Jana Černochová

Na muniční iniciativu pro Ukrajinu dárci věnovali sto miliard korun, dvěma až třemi miliardami přispělo Česko, sdělil v pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS).

Ukrajina letos dostala prostřednictvím české muniční iniciativy 1,8 milionu kusů velkorážové munice, cíl pro letošek tak byl splněn, napsal vpodvečer na síti X končící premiér Petr Fiala (ODS). Loni Ukrajina díky iniciativě dostala 1,5 milionu kusů velkorážové munice. Tuzemskou muniční iniciativu oceňuje jak Ukrajina, tak i spojenci Česka v EU a NATO.

Řada firem českého obranného a bezpečnostního průmyslu letos pravděpodobně dosáhne svých nejlepších výsledků ve výrobě i tržbách. Pomáhá jim válka na Ukrajině a rostoucí obranné výdaje států. Už nyní řada společností produkuje na hraně kapacit, přestože je v uplynulých letech navyšovaly.

Designovaný premiér Andrej Babiš (ANO) přijel do Bruselu na své první setkání s předsedkyní Evropské komise (EK) Ursulou von der Leyenovou od svého současného jmenování do funkce. Šéfka EK ocenila Babišovu podporu posilování konkurenceschopnosti Evropy. Schůzku označila za dobrou a uvedla, že diskutovali také o posilování Kyjeva na cestě k míru v rusko-ukrajinské válce. O produktivní schůzce hovořil i předseda unijních summitů António Costa.

Vojenská policie zasahovala ohledně sbírky na drony v projektu Nemesis. Mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Aleš Cimbala to potvrdil a uvedl, že trestní věc se nachází teprve ve stadiu prověřování a že policie nezahájila žádné stíhání. Sbírku na drony organizuje spolek Skupina D, jehož čestným předsedou je náčelník generálního štábu Karel Řehka. K zakladatelům spolku patří herec Ondřej Vetchý, bezpečnostní analytik Milan Mikulecký a podnikatel a investor Jan Veverka.

Armáda navrhuje zavést administrativní odvody a těm, kteří by chtěli sloužit v případě krize se zbraní, poskytnout výcvik. Počítá s tím v nově zpracované mobilizační koncepci, kterou reaguje na zhoršenou bezpečnostní situaci a na to, že jí ubývají povinné rezervy a chybí přehled o nejmladší generaci. Plošné odvody skončily v roce 2004. Vyztužit své armády hlavně silami dobrovolníků se momentálně snaží i další evropské země.

Národní tréninkové centrum Věry Čáslavské plánované od roku 2018 či sportovní hala Juliska, která měla být hotova do roku 2024, dosud nestojí. Jde přitom o klíčové investice Olymp Centra sportu ministerstva vnitra a Armádního sportovního centra Dukla. Vrcholoví sportovci na ně marně čekají. Uvedl to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) k výsledkům kontroly peněz na činnost resortních sportovních center ministerstev vnitra a obrany.

Každoroční velitelské shromáždění, na němž vedení armády probírá priority na příští rok, zahájil úvodním projevem náčelník generálního štábu Karel Řehka. Ten poznamenal, že v české armádě ani společnosti stále není dostatečný pocit urgence. Příprava na válku je podle něj kontinuální a nikdy nekončící proces. S tím, že ve společnosti není dostatečný pocit urgence, souhlasil i prezident Petr Pavel. Projev přednesla také ministryně obrany v demisi Jana Černochová (ODS).

Máme cestu, jak dosáhnout míru na Ukrajině, řekl americký prezident Donald Trump k americko-ruskému plánu, který by mohl vést k zastavení bojů v ruské válce na Ukrajině. Podle Trumpa si ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj návrh bude muset nechat líbit. Zelenskyj prohlásil, že nezradí zájmy své země. USA podle zdrojů Reuters Kyjevu pohrozily, že zastaví dodávky zbraní a sdílení zpravodajských informací, pokud nepřijme návrh na ukončení války.

V katedrále svatého Víta na Pražském hradě se lidé naposledy rozloučili s kardinálem Dominikem Dukou. Rakev se zesnulým kardinálem byla po církevních obřadech uložena do arcibiskupské hrobky. Posledního rozloučení se účastnil prezident Petr Pavel i jeho předchůdci Miloš Zeman a Václav Klaus. Přijely také církevní delegace ze sousedních zemí. Podle arcibiskupa Jana Graubnera byl Duka výraznou osobností a bojovníkem za pravdu a svobodu.

Na pražském Vítkově, v Brně i dalších městech si lidé připomněli Den válečných veteránů. Zástupci armády, politici i veřejnost vzdali hold těm, kteří sloužili ve válečných konfliktech. Veterány uctili i v zahraničí, zejména v západní Evropě a zámoří.

Lidé v Česku si v úterý připomněli 107. výročí vzniku samostatné Československé republiky. V Praze i v jiných městech byly na programu tradiční pietní akce i veřejná shromáždění. Dopoledne se představitelé státu zúčastnili tradičního pietního aktu na čestném dvoře Národního památníku na pražském Vítkově. Prezident Petr Pavel a premiér Petr Fiala (ODS) u památníku položili věnce u hrobu Neznámého vojína. Hlava státu na Hradě také jmenovala nové generály.

Vznikající vládní koalice plánuje vydat na obranu dvě procenta HDP. Financovat ji ale chce primárně podle aktuálních potřeb. Výdaje na obranu se musí vynakládat smysluplně, v souladu s potřebami armády a s úkoly, které má Česko v rámci Severoatlantické aliance (NATO), řekla v úterý místopředsedkyně ANO Alena Schillerová. Zástupci hnutí chtějí navýšit počet vojáků a investovat do posílení protivzdušné obrany.

Zástupci stran vznikající koalice by měli vést deset sněmovních výborů. Hnutí ANO má mít předsedy pěti výborů, hnutí SPD tří a Motoristé dvou výborů, vyplývá z informací, které sdělila předsedkyně klubu ANO Taťána Malá. Opozičním stranám má připadnout řízení osmi výborů, konkrétně volební koalici SPOLU (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) a hnutí STAN. ODS a STAN již oznámily své nominanty na předsedy výborů. Piráti vyjdou podle představ pravděpodobné budoucí koalice naprázdno, požádali proto ostatní strany budoucí opozice o přerozdělení vedení výborů.

Od začátku války věnovalo Česko Ukrajině vojenskou pomoc za 17,4 miliardy korun. V částce je zahrnutý nepotřebný materiál ze skladů, nákup či výcvik vojáků. Naopak 25 miliard získalo tuzemsko nazpět, například z financování Evropské unie či na technice ze Spojených států a Německa, řekl po jednání vlády končící premiér Petr Fiala (ODS).

„My si budeme nárokovat nějaké místo ve vedení sněmovny, ale jaké místo to bude, to bude záležet na vyjednávání,“ řekl v povolebních Otázkách Václava Moravce místopředseda SPD Radim Fiala. ANO se chce podle místopředsedy Karla Havlíčka soustředit na vládu a v rámci vyjednávání je ochotno o klíčových postech v rámci sněmovny diskutovat. Hosty pořadu byli rovněž místopředseda ODS Martin Kupka, místopředsedkyně STAN Michaela Šebelová, předseda Pirátů Zdeněk Hřib a předseda Motoristů Petr Macinka.

Úderem páteční dvaadvacáté hodiny se po celém Česku zavřely volební místnosti, v nichž mohli občané od 14:00 volit své zástupce v Poslanecké sněmovně. Ti, kdo k volebním urnám nedorazili v pátek, mají tuto možnost ještě v sobotu, kdy budou volební místnosti otevřené od 8:00 do 14:00 hodin. Poté hlasování skončí a volební komise začnou se sčítáním hlasů.

Ministerstvo obrany podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) zmeškalo výhodnější nabídku na nákup raket pro protiletecké baterie. Kvůli prodlení zvedl výrobce z Izraele cenu o zhruba 400 milionů na 2,76 miliardy korun. NKÚ to uvedl v polovině září v neveřejném protokolu. Ministerstvo pochybení odmítá. Zpoždění zdůvodnilo tím, že kvůli platbám za jiné zakázky nemělo na střely peníze. Informoval o tom server Seznam Zprávy.

Česká televize před volbami nabízí tematické debaty zástupců osmi uskupení. V úterý 30. září přijali pozvání k debatě moderované Martinem Řezníčkem na téma obrany a bezpečnosti Jana Černochová (SPOLU), Zdeněk Hřib (Piráti), Petr Letocha (STAN), Petr Macinka (Motoristé), Pavel Růžička (ANO), Róbert Šlachta (Přísaha), Jaroslav Štefec (Stačilo!) a Radovan Vích (SPD).

Ministerstvo obrany nakoupí modulární bojové komplety v hodnotě až 7,5 miliardy korun včetně DPH. Zakázku schválilo minulý týden kolegium ministryně obrany Jany Černochové (ODS), informoval úřad. Rámcovou dohodu na roky 2025 až 2029 by měl resort se státním podnikem Vojenský technický ústav (VTÚ) uzavřít do konce října. Dodání prvních kompletů a systémů se předpokládá do konce roku 2026. Ministryně informovala také o nákupu více než 4500 radiostanic.

Česká armáda plánuje posílit protivzdušnou obranu, a to včetně opatření proti dronům. S tím souvisí i rozhodnutí kolegia ministryně obrany Jany Černochové (ODS) pořídit dva nové systémy elektronického boje a sledování dohromady za více než čtyři miliardy korun. To vše v době, kdy v posledních týdnech došlo hned k několika narušením vzdušného prostoru členských zemí NATO ze strany Ruska. Drony na místech, kam létat nemají, navíc stále častěji odhalují i české úřady.

Prezident USA Donald Trump prohlásil, že by Ukrajina mohla s podporou EU a NATO získat zpátky veškeré území dobyté Ruskem. „Je to silné sdělení,“ reagoval na to český ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS). Ukrajina má dle něj právo obnovit svou územní celistvost. Člen sněmovního výboru pro bezpečnost Robert Králíček (ANO) vnímá Trumpova slova jako velký obrat, neví však, čím šéf Bílého domu svůj výrok podloží. Debatu v Událostech, komentářích vedla Jana Peroutková.

S podmínkou odešel od soudu senior z Prachaticka, který zaslal několik výhrůžek prezidentovi Petru Pavlovi, ministryni obrany Janě Černochové, senátorce Miroslavě Němcové (obě ODS) a také jednomu europoslanci. Musí také zaplatit deset tisíc korun a absolvovat program, kde se mimo jiné bude učit empatii, zjistila ČT.

Do výdajů na obranu stát příští rok započítá také tři desítky dopravních staveb. Mezi nimi třeba úseky Pražského okruhu nebo dálnice D11. Vyplývá to ze seznamu ministerstva vedeného Martinem Kupkou (ODS). Pro obrannou kapitolu počítá rozpočet s výdaji převyšujícími dvě procenta HDP. Část peněz ale má jít i mimo tento resort, nejvíc právě přes dopravu.