Bezpilotní letouny

V Chersonu žijí místní obyvatelé v neustálém strachu z teroru ruských dronů. Ty útočí v ulicích denně po stovkách. Obyvatelé musí zvážit každý krok, bezpilotní letouny nerozlišují vojenské cíle od civilních a objevit se mohou kdykoliv. I proto o Chersonu místní i média stále častěji mluví jako o lidském loveckém safari.

Rumunsko vyslalo stíhací letouny poté, co drony narušily vzdušný prostor země poblíž hranic s Ukrajinou. Rumunský ministr obrany Ionut Mosteanu to označil za ruskou provokaci. Moldavská policie zase evakuovala vesnici a její blízké okolí na severozápadě země poté, co tam dron narazil do jednoho z domů. Do Moldavska proniklo dohromady šest dronů.

Ukrajina během noci na úterý opět čelila rozsáhlému ruskému útoku podniknutému za pomoci bezpilotních letounů, střel s plochou dráhou letu a raket. V Kyjevě byly slyšet výbuchy, v obytných budovách o deseti a 22 podlažích vypukly požáry, píší média. V ukrajinské metropoli přišlo o život nejméně sedm lidí a další utrpěli zranění, informovaly ukrajinské úřady.

Ani dva měsíce od průniku ruských bezpilotních letounů není stoprocentně jasné, co způsobilo poničení domu v obci Wyryki na východě Polska. Budova se bude muset nejspíš zbourat. Samotná země se navíc čím dál častěji potýká s různými provokacemi ze strany Ruska.

Drony naprosto mění podobu války, která je méně osobní, útoky na lidi často připomínají počítačovou hru, přiblížila zpravodajka ČT na Ukrajině Darja Stomatová. Popsala také, jaké druhy bezpilotních strojů vojáci v rusko-ukrajinské válce využívají.

Ukrajinský Cherson si připomíná třetí výročí svého osvobození. Svobodný ale stále není – sužuje ho ruský dronový teror zpoza okupovaného druhého břehu Dněpru či záplavy po zničení Kachovské přehrady. Patří tak k nejzkoušenějším místům na Ukrajině, přesto v něm navzdory velkému nebezpečí zůstává 70 tisíc lidí. Od léta roku 2022 podnikl do Chersonu štáb ČT s reportérkou Barborou Maxovou a kameramanem Liborem Ungermannem šest cest. Pro pořad Reportéři ČT tak zachytil, jak se město pod tlakem ruských okupantů mění.

Ukrajina čelila v noci na úterý další sérii ruských útoků. Podle tamních úřadů si údery invazní armády vyžádaly nejméně dvě oběti, několik lidí utrpělo zranění. Ruské úřady pak tvrdí, že město Saratov ve stejnojmenné oblasti čelilo náletu ukrajinských dronů, bezpilotní letouny tam údajně poškodily civilní infrastrukturu. Tvrzení nelze bezprostředně nezávisle ověřit. Podle agentury Unian, která se odvolává na zprávy ze sociálních sítí, hoří v Saratovu rafinérie. Ruské průmyslové město je vzdáleno více než 600 kilometrů od hranic s Ukrajinou, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi.

Neznámé drony působí mnoho týdnů problémy na řadě míst Evropy. Už podruhé v tomto týdnu muselo kvůli dronům přerušit provoz letiště v belgickém Lutychu, ve čtvrtek si vynutily uzavření letišť třeba ve Švédsku. V Česku zatím k podobnému incidentu nedošlo, bezpečnost v tuzemsku však narušují drony amatérských pilotů. Jeden z nejvážnějších incidentů se stal v Mladé Boleslavi. Elektronická čidla na letištích jich od začátku roku zaznamenala víc než sto. A přibývá i případů, které hlásí přímo piloti. Přibývá ovšem míst, kde bezpilotní letouny pomáhají, jejich další využití aktuálně testují záchranáři.

Další evropské země připravují úpravy zákonů o zásazích proti bezpilotním letounům. Mění je tak, aby armády mohly sestřelit neznámé drony nad kritickou infrastrukturou. Po Německu ke kroku přistoupí i Velká Británie – zatím se to bude týkat vojenských základen. Později by ale vojáci mohli zasahovat třeba i na letištích.

Ukrajina hodlá v příštím roce podle prezidenta Volodymyra Zelenského vyrobit vlastní rakety a drony v přepočtu za víc než 700 miliard korun. Už teď je přes devadesát procent bezpilotních letounů používaných na bojišti domácí výroby. Některé armádní jednotky vytvářejí přímo u frontové linie vlastní dílny na opravu a výrobu dronů. Na místě natáčela zpravodajka Ilona Zasidkovyčová.

Kvůli hlášení o spatření dronu v blízkosti letiště v norském Oslu bylo letiště v ranních hodinách dočasně uzavřeno pro přílety. Provoz už byl obnoven, informovala agentura NTB.

Ukrajina vysílá do Dánska vojenskou misi, jejímž úkolem bude při cvičení sdílet s partnery zkušenosti z boje proti dronům, uvedl v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X. Oznámení přichází den před neformálním summitem Evropské unie v Kodani, ve čtvrtek se v dánské metropoli navíc uskuteční schůzka Evropského politického společenství (EPC).

Několik evropských států tento týden čelilo vniknutí neznámých dronů do jejich vzdušného prostoru a neustále se vyskytují další incidenty. Kdo za létáním s bezpilotními prostředky stojí, se dosud nepodařilo zjistit. Hrozbou s neznámým viníkem se zabývala Zóna ČT24, která dál rovněž představila misi NATO na obranu východního křídla, ukázala ukrajinský i ruský pohled na život pěšáků nebo navštívila tureckou minolovku v Černém moři.

Česká armáda plánuje posílit protivzdušnou obranu, a to včetně opatření proti dronům. S tím souvisí i rozhodnutí kolegia ministryně obrany Jany Černochové (ODS) pořídit dva nové systémy elektronického boje a sledování dohromady za více než čtyři miliardy korun. To vše v době, kdy v posledních týdnech došlo hned k několika narušením vzdušného prostoru členských zemí NATO ze strany Ruska. Drony na místech, kam létat nemají, navíc stále častěji odhalují i české úřady.

„Domnívám se, že je nejvyšší čas přejít od slov k činům,“ řekla v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou prorektorka Univerzity Karlovy a bývalá místopředsedkyně Evropské Komise Věra Jourová. Reagovala tak na kroky Ruska, jehož drony v posledních týdnech několikrát narušily vzdušný prostor členských zemí NATO. Naposledy se bezpilotní letouny objevily nad dánskými letišti, podle Kodaně nicméně zatím nejsou důkazy, které by incidenty spojovaly s Ruskem. Jourová se ovšem domnívá, že pravděpodobně jde o součást ruské hybridní války proti zemím Evropské unie. „Myslím si, že toto nemůže trvat nekonečně dlouho a pokud budou provokace pokračovat, tak bude třeba vojenskou techniku použít,“ prohlásila. NATO podle ní musí ukázat, že si umí ochránit svůj prostor. Jourová dále hovořila například o jednotnosti EU, roli OSN či o situaci ve Spojených státech amerických.

Podle mluvčí policejního prezidia Ireny Pilařové strážci zákona detekují prakticky na denní bázi drony, které létají tam, kam nemají. Kde je možné létat bez omezení, kde s povolením a kde je úplný zákaz, stanovuje nová digitální dronová mapa. Subjekty patřící do kritické infrastruktury už se snaží posilovat bezpečnost. Například skrze detekční prvky či vlastní ochranné drony. K eliminaci bezpilotních letounů ale zatím i z legislativních důvodů nesahají. Pokud by stroj poškodily, majitel se může domáhat náhrady škody. Na druhou stranu ovšem za porušení pravidel hrozí vysoká pokuta.

Polsko a Ukrajina vytvoří společnou operační skupinu pro bezpilotní systémy, v níž budou Ukrajinci školit své polské protějšky v boji proti dronům. Vyplývá to z prohlášení polského ministra obrany Wladyslawa Kosiniaka-Kamysze a jeho ukrajinského protějšku Denyse Šmyhala. Ukrajina se už jedenáctým rokem brání ruské vojenské agresi, obě strany v boji hojně využívají právě bezpilotní letouny. Do Polska minulý týden pronikly dvě desítky ruských dronů.

Po nedávném průniku ruských dronů do Polska NATO řeší, jak se bude v budoucnu případným podobným hrozbám bránit. Východoevropské země navrhly vybudovat „zeď proti dronům“, která by sítí senzorů, kamer, rušiček i protidronových systémů permanentně chránila hranici s Ruskem. Zároveň by měla být efektivnější a levnější než zásahy stíhaček či tradičních systémů protivzdušné obrany. Experti upozorňují, že Aliance není na masové nasazení bezpilotních strojů připravena. Vybudování „zdi“ ale také čelí mnoha výzvám.

Polští představitelé odmítají tvrzení amerického prezidenta Donalda Trumpa, podle kterého proniknutí ruských dronů do polského vzdušného prostoru mohlo být omylem. Polsko a jeho spojenci poprvé od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu sestřelili nad polským územím cizí bezpilotní letouny.

Ruský útok na Doněckou oblast si podle ukrajinských úřadů vyžádal 24 obětí. Prezident země Volodymyr Zelenskyj předtím na Telegramu informoval o dvou desítkách mrtvých. Úder podle něj mířil na civilní obyvatele. Zdůraznil, že svět „nesmí mlčet a takové útoky nesmějí zůstat bez odezvy“.

Rusko v noci z pondělí na úterý opět útočilo na několik ukrajinských oblastí. Při úderu na město Bila Cerkva v Kyjevské oblasti zahynul jeden člověk. Podle ruskojazyčné služby BBC zemřel jeden muž také při útoku na Chersonskou oblast. Dalšího mrtvého hlásí Záporožská oblast. Úderům čelilo i město Sumy, podle šéfa tamní vojenské správy Serhije Kryvošejenka je na místě několik zraněných včetně dítěte.

Od pondělí budou platit nová pravidla pro létání s drony. Mají být jednodušší i přehlednější. Úřady doufají, že profesionální i amatérští piloti budou lépe vědět, kde smějí a nesmějí létat, jaká povolení potřebují a jaké podmínky musí splnit. Počet registrovaných pilotů roste ročně v desítkách procent. V současnosti jich je v Česku přes osmdesát tisíc.

Jeden člověk zemřel a dva utrpěli zranění v důsledku ruského útoku na západoukrajinský Lvov, napsali podle serveru listu Ukrajinska pravda na sociálních sítích starosta města Andrij Sadovyj a oblastní šéf Maksym Kozyckyj. Podle ukrajinského ministra zahraničí Andrije Sybihy zasáhl útok na západě země také podnik významného amerického výrobce elektroniky Flex-Ukrajina ve městě Mukačevo, kde bylo v důsledku úderu zraněno devatenáct osob.

V tuzemsku přibyde míst, kde se nesmí létat s drony. Úřad pro civilní letectví (ÚCL) totiž vydal návrh na bezletové prostory nad novými dispečinky Správy železnic. Zákaz by měl v platnost vstoupit přibližně za dva měsíce, potvrdila pro ČT mluvčí ÚCL Jitka Ungerová. Úřad také vyhodnocuje rozšíření bezletového prostoru nad Pražským hradem. Právě ten totiž lidé s drony narušují nejčastěji.