Česká armáda chce do roku 2028 pořídit zhruba tři tisíce dronů za 1,9 miliardy korun, uvedl ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Resort obrany zároveň připravuje novou koncepci využití těchto strojů. Výcvik armádních operátorů se má nově odehrávat i v Písku, kde tuzemský výrobce Primoco UAV otevřel první certifikované výcvikové středisko NATO pro vojenské drony na světě.
Součástí modernizace má být i nová koncepce zaměřená na autonomní a bezpilotní prostředky. „Měla by navazovat na výstavbu Armády České republiky do roku 2040. Předpokládám, že operační koncepce by byla hotová v letošním roce,“ odhadl ministr obrany Zůna.
Armáda se tak přizpůsobuje zkušenostem z moderních konfliktů, především z ruské války proti Ukrajině. Bezpilotní prostředky dnes podle vojáků mění podobu bojiště. Kromě průzkumu slouží k přenosu obrazu v reálném čase, navádění dalších jednotek nebo ke sledování pohybu nepřítele.
„Zejména hrozba použití dronů na všech letových hladinách, různých typů a na různé vzdálenosti znamená, že de facto zmizel bezpečný týlový prostor,“ popsal velitel 53. pluku průzkumu a elektronického boje Ivan Mahr. Armáda se podle něj musí zaměřit na rozptýlení jednotek a menší, mobilní místa velení.
Výcvik v Písku
Nově se mají vojáci školit také u už zmíněného tuzemského výrobce dronů Primoco UAV. Firma v Písku otevřela certifikované výcvikové středisko pro vojenské bezpilotní letouny. Výcvik má sloužit armádním pilotům a operátorům, do budoucna ale i policejním, záchranářským nebo civilním složkám.
„Musí prokázat schopnost manuálního řízení a (čeká je) trénování nenadálých situací, tedy třeba vysazení motoru,“ popsal ředitel Primoco UAV Ladislav Semetkovský. Teoretická i praktická část výcviku zabere několik desítek hodin.
Tuzemské průzkumné bezpilotní letouny podle výrobce vydrží ve vzduchu až patnáct hodin, uletí až patnáct set kilometrů a dosahují rychlosti kolem 150 kilometrů za hodinu. Využívány jsou například v Portugalsku při boji s pašeráky drog nebo na Ukrajině v první bojové linii.
„(Letoun) detekuje cíl, identifikuje ho a potom ostatní složky armády ten cíl zničí,“ popsal Semetkovský. Stroj má podle něj čtyři nezávislé navigační systémy, takže při výpadku nebo rušení GPS může pokračovat za pomoci dalších systémů.
Posádku většího bezpilotního letounu tvoří pilot a operátor senzorů, tedy kamer a radarů. Oba mohou být na jednom místě, ale díky satelitnímu spojení mohou pracovat i odděleně. „Je možné bezpilotní letoun ovládat, řídit a přenášet v reálném čase informace,“ doplnil Semetkovský.
Výcvikem v Písku už podle firmy prošli vojáci ze Španělska, Slovenska, Norska a Německa, aktuálně se školí také ti ukrajinští. Nově mají přibýt i čeští vojáci. Na projektu se chce podílet také státní podnik LOM Praha, který dlouhodobě zajišťuje výcvik pilotů pro armádu.
„Vnímáme trendy, že je potřeba věnovat se i dronové oblasti, a proto se chceme podílet s Primocem i na výcviku personálu,“ potvrdil ředitel LOM Praha Jiří Protiva.
Armáda upřednostnila menší stroje
Resort obrany dříve plánoval nákup větších bezpilotních letounů z Izraele. Konkrétně mělo jít o tři střední drony za zhruba 2,75 miliardy korun. Armáda ale před třemi lety změnila koncepci a rozhodla se dát přednost většímu počtu menších strojů.
Podle specialisty sekce zpravodajského zabezpečení Armády ČR Petra Čeklovského by bezpilotní prostředky měla mít každá bojová rota. Sloužit mají především velitelům jednotek, aby měli lepší přehled o situaci ve svém prostoru.
Podle místopředsedy sněmovního výboru pro obranu Pavla Růžičky (ANO) se armáda dlouho nedokázala rozhodnout, zda chce malé, nebo velké drony. „Teď se to musí napravit a máme tady tři roky zpoždění,“ kritizuje.
Exministryně obrany Jana Černochová (ODS) naopak uvedla, že změna vycházela ze zkušeností z Ukrajiny. „Bojiště ukazuje, že převaha ze vzduchu je zapotřebí a že potřebujete třeba i jen průzkumné drony na to, aby vám zmonitorovaly, co se děje za kopcem,“ řekla.
Drony využívají i hasiči a policie
Bezpilotní prostředky už běžně používají i hasiči a policie. Hasičský záchranný sbor má dronové jednotky ve všech krajích a pro práci s nimi vyškolil 260 lidí. Pomáhají například při monitorování požárů, zásazích v těžko přístupném terénu nebo při dopravě vybavení.
Policie využívá drony k dokumentaci a vyhodnocování dopravních nehod, přírodních katastrof i trestné činnosti. Letecká služba má 35 vycvičených pilotů a jednotky na pěti základnách: v Praze, Brně, Ostravě, Pardubicích a Českých Budějovicích.
„Létáme i v interiéru. Tohle je příklad prohlídky objektu, kde došlo k výbuchu plynu a bylo potřeba zkontrolovat, jestli se v něm někdo nenachází,“ demonstroval pro štáb ČT vedoucí odboru bezpilotních systémů Letecké služby Policie ČR Viktor Náth.
Drony policie nasazuje také při sledování pachatelů nebo v okolí pražského letiště, pokud vzdušný prostor naruší cizí stroj. V praxi se policistům často daří najít jak samotný stroj, tak jeho pilota.
