vyvažovalo práva většiny a menšiny. Většina musí mít právo vládnout a menšina vyjádřit svůj názor, což bylo naplněno, řekl soudce zpravodaj Jiří Přibáň.

Vládní většina uhájila před Ústavním soudem novelu, která zpřísnila podmínky předčasných důchodů. Návrh ANO na zrušení novely soudci zamítli. Napadený předpis také zpomalil valorizace. Cílem bylo zbrzdit zadlužování a růst výdajů. Soud se vyjádřil také k údajnému omezení diskuze ve sněmovně při projednávání předlohy. Podle instituce vládní většina porušila jednací řád odůvodněně, měla by tak však činit jen v krajních situacích, kdy čelí obstrukcím menšiny. Soud zároveň vyzval k jeho reformě.

Poslanci v pátek přijali takzvanou flexibilní novelu zákoníku práce, která mimo jiné prodlužuje zkušební dobu zaměstnanců a výpovědní lhůtu stanoví už doručením výpovědi. Do zákoníku se ale nedostane výpověď bez udání důvodu. Zákonodárci opozičních ANO a SPD označovali v debatě tuto úpravu za asociální, hrozily by podle nich „vyhazovy“ i za názory. Zastánci naopak tvrdili, že by možnost takové výpovědi dále přispěla ke zpružnění pracovního trhu.

Českomoravská konfederace odborových svazů vyhlásila stávkovou pohotovost kvůli možnosti výpovědi bez udání důvodu, kterou navrhují do takzvané flexinovely zákoníku práce doplnit poslanci ODS a TOP 09. Pokud by se pracovní kodex s touto změnou přijal, jsou odboráři připraveni „eskalovat protestní akce“ a začít chystat generální stávku.

Odhad dopadu případného zavedení amerických cel na evropské zboží, který představil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), je podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly a exministra financí Miroslava Kalouska příliš optimistický. Shodli se na tom v Otázkách Václava Moravce. Stanjura ve čtvrtek odhadl, že kvůli clům by růst české ekonomiky mohl zpomalit zhruba o 0,5 procentního bodu. Premiér Petr Fiala (ODS) nechce zatím předjímat možné dopady a sdělil, že EU má nástroje k vyjednávání.

Nový rok přinese několik změn pro zaměstnance. Od ledna si například budou moct sami rozvrhovat pracovní dobu, pokud se na tom dohodnou se zaměstnavatelem. Další úpravy pracovních předpisů chce ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) prosadit nejpozději do poloviny příštího roku. Odbory i opozice u připravovaných změn kritizují možné prodloužení zkušebních lhůt pro nové zaměstnance.

Průmyslové odbory jsou připraveny svolat protestní akce, pokud by se do projednávané novely zákoníku práce dodatečně ve sněmovně dostala možnost výpovědi bez udání důvodu, řekl před jednáním předsednictva tripartity šéf odborů KOVO Roman Ďurčo. Jako další důvod k protestům zmínil podobu důchodové reformy. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) řekl, že k protestům racionální důvody nevidí a zopakoval, že výpověď bez udání důvodu v novele zákoníku není.

Vláda hodlá příští rok poslat na platy státních zaměstnanců přes 287 miliard korun, tedy o 20,5 miliardy víc než letos, zjistila ČT z návrhu státního rozpočtu. Většina zaměstnanců veřejné sféry dostane paušálně přidáno 1400 korun měsíčně. Policisté a hasiči si plošně polepší o dva a půl tisíce. Učitelům vzrostou tabulkové platy o sedm procent.

Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) vyzvala Senát, aby vrátil důchodovou reformu zpět sněmovně. Na pondělní tiskové konferenci to oznámil odborový předák Josef Středula. Poslanci novelu penzí schválili začátkem listopadu, horní komora ji projedná tento týden. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) řekl, že koalice za zákonem stojí a vrácení ze Senátu by její poslance nezviklalo, nemělo by tak logiku.

Premiér Petr Fiala (ODS) trvá na svém výroku o dosažení německých mezd v Česku jako cíle pro další mandát vlády. Nedělní vyjádření předsedy vlády SPOLU a STAN kritizují ekonomové. Podle premiéra ale nešlo o populistický výrok, nýbrž o povzbuzení společnosti k vyššímu nasazení. Cíl je podle něj dosažitelný. Zmínil při tom český defétismus, tedy poraženectví. Češi jsou podle něj mistři ve zpochybňování a říkání toho, co nejde. Řekl to v rozhovoru na serveru Denik.cz.

Vládní koalice prosadila své záměry změn v systému penzí. Odbory reformu kritizují. Podle jejich předáka Josefa Středuly jde o skutečnou deformaci penzí. Naopak další účastníci debaty se v Událostech, komentářích shodli, že změna důchodového systému byla nezbytná a je to krok správným směrem.

Příslušníkům bezpečnostních sborů by se měl příští rok zvednout plat o 1500 korun ve všech tarifních třídách. Objem platových prostředků tak oproti letošku stoupne o pět procent, řekl po jednání se zástupci odborů ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Předseda Unie bezpečnostních složek (UBS) Aleš Lehký podotkl, že požaduje zvýšení o 6,9 procenta, tedy zhruba o 2200 korun. Vláda minulý týden rozhodla o zvýšení platů vrcholných politiků a soudců právě o 6,9 procenta.

Zástupci soudců a státních zástupců jednali v úterý odpoledne s ministrem práce Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) a ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS) o zvýšení platů v příštím roce. Jurečka pro ně navrhl od ledna oproti současnému zákonu zvýšení o 6,9 procenta a stejně by podle ministra měly růst i platy politiků. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula po jednání tripartity řekl, že pokud vláda ve středu rozhodne o tom, aby politici dostali přidáno více než 1400 korun, což je částka, kterou od ledna dostanou zaměstnanci státu a veřejného sektoru, odbory znovu zahájí jednání o platech.

Věk odchodu do penze má sice růst pomaleji než podle původní vládní verze, výměnou za to ale koalice podstatně zúží počet lidí v náročných profesích, kteří budou moct odejít do důchodu dřív – konkrétně až o pět let bez krácení penze. Provázanost obou kroků potvrdili někteří politici České televizi. Místo plánovaných víc než 127 tisíc lidí pracujících v těžkých podmínkách jich zřejmě bude mít nárok na dřívější důchod jen 15 tisíc.

Platy ve veřejném sektoru vzrostou příští rok o 1400 korun. Vláda se na tom ve čtvrtek dohodla s odbory, řekli premiér Petr Fiala (ODS) a předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Dohodu oba označili za dobrý kompromis. Odbory podle Středuly zruší stávkovou pohotovost, důvod pro ni pominul.

V příštím roce vzroste minimální mzda o 1900 korun z 18 900 korun na 20 800 korun měsíčně. V Otázkách Václava Moravce to uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Na začátku srpna ministerstvo odhadovalo zvýšení minimální mzdy v příštím roce na 20 600 korun, tento návrh posílalo do meziresortního připomínkového řízení.

Odboráři se nedohodli se zástupci vlády o růstu platů ve veřejném sektoru. Návrh odbory odmítly, sdělil mluvčí odborových svazů veřejného sektoru Pavel Bednář. Dle něj se návrh týkal přidání menší části lidí o tři a pět procent. Předáci se sejdou v úterý, kdy budou jednat o dalším postupu.

Během týdne by se mělo vyjasnit, jak se zvýší části zaměstnanců ve státní sféře platy. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) nadále prosazuje navýšení od září pro část pracovníků o sedm až deset procent, dalším potom od ledna 2025. Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly je sedm procent neakceptovatelných, podobně situaci vnímá i místopředseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Jan Hrnčíř (SPD). Ekonom Vít Hradil varuje, že kdyby došlo k ještě většímu poklesu reálné výše platů, Česko se dostane do „neprobádaného teritoria“. K platům ve státní sféře se v pondělním Interview ČT24 vyjádřil i bývalý šéf státní kasy Miroslav Kalousek (TOP 09), podle nějž je propouštění v tomto sektoru nezbytné.