ČMKOS

Vládní koalice prosadila své záměry změn v systému penzí. Odbory reformu kritizují. Podle jejich předáka Josefa Středuly jde o skutečnou deformaci penzí. Naopak další účastníci debaty se v Událostech, komentářích shodli, že změna důchodového systému byla nezbytná a je to krok správným směrem.

Příslušníkům bezpečnostních sborů by se měl příští rok zvednout plat o 1500 korun ve všech tarifních třídách. Objem platových prostředků tak oproti letošku stoupne o pět procent, řekl po jednání se zástupci odborů ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Předseda Unie bezpečnostních složek (UBS) Aleš Lehký podotkl, že požaduje zvýšení o 6,9 procenta, tedy zhruba o 2200 korun. Vláda minulý týden rozhodla o zvýšení platů vrcholných politiků a soudců právě o 6,9 procenta.

Zástupci soudců a státních zástupců jednali v úterý odpoledne s ministrem práce Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) a ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS) o zvýšení platů v příštím roce. Jurečka pro ně navrhl od ledna oproti současnému zákonu zvýšení o 6,9 procenta a stejně by podle ministra měly růst i platy politiků. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula po jednání tripartity řekl, že pokud vláda ve středu rozhodne o tom, aby politici dostali přidáno více než 1400 korun, což je částka, kterou od ledna dostanou zaměstnanci státu a veřejného sektoru, odbory znovu zahájí jednání o platech.

Věk odchodu do penze má sice růst pomaleji než podle původní vládní verze, výměnou za to ale koalice podstatně zúží počet lidí v náročných profesích, kteří budou moct odejít do důchodu dřív – konkrétně až o pět let bez krácení penze. Provázanost obou kroků potvrdili někteří politici České televizi. Místo plánovaných víc než 127 tisíc lidí pracujících v těžkých podmínkách jich zřejmě bude mít nárok na dřívější důchod jen 15 tisíc.

Platy ve veřejném sektoru vzrostou příští rok o 1400 korun. Vláda se na tom ve čtvrtek dohodla s odbory, řekli premiér Petr Fiala (ODS) a předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Dohodu oba označili za dobrý kompromis. Odbory podle Středuly zruší stávkovou pohotovost, důvod pro ni pominul.

V příštím roce vzroste minimální mzda o 1900 korun z 18 900 korun na 20 800 korun měsíčně. V Otázkách Václava Moravce to uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Na začátku srpna ministerstvo odhadovalo zvýšení minimální mzdy v příštím roce na 20 600 korun, tento návrh posílalo do meziresortního připomínkového řízení.

Odboráři se nedohodli se zástupci vlády o růstu platů ve veřejném sektoru. Návrh odbory odmítly, sdělil mluvčí odborových svazů veřejného sektoru Pavel Bednář. Dle něj se návrh týkal přidání menší části lidí o tři a pět procent. Předáci se sejdou v úterý, kdy budou jednat o dalším postupu.

Během týdne by se mělo vyjasnit, jak se zvýší části zaměstnanců ve státní sféře platy. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) nadále prosazuje navýšení od září pro část pracovníků o sedm až deset procent, dalším potom od ledna 2025. Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly je sedm procent neakceptovatelných, podobně situaci vnímá i místopředseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Jan Hrnčíř (SPD). Ekonom Vít Hradil varuje, že kdyby došlo k ještě většímu poklesu reálné výše platů, Česko se dostane do „neprobádaného teritoria“. K platům ve státní sféře se v pondělním Interview ČT24 vyjádřil i bývalý šéf státní kasy Miroslav Kalousek (TOP 09), podle nějž je propouštění v tomto sektoru nezbytné.

Vládním kandidátem na příštího českého eurokomisaře je ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN). Kabinet ho vybral jednomyslně na středečním zasedání. Síkela podle vicepremiéra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) dlouhodobě prokazuje své kompetence a při českém předsednictví ukázal, že dokáže řešit problémy na evropské úrovni. S tím nesouhlasil místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček. Od případného eurokomisaře Síkely podle něj nelze očekávat „zásadnější změny“. O nominaci oba politici debatovali v Událostech, komentářích společně s předsedou odborové centrály Josefem Středulou.

Odborové svazy veřejného sektoru vyhlásily od středy stávkovou pohotovost, a to kvůli tomu, že zatím nemají s vládou dohodu na zvýšení platů pro letošek a příští rok. Požadují přidání do tarifů od září nejméně o deset procent pro všechny ve veřejné sféře, řekl šéf odborů státních orgánů a organizací Pavel Bednář. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) ČT řekl, že od září prosazuje desetiprocentní zvýšení platů pro zaměstnance v první platové tabulce. K připomínkám odeslal dvě varianty – první počítá s navýšením o sedm procent, druhá o zmiňovanou desetinu. Jeho plán ale nemá podporu celé koalice.

Výběr korejské firmy KHNP na výstavbu jaderných bloků je správné rozhodnutí, shodují se odborníci. Bývalý generální ředitel ČEZ Jaroslav Míl uvedl, že firma má dobrou organizaci výstavby. Někteří však poukazují i na rizika. Podle nich totiž hrozí dvojnásobné až trojnásobné navýšení aktuálně deklarované ceny za jeden blok, obávají se také zpoždění celého projektu. Podle americké společnosti Westinghouse, která se o tendr také ucházela, KHNP není oprávněna používat technologii reaktoru, kterou nabídla. Američané se kvůli tomu chtějí právně bránit. Naopak francouzská EDF vzala výsledek tendru na vědomí.

Zástupci odborů by pro všechny zaměstnance veřejného sektoru chtěli růst platů o nejméně deset procent. Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly jde o umírněný požadavek respektující možnosti rozpočtu. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) by ocenil, pokud by se podařilo od září posílit o sedm až deset procent platy těm, kteří jsou na tom nejhůř. Jasnější bude situace 1. července, řekl v Událostech, komentářích. Prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj zdůraznil, že tempo růstu platů by se nemělo lišit od tempa růstu mezd v soukromém sektoru.

Lídři koaličních stran nenašli shodu se zástupci odborů a zaměstnavatelů na růstu platů ve veřejné sféře. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) prosazuje navýšení platů u vybraných profesí, kterým inflace v předchozích letech ubrala z výdělků nejvíce, o sedm až deset procent. Koalice hodlá definitivně rozhodnout zhruba za měsíc, až budou k dispozici nejnovější čísla o hospodaření státu. Odbory požadují přidání pro všechny zaměstnance veřejného sektoru aspoň o deset procent, řekl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) dokončil návrh na zářijové zvýšení platů statisíců zaměstnanců veřejné sféry. V úterý odpoledne s ním seznámil na jednání koaliční rady lídry vládních stran. Konkrétní parametry návrhu ale zatím vládní koalice tají. Jurečka chce, aby se plánované zvýšení platů pohybovalo mezi pěti procenty, které navrhují zástupci zaměstnavatelů, a patnácti procenty, které požadují odbory. Požadavek na patnáctiprocentní plošný růst platů však vláda považuje za nereálný. Právě odborům přitom ministr slíbil zaslat konkrétní návrh do konce minulého týdne.

Odbory půjdou příští týden na jednání s vládou s požadavkem na růst platů ve veřejném sektoru o 15 procent, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) to označil za nerealistické, odmítl však sdělit svou představu, co by bylo realistické. České hospodářství si takové zvýšení nemůže dovolit, řekla k tomu ekonomka a bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová.

Na přelomu května a června odbory zřejmě opět usednou za stůl společně se zástupci vlády a firem. Vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL) hodlá svolání takové schůzky navrhnout koaliční radě. Společně hodlají hledat kompromisy v otázkách platů ve státní sféře, reformy penzí nebo uzákonění výpovědi bez udání důvodu.

Po útoku na slovenského premiéra Roberta Fica čeští odboráři odvolali plánované protesty. Chtěli ukázat, že upřednostňují jednání před zvyšováním napětí ve společnosti. Už jsme udělali hodně kroků, které rozdělují, tak pojďme udělat kroky, které spojují, prohlásil odborový předák Josef Středula v Interview ČT24. Zrušení demonstrace nebylo podle něj jednoduché a vyvolalo i ostré reakce. Středula doufá, že u jednoho stolu s vládou najdou kompromisy.

Zemědělci odsunuli protest původně plánovaný na příští středu v Praze, potvrdil ČT prezident Agrární komory Jan Doležal. Rozhodli se tak v reakci na atentát na slovenského premiéra Roberta Fica (Smer–SD). Vedení Zemědělského svazu ČR (ZS) se rozhodlo protest přesunout na 4. června. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) rozhodnutí odvolat středeční protest ocenil, považuje ho za logické a odpovědné. Zemědělci přitom dříve tvrdili, že protesty rušit nebudou, a to ani přesto, že už se pro tento krok ve čtvrtek rozhodla Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS).

Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů jednali o situaci v zemědělství. Odboráři však jednání opustili předčasně. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula krok spojil s výroky člena výkonné rady ODS a exministra životního prostředí někdejší Nečasovy vlády Pavla Drobila, který na dubnovém kongresu ODS řekl, že odbory nejsou partner, ale nepřítel. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) odchod považuje za dětinský a nepochopitelný.

Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) svolala na 21. května do Prahy protestní akci proti změnám, které chystá vláda v zákoníku práce a v oblasti důchodů. Vymezit se chtějí například proti propuštění bez udání důvodu či prodlužování věku odchodu do důchodu. Odborový svaz o tom informoval na svých webových stránkách. Že chystá protestní akce kvůli novele zákoníku práce ČMKOS sdělil už v polovině dubna. Proti případnému návrhu uzákonit možnost propuštění bez udání důvodu chystá kampaň také aliance čtrnácti odborových svazů.

Zaměstnanci státu by na tom s odměňováním neměli být nejhůř, řekl v pořadu Události, komentáře předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula, který zmínil, že situace u státních zaměstnanců je vážná a nárůst platů o 15 procent, jak požadují odbory, je skromný požadavek. S tím souhlasila i členka rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Margita Balaštíková (ANO), která poukázala na vysokou inflaci a pokles reálných mezd. Podle prezidenta Hospodářské komory Zdeňka Zajíčka (ODS) by se ale neměly platy zvyšovat plošně. Místopředsedkyně výboru pro sociální politiku Pavla Pivoňka Vaňková (STAN) podotkla, že je vláda o tom ochotna jednat, ale napřed je potřeba udělat restrukturalizaci.

Téměř půl milionu státních zaměstnanců by mělo ve druhém pololetí dostat přidáno. Před jednáním tripartity to řekl vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL). Odbory chtějí, aby se pracovníkům veřejné sféry výdělky zvedly o patnáct procent, což zdůvodňují prudkým zdražováním v minulých dvou letech. Takový růst ale vláda téměř jistě nepodpoří. Vedle lidovců jsou pro i Starostové a Piráti. ODS je o něm ochotná jednat. Proti se staví TOP 09, a to kvůli vysokému zadlužení.

Inflace se vyvíjí dobře a ceny některých potravin klesají, řekl v Otázkách Václava Moravce ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Dodal, že nejhorší má Česko už za sebou. Šéfka poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová to ale tak světle nevidí. Ceny jsou podle ní stále vysoké a lidé prý při nákupech ušetří jen minimum. Jurečka také uvedl, že s opozicí bude i nadále jednat o plánované důchodové reformě, přesněji o zvyšování věku odchodu do důchodu. To odmítá například předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Od vlády by chtěl vidět tabulku, ve které bude u jednotlivých ročníků uvedeno, v kolika letech půjdou do penze.

Josef Středula je opět šéfem Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS). Do funkce se vrátil po třítýdenní přestávce. Zvolili ho delegáti mimořádného sněmu, sešli se právě proto, že Středula musel počátkem března opustit svoji pozici kvůli nezaplaceným členským příspěvkům. Sněm vybral také místopředsedu po Vítu Samkovi, který odstoupil. Stal se jím Jiří Vaňásek, který v současnosti pracuje v centrále ČMKOS. Středula novinářům po svém zvolení řekl, že důležité je, že se odbory dohodly. Věří, že další volby se uskuteční až na řádném odborářském sjezdu za dva roky.