Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.

Vědci z univerzity ve skotském St Andrews oznámili, že sekvenovali celý genom keporkaka severopacifického díky bezkontaktnímu odběru materiálu vydechovaného těmito živočichy. Pomohl jim s tím běžný komerční dron, k němuž byla připevněná sterilní Petriho miska a který prolétával u dýchacích otvorů keporkaků, když vydechovali.

Dron a laboratorní miska se pokryly velrybím mukusem, tedy hlenem obsaženým v jejich dýchacích cestách. Neobvyklý odběr vědci provedli u keporkaků žijících u pobřeží západní Kanady. Doufají, že díky této technice se budou moci vyhnout situacím, kdy je nutné se ke keporkakovi přiblížit na lodi.

Éadin O’Mahony ze Skotského oceánografického institutu, který výzkum vedl, řekl, že shromážděná data pomohou výzkumníkům pochopit chování keporkaků. Díky sekvenování genomu lze získat obrovské množství informací – od těch týkajících se příbuzenských vazeb až po ty o náchylnosti k určitým nemocem.

BBC popisuje, že při odběru biologických vzorků od keporkaků severopacifických a dalších kytovců se obvykle používají šipky vystřelované do těl těchto živočichů z malé blízkosti, čímž se získají kousky kůže a tuku. U některých druhů je ale tento postup kvůli ochraně zakázán a lodě vědců v těsné blízkosti mohou některé druhy rušit.

Tajemství keporkačích rodin

Tým badatelů z univerzity v St Andrews používal drony ovládané z větší vzdálenosti. Bezpilotní letouny odebraly vzorky vydechovaného materiálu od 26 keporkaků. Jejich genetická informace odpovídala té odebrané tradiční invazivní metodou s využitím šipek.

O’Mahony uvádí, že projekt odběru genetického materiálu z výdechové fontány je první svého druhu na světě. Takto získané genomy chce se svými kolegy použít nejen k posouzení populační struktury a zdravotního stavu keporkaků vyhledávajících potravu u severní Britské Kolumbie, ale i k vyhodnocení příbuzenských a rodinných vazeb mezi jednotlivými zvířaty.

„Cílem je pochopit, jak se utvářejí jejich sociální vazby: jsou velryby, které společně vyhledávají potravu, příbuzní, nebo dlouhodobí přátelé?“ vysvětluje O’Mahony.

Vědci při zkoumání keporkačích mukusů zjistili, že asi šestnáct procent DNA patří mikrobům žijícím v dýchacích cestách kytovců. Z jediného výdechu tak vědci mohou získat informace jak o samotném keporkakovi, tak o mikrobiomu jeho dýchacích cest, což může přinést úplně nové poznatky o jeho zdravotním stavu, napsal internetový server Oceanographic Magazine.

BBC uvádí, že keporkaci při výdechu vyprázdní a pak znovu naplní devadesát procent kapacity svých plic a výdechová fontána může dosáhnout až do čtyřmetrové výšky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Za Neptunem by mohla být ještě planeta, říká slovenská vědkyně spojená s objevem trpasličí planety

Mladá slovenská vědkyně Danica Žilková pracuje na jedné z nejmodernějších a nejlepších astronomických observatoří světa v chilských Andách. Má tam pod kontrolou obří dalekohled, který objevuje nejen tajemství temné hmoty a vzdálených galaxií, ale také může najít asteroidy, jež ohrozí Zemi. V rozhovoru pro ČT24 říká: „Když jsem v noci na observatoři, někdy se cítím, jako bych řídila ponorku.“
před 3 hhodinami

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
20. 11. 2026‌‌

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
20. 11. 2026‌‌

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
20. 11. 2026‌‌

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
19. 11. 2026‌‌

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
19. 11. 2026‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
19. 11. 2026‌‌

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
19. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.