Průmyslové odbory jsou připraveny svolat protestní akce, pokud by se do projednávané novely zákoníku práce dodatečně ve sněmovně dostala možnost výpovědi bez udání důvodu, řekl před jednáním předsednictva tripartity šéf odborů KOVO Roman Ďurčo. Jako další důvod k protestům zmínil podobu důchodové reformy. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) řekl, že k protestům racionální důvody nevidí a zopakoval, že výpověď bez udání důvodu v novele zákoníku není.
Odbory: Vidíme tlaky na výpověď bez udání důvodu, můžeme svolat protesty
„V rámci průmyslové aliance počkáme, jak se bude vyvíjet zákoník práce. Vnímáme velké nebezpečí a tlaky na výpověď bez udání důvodu. Jestli se bude prosazovat v dalším čtení zákona, protesty začnou v ČR a svaz KOVO bude lídrem. Nebudeme sedět doma a vyjdeme do ulic,“ uvedl Ďurčo.
Připomněl projednávání důchodové reformy ve sněmovně, při němž se do zákona dostal dodatečně návrh s omezením skupiny pracovníků s rizikovou prací s nárokem na dřívější důchod ze zhruba 120 tisíc na 12 tisíc.
Průmyslovou alianci tvoří šest svazů. Vedle nejpočetnějšího KOVO jsou to odbory horníků, stavebníků, potravinářů, energetiků a svaz textilního a kožedělného průmyslu.
Podle Ďurča se tisícovka odborářů z Česka chystá také na demonstraci do Bruselu na podporu evropského průmyslu. Předáci se obávají třeba toho, že automobilky začnou propouštět. Svazy už zajišťují dopravu, z Česka vyrazí odborářské autobusy.
Není jasné, s čím odbory nesouhlasí, říká Jurečka
Jurečka řekl, že „racionální důvod“ k odborářským demonstracím a protestům nevidí. „Když se na to podívám – růst minimální mzdy naprosto rekordní, růst zaručených platů – naprosto rekordní. Podíváme-li se do důchodové reformy a do té části, kterou vláda slíbila splnit do konce roku – ošetření lidí jak ze čtvrté, tak ze třetí kategorie rizika tam je. Takže vlastně moc nevidím, co by mělo být důvodem, proč by odbory měly demonstrovat nebo vyvolávat nějaké protesty,“ zmínil.
Dodal, že od předáků nemá za poslední týdny „jasný podklad“, s jakými konkrétními kroky nesouhlasí a proč by uvažovali o protestu. „Pokud se pro něco takového rozhodnou, je to jejich právo, nicméně neslyšel jsem žádný racionální důvod, pro který by to chtěli dělat,“ řekl ministr.
Důchodová reforma
Odbory kritizují důchodovou reformu. Vadí jim, že by od 30. let mělo pokračovat navyšování důchodového věku o měsíc ročně do 67 let. Požadovali také dřívější penzi až o pět let pro lidi, kteří pracují v rizikovém prostředí. Původní návrh reformy počítal s lidmi z takzvané čtvrté kategorie rizik a s částí lidí ze třetí kategorie, tu ale nakonec vládní poslanci dodatečně navrhli vypustit. Místo toho navrhují, aby pracovníkům zaměstnavatel povinně spořil na stáří.
Důchodovou reformu předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula nepovažuje za uzavřenou záležitost a bere vážně slib opozice, že ji změní. Prodloužení věku odchodu do důchodu na 67 let vnímá jako nefér. V pořadu Události, komentáře reformu označil za problém veřejných financí, nikoliv problém důchodců, kteří nemají s deficitem veřejných financí nic společného.
Místopředseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel oponoval, že reforma je „nevyhnutelná“, jelikož má důchodový systém značný deficit, který by se postupem času zvyšoval.
Tvrzení Středuly o tom, že důchodová reforma má řešit hlavně státní rozpočet, označil za poloviční, ne-li třetinovou pravdu, protože má sice zásadní dopad na státní rozpočet, ale pokud by tak opravdu bylo, tak bude státní rozpočet z velké části jen dotovat penze a nebude mít z čeho investovat, což by bylo neudržitelné, zmínil. Dodal, že nikdo nemá radost, že se musí prodlužovat věk odchodu do důchodu, ale je to podle něj vyvážená varianta.
Dialog mezi vládou a odbory se zhoršil
Předsedové svazů si stěžují i na podobu sociálního dialogu a na přístup vlády i zaměstnavatelů. O podpoře vyjednávání debatovalo předsednictvo tripartity. Zaměřit se mělo i na dopady demografických změn na trh práce či podporu obnovitelných zdrojů.
Vztah s vládou je podle Středuly nyní horší než na začátku volebního období. Kritizoval ji třeba za to, že stále není vyrovnán propad způsobený inflací nebo to, že v roce 2027 se lidem „zdraží život“ kvůli emisním povolenkám. „Život českého zaměstnance se zhoršil a vrátili jsme do kupní síly roku 2017,“ tvrdí. To se podle něj promítne i do makroekonomických čísel.
18 minut
Události, komentáře: Odbory hrozí protestem
Havel označil odbory za partnera v jednání, byť kritického. Ocenil, že došlo k dohodě o navýšení platů ve veřejném sektoru o pět procent. „Není to vítězství ani pro jednu stranu, je to kompromis a oceňuji, že ho bylo dosaženo,“ uvedl.
Podle Viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Bohdana Wojnara se některé věci vládě povedly, některé méně a stále panuje řada nejasností. „Nervozita odráží stav společnosti a obavy o budoucnost. Ty máme jako průmysl rovněž – ať už je to cenová stabilita v oblasti energií či státního rozpočtu,“ konstatoval. Požaduje, aby kabinet situaci stabilizoval.
Středula: Výpověď bez udání důvodu je „nebezpečná“
Míní, že výpověď bez udání důvodu devalvuje celou debatu o takzvané flexinovele zákoníku práce, jejíž je součástí. Záležitost podle něj není tak jednoduchá, úprava by musela být velmi dobře napsaná, aby ji nebylo možné zneužít a musí podle něj být také svázána s finančním odstupným. Apeloval ale na to, aby politici touto debatou o výpovědi bez udání důvodu „neshodili celou flexinovelu ze stolu“.
Středula varoval, že taková úprava by mohla vést k diskriminaci kvůli vzhledu, zdravotním potížím, nebo propuštění kvůli kritice zaměstnavatele. Zákonné důvody jsou podle něj dostačující. Zavedení výpovědi bez udání důvodu do zákona je podle něj „nebezpečné“.
Havel souhlasí s Wojnarem, že záleží na parametrech zákona i odstupném. Míní ale, že výpověď bez udání důvodu může zpružnit pracovní trh.
