Vyšší riziko deprese je u žen zřejmě způsobené geneticky

Ženy jsou geneticky náchylnější k depresivním poruchám než muži, zjistili australští vědci na základě nové studie, která by mohla změnit způsob léčby této nemoci.

Že jsou ženy náchylnější k depresím, se ví už delší dobu. Vědci ale nebyli schopní říci, co přesně je příčinou: je to spojené s metabolismem, odlišnostmi v životním stylu, anebo jsou to „vrozené faktory“? Teď mají konečně odpověď: klíčovou roli zřejmě hraje právě genetika.

V rámci této studie, která vyšla v časopise Nature Communications a kterou odborníci považují za jednu z nejrozsáhlejších prací v této oblasti, vědci analyzovali DNA téměř dvou set tisíc lidí trpících depresí, aby identifikovali společné genetické markery. Ženy měly téměř dvakrát více genetických markerů spojených s depresí než muži, zjistila studie, kterou provedl australský Berghoferův institut pro lékařský výzkum.

„Rozpoznání společných a specifických genetických faktorů u mužů a žen nám umožňuje lépe porozumět příčinám deprese a otevírá cestu k personalizovanější léčbě,“ uvedla hlavní autorka studie Jodi Thomasová v tiskové zprávě.

Všudypřítomná deprese

Její výzkum šel do obrovské míry detailů. Vědci v něm identifikovali přibližně třináct tisíc genetických markerů spojených s depresí u žen, oproti sedmi tisícům u mužů. Některé z těchto genetických rozdílů by podle vědeckého týmu mohly také ovlivňovat metabolismus nebo produkci hormonů.

„Objevili jsme určité genetické rozdíly, které by nám mohly pomoci vysvětlit, proč ženy trpící depresí častěji vykazují metabolické příznaky, jako jsou například výkyvy hmotnosti,“ uvedla Thomasová.

Depresivní porucha je jednou z nejrozšířenějších duševních poruch. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) postihuje více než 300 milionů lidí po celém světě.

„Zatím neexistovalo mnoho spolehlivých studií, které by vysvětlovaly, proč deprese postihuje ženy a muže odlišně, včetně možné role genetiky,“ uvedla výzkumnice Brittany Mitchellová. „Stále více článků ukazuje, že mnoho léků, které se v současné době vyvíjejí, stejně jako dosavadní výzkum, se zaměřují především na muže,“ dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vaječníky po menopauze mohou pomáhat s imunitou, naznačuje studie

Když vědci zkoumali lidské vaječníky, zjistili, jak se v nich projevuje stárnutí. Aby zjistili víc, provedli několik experimentů na myších – u nich ověřili, že když přestanou vlivem věku fungovat, získají jiné funkce. Autoři nové studie věří, že u lidí by mohl proces fungovat podobně.
před 14 hhodinami

Teplotní rekordy v pátek ohlásily desítky stanic. Podívejte se

Česko v posledních dnech sevřely mimořádně vysoké teploty. V pátek padl první teplotní rekord už po jedenácté hodině dopoledne. Nejtepleji bylo stejně jako v několika předchozích dnech v Doksanech na Litoměřicku, kde naměřili 38,1 stupně Celsia. Rekordní hodnota pro 26. červen to ale pro tuto stanici není, v roce 2019 tam bylo ještě o osm desetin stupně tepleji. Rekordy pro 26. června padly na 66 ze 171 stanic, které měří více než 30 let, což představuje 39 procent.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Vlna veder je bezprecedentní. Před půl stoletím by nebyla možná, vinu nese změna klimatu

Téměř v polovině zkoumaných evropských měst už padly absolutní teplotní rekordy, anebo se tam očekává, že padnou. Podle nové analýzy má hlavní roli při současné vlně veder změna klimatu, další možné faktory vědci z Imperial College v Londýně vyloučili.
26. 6. 2026

Zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka Encyklopedie dějin Brna

V 91 letech ve čtvrtek zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka internetové Encyklopedie dějin Brna. Patřila k nejvýznamnějším znalkyním historie moravské metropole. O jejím místopisu, osobnostech a památkách publikovala desítky knih i odborných článků.
26. 6. 2026

Dusno jako v prádelně je stále častější

Klimatické změny způsobené člověkem jsou v současnosti hlavním faktorem nebezpečného vlhkého horka po celém světě, což zvyšuje zdravotní rizika pro stovky milionů lidí.
26. 6. 2026

Nakažená základna přivedla americké letectvo zpět k očkování proti chřipce

V dubnu přestali američtí vojáci mít povinnost nechat se očkovat proti sezonní chřipce. Stačily dva měsíce a jedna základna letectva, kde virus vyřadil přes dvě stovky vojáků, aby letectvo tuto povinnost částečně vrátilo zpět.
26. 6. 2026

Kvůli vzácným motýlům chtějí ochranáři vykoupit lokalitu v Českém středohoří

Ochránci přírody chtějí vykoupit více než tři hektary pozemků v Českém středohoří. Jde o lokalitu nad obcí Chouč nedaleko Bíliny. Důvodem je ochrana vzácných druhů denních i nočních motýlů a rostlin, které jsou na zdejší prostředí vázané. Podle ochránců je území cenné především tím, že zde přežívají druhy motýlů, které z jiných částí Čech a Moravy postupně mizí.
26. 6. 2026

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
25. 6. 2026
Načítání...