DNA

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.

Pět let trval výzkum mořského dna v Tichém oceánu, kde se má v budoucnu těžit. Vědci se snažili shrnout, jaké dopady bude mít tato činnost na přítomné ekosystémy, které ještě ani nestihli zcela popsat.

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.

Vzácné kočky divoké už zase žijí v Lužických horách. Že se tam úspěšně usadily, prokazují nejen genetické analýzy z odebraných vzorků srsti a trusu, ale také fotopasti Hnutí Duha, které odhalily jejich mláďata.

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.

Skupina neandertálských obyvatel slavné belgické jeskyně se živila i lidským masem. Podle nové studie se zaměřovali nejvíc na ženy a děti – zřejmě proto, že se jednalo o nejsnazší kořist.

Odborná studie popsala, že gen zodpovědný za zrzavost u lidí souvisí také s horším léčením chronických ran. Tento poznatek by mohl vést k lepším léčivům zejména pro seniory.

Chemické procesy, historii významných budov i tajemství DNA odhaluje Týden Akademie věd. Akce má za cíl popularizovat vědu. Nabízí více než tři sta událostí ve dvaceti dvou městech po celém Česku. Program cílí hlavně na školy.

Nejvyšší české vědecké ocenění Česká hlava letos získal parazitolog Julius Lukeš z Parazitologického ústavu Biologického centra Akademie věd a Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Ocenění dostal za celoživotní přínos vědeckému výzkumu v biologii parazitů a za mimořádný vliv na českou i mezinárodní vědeckou scénu. Mezi další oceněné letošního ročníku patří například hematolog Marek Mráz nebo chemik Martin Volek.

Ženy jsou geneticky náchylnější k depresivním poruchám než muži, zjistili australští vědci na základě nové studie, která by mohla změnit způsob léčby této nemoci.

Když se v nějaké oblasti zakáže rybaření pomocí takzvaných vlečných sítí, tak to znamená, že toto místo dostane novou naději. Sice to trvá celé roky, ale podle analýzy švédských vědců se tam život nakonec vrací.

O potenciálu umělých inteligencí (AI) vyhledávat a také navrhovat složité biologické struktury se spekuluje už roky. Teď vědci vyvinuli právě s pomocí velkého jazykového modelu viry určené k vyhledání a likvidaci bakterií Escherichia coli.

Vědci poprvé popsali zvláštní rozmnožovací strategii, která se vyvinula u jednoho evropského druhu mravenců. Pomáhá jim získávat dostatek dělnic, i když by jim k tomu měly chybět zdroje.

Genetický výzkum stovek těl z dob stěhování národů ukázal, jak vypadala migrace Slovanů z jejich pravlasti do dalších částí Evropy. Nová česká studie je jedinečná svým rozsahem i detaily.

Slovenský prezident Peter Pellegrini se ve středu zastal Slovenské akademie věd (SAV), která ve své analýze odmítla tvrzení o riziku vakcín proti onemocnění covid-19 z úst vládního zmocněnce Petera Kotlára. Ten závěry SAV už dříve odmítl. Slovenský premiér Robert Fico (Smer) se za vládního zmocněnce dříve opakovaně postavil.

Loňské zářijové záplavy mají sedm obětí. Pozůstatky nalezené letos v dubnu u Glucholaz v Polsku patří dvaačtyřicetiletému muži z Lipové-lázní na Jesenicku, který byl pohřešován od poloviny loňského září. Potvrdila to analýza DNA, řekla v pondělí policejní mluvčí Ivana Skoupilová. Muž tehdy cestoval společně s dalšími dvěma osobami vozidlem, které 14. září strhla rozbouřená řeka Slavíč.

Slovenská akademie věd (SAV) oznámila, že přezkoumala očkovací látky proti onemocnění covid-19. Na základě této analýzy odmítla tvrzení zmocněnce slovenské vlády Petera Kotlára, že mRNA vakcíny obsahují zvýšené množství DNA a že představují riziko. Vakcíny organizace prozkoumala z podnětu vlády premiéra Roberta Fica.

Testy DNA z trusu nalezeného u Kundratic na Klatovsku potvrdily, že patří vlčici původně obývající výběh u návštěvnického centra v Srní na Klatovsku. Na svobodě je minimálně od začátku srpna. Zatím není jasné, kudy se dostala ven. Není vyloučeno, že trus patřil vlčici, která se poslední dny opakovaně vyskytuje u oplocení výběhu v Srní. Sdělil to mluvčí parku Jan Dvořák. Testy vzorků odebraných z těla uhynulé vlčice nalezené minulý týden u Poledníku se neshodují s DNA žádného zvířete z výběhu v Srní.

Ústup Napoleona Bonaparta z carského Ruska patří k největším masakrům v dějinách vojenství. Císařovi muži tehdy neumírali jen v bojích, ale také na nemoci. Nový výzkum ukázal, na jaké.

Největší masové vymírání mořských hvězdic přineslo možná až miliardy mrtvých zvířat. A vědeckou záhadu, kterou vědci rozluštili až dvanáct let poté, co se odehrála.

Ekosystémy tvořené většinou neznámými organismy, které se živí sírou a metanem, se podařilo popsat expedici zkoumající hlubiny u Kamčatky. Čínští vědci prozkoumali v miniponorce jedno z nejhlubších míst na Zemi: dno Kurilského příkopu mezi Ruskem a Japonskem, asi devět tisíc metrů pod hladinou oceánu.

Asi jedno dítě ze dvou set se rodí s genetickou poruchou mitochondrií, která se dědí po matce. Britští vědci našli způsob, jak problém vyřešit – vyžaduje ale dalšího genetického rodiče. Dětí s kombinací DNA tří lidí už je osm a brzy se narodí další.

Výzkum naznačuje, že některé tvary lebky mohou souviset s genetickým dědictvím neandertálců. A u lidí by mohly vyvolávat nemoci, které přinášejí urputné bolesti hlavy.