Vyšší riziko deprese je u žen zřejmě způsobené geneticky

Ženy jsou geneticky náchylnější k depresivním poruchám než muži, zjistili australští vědci na základě nové studie, která by mohla změnit způsob léčby této nemoci.

Že jsou ženy náchylnější k depresím, se ví už delší dobu. Vědci ale nebyli schopní říci, co přesně je příčinou: je to spojené s metabolismem, odlišnostmi v životním stylu, anebo jsou to „vrozené faktory“? Teď mají konečně odpověď: klíčovou roli zřejmě hraje právě genetika.

V rámci této studie, která vyšla v časopise Nature Communications a kterou odborníci považují za jednu z nejrozsáhlejších prací v této oblasti, vědci analyzovali DNA téměř dvou set tisíc lidí trpících depresí, aby identifikovali společné genetické markery. Ženy měly téměř dvakrát více genetických markerů spojených s depresí než muži, zjistila studie, kterou provedl australský Berghoferův institut pro lékařský výzkum.

„Rozpoznání společných a specifických genetických faktorů u mužů a žen nám umožňuje lépe porozumět příčinám deprese a otevírá cestu k personalizovanější léčbě,“ uvedla hlavní autorka studie Jodi Thomasová v tiskové zprávě.

Všudypřítomná deprese

Její výzkum šel do obrovské míry detailů. Vědci v něm identifikovali přibližně třináct tisíc genetických markerů spojených s depresí u žen, oproti sedmi tisícům u mužů. Některé z těchto genetických rozdílů by podle vědeckého týmu mohly také ovlivňovat metabolismus nebo produkci hormonů.

„Objevili jsme určité genetické rozdíly, které by nám mohly pomoci vysvětlit, proč ženy trpící depresí častěji vykazují metabolické příznaky, jako jsou například výkyvy hmotnosti,“ uvedla Thomasová.

Depresivní porucha je jednou z nejrozšířenějších duševních poruch. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) postihuje více než 300 milionů lidí po celém světě.

„Zatím neexistovalo mnoho spolehlivých studií, které by vysvětlovaly, proč deprese postihuje ženy a muže odlišně, včetně možné role genetiky,“ uvedla výzkumnice Brittany Mitchellová. „Stále více článků ukazuje, že mnoho léků, které se v současné době vyvíjejí, stejně jako dosavadní výzkum, se zaměřují především na muže,“ dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 12 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 15 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 17 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 18 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 19 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
před 22 hhodinami

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025

Borelie jsou mazané. Čeští vědci popsali první okamžiky infekce

Tým vědců z Biologického centra Akademie věd přinesl nové zásadní poznatky o tom, jak probíhá první fáze infekce lymské boreliózy těsně po přenosu z klíštěte.
3. 12. 2025
Načítání...