Roman Ďurčo

Lídři koaličních stran nenašli shodu se zástupci odborů a zaměstnavatelů na růstu platů ve veřejné sféře. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) prosazuje navýšení platů u vybraných profesí, kterým inflace v předchozích letech ubrala z výdělků nejvíce, o sedm až deset procent. Koalice hodlá definitivně rozhodnout zhruba za měsíc, až budou k dispozici nejnovější čísla o hospodaření státu. Odbory požadují přidání pro všechny zaměstnance veřejného sektoru aspoň o deset procent, řekl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

Reálné platy části státních zaměstnanců klesly v předchozích pěti letech bezmála o pětinu, vyplývá z nového materiálu ministerstva práce a sociálních věcí. Nejhůř postiženými skupinami jsou kuchařky, školníci, úředníci nebo pracovníci v kultuře. Za propadem stojí vysoká inflace. Právě pokles reálných příjmů je hlavním důvodem, proč pro tyto zaměstnance prosazuje ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) zvýšení platů od září o sedm až deset procent.

Průmyslové odbory budou pro příští rok vyjednávat o růstu mezd o sedm až deset procent, sdělil po jednání Průmyslové aliance odborových svazů šéf nejpočetnějšího svazu KOVO Roman Ďurčo. V některých oborech jako energetika či chemie budou odboráři požadovat po zaměstnavatelích zřejmě i vyšší přidání. Odbory pracovníků průmyslu už také neodmítají návrh na další růst důchodového věku nad 65 let, svaz KOVO navrhuje ale mírnější posouvání než projednávaná vládní reforma penzí, a to o měsíc ročně. Organizace také státu doporučily zvážení investičních pobídek pro huť Liberty Ostrava.

Moravskoslezský kraj zatím na bezúročné půjčky pro zaměstnance Liberty Ostrava vyplatil přes šest milionů korun. Půjčka 25 tisíc korun má lidem pomoci překonat nejhorší období, než dostanou náhradu mzdy z úřadu práce. Kraj má pro ně připraveno 125 milionů korun. Žádost o peníze můžou zatím lidé podávat ve školicím středisku v huti. Od července budou muset přímo na krajský úřad. Odbory státu doporučily zvážení investičních pobídek pro huť.

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) ujistil, že pomoc zaměstnancům Liberty Ostrava je v tuto chvíli prioritou. Řekl to po úterním jednání s představiteli odborů i úřadu práce o situaci v hutní společnosti. Kolik pracovníků v Liberty zůstane, bude záležet na tom, jaký investor firmu získá, dodal ministr. Šéf odborového svazu KOVO Roman Ďurčo vyzval zaměstnance, aby nepodávali výpovědi. Podnik je v insolvenci a většina jeho provozů od Vánoc stojí. Stovky zaměstnanců v pondělí podaly žádost o náhradu nevyplacené mzdy. Dokumenty zpracovávají přímo v areálu podniku týmy pracovníků úřadu práce.

Moravskoslezský kraj poskytne zaměstnancům hutního podniku Liberty Ostrava bezúročnou půjčku ve výši 25 tisíc korun. Má jim pomoci, než dostanou vyplacenou mzdu z úřadu práce, uvedl v pátek hejtman Josef Bělica (ANO). Společnost na sebe ve čtvrtek podala insolvenční návrh a soud zahájil insolvenční řízení. Podnik nemá peníze na mzdy a hledá kupce. Po jednání krajské tripartity, která se situací ve firmě zabývala, hejtman řekl, že na půjčky pro zaměstnance Liberty má kraj alokováno zhruba sto milionů korun. Vyzval vládu, aby pro firmu hledala důvěryhodného investora.

V prvním čtvrtletí letošního roku v Česku po více než dvou letech reálně stoupla průměrná hrubá měsíční mzda, a to meziročně o 4,8 procenta na 43 941 korun, oznámil Český statistický úřad (ČSÚ). Reálný růst ukazuje zvýšení mezd při započítání růstu spotřebitelských cen. Bez započtení inflace se zvedla průměrná mzda v letošním prvním kvartále meziročně o sedm procent.

Nárůst platů ve veřejné sféře o patnáct procent je adekvátní požadavek, uvedla předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová v pořadu Události, komentáře k požadavku odborů s tím, že v minulosti zde byla vysoká inflace. Místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Skopeček zmínil, že není možné si myslet, že by mohla být dvouciferná inflace dohnána nárůstem platů. Předseda odborového svazu KOVO Roman Ďurčo uvedl, že patnáctiprocentní požadavek odborů není nic „hrůzostrašného.” Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Bohdan Wojnar zmínil, že požadavky musí být skromnější, protože kondice například průmyslu není vůbec dobrá.

Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů jednali o situaci v zemědělství. Odboráři však jednání opustili předčasně. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula krok spojil s výroky člena výkonné rady ODS a exministra životního prostředí někdejší Nečasovy vlády Pavla Drobila, který na dubnovém kongresu ODS řekl, že odbory nejsou partner, ale nepřítel. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) odchod považuje za dětinský a nepochopitelný.

Restrukturalizační plán hutní společnosti Liberty Ostrava označil předseda Odborového svazu KOVO Roman Ďurčo za zcela nepřijatelný. V podniku, který má zhruba šest tisíc zaměstnanců, by podle něj v souvislosti s poklesem výroby o šedesát procent přišly o práci tři tisíce lidí. Mluvčí firmy Kateřina Zajíčková v reakci na Ďurčovo vyjádření kontrovala, že Liberty žádné propouštění neplánuje. Předseda základní organizace OS KOVO Liberty ČR Petr Slanina řekl, že je pro něj zásadní, že restrukturalizační plán pořád počítá s prvovýrobou.

Místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Vít Samek, který od minulého týdne centrálu spolu s místopředsedkyní Radkou Sokolovou řídil, rezignoval na svou funkci. Zdůvodnil to mimo jiné svým zdravím a věkem. Samek a Sokolová převzali vedení před týdnem poté, co předák Josef Středula přestal být kvůli pochybnostem kolem svého členství po neplacení příspěvků šéfem ČMKOS. Odbory měli spolu vést do mimořádného odborářského sněmu, který má 25. března rozhodovat o novém vedení.

Odborová centrála zažívá neklidné dny, Josef Středula už není jejím předsedou. Podle předsedy Odborového svazu dopravy Luboše Pomajbíka se však nejedná o zásadní problém. Pozitivní na celé věci je, že vnitřní předpisy odborů platí pro každého, míní. Poslanec Matěj Ondřej Havel (TOP 09) poznamenal, že je divné, že Středula na nezaplacené příspěvky nebyl upozorněn. Z toho se podle něj může zdát, zda se tím nechystala půda na obměnu odborového předáka. Dle bývalého šéfa Českomoravské konfederace odborových svazů Milana Štěcha (SOCDEM) upozornění zřejmě přišlo. „Asi se to nedostalo úplně k panu Středulovi,“ myslí si. Hosty pořadu Události, komentáře byli také předseda Odborového svazu KOVO Roman Ďurčo a prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj.

Před hutním podnikem Liberty Ostrava se ve čtvrtek sešli lidé na odborový protestní mítink za zachování výroby oceli. Někteří přinesli transparenty s hesly jako „Nejsme v huti pro legraci, chceme dělat svoji práci“, „Kupme zpátky elektrárnu, zachráníme svou továrnu“ nebo „Ocelárnu zestátnit, práci lidem navrátit“. Protest začal čtvrt hodiny po poledni a trval asi hodinu. Generální ředitel pro hutní výrobu v Evropě společnosti Liberty Theuns Victor tvrdí, že bez dohody mezi Liberty a firmou Tameh Czech se výroba nerozjede. Předseda OS KOVO Roman Ďurčo pokládá situaci za kritickou. Není podle něj vůbec jisté, že zaměstnanci dostanou následující mzdy.

Před hlavní bránou hutní společnosti Liberty Ostrava se 22. února v poledne uskuteční odborový protestní mítink za zachování výroby oceli, informoval předseda Odborového svazu KOVO Roman Ďurčo a další zástupci odborů. Odboráři také kritizovali vládu, že situaci v huti Liberty Ostrava, která od 22. prosince stojí a zaměstnanci jsou doma, nevěnuje dostatečnou pozornost.

První návrh seznamu náročných profesí, které by mohly jít dříve do předčasného důchodu, by měl být na přelomu února a března. Na brífinku po jednání zástupců Průmyslové aliance odborových svazů s ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) to řekl předseda Odborového svazu KOVO Roman Ďurčo.

Vláda chce najít dohodu i kompromis, tento přístup ale musí sdílet obě strany, řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle něho členové vlády za poslední půlrok absolvovali mnoho jednání s odbory. O řešení požadavků odborářů se podle něj povede diskuse i na prosincovém jednání tripartity. V pořadu Události, komentáře společně s Jurečkou diskutoval předseda Odborového svazu KOVO Roman Ďurčo a také prezident Federace strojvůdců ČR Jaroslav Vondrovic.

Do pondělní stávky proti krokům vlády se zapojí hodinovým zastavením výroby stovky firem z průmyslu, může to být až milion zaměstnanců. V automobilce Škoda Auto se třeba výroba zastaví ve všech výrobních závodech na dvě hodiny, odboráři očekávají na happeningu účast nejméně osmi tisíc zaměstnanců. Na tiskové konferenci Průmyslové aliance odborových svazů to oznámili předseda svazu KOVO Roman Ďurčo a předák odborů automobilky Jaroslav Povšík.

O stávce odborů 27. listopadu je definitivně rozhodnuto, uvedl v pořadu Události, komentáře předseda Odborového svazu KOVO Roman Ďurčo. Podle něj odbory nevidí na straně státu vůli otevřít skutečný sociální dialog. Hrozí dle jeho slov další protestní akce. Poslanec Karel Haas (ODS) v debatě nicméně uvedl, že jednání vlády o věci stále pokračují.

Odbory KOVO a Asociace samostatných odborů (ASO) se 27. listopadu připojí k hodinové výstražné stávce proti krokům vády. Zároveň na stejný den na pražské Malostranské náměstí svolají demonstraci. Po společném jednání to ve středu uvedli předseda OS KOVO Roman Ďurčo a předseda ASO Bohumír Dufek.

Odbory pokračují v plánování protestů ohlášených na sedmadvacátého listopadu. Tedy na den 34. výročí generální stávky, která výrazně akcelerovala sametovou revoluci. Část svazů chce v ten den na hodinu zastavit výrobu v některých firmách. Zapojit by se měla i největší česká automobilka. Hlavním důvodem je nesouhlas s vládním konsolidačním balíčkem.

Odbory vyhlásily na 27. listopadu den protestů, nesouhlasí s kroky vlády. Novinářům to řekl po úterním zasedání rady Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) její předseda Josef Středula. Mají být podle něho i stávkové aktivity. Avizoval, že v úterý příštího týdne seznámí s důvody protestů prezidenta Petra Pavla. K půlnoci na středu odboráři ČMKOS končí stávkovou pohotovost, v níž jsou kvůli záměrům kabinetu od poloviny května.

Tripartita se neshodla na růstu minimální mzdy pro příští rok. Jednání budou pokračovat. O přidání by mělo být jasno v polovině listopadu. Na tiskové konferenci po tripartitním jednání to v pondělí večer řekl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj. Odboráři a zaměstnavatelé mají dál výhrady také k návrhu rozpočtu. Podle náměstka ministra financí Marka Mory by vláda mohla ještě do připravovaného rozpočtového zákona některé požadavky sociálních partnerů částečně promítnout. Kabinet bude rozpočet schvalovat ve středu, poté ho pošle sněmovně.

Koalice bude jednat o návrzích změn v konsolidačním balíčku, na nichž se shodnou zaměstnavatelé a odbory. Po jednání tripartity to řekl premiér Petr Fiala (ODS), který ale také zdůraznil, že to neznamená, že takové návrhy se v balíčku automaticky projeví. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula možnost zaslat připomínky ocenil, odmítl však, že by již připadalo v úvahu odvolat stávkovou pohotovost, protože se v balíčku zatím nic konkrétního nezměnilo.

Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) požaduje po vládě zvýšení minimální mzdy od července o tisíc korun na 18 300 korun. Přidání o dalších 1200 korun pak žádá od ledna 2024. Usilovat chce i o dorovnání šesti z osmi stupňů zaručených výdělků, které se letos na začátku roku neupravily, uvedl předák ČMKOS Josef Středula. Minimální mzda se v Česku zvedala naposledy od ledna o 1100 korun na 17 300 korun.