TÉMA

DNA

Chorvaté pokračují v pátrání po masových hrobech z devadesátých let

Chorvatští vyšetřovatelé nepolevují v pátrání po obětech války ze začátku devadesátých let. I nadále nacházejí masové hroby staré i více než tři dekády. Tento měsíc vyzvedli ostatky deseti osob u města Vukovar na východě země.
30. 6. 2024|

Rus domácí je v Evropě teprve čtvrt tisíciletí. Analýza ukázala, odkud přišel

Šváb je v Evropě jeden z nerozšířenějších druhů hmyzu. Většina kontinentu mu říká „německý šváb“, tak zní i jeho jména v latině – Blattella germanica. Česká odborná terminologie ho ale nazývá rus domácí. Je to vůbec nejrozšířenější šváb na světě, ale o jeho původu se až doposud vědělo až překvapivě málo. Genetická studie zveřejněná v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences zjistila, že za jeho rozšíření může hlavně člověk.
25. 6. 2024|

Vědci vytvořili nejpřesnější genetickou mapu koně Převalského. Může pomoci k záchraně druhu

S přesně popsaným genomem by mohly být ochranářské programy vzácného koně Převalského účinnější než v minulosti. Zachránci tohoto druhu budou moci hledat optimální řešení i nejlepší zvířata pro konkrétní podmínky.
17. 6. 2024|

Genetický obr měří jen deset centimetrů, jeho DNA má ale přes sto metrů

Malá, zdánlivě nenápadná kapradina. Od těch rostoucích u nás se na pohled příliš neliší, snad má jen výraznější barvu a je menší, měří jen asi deset centimetrů. Rostlina, která roste jen na odlehlém tichomořském ostrově, je ale výjimečná: má zatím největší poznaný genom ze všech organismů na Zemi.
3. 6. 2024|

Genetické nůžky CRISPR částečně vrátily zrak pacientům s dědičnou slepotou

Vědci znovu využili genetické nůžky CRISPR, tentokrát na vyléčení dědičné slepoty. Otestovali, jak by tento nástroj mohl pomoci lidem, kteří se narodili beze zraku, v menší klinické studii. Zúčastnilo se jí čtrnáct lidí a u jedenácti z nich došlo k měřitelnému zlepšení. Vědci popsali úspěch na začátku května v odborném časopise The New England Journal of Medicine.
7. 5. 2024|

Lepra se ve středověku přenášela mezi veverkami a lidmi, tvrdí studie

Lepra se ve středověké Anglii přenášela mezi lidmi a veverkami. Zjištění podporuje teorii, že při šíření této nemoci mohl hrát roli obchod s kožešinami, uvedla studie, o které informoval list The Guardian.
4. 5. 2024|
Doporučujeme

Česká vědkyně odhalila genetické záhady Avarů. Klíčovou roli u nich hrály ženy

Avaři byli obávaní nájezdníci z doby raného středověku. Ovládali významnou část Evropy včetně území dnešního Česka – a na troskách jejich chanátu vyrostla Velkomoravská říše. Přesto se o jejich kultuře ví pramálo. Teď to změnila česká vědkyně Zuzana Hofmanová.
24. 4. 2024Aktualizováno27. 4. 2024, 13:29|

Vědci vytvořili umělé buňky z programovatelné DNA. Jsou odolnější než ty přírodní

Američtí vědci v laboratoři vyrobili umělé buňky, které se chovají stejně jako ty přirozené. Mohlo by to podle nich mít obrovský význam pro medicínu.
27. 4. 2024|

Želvušky jsou ještě nesmrtelnější, než se zdálo. Zranění od radiace regenerují jako nic

Želvušky jsou mikroskopičtí bezobratlí živočichové, kteří se naučili obývat mnoho míst s extrémními podmínkami. Umí to díky tomu, že snášejí vysoké teploty, silný mráz, nedostatek vzduchu i vody. A také se pohybují v radiaci, která by jiné tvory zahubila.
17. 4. 2024|

Martin Jínek vymyslel, jak ochočit CRISPR. Nobelovu cenu měl na dosah

CRISPR je genetická metoda, která může přetvořit lidstvo. A to bez nadsázky, protože změny, které způsobí u jednoho člověka, se zapisují přímo do genů a přenesou se i na další generace. Klíčovou roli v jejím vývoji sehrál Martin Jínek, který byl hostem Hyde Parku Civilizace.
13. 4. 2024|

Portugalští vědci náhodou vytvořili šestinohé myši bez pohlavních orgánů

Tým portugalských bioinženýrů přišel na způsob, jak pomocí genetického inženýrství přidat myším další končetiny anebo je zbavit pohlavních orgánů. Tento výzkum by v budoucnu mohl pomoci nejen v hlubším pochopení genetických zákonitostí. Jednou by se daly poznatky využít i v lidské medicíně, například při léčení genetických poruch.
6. 4. 2024|

Che Ťien-kchuej je zpět. Čínský vědec, který nelegálně geneticky upravil děti, už zase mění embrya

Přesto, že jeho výzkum byl neetický a porušil všechna psaná i nepsaná pravidla, vrátil se kontroverzní vědec zpět k tomu, co dělal v minulosti. Pokračuje v genetické úpravě lidských embryí, tentokrát už ale údajně eticky.
2. 4. 2024|

Labradoři jsou nejobéznější plemeno psa. Vědci teď vysvětlili proč

Genetická mutace způsobuje, že někteří labradorští a hladkosrstí retrívři jsou neustále hladoví. A to přesto, že reálně třeba spalují méně kalorií. Popsali to vědci v odborném časopise Science Advances. Tento dvojitý problém následně vede u psů k nadváze, tvrdí ve studii.
11. 3. 2024|

Čínští vědci vysvětlili záhadu hnědých pand

Vědcům se podařilo odhalit příčinu hnědého zbarvení srsti některých pand velkých, podle nich za to může chybějící úsek DNA. Informoval o tom odborný časopis Nature.
10. 3. 2024|

Brněnští vědci našli zákonitosti ve velikosti genomu rostlin. Nejsou tak jednoduché, jak to vypadalo

Brněnští botanici s britskými kolegy objevili při výzkumu rostlinného genomu překvapivý jev. Na základě předchozích studií očekávali, že velikost genomu, která ovlivňuje růst rostlin i jejich výskyt, se bude zvětšovat od rovníku k pólům. Výzkum ale ukázal, že takto jednoduše to platí jen na jižní polokouli. Čerpali z existujících databází, prováděli i nová měření. Studie, o které informovala Masarykova univerzita, nakonec zahrnula přes šestnáct tisíc druhů kvetoucích rostlin.
8. 3. 2024|

Znát pravdu o otcovství, která může dramaticky změnit život, není v zájmu tříletého dítěte. Ústavní soud zamítl stížnost muže požadujícího test DNA

Ústavní soud (ÚS) zamítl stížnost muže, který chce zjistit, zda je otcem dítěte narozeného ženě provdané za jiného muže. Domáhal se testu DNA. Soudy mu nevyhověly, ÚS verdikt potvrdil. Provedení testu DNA by momentálně vystavilo tříletého chlapce nebezpečí ztráty stabilního rodinného zázemí. Manžel převzal plně otcovskou roli a k dítěti se chová stejně jako k ostatním sourozencům. Zamítnutí návrhu na provedení testu DNA rodině poskytuje čas na promyšlení situace a naplánování postupu v budoucnu, uvedl soudce zpravodaj Jaromír Jirsa.
28. 2. 2024|

Motýli ignorují evoluční kvalt. Jejich genom se za 250 milionů let téměř nezměnil

Genomy motýlů a můr zůstaly po více než 250 milionů let z velké části nezměněné. A to přes jejich obrovskou druhovou rozmanitost i množství změn, které mezitím Země zažila. Vědci to popsali ve studii, která naznačuje, proč je právě tento hmyzí řád odolný vůči dramatickým změnám, a která by mohla pomoci s jeho ochranou v budoucnu.
24. 2. 2024|

Europoslanci dali zelenou pěstování vylepšených rostlin, kritici varují před zdravotními a dalšími riziky

Europoslanci podpořili mírnější regulaci pro některé rostliny, které byly upravené pomocí nových genomických technik. Ve středečním hlasování na plenární schůzi ve Štrasburku podpořili návrh Evropské komise, která chce, aby se na rostliny se změnami, které by byly dosažitelné v přírodě nebo skrze obvyklé šlechtění, nevztahovala přísná pravidla pro geneticky upravené organismy. O tématu se v Evropském parlamentu vedla ostrá debata. Většina českých europoslanců byla v těsném hlasování pro zmírnění omezení.
8. 2. 2024|

Čeští vědci představili genetickou mapu luskounů. Může pomoci proti jejich pašování

Genetická detekce původu luskounů pomůže proti ilegálnímu obchodu. Na mezinárodní studii, která se problematikou zabývá, se podílely i vědkyně z České zemědělské univerzity v Praze (ČZU). Pašovaná zvířata často nepocházejí z místa, kde byla zabavena, určení původu je přitom podle vědců zásadní především pro ochranu přírody. Studii publikoval časopis Science.
18. 12. 2023|

První terapie pomocí CRISPRu je schválená. Mění lidem geny, aby je zbavila srpkovité anémie

Britské a americké úřady oznámily, že jako první na světě povolily genovou terapii, která může vyléčit srpkovitou anémii a ještě další dědičnou nemoc, která způsobuje poruchy krve. Jako první tento krok na konci listopadu udělal britský regulátor, teď na začátku prosince se připojil i americký.
12. 12. 2023Aktualizováno12. 12. 2023, 15:37|

Vědci vložili do myší lidské geny, aby vytvořili lepší zbraň proti covidu

Tým amerických genetických inženýrů upravil myši geneticky tak, aby mohly mít covid podobný tomu, jak se projevuje u lidí – konkrétně u mladých zdravých lidí. To umožní výzkum léků. Studie vyšla v odborném žurnálu Nature.
2. 11. 2023|

Genová terapie může uzdravit miliony lidí a některé nemoci úplně vymýtit, věří vědkyně Alžběta Ressnerová

Česká vědkyně, která studuje genetické nůžky, popisuje naděje i rizika spojená s genovou terapíí. Jde podle ní o technologii, která má potenciál zásadně změnit svět a zbavit lidstvo spousty nemocí, s nimiž dosud muselo žít. Připouští ale také, že technologie genové editace mohou znamenat hrozbu.
10. 10. 2023|

Vědci rozluštili netopýří odolnost vůči rakovině, je to první krok k využití v léčbě

Pátrání po lécích vede vědce stále častěji ke studiu toho, jak se proti nemocem brání zvířata. Když se před několika lety prokázalo, že netopýři prakticky neonemocní rakovinou, upřela řada výzkumníků své síly k pochopení, jak je to možné a zda by se toho nedalo nějak využít.
21. 9. 2023|

Lidé a lidoopi si mezi sebou předávají parazity, ukázal brněnský výzkum

Lidé a lidoopi si mezi sebou předávají parazitární infekce, ukázal výzkum vědců z brněnského Ústavu biologie obratlovců AV ČR. Ve studii se zaměřili na přenos parazitických hlístic mezi lidmi a lidoopy, kteří žijí ve vzájemné těsné blízkosti na hranici kamerunské přírodní rezervace. Studovat míru přenosu patogenů obecně mezi zvířaty a lidmi je podle vědců extrémně důležité pro předpověď případných pandemií a jejich předcházení.
20. 9. 2023|