Jana Černochová

Spory o obsazení vedení sněmovních výborů pokračují. Na některé posty míří bývalí ministři, například někdejší ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN) ale v prvním kole volby neuspěl. Opozice koalici vyčítá, že odmítá podpořit členy bývalého kabinetu. Avizuje, že spor se může projevit i v dalším jednání Poslanecké sněmovny. Podle vládních stran jde ale o výhrady k samotným kandidátům a rozhodnutí jednotlivých poslanců.

Vláda podpořila návrh ministra práce Aleše Juchelky (ANO) na odložení vyplácení superdávky příjemcům dosavadních příspěvků na bydlení, živobytí a děti. Souhlasila i s novelou s odložením navýšení životního minima, oznámil po jednání kabinetu premiér Andrej Babiš (ANO). Novely musí ještě schválit sněmovna a Senát a podepsat prezident.

Projekt nákupu amerických stíhaček F-35 pro českou armádu je v takovém stadiu, že musí pokračovat, řekl premiér Andrej Babiš (ANO) po návštěvě čáslavské letecké základny. Chce ale vylepšit podmínky smlouvy, zejména z hlediska financování. Předseda vládního SPD Tomio Okamura zopakoval, že pro hnutí je nákup letounů F-35 nevhodný a příliš drahý.

Bylo pro mě šokující, s jakou lehkostí žongluje ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) s pojmy muniční iniciativa nebo dodávka letounů L-159, řekl v Interview ČT24 poslanec a bývalý šéf diplomacie Jan Lipavský (za ODS). O letounech se ministr zmínil i v SMS zprávě, jejíž znění bylo určené prezidentu Petru Pavlovi. Podle Lipavského by pomoc Ukrajině, zemi napadené Ruskem, neměla být předmětem „politikaření“. Pořad moderovala Barbora Kroužková.

Poslanci ve středu ani na druhý pokus nezvolili šéfa opozičního hnutí STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny. Poslední ze čtveřice místopředsednických pozic v dolní komoře zůstala neobsazená. Uskuteční se nová volba, do níž budou moci poslanecké kluby navrhovat nové nominanty. Sněmovna měla na programu i další body, například úvodní kolo debaty o novele stavebního zákona. Debatu ale po čtyřech hodinách přerušila, vrátí se k ní zřejmě v pátek.

Bitevní letouny L-159 jsou součástí protivzdušné obrany státu, která je prioritou. Na úterním jednání sněmovního branného výboru to řekl ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). O část strojů stojí Ukrajina. Podle Zůny mají letadla nalétánu zhruba pětinu životnosti a jejich prodej by nebyl z českého pohledu vzhledem k jejich bojové a užitné hodnotě vůči nižší zbytkové hodnotě výhodný. Prodej v pondělí odmítla i vláda.

Prezident Petr Pavel nekonzultoval s vládou nabídku letounů pro Ukrajinu, reagoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v Otázkách Václava Moravce na zprávu, že Pavel měl při návštěvě Kyjeva říct, že Česko může v krátké době dodat několik středních bojových letadel. Podle Macinky se zachoval „jako slon v porcelánu“. Prezident odmítl kritiku, podle něj ukrajinská strana navrhla odkoupení letounů L-159, což označil za příležitost pro českého výrobce. Šéf sněmovny Tomio Okamura (SPD) také podotknul, že prezidentovo vyjádření upravila ukrajinská média a později převzala ta česká.

Vláda ANO, SPD a Motoristů premiéra Andreje Babiše (ANO) získala důvěru sněmovny. K hlasování se poslanci dostali ve čtvrtek večer po rekordních 26 hodinách rozpravy. Babiš v ní řekl, že se nenechá sněmovnou vydat k trestnímu stíhání v kauze Čapí hnízdo. Před poslanci uvedl, že justici nezpochybňuje, najdou se podle něho ale soudci, kteří rozhodují politicky. Opozice v rozpravě kritizovala ekonomické plány kabinetu a varovala, že zahraniční politika nové vlády ohrozí bezpečnost země.

Smlouvy na nákup a provoz 24 nadzvukových letounů F-35 za zhruba 150 miliard i dosavadní platby projdou koaličním auditem. ČT to sdělila vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Reagovala tím i na ministra obrany a jeho slova ze sociálních sítí SPD. Jaromír Zůna řekl, že jeho resort udělá analýzu i s možností výpovědi smlouvy. S tou ale hnutí ANO nesouhlasí. Další z vicepremiérů Karel Havlíček (ANO) už dřív řekl, že nákup F-35 je rozhodnutou věcí.

Na muniční iniciativu pro Ukrajinu dárci věnovali sto miliard korun, dvěma až třemi miliardami přispělo Česko, sdělil v pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS).

Ukrajina letos dostala prostřednictvím české muniční iniciativy 1,8 milionu kusů velkorážové munice, cíl pro letošek tak byl splněn, napsal vpodvečer na síti X končící premiér Petr Fiala (ODS). Loni Ukrajina díky iniciativě dostala 1,5 milionu kusů velkorážové munice. Tuzemskou muniční iniciativu oceňuje jak Ukrajina, tak i spojenci Česka v EU a NATO.

Řada firem českého obranného a bezpečnostního průmyslu letos pravděpodobně dosáhne svých nejlepších výsledků ve výrobě i tržbách. Pomáhá jim válka na Ukrajině a rostoucí obranné výdaje států. Už nyní řada společností produkuje na hraně kapacit, přestože je v uplynulých letech navyšovaly.

Designovaný premiér Andrej Babiš (ANO) přijel do Bruselu na své první setkání s předsedkyní Evropské komise (EK) Ursulou von der Leyenovou od svého současného jmenování do funkce. Šéfka EK ocenila Babišovu podporu posilování konkurenceschopnosti Evropy. Schůzku označila za dobrou a uvedla, že diskutovali také o posilování Kyjeva na cestě k míru v rusko-ukrajinské válce. O produktivní schůzce hovořil i předseda unijních summitů António Costa.

Vojenská policie zasahovala ohledně sbírky na drony v projektu Nemesis. Mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Aleš Cimbala to potvrdil a uvedl, že trestní věc se nachází teprve ve stadiu prověřování a že policie nezahájila žádné stíhání. Sbírku na drony organizuje spolek Skupina D, jehož čestným předsedou je náčelník generálního štábu Karel Řehka. K zakladatelům spolku patří herec Ondřej Vetchý, bezpečnostní analytik Milan Mikulecký a podnikatel a investor Jan Veverka.

Armáda navrhuje zavést administrativní odvody a těm, kteří by chtěli sloužit v případě krize se zbraní, poskytnout výcvik. Počítá s tím v nově zpracované mobilizační koncepci, kterou reaguje na zhoršenou bezpečnostní situaci a na to, že jí ubývají povinné rezervy a chybí přehled o nejmladší generaci. Plošné odvody skončily v roce 2004. Vyztužit své armády hlavně silami dobrovolníků se momentálně snaží i další evropské země.

Národní tréninkové centrum Věry Čáslavské plánované od roku 2018 či sportovní hala Juliska, která měla být hotova do roku 2024, dosud nestojí. Jde přitom o klíčové investice Olymp Centra sportu ministerstva vnitra a Armádního sportovního centra Dukla. Vrcholoví sportovci na ně marně čekají. Uvedl to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) k výsledkům kontroly peněz na činnost resortních sportovních center ministerstev vnitra a obrany.

Každoroční velitelské shromáždění, na němž vedení armády probírá priority na příští rok, zahájil úvodním projevem náčelník generálního štábu Karel Řehka. Ten poznamenal, že v české armádě ani společnosti stále není dostatečný pocit urgence. Příprava na válku je podle něj kontinuální a nikdy nekončící proces. S tím, že ve společnosti není dostatečný pocit urgence, souhlasil i prezident Petr Pavel. Projev přednesla také ministryně obrany v demisi Jana Černochová (ODS).

Máme cestu, jak dosáhnout míru na Ukrajině, řekl americký prezident Donald Trump k americko-ruskému plánu, který by mohl vést k zastavení bojů v ruské válce na Ukrajině. Podle Trumpa si ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj návrh bude muset nechat líbit. Zelenskyj prohlásil, že nezradí zájmy své země. USA podle zdrojů Reuters Kyjevu pohrozily, že zastaví dodávky zbraní a sdílení zpravodajských informací, pokud nepřijme návrh na ukončení války.

V katedrále svatého Víta na Pražském hradě se lidé naposledy rozloučili s kardinálem Dominikem Dukou. Rakev se zesnulým kardinálem byla po církevních obřadech uložena do arcibiskupské hrobky. Posledního rozloučení se účastnil prezident Petr Pavel i jeho předchůdci Miloš Zeman a Václav Klaus. Přijely také církevní delegace ze sousedních zemí. Podle arcibiskupa Jana Graubnera byl Duka výraznou osobností a bojovníkem za pravdu a svobodu.

Na pražském Vítkově, v Brně i dalších městech si lidé připomněli Den válečných veteránů. Zástupci armády, politici i veřejnost vzdali hold těm, kteří sloužili ve válečných konfliktech. Veterány uctili i v zahraničí, zejména v západní Evropě a zámoří.

Lidé v Česku si v úterý připomněli 107. výročí vzniku samostatné Československé republiky. V Praze i v jiných městech byly na programu tradiční pietní akce i veřejná shromáždění. Dopoledne se představitelé státu zúčastnili tradičního pietního aktu na čestném dvoře Národního památníku na pražském Vítkově. Prezident Petr Pavel a premiér Petr Fiala (ODS) u památníku položili věnce u hrobu Neznámého vojína. Hlava státu na Hradě také jmenovala nové generály.

Vznikající vládní koalice plánuje vydat na obranu dvě procenta HDP. Financovat ji ale chce primárně podle aktuálních potřeb. Výdaje na obranu se musí vynakládat smysluplně, v souladu s potřebami armády a s úkoly, které má Česko v rámci Severoatlantické aliance (NATO), řekla v úterý místopředsedkyně ANO Alena Schillerová. Zástupci hnutí chtějí navýšit počet vojáků a investovat do posílení protivzdušné obrany.

Zástupci stran vznikající koalice by měli vést deset sněmovních výborů. Hnutí ANO má mít předsedy pěti výborů, hnutí SPD tří a Motoristé dvou výborů, vyplývá z informací, které sdělila předsedkyně klubu ANO Taťána Malá. Opozičním stranám má připadnout řízení osmi výborů, konkrétně volební koalici SPOLU (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) a hnutí STAN. ODS a STAN již oznámily své nominanty na předsedy výborů. Piráti vyjdou podle představ pravděpodobné budoucí koalice naprázdno, požádali proto ostatní strany budoucí opozice o přerozdělení vedení výborů.

Od začátku války věnovalo Česko Ukrajině vojenskou pomoc za 17,4 miliardy korun. V částce je zahrnutý nepotřebný materiál ze skladů, nákup či výcvik vojáků. Naopak 25 miliard získalo tuzemsko nazpět, například z financování Evropské unie či na technice ze Spojených států a Německa, řekl po jednání vlády končící premiér Petr Fiala (ODS).