Sněmovna schválila pravidla pro sociálně-zdravotní služby. Odmítla přitom zrušit cenové stropy za pobyt v soukromých domovech seniorů. Byla to nakonec jediná norma ve třetím čtení, kterou ve středu poslanci projednali. Úvod schůze totiž zdržel dvě a půl hodiny trvající projev předsedy hnutí ANO Andreje Babiše. Poslanci měli odpoledne a večer na programu i úvodní kola školské novely či vládní novely týkající se výpovědí. Obě navzdory opozičním výhradám prošly.
Vládní školská novela by mimo jiné zavedla možnost ohraničení úvazků na úrovni předchozího školního roku za nepříznivého ekonomického vývoje. „Vydání tohoto nařízení vlády nemá sloužit jako trvalé řešení, ale jako ad hoc nástroj v obdobích s potřebou činit mimořádná úsporná opatření,“ stojí v důvodové zprávě.
Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) uvedl, že opatření by bylo možné využít i v situacích, kdy se zvyšování úvazků vzdálí od skutečného počtu dětí ve školách. „Nejde o žádné škrty a nejde také o zamražení rozpočtu,“ zdůraznil ministr. „Vám vůbec nejde o zvyšování kvality výuky, ale o pouhé úspory, a to je v případě vzdělávání hodně smutné,“ řekla stínová ministryně školství za ANO Jana Berkovcová.
Nynější systém financování regionálního školství dává všem školám stejně peněz bez ohledu na to, jak náročnou práci dělají nebo jak kvalitní práci odvádějí. Bek jej označil před poslanci za rovnostářský. Nově by mohl stát poslat více peněz například školám, které se věnují sociálně znevýhodněným dětem nebo systematicky pracují s nadanými dětmi.
Debata se stočila i k uvažovanému převodu placení nepedagogických pracovníků ze státu na zřizovatele škol, tedy na obce a kraje, od příštího září. Opoziční poslanci mluvili o přehazování odpovědnosti. „Ve státním rozpočtu počítáme s patřičnými prostředky pro případ, kdyby k převodu nedošlo. Pokud by k převodu došlo, je vyloučeno, že by se odehrál bez dodatečných prostředků pro obce a kraje v rozpočtovém určení daní,“ řekl Bek.
Prodloužení zkušební doby
V úvodním kole prošla rovněž vládní novela zákoníku práce, podle níž by se zkušební doba pro zaměstnance mohla od příštího roku prodloužit ze tří na čtyři měsíce. Výpovědní lhůta by nově začínala doručením výpovědi, nikoli až od dalšího měsíce. Při propuštění kvůli porušování povinností a předpisů by se mohla zkrátit na měsíc.
Zaměstnavatelé by museli také rodičům na rodičovské držet jejich původní místo do dvou let dítěte a někteří pracovníci by mohli výdělek dostávat v eurech. Na brigády o letních prázdninách by se pak mohlo začít chodit od čtrnácti let.
Poslankyně SPD Lucie Šafránková uvedla, že nynější tři měsíce jsou podle ní dostatečně dlouhá doba, aby si zaměstnavatel ověřil kvality zaměstnance. Navrhla proto vrátit novelu vládě k dopracování, sněmovna ale její návrh nepřijala. S prodloužením zkušební doby nesouhlasila ani Jana Hanzlíková (ANO). Stejně jako Šafránková míní, že u zaměstnanců to může prodloužit nejistotu, protože jejich poměr může skončit ze dne na den. Na druhé straně ocenila garanci zachování pracovního místa po návratu z rodičovské dovolené.
Stanjura naproti tomu argumentoval tím, že nejistota panuje na obou stranách, jak u zaměstnance, tak u zaměstnavatele. Poukázal i na to, že čtyřměsíční doba je maximální. Uvedl také, že zaměstnavatel má nyní ve skutečnosti slabší postavení, nikoli silnější.
Sněmovna také v prvním kole podpořila novelu, jež má umožnit širší podporu prevence nemocí zdravotními pojišťovnami, podobně jako poprvé odsouhlasila balíček změn 117 zákonů, které mají zlepšit práci celní správy. V úvodním kole prošla i podpora vzniku Inspekce silniční dopravy.
Pravidla pro sociálně-zdravotní služby
Poslanci ve středu po poledni v rámci třetího čtení schválili pravidla pro sociálně-zdravotní služby. Zákonodárci do novely o sociálně-zdravotních službách odmítli doplnit zrušení cenových stropů za pobyt v soukromých domovech seniorů, naopak ji rozšířili o zmírnění podmínek pro slučování zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven.
Sociálně-zdravotní služby by podle novely mohly poskytovat například domovy pro seniory, centra duševního zdraví a stacionáře. Pobyt v léčebnách dlouhodobě nemocných by se v budoucnu hradil ze zdravotního pojištění až na výjimky jen omezenou dobu. Předloha teď zamíří k posouzení do Senátu. Má být účinná od měsíce následujícího po jejím vyhlášení ve Sbírce zákonů místo původně předpokládaného 1. ledna.
Sněmovna také schválila, že Státní fond kinematografie má příští rok hospodařit s vyšším rozpočtem než letos, dosáhne zhruba 1,92 miliardy korun. Na filmové pobídky zamíří 1,4 miliardy korun, meziročně o dvě stě milionů korun víc. Letošní schválený rozpočet fondu byl přibližně 1,69 miliardy korun.
Dlouhé vystoupení měl Babiš
Po zahájení schůze měl přes dvě hodiny dlouhé, vůči vládě kritické, vystoupení šéf opozičního ANO Andrej Babiš. Celý blok změn programu schůze vyplnil více než tři hodiny.
Babiš ve své dopolední řeči k programu schůze, podle ČTK „zjevně zdržovací“, také vysvětloval opoziční obstrukce. Naznačil, že cílem je oddálení schvalování novely energetického zákona, která by po poslaneckých úpravách mohla omezit peníze ze státního rozpočtu vyplácené na podporované zdroje energie. Zástupci opozičního hnutí ANO se obávají možných budoucích arbitráží.
„Víte, proč jsme obstruovali? Abychom zabránili této vládě okrást důchodce, abychom jí zabránili navyšovat daně,“ nechal se slyšet Babiš. Připomínal vyjádření premiéra Petra Fialy (ODS) z doby, kdy byl v opozici, že obstrukce jsou právem opozice. Nyní šéf ANO zmínil právě energetickou novelu. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ji podle něj potřebuje kvůli tomu, aby „to, co nedal do rozpočtu, vzal legitimně podnikatelům“. Představitelé ANO tvrdí, že v rozpočtu na příští rok chybí na podporu obnovitelných zdrojů energie přes dvacet miliard korun.
„Od Šumavy k Tatrám“
Ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN) řekl, že důsledkem Babišova vystoupení je blokování velmi důležitého zákona, jehož cílem je modernizace české energetiky. „Poslanec Babiš mluvil tři hodiny od Šumavy k Tatrám mnohdy o úplných nesmyslech. Sám si kladu otázku, co je vlastně smyslem těch vystoupení,“ podotkl. Pokud se energetický zákon nepodaří prosadit ve středu, pokusí se o to koalice znovu v pátek. Vlček nevyloučil to, že by kvůli předpisu mohla vláda vyvolat mimořádnou schůzi dolní komory.
Návrhy na snížení podpory pro obnovitelné zdroje vyvolávají nesouhlas zástupců průmyslu i provozovatelů fotovoltaik. Tři zahraniční investoři kvůli tomu chystají proti Česku žaloby.
Premiér Fiala označil za nenormální, kolik v tomto volebním období tráví sněmovna času debatami o programu. „Ať se veřejnost dobře podívá na to, co se tu odehrálo. Od rána tu sedíme a schválili jsme jeden zákon. Většinu dopoledne jsme strávili debatou o programu,“ uvedl. Na projevy k programu schůzí podle něj vychází zhruba čtvrtina jednacího času, což je nenormální. Sněmovna podle něj trpí permanentními obstrukcemi hnutí ANO.
Proti blokování dolní komory se po Babišově vystoupení postavil i předseda pirátských poslanců Jakub Michálek. „Koalice, která má většinu, by měla zajistit, aby v Poslanecké sněmovně byl pořádek, abychom nemuseli každý den nebo každý druhý den zažívat něco, co by se asi dalo shrnout jako psychopatický projev. Nemluvím o řečníkovi,“ prohlásil.
Michálek pak poměrně obšírně zdůvodňoval svůj návrh na to, aby se poslanci zabývali údajnou schůzkou premiéra Fialy s vedením společnosti Seznam.cz v souvislosti „s bojem oligarchistických struktur o média“. Nad nazýváním podnikatelů oligarchy se pozastavila ministryně obrany Jana Černochová (ODS), podle které by se Piráti měli věnovat spíš svému předsedovi a náměstkovi pražského primátora Zdeňku Hřibovi, jenž podle ní neoprávněně dostával peníze z městské firmy.
