Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů se v pondělí neshodli na zastropování penzijního věku na 65 letech. Kabinet a odboráři se zmrazením věkové hranice počítají, zaměstnavatelé ho ostře kritizují. Tripartita nenašla shodu ani na řešení důchodů náročných profesí. Jednání proto budou pokračovat, vyplývá z vyjádření ministra práce Aleše Juchelky (ANO), odborových předáků a šéfů organizací podnikatelů a zaměstnavatelů na tiskové konferenci po tripartitním jednání.
Důchodový věk se v tuzemsku zvedá už léta u mužů ročně o dva měsíce a u žen obvykle o čtyři. Na 65 let se dostane ve třicátých letech. Podle reformy minulé vlády by mělo posouvání pokračovat o měsíc ročně do 67 let – v tolika by se šlo do penze poprvé v roce 2057.
Pracovníci nejrizikovější čtvrté kategorie, zdravotničtí záchranáři a podnikoví hasiči mohou po odpracování 2200 směn jít dřív do důchodu. Zaměstnavatel za ně platí odvody pět procent navíc. Lidem ze třetí kategorie, kteří dělají v chladu, teple, s fyzickou zátěží či vibracemi aspoň tři směny za měsíc, musí pak spořit čtyři procenta vyměřovacího základu na předdůchod.
„U náročných profesí je zřejmé, že musíme najít fér a dlouhodobě udržitelné řešení jak z pohledu zaměstnanců, tak zaměstnavatelů,“ uvedl ministr Juchelka.
Vláda ANO, SPD a Motoristů slibuje zmrazení důchodového věku na 65 let a úpravu legislativy u penzí náročných profesí. Původně zmrazení věkové hranice plánovala v první důchodové novele od roku 2027 a důchod za práci v riziku ve druhé normě od roku 2028. Podle podkladů pro tripartitu navrhuje oba kroky až ve druhé předloze.
„My jsme z toho rozčarování. Myslím si, že ty volební sliby by se měly plnit co nejdříve,“ prohlásil před jednáním předák nejpočetnějšího svazu KOVO Roman Ďurčo.
Podle podkladů ministerstva práce a sociálních věcí pro tripartitu jsou tři varianty řešení penzí náročných profesí. První počítá s nynějším modelem – pro nejrizikovější práce v takzvané čtvrté kategorii by byl dřívější důchod s vyššími odvody zaměstnavatelů, pro lidi s vybranými riziky ze třetí kategorie povinné spoření firem na stáří. Podle druhé verze by zaměstnanci čtvrté i třetí kategorie měli dřívější důchod. Třetí možností je jen povinné spoření zaměstnavatelů na stáří.
„My jsme rozhodně proti tomu, aby bylo všechno umístěno ve třetím pilíři (spoření). Chceme jednoznačně, aby se řešení pohybovalo v prvním pilíři (důchod od státu). Nechceme ošidit lidi, kteří pracují deset patnáct let v náročné profesi, a sebrat jim možnost odejít do důchodu dříve,“ uvedl před jednáním šéf svazu KOVO.
Zaměstnavatelé zastropování věku kritizují
Zaměstnavatelé podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje jsou pro dřívější penze pro nejrizikovější kategorii a po západním vzoru pro předdůchod ze spoření od podniku pro část třetí kategorie. Ke kombinaci by se klonil i ministr práce.
Zamýšlené zastropování věku zaměstnavatelé ostře kritizují. „Takový kok v Evropě neuvidíte, aby někdo snižoval věk odchodu do důchodu. Jdeme opačným směrem,“ uvedl Rafaj. Podotkl, že početné ročníky takzvaných Husákových dětí další slabé generace na trhu práce i jako plátci daní a odvodů nenahradí.
Rafaj dodal, že při sečtení všech vládních důchodových plánů výdaje na penze v roce 2040 budou činit 150 miliard korun navíc, v roce 2050 pak 250 miliard korun a o deset let později 400 miliard. Podle prezidenta Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiřího Horeckého zdraží dluhová služba a sníží se rating Česka, dopadne to na ekonomiku.
Podle propočtů ministerstva práce by se po zastropování věku roční výdaje na důchody postupně zvýšily od roku 2030 do poloviny století ze 2,2 miliardy korun na 128,7 miliardy. Na pokrytí dřívějších penzí nynější zvýšené odvody zaměstnavatelů stačit nebudou, sazba by musela být výrazně vyšší než dosavadních pět procent, uvedl resort v podkladech.
Podle předáka Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly zaměstnavatelé straší. „Že je systém neufinancovatelný, to je největší pohádka. Bude vždy na důchody. Vždy. Je to odpovědnost politické reprezentace,“ prohlásil Středula.
Podle Juchelky Česko vydává na penze asi devět procent HDP, při největší zátěži by to mělo být dvanáct procent. Některé západní země už takové či vyšší výdaje mají, uvedl ministr. Experti poukazují na to, že podíl výdajů na HDP může být ale srovnatelný, protože se penze v cizině na rozdíl od Česka daní.
Tripartita jednala i o investicích státu a záměrech vlády ve zdravotnictví. V debatě chce pokračovat na dalším zasedání 20. července.
