Ministerstvo dopravy strana 4 z 5

Česko by mohlo získat na financování železničních projektů v letech 2023 až 2027 úvěry od Evropské investiční banky (EIB) do výše sedmi miliard eur, tedy zhruba 170 miliard korun. Vyplývá to z memoranda, které ve čtvrtek podepsali ministr financí Zbyněk Stanjura, dopravy Martin Kupka (oba ODS) a viceprezidentka EIB Lilyana Pavlovová. Prvních 20 až 22 miliard by Česko mohlo čerpat v příštím roce, informoval po podpisu Kupka.

Nákladní vlaky, které převážejí energetické suroviny, budou mít v mimořádných situacích na železnici přednost před ostatními. Opatření, které schválila vláda, má zamezit případnému nedostatku surovin a následnému ohrožení provozu v energetických podnicích. K úpravě vede stát situace po invazi Ruska na Ukrajinu a energetická krize.

Liberecká univerzita vyvinula se společností VÚB (Výzkumný ústav bavlnářský) nové textilie, které zvyšují viditelnost chodců, cyklistů nebo koloběžkářů v silničním provozu. Od jiných reflexních oděvů se odlišují využitím fotoluminiscenčního efektu. Oděvy s tímto prvkem jsou tak viditelné za tmy, i když nejsou osvícené jiným světelným zdrojem, řekl vedoucí katedry oděvnictví Fakulty textilní Technické univerzity v Liberci (KOD) Zdeněk Kůs.

Vláda ve čtvrtek schválila prodloužení kontrol na hranicích se Slovenskem o dalších 45 dní. Kvůli náporu hlavně syrských běženců je zavedla na konci září. Původně platily do 8. října, později je kabinet prodloužil do 28. října. Díky aktuálnímu prodloužení potrvají do 12. prosince. Premiér Petr Fiala (ODS) přitom nejprve na brífinku po jednání vlády oznámil prodloužení o 15 dní, tedy do 12. listopadu, jeho vyjádření následně korigovalo ministerstvo vnitra.

Ministři dopravy zemí EU se shodli v Praze na potřebě revize seznamu transevropských dopravních sítí (TEN-T). Česko do něj chce prosadit železniční tratě do Německa, Rakouska či Polska. Ministři dále sestavili soubor opatření ke snížení spotřeby energií na železnici. Jde například o nákup úspornějších vozidel, sjednocení napájecích soustav nebo zvýšení plynulosti provozu. Po skončení neformálního zasedání to řekl český ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

Některé nákladní vlaky by mohly mít na tratích přednost před vlaky osobní dopravy. Uvažuje o tom ministerstvo dopravy v souvislosti s energetickou krizí. Podobné pravidlo již připravilo pro své železnice Německo. V Česku by za mimořádných okolností mohly před osobními vlaky jet a nezastavovat nákladní vlaky s uhlím či plynem.

Druhou prosincovou neděli začnou ve veřejné dopravě platit nové jízdní řády a zároveň i ceníky jízdného. Zatímco však návrhy jízdních řádů jsou na světě, nové ceníky kraje a dopravci vesměs tají. Není zatím ani jasné, o kolik zdraží České dráhy, ani státní jednotný tarif, i když ministr dopravy hovořil o tom, že by měl být nový ceník výsledkem diskusí, které se měly uskutečnit počátkem října. Z krajů sice uvažuje o zdražení většina, ale jen část z nich už ho schválila.

Železniční dopravci budou mít na příští rok zajištěný dostatek elektrické energie na pohon osobních i nákladních vlaků. Stejně tak se nemusejí obávat nedostatku elektřiny provozovatelé městské hromadné dopravy. Během setkání představenstva Svazu dopravy v Pardubicích to řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

Jednačtyřicet nových otázek, které se budou opět skládat ze statických testů i dynamických videí a simulací, nasadí úřady do zkoušek v autoškolách od 23. října. Nové otázky, které už byly nasazovány do testů v posledním roce, jsou pro studenty mírně obtížnější než staré otázky – studenti u nich vykazují chybovost kolem dvanácti procent, což je asi o tři procentní body více než u starých testových otázek.

Se začátkem topné sezony začaly úřady zavádět úsporná energetická opatření. Vycházejí i z manuálu, který v létě schválila vládě. Zaměřují se hlavně na vytápění nebo svícení. Zároveň chtějí ministerstva více izolovat dveře nebo okna. Počítají s tím, že by mohla ušetřit i víc než dvacet procent ceny plynu nebo elektřiny.

První návrh státního rozpočtu na příští rok s plánovaným schodkem 270 miliard korun zatím vůbec nepočítá se zavedením úsporného tarifu ani s dalšími slevami, kterými chce vláda snížit růst cen energií pro domácnosti, zjistila ČT. Kabinet Petra Fialy (ODS) přitom doteď tvrdil, že v roce 2023 přispěje lidem na zmírnění růstu cen energií padesáti miliardami. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) se k návrhu rozpočtu na příští rok nechtěl vyjádřit. První vicepremiér Vít Rakušan (STAN) naopak řekl, že vláda s úsporným tarifem přes jeho absenci v rozpočtu pro příští rok počítá.

Časté poruchy vozidel značně rozptylují strojvedoucí jezdící na českých tratích, vyplynulo z ankety, kterou mezi nimi provedlo ministerstvo dopravy. Podle šéfa resortu Martina Kupky (ODS) se i proto mění pravidla pro odměňování manažerů Českých drah, které bude odrážet kvalitu údržby a množství poruch. Strojvedoucí si stěžovali také na příliš obsáhlé předpisy. Ty ale nelze významně zjednodušit, podotkl Kupka.

Schodek státního rozpočtu by příští rok mohl dosáhnout 270 miliard korun. Vyplývá to z prvního návrhu rozpočtu, který připravilo ministerstvo financí na rok 2023. Návrh počítá s příjmy 1,749 bilionu a výdaji 2,019 bilionu korun. Oproti vládou schválené novele rozpočtu na tento rok je deficit nižší o 60 miliard.

Správa železnic nemá zatím pro příští rok nasmlouvané dodávky elektřiny pro provoz vlaků. Již nepočítá s tím, že by se jí podařilo zajistit jeden kontrakt na celých dvanáct měsíců. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) vyloučil, že by hrozilo, že od Nového roku přestanou v Česku jezdit elektrické vlaky.

Předseda vlády Petr Fiala (ODS) zahájil na ministerstvu dopravy sérii bilančních rozhovorů. S šéfem resortu Martinem Kupkou (ODS) diskutoval zejména o zlepšení infrastruktury v Česku, o dostavbě klíčových komunikací a situaci v železniční dopravě. Stát podle něj letos otevře téměř pětadvacet kilometrů nových dálnic a v příštím roce dokončí dalších 40 kilometrů.

Registr silničních vozidel byl od dopoledne několik hodin částečně mimo provoz. Technická porucha v systému po většinu úředního dne neumožňovala generovat a tisknout dokumenty, řada úřadů proto nepoužívala registr vůbec. Technický problém se nakonec podařilo opravit zhruba po 16:00, informoval mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka.

Vláda chystá změny ve fungování Správy železnic. Impulsem je situace z minulého víkendu, kdy zkolabovala doprava na hlavním koridoru z Prahy do Olomouce. Opravovaný úsek zacpaly hned tři nehody po sobě. Vlaky měly až desetihodinová zpoždění a dotklo se to tisíců cestujících. Státní Správa železnic přitom nechává zvládání krizových situací na samotných dopravcích, kteří mají jen omezené zdroje.

Rekonstrukce některých železničních tratí se zpožďují o roky, a proto se výrazně prodražují. Náklady na některé projekty vzrostly téměř dvojnásobně. Vyplývá to ze závěrů Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), které zveřejnil v pondělí. Podle ministerstva dopravy ale přípravu oprav prodlužuje mnoho vnějších faktorů, například správní řízení a následné změny projektů. Náklady podle ministerstva nelze jednoduše porovnávat. Proti závěrům kontroly se ohradila i Správa železnic.

Dvanáct lidí zemřelo při nehodě polského autobusu, která se stala v sobotu ráno na dálnici A4 několik desítek kilometrů severně od Záhřebu. Dalších 32 cestujících utrpělo zranění, 19 z nich těžká, informoval chorvatský ministr zdravotnictví Vili Beroš. Mluvčí polského ministerstva zahraničí Lukasz Jasina v televizi TVN24 potvrdil, že všechny oběti jsou polskými občany. Podle polského premiéra Mateusze Morawieckého šlo o poutníky, kteří cestovali do Medžugorje v Bosně a Hercegovině.

Váleční uprchlíci z Ukrajiny už v Česku nemají nárok na bezplatnou dopravu. Za jízdenky musí platit od pondělí. Do srpna měli pět dní po příjezdu vnitrostátní cesty zdarma.

Z Oděsy v pondělí ráno vyplula první loď s ukrajinským obilím v rámci dohody, kterou 22. července uzavřely Ukrajina, Rusko, Turecko a OSN. Uvedla to turecká mutace stanice CNN. Zprávu později potvrdilo i turecké ministerstvo obrany. Podle předchozích informací je cílem nákladního plavidla Libanon.

Dvě miliardy korun proplatil v prvním pololetí stát dopravcům za nařízené slevy na jízdném pro děti, studenty či seniory. České televizi to řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Oproti minulému roku – poznamenanému pandemií covidu-19 a omezením volného pohybu – je to více než dvojnásobek. I když zájem o slevy po jejich dubnovém snížení ze 75 na 50 procent poklesl, brzy se projevil nárůst počtu cestujících ve veřejné dopravě oproti minulým rokům.

Zájem o kapitánské zkoušky na lodě letos zase vzrostl. Česká televize to zjistila od poskytovatelů kapitánských kurzů a Státní plavební správy. Ta letos zatím vydala 2549 průkazů, což je o 830 více než loni touto dobou. Jejich počet se tak blíží tomu před covidem. Některé kapitánské školy dokonce hlásí plné kapacity. Plavební správa zároveň upozorňuje, že na podzim má vstoupit v platnost novela, která už neumožní výměnu neplatných dokladů. Ti, kteří to nestihnou, budou muset skládat zkoušky znovu.

Resort dopravy bude moci ve výjimečných situacích, například při kalamitách nebo krizích, povolit řidičům kamionů, aby mohli po určitých úsecích silnic jezdit bez dodržování požadavků na přestávky v jízdě a odpočinek. Počítá s tím novela zákona o silniční dopravě, kterou poslanci stvrdili. Opozičnímu hnutí ANO se nepodařilo na schůzi prosadit přednostní projednání vládní předlohy, kterou by chtělo opravit zákonnou možnost předčasné penze pro zdravotnické záchranáře. Další body poslanci neprojednali, řádnou schůzi přerušili do příští středy.