Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
V návrhu rozpočtu, který vypracoval bývalý ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), podle Schillerové nesedí příjmy a výdaje. V současnosti resort podle ní hledá možnosti, kde by bylo možné peníze ušetřit. Česko nyní funguje v rozpočtovém provizoriu. Podle zákona o rozpočtové odpovědnosti je pro letošní rok maximální povolený deficit 237 miliard korun. Sněmovna loni návrh odmítla, podle nové většiny v něm chybí výdaje za zhruba 96 miliard korun.
„Nejsložitější je kapitola ministerstva práce a sociálních věcí. Všichni škrtají minimálně pět procent provozních výdajů,“ řekla Schillerová. Zároveň upozornila, že řeší pouze hlavní výdaje, nadpožadavky úřadům rovnou zakázala.
V listopadu po sérii jednání o složení nového kabinetu Schillerová uvedla, že v návrhu státního rozpočtu na rok 2026 chybí vedle 38 miliard korun na dopravní infrastrukturu také asi 32 miliard na mandatorní výdaje MPSV a sedm miliard korun na spolufinancování zemědělství. V neděli uvedla že na deficit v mandatorních výdajích pro MPSV zatím vláda našla jednotky miliard korun. „Jsme také v reálných číslech, co se týká Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) a ministerstva dopravy,“ dodala ministryně.
Na rozpor mezi státním rozpočtem a rozpočtem SFDI upozorňovali poslanci i Národní rozpočtová rada. Premiér Andrej Babiš (ANO) loni v říjnu uvedl, že kvůli chybějícím penězům se zastavují stavby silnic či modernizace železničních tratí. Bývaly ministr dopravy Martin Kupka (ODS) to ale tehdy popřel. Žádná ze započatých dopravních staveb se podle něj nezastavila, dodal ale, že je pro rok 2026 potřeba najít na stavby více peněz.
Předseda sněmovního rozpočtového výboru Vladimír Pikora (Motoristé) během diskuse upozornil, že ministři této strany škrtají na svých resortech více než pět procent a někdy se blíží i k deseti procentům.„(Deficit) 300 miliard je šílený, ale dostali jsme se tam (do vlády) ve chvíli, kdy nemáme možnost ovlivnit příjmy. To je věc, kterou můžeme ovlivnit na rok 2027,“ doplnil Pikora.
Hampl: Rozpočet bude v rozporu se zákonem
Národní rozpočtová rada podle jejího předsedy Mojmíra Hampla vnímá, že rozpočet bude v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Uvedl, že je z toho smutný. V příkrém rozporu se zákonem je podle něj přenesení platby na obnovitelné zdroje z občanů na stát. Původní návrh rozpočtu na letošní rok sestavený Fialovou vládou byl podle Hampla „velmi na krev“. Dalo by se podle něj vládnout, neumožňoval by ale naplnit priority vlády, například zahajovat některé dopravní stavby.
Původní návrh státního rozpočtu počítal s deficitem 286 miliard korun. Podle zákona o rozpočtové odpovědnosti je pro rok 2026 maximální povolený deficit 237 miliard korun, na dodatečných 49 miliard korun se podle dřívějšího vyjádření Stanjury vztahuje výjimka, protože to jsou výdaje na obranu nad dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) a půjčka na stavbu Jaderné elektrárny Dukovany.
Schillerová v neděli dále potvrdila, že vláda bude rozpočet schvalovat 26. ledna, čeká na novou ekonomickou predikci.
Hospodaření státu loni skončilo podle ministryně schodkem 290,7 miliardy korun. Deficit tak přesáhl schválených 241 miliard korun. Stanjura dříve řekl, že reálný deficit je 250 miliard korun, dalších čtyřicet miliard korun jsou očekávané příjmy z Evropské unie, které dorazí až letos a zlepší hospodaření státu. Státní dluh ke konci roku 2025 dosáhl 3,678 bilionu korun, o rok dříve činil 3,365 bilionu korun.
Sněmovnu čeká jednání o vyslovení důvěry vládě
Ještě předtím, než se koalice shodne na rozpočtu, chce získat důvěru sněmovny. Nejistý je zatím postoj některých členů SPD. Tři z nich ČT řekli, že zatím nevědí, jak budou hlasovat. Čekají na vysvětlení, proč se koalice rozhodla pokračovat v muniční iniciativě pro Ukrajinu.
„Jsme před poslaneckým klubem, kde přijde pan premiér Babiš, ten mi to slíbil, že bude vysvětlovat. Nikdy nemůžete garantovat nic, ale já věřím, že se v úterý dohodneme,“ sdělil předseda poslanců SPD Radim Fiala.
Předseda Motoristů Petr Macinka sdělil, že pro bude určitě hlasovat celý jejich poslanecký klub. „Ale musím říct, že rozumím,“ uvedl. Dodal, že respektuje postoje některých poslanců SPD.
Schillerová věří, že koalice bude při hlasování o důvěře vládě jednotná. A že kabinet nakonec podpoří všech 108 koaličních poslanců.
Jednotný postoj avizuje i opozice. Kvůli novoročnímu projevu předsedy sněmovny Tomia Okamury (SPD), ve kterém kritizoval poskytování zbraní Ukrajině i vedení napadené země, požaduje jeho konec ve funkci.
„Pokládám za velmi pravděpodobné, že nám takový bod jednání neschválí, ale pokládali jsme za nezbytně nutné je tomuto hlasování vystavit,“ řekl předseda poslanců ODS Marek Benda. I přesto podle opozice výhrady k šéfovi sněmovny na schůzi zazní.
