Vyšší riziko deprese je u žen zřejmě způsobené geneticky

Ženy jsou geneticky náchylnější k depresivním poruchám než muži, zjistili australští vědci na základě nové studie, která by mohla změnit způsob léčby této nemoci.

Že jsou ženy náchylnější k depresím, se ví už delší dobu. Vědci ale nebyli schopní říci, co přesně je příčinou: je to spojené s metabolismem, odlišnostmi v životním stylu, anebo jsou to „vrozené faktory“? Teď mají konečně odpověď: klíčovou roli zřejmě hraje právě genetika.

V rámci této studie, která vyšla v časopise Nature Communications a kterou odborníci považují za jednu z nejrozsáhlejších prací v této oblasti, vědci analyzovali DNA téměř dvou set tisíc lidí trpících depresí, aby identifikovali společné genetické markery. Ženy měly téměř dvakrát více genetických markerů spojených s depresí než muži, zjistila studie, kterou provedl australský Berghoferův institut pro lékařský výzkum.

„Rozpoznání společných a specifických genetických faktorů u mužů a žen nám umožňuje lépe porozumět příčinám deprese a otevírá cestu k personalizovanější léčbě,“ uvedla hlavní autorka studie Jodi Thomasová v tiskové zprávě.

Všudypřítomná deprese

Její výzkum šel do obrovské míry detailů. Vědci v něm identifikovali přibližně třináct tisíc genetických markerů spojených s depresí u žen, oproti sedmi tisícům u mužů. Některé z těchto genetických rozdílů by podle vědeckého týmu mohly také ovlivňovat metabolismus nebo produkci hormonů.

„Objevili jsme určité genetické rozdíly, které by nám mohly pomoci vysvětlit, proč ženy trpící depresí častěji vykazují metabolické příznaky, jako jsou například výkyvy hmotnosti,“ uvedla Thomasová.

Depresivní porucha je jednou z nejrozšířenějších duševních poruch. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) postihuje více než 300 milionů lidí po celém světě.

„Zatím neexistovalo mnoho spolehlivých studií, které by vysvětlovaly, proč deprese postihuje ženy a muže odlišně, včetně možné role genetiky,“ uvedla výzkumnice Brittany Mitchellová. „Stále více článků ukazuje, že mnoho léků, které se v současné době vyvíjejí, stejně jako dosavadní výzkum, se zaměřují především na muže,“ dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Projekt Akademie věd má zajistit peníze výzkumu a vynálezy veřejnosti

Nově vznikající dceřiná akciová společnost Akademie věd ČR (AV ČR) má za cíl propojit výzkum s investory. Společnost je plně v rukou ústavů AV ČR, oznámil předseda Akademie Radomír Pánek. Základem bude inkubační program, který propojí vědecké týmy se strategickými partnery. Program je zaměřen na komplexní přípravu vzniku nových start-upů.
před 9 hhodinami

Roje AI mohou rozvrátit demokracie, varují výzkumníci

Schopnosti umělých inteligencí (AI) mohou být rizikem mnoha různými způsoby. Na novou hrozbu pro samotnou podstatu demokracie teď upozornila skupina německých vědců. Roje AI agentů by mohly zaplavit komunikační platformy a cíleně měnit náladu v zasažených zemích, tvrdí výzkumníci v rozhovoru pro ČT24.
před 11 hhodinami

Čínské AI modely vykradly ty americké, zlobí se firma

Umělé inteligence (AI) vznikly mnohdy na základě toho, že jejich provozovatelé je trénovali na nelegálně získaných datech. Tato praktika funguje dál a cílí na samotné modely AI. Vývojáři společnosti Anthropic tento týden upozornili, že tři čínské společnosti zabývající se umělou inteligencí „nelegálně získaly“ schopnosti modelu Claude. Ten je považovaný za jednu z nejvyspělejších AI současnosti.
před 13 hhodinami

Přichází jaro v zimě. Teploty se mohou přiblížit osmnácti stupňům

Po týdnech, kdy člověk na obloze nezahlédl Slunce a z nebe padal sníh nebo déšť, se počasí nad Evropou v posledním únorovém týdnu dramaticky mění. Velká část kontinentu už zažívá nebo zažije teplotně výrazně nadprůměrné dny a také velkou oblačnost v mnoha oblastech vystřídá slunečnější ráz počasí. V některých oblastech teplota letos poprvé dokonce dosáhne nebo přesáhne hranici dvaceti stupňů. Závěr klimatologické zimy tak přinese poměrně výraznou ochutnávku pravého jara.
před 16 hhodinami

Vědci se domnívají, že našli prastarého předchůdce písma

První písmo podle učebnic dějepisu vzniklo na Blízkém východě, někdy kolem roku 3400 před naším letopočtem. Němečtí vědci ze Saarlandské univerzity teď ale tvrdí, že našli důkazy o tom, že historie písma je mnohem, mnohem starší. Možná dokonce o desítky tisíc let.
24. 2. 2026

USA se na Trumpův pokyn vrací ke glyfosátu. Ministr Kennedy otočil

Prezident Donald Trump minulý týden vydal exekutivní příkaz, kterým se rozhodl podpořit domácí produkci fosforu a herbicidu glyfosátu. Chemikálii řada organizací viní z negativních dopadů na lidské zdraví, i kvůli možnému riziku rakoviny. Aktivně proti ní v minulosti vystupoval i současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší. Ve vládním angažmá otočil s tím, že na glyfosátu je závislé americké zemědělství.
24. 2. 2026

Bouba a kiki fungují i u kuřat. Vědci boří jeden z pilířů jazykovědy

Nový výzkum italských psychologů zjistil, že jedno z univerzálních pravidel v lidském jazyce zřejmě nemá nic společného s řečí. Funguje totiž také u kuřat, která od lidí dělí tři sta milionů let evoluce.
24. 2. 2026

Před 70 lety padla Stalinova modla. Pomohl k tomu ze záhrobí i Lenin

Takzvaná „Fronta na maso“ – monumentální Stalinův pomník na pražské Letné – stál na místě necelý rok, když se nad jeho existencí už začaly stahovat mraky. Před 70 lety totiž začal XX. sjezd Komunistické strany Sovětského svazu. Tehdejší první tajemník Nikita Chruščov na něm poprvé veřejně odsoudil Stalinovy zločiny a vytváření jeho kultu osobnosti. Projev byl tajný, brzo se ale dostal do světa. A Stalinova sláva začala uvadat. Příslib společenského uvolnění ale Sověti následně rázně utnuli.
24. 2. 2026
Načítání...