Vyšší riziko deprese je u žen zřejmě způsobené geneticky

Ženy jsou geneticky náchylnější k depresivním poruchám než muži, zjistili australští vědci na základě nové studie, která by mohla změnit způsob léčby této nemoci.

Že jsou ženy náchylnější k depresím, se ví už delší dobu. Vědci ale nebyli schopní říci, co přesně je příčinou: je to spojené s metabolismem, odlišnostmi v životním stylu, anebo jsou to „vrozené faktory“? Teď mají konečně odpověď: klíčovou roli zřejmě hraje právě genetika.

V rámci této studie, která vyšla v časopise Nature Communications a kterou odborníci považují za jednu z nejrozsáhlejších prací v této oblasti, vědci analyzovali DNA téměř dvou set tisíc lidí trpících depresí, aby identifikovali společné genetické markery. Ženy měly téměř dvakrát více genetických markerů spojených s depresí než muži, zjistila studie, kterou provedl australský Berghoferův institut pro lékařský výzkum.

„Rozpoznání společných a specifických genetických faktorů u mužů a žen nám umožňuje lépe porozumět příčinám deprese a otevírá cestu k personalizovanější léčbě,“ uvedla hlavní autorka studie Jodi Thomasová v tiskové zprávě.

Všudypřítomná deprese

Její výzkum šel do obrovské míry detailů. Vědci v něm identifikovali přibližně třináct tisíc genetických markerů spojených s depresí u žen, oproti sedmi tisícům u mužů. Některé z těchto genetických rozdílů by podle vědeckého týmu mohly také ovlivňovat metabolismus nebo produkci hormonů.

„Objevili jsme určité genetické rozdíly, které by nám mohly pomoci vysvětlit, proč ženy trpící depresí častěji vykazují metabolické příznaky, jako jsou například výkyvy hmotnosti,“ uvedla Thomasová.

Depresivní porucha je jednou z nejrozšířenějších duševních poruch. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) postihuje více než 300 milionů lidí po celém světě.

„Zatím neexistovalo mnoho spolehlivých studií, které by vysvětlovaly, proč deprese postihuje ženy a muže odlišně, včetně možné role genetiky,“ uvedla výzkumnice Brittany Mitchellová. „Stále více článků ukazuje, že mnoho léků, které se v současné době vyvíjejí, stejně jako dosavadní výzkum, se zaměřují především na muže,“ dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025
Načítání...