Ministerstvo dopravy

Správa železnic uzavřela dvě architektonické soutěže, které určily podobu tří mostů budoucí vysokorychlostní tratě (VRT) mezi Prahou a Brnem. Nová přemostění vzniknou u Světlé nad Sázavou a ve Velkém Meziříčí. Vybrané návrhy nyní poslouží jako základ pro další projektovou přípravu.

Přes dvě stě dvacet lidí zemřelo v loňském roce na železnici – více než tři čtvrtiny byly sebevraždy. Správa železnic proto spustila preventivní kampaň, která se soustředí na exponovaná místa, kde dochází k většímu množství sebevražd. Společně s Národním ústavem duševního zdraví na desítce tratí umístila cedule s krizovou linkou první psychické pomoci. Podle Evy Tuškové z Národního ústavu duševního zdraví může podobný impuls rozhodnutí změnit. Ministerstvo dopravy iniciativu vítá. „Každý krok, který lidem v krizi usnadní cestu k okamžité pomoci, má smysl,“ říká ke kampani ministr Ivan Bednárik (za SPD). Souběžně startuje kampaň na podporu duševního zdraví s názvem Nádech a výdech.

Úseky dálnice D7 ve Středočeském kraji se řidičům částečně otevřou letos v létě. Obchvat obce Lotouš na Kladensku se s více než půlročním zpožděním zprovozní na podzim. Problémy měly stavbaři se zpevňováním násypů i stavbou mostu. Kompletně budou úseky otevřené v příštím roce. Po třech středočeských částech už bude zbývat jen jeden krátký úsek u Postoloprt. Ten má být dokončený v roce 2030. A spolu s ním i celý hlavní tah mezi Prahou a Chomutovem. Celkem chce letos Ředitelství silnic a dálnic otevřít čtyřicet nových kilometrů dálnic. Například D3 k rakouským hranicím nebo D11 k Polsku. Rozestavět plánuje dalších téměř sto kilometrů. Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) vyjednává peníze na příští rok tak, aby tempo výstavby udržel. Silničáři mluví o možnosti dokončit páteřní dálniční síť v Česku v roce 2033, ministr dopravy považuje za reálný rok 2035.

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správa železnic chtějí pro rok 2027 víc finančních prostředků než letos, aby mohly pokračovat v klíčových stavbách a pustit se i do nových projektů. Tuzemská dálniční síť by se měla v příštím roce rozšířit o třicet až pětatřicet nových kilometrů. Letos ŘSD plánuje zprovoznit téměř čtyřicet kilometrů hlavních dopravních tepen a dalších jednadvacet kilometrů silnic první třídy.

Česko zatím není připraveno na efektivní výstavbu sítě vysokorychlostních železničních spojení, kterou plánuje dokončit přibližně do roku 2050. Stát zatím nevytvořil věcné podmínky pro výstavbu sítě, neurčil zdroje financování, neukončil jednání se sousedními státy o jejich propojení ani neprokázal plně očekávané přínosy. Předpokládané úspory nákladů mohou být výrazně nižší nebo se vůbec nepotvrdí. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Podle ministerstva dopravy jsou ale závěry NKÚ překonané, protože projekt rychlých spojení je už aktualizovaný.

Autobus, který nejezdí podle jízdního řádu, ale podle žádostí cestujících. Takzvaná poptávková doprava, která je od loňského července novým druhem veřejné dopravy, je mezi cestujícími čím dál populárnější. Do systému hromadné dopravy ji zařadili ve Středočeském a Libereckém kraji. ČT to potvrdili mluvčí krajských dopravních podniků. Kraje a města chtějí síť dále rozšiřovat, narážejí však na nejistotu spojenou s budoucím financováním.

Za posledních šest let klesl počet obětí dopravních nehod v Česku téměř o čtvrtinu. Zatímco v roce 2019 na silnicích zemřelo 547 lidí, loni to bylo 421. Tuzemsko se v tomto ohledu zlepšuje rychleji než unijní průměr, vyplývá ze zprávy Evropské komise. EU si už v roce 2018 stanovila cíl snížit do roku 2030 počet úmrtí a vážných zranění na silnicích o padesát procent. Ačkoliv se však celkový počet obětí nehod snižuje, stanovenému cíli tempo poklesu neodpovídá.

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) zahájilo stavbu posledního chybějícího úseku dálnice D11 z Jaroměře na Náchodsku do Trutnova. Silnice za 9,09 miliardy korun bez DPH o délce 19,6 kilometru je největší letošní investicí ŘSD. Hotová by měla být na podzim 2029. D11 naváže na polskou S3.

Firmy budující dopravní infrastrukturu jsou v nejistotě. Kvůli dopadům války na Blízkém východě dostává Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) od zhotovitelů napříč projekty upozornění, že současná situace je těžko předvídatelná. Stavební společnosti hlásí výrazné zdražování paliv i asfaltu. U klíčové suroviny navíc panují obavy z možného nedostatku. Podle ŘSD by to mohlo stavby prodražit i zpozdit.

Každý druhý taxikář v Česku je cizinec; nejvíc jich jezdí v Praze. I proto chce vláda zavést novou povinnost – znalost češtiny. Umět by ji měli i ti, kteří zákazníky získávají přes aplikace jako Uber nebo Bolt. „V momentě, kdy ten řidič má aspoň základní znalost českého jazyka, dokáže se seznámit prokazatelně s českými předpisy a s těmi dopravními situacemi, které můžou být odlišné oproti zemím, odkud ti řidiči pocházejí,“ vysvětluje mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka. Na zákonu teď ministerstvo dopravy pracuje – platit by mohl od roku 2028.

Dobíjecí infrastruktura pro elektromobily se loni rozšířila o stovky nových stanic. Zvyšuje se také podíl výkonnějších ultrarychlých stojanů. V Česku je nyní přes tři tisíce dobíjecích stanic pro elektroauta. Provozovatelé evidují meziroční nárůst odběrů i počtu dobíjení o vysoké desítky procent. Zvyšuje se i počet elektrovozů na českých silnicích. Zájemce o ně láká jak jejich kvalita i cena. V neposlední řadě pak i nestálá situace na trhu s pohonnými hmotami.

Moravský Krumlov na Znojemsku vybral v loňském roce na pokutách za rychlost přes 250 tisíc korun, Znojmo více než dva miliony. Města na jihu Moravy si úsekové měření rychlosti chválí – řidiči jezdí pomaleji a ubylo přestupků. Nelíbí se jim ale, že by o výnosy z pokut mohla přijít. Podle záměru vlády by je měla odvádět do Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). Ministerstvo dopravy uvedlo, že bude s obcemi o podmínkách ještě jednat.

Ministerstvo dopravy chce s německým Hamburkem domluvit výměnu dvou přístavních území. Návrh na další postup ale česká vláda stále neschválila. Německé úřady s ním přitom počítaly do konce března. Přístup k moři má Česko v Hamburku už 99 let, stará nájemní smlouva skončí za dva roky.

Povodí Moravy začalo s rekonstrukcí přelivů na hrázi Novomlýnských nádrží na jihu Moravy. Původní zařízení slouží od vzniku nádrží a technicky už nedostačuje. V případě extrémních podmínek by nemuselo fungovat tak, jak má. Práce vyjdou na více než osmdesát milionů korun a potrvají zhruba tři roky. Dopravy na přilehlé silnici I/52 se ale nedotknou. Omezení se očekávají až v souvislosti s dostavbou D52, která by měla začít v příštím roce.

Od 1. července budou muset být dodávky na zahraničních trasách vybaveny digitálním tachografem. Nařízení vycházející z evropského Balíčku mobility podle sdružení dopravců ČESMAD Bohemia ovlivní stovky firem. Povinnost dodržovat přestávky stejně jako řidiči nákladních aut by sice měla zvýšit bezpečnost, přinese ale také vyšší náklady. Běžných řidičů ani vnitrostátní přepravy se změna nedotkne.

Podmínky takzvaného řidičáku na zkoušku během prvních dvou let od jeho zavedení porušilo 3260 začínajících řidičů, vyplývá z dat, která poskytl ČT mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka. Téměř šedesát procent případů souviselo s řízením pod vlivem návykových látek. Řidičák na zkoušku se vztahuje na nové řidiče po dobu dvou let od získání průkazu. Pokud se v tomto období dopustí závažného přestupku, musí absolvovat dva preventivní kurzy.

Vládní koalice se pře kvůli zavádění takzvané flotilové, tedy sdílené, dálniční známky, kterou kabinet slíbil v programovém prohlášení. Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) uvedl, že to teď nejde kvůli legislativě a technickým možnostem. „Já si myslím, že tady to není absolutní priorita,“ řekl v rozhovoru pro Týden v politice moderovaném Martinem Šnajdrem. Zástupci hnutí ANO by ale sdílení chtěli zavést už od příštího roku. Opozice takovou možnost kritizuje.

Obce loni vydaly rekordních téměř sedm tisíc registračních značek na přání. Podle dat ministerstva dopravy je to o tisíc více než v roce 2024. Za deset let, kdy řidiči mají možnost o značku na přání požádat, se jich do provozu dostalo zhruba 46 tisíc. Na silnicích tak jezdí vozidla například se značkou CHC1KAFE nebo MAMHLAD1.

Stát vloni vybral víc na pokutách za rychlou jízdu – skoro 60 milionů korun. Na dálnicích takto v současnosti měří rychlost většinou sami policisté. I když jsou dálnice vybavené kamerami a telematikou, ministerstvo dopravy zatím neuvažuje o tom, že by techniku začalo využívat i k měření rychlosti. Podle mluvčího si nechce hrát plošně na „velkého bratra“. Některá města a obce, kde rychlost měří, pak mají obavy z plánů nové vlády vložit výnosy z pokut do Státního fondu dopravní infrastruktury.

Senát v souladu s vládou ve středu odmítl zavedení systému obchodování s emisními povolenkami ETS 2 kvůli negativním sociálním a ekonomickým dopadům. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) dříve senátory informoval o pozici kabinetu k setkání vedoucích představitelů Evropské unie. Hovořil také o vztazích s USA. Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) představil balíček pro udržitelnou dopravu. Senátoři vpodvečer podpořili návrh ANO na změnu pravidel platnosti jednodenní dálniční známky.

Ministerstvo dopravy loni obdrželo 489 408 žádostí o údaje řidičů, kteří se v zahraničí dopustili přestupku, vyplývá z dat poskytnutých resortem. Většina žádostí dorazila z Německa. Policisté tam zachytili přes 213 tisíc provinění, tedy víc než 43 procent z celkového počtu. Řidiči nejčastěji překračují maximální povolenou rychlost, za což mohou v Německu dostat pokutu v řádu stovek eur. Více než 124 tisíc dotazů přišlo z Rakouska. Od zbylých dvou českých „sousedů“ pak mnohem méně – necelých třináct tisíc z Polska a jen pětistovka ze Slovenska.

Kabinet Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání schválil státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Vláda na zákonu pracovala od prosincového jmenování, ve sněmovně předtím odmítla návrh předchozího kabinetu Petra Fialy (ODS) se schodkem 286 miliard. Poslanci by aktuální návrh měli finálně schvalovat 11. března. Opozice výši deficitu kritizuje.

Sestavování letošního státního rozpočtu jde do finále. Ministryně financí Alena Schillerová potvrdila, že na rok 2026 plánuje schodek přesahující 300 miliard korun. Podle informací ČT z více zdrojů zatím koalice počítá se sumou kolem 310 miliard. Už ve čtvrtek odpoledne projednají klíčový zákon ministři na neformálním zasedání. V pondělí ho pak chce vláda schválit oficiálně a ještě týž den ho poslat sněmovně.