Poslanci schválili koaliční návrh na zastavení pravidelného zdražování dálničních známek, který v úvodu projednávání podpořil ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD). Novela současně upravuje platnost jednodenní známky na 24 hodin od zakoupení, na čemž se shodli zástupci koalice i opozice. V závěrečném čtení pak sněmovna odsouhlasila novelu, která veřejnosti zpřístupní více údajů o dopravě a obcím umožní požadovat po taxikářích různé zkoušky. Poslanci se zabývali i změnami trestního zákoníku.
„Naše vládní koalice nebude zvyšovat cenu dálniční známky od příštího roku tak, jak rozhodla ještě bývalá Fialova vládní koalice,“ deklaroval krátce před 11:00 předseda hnutí SPD Tomio Okamura. Poslanci zhruba o dvě hodiny později schválením novely zákona o pozemních komunikacích plánovanou valorizaci cen skutečně zrušili. Za základní roční známku tak budou motoristé dále platit 2570 korun, za měsíční 480 korun, za desetidenní tři sta korun a za jednodenní 230 korun. Zůstanou úlevy pro vozidla s alternativním pohonem.
Zrušením valorizace cen dálničních známek přijde Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) příští rok podle důvodové zprávy o zhruba 488 milionů korun a následující rok o asi 739 milionů. Letos by měl fond mít z prodeje známek podle schváleného rozpočtu přibližně 8,7 miliardy korun.
Okamura také předem avizoval, že koaliční většina prosadí návrh, který nově stanoví, že 24hodinová dálniční známka bude platit 24 hodin od jejího zakoupení, nikoli do půlnoci, jak je tomu doposud. Na změně panovala mezi koalicí a opozicí shoda a odhlasována byla jednomyslně.
Jazykové zkoušky pro taxikáře
Poslanci schválili také novelu zákona o provozu na pozemních komunikacích, která má veřejnosti zpřístupnit informace například o dopravních uzavírkách, parkovištích a o dostupnosti veřejné dopravy. Sněmovna novelu odsouhlasila včetně pozměňovacího návrhu poslanců ANO Patrika Nachera a Roberta Králíčka, který umožní obcím požadovat po taxikářích jazykovou zkoušku.
Rozsah znalostí českého jazyka by měl být podle návrhu v rozsahu potřebném pro výkon práce řidiče taxislužby. Případnou nejednotností mezi vyhláškami by se zabývalo ministerstvo vnitra, které obecně závazné vyhlášky obcí přezkoumává. Nacher a Králíček argumentují tím, že z práce řidiče taxi se stala práce bez požadavků na odbornou kvalifikaci.
Tento pozměňovací návrh byl v průběhu projednávání předmětem sporu. Jeho kritici argumentovali například tím, že s taxikářem zákazník složitě hovořit nepotřebuje, nebo tím, že nové pravidlo omezí konkurenci v oboru, což bude v důsledku znamenat zvýšení cen za taxislužby.
Pro návrh poslanců ANO hlasovalo 92 poslanců. K těm z řad vládní koalice se přidali Piráti, kteří původně přišli s vlastním pozměňovacím návrhem v podobném duchu, který sněmovna zamítla. Ostatní opoziční poslanci hlasovali proti.
Zpřístupnění dat o dopravě
Novela zákona o provozu na pozemních komunikacích zpřístupňuje data, která budou dostupná prostřednictvím Celostátního dopravního informačního systému. Ten spravuje Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
Státní i obecní policie, silniční správní úřady nebo hasiči budou muset ŘSD poskytovat bezodkladně aktuální informace, které bude systém spravovat.
Za porušení povinnosti bude hrozit pokuta až 100 tisíc korun. Vlastníci nebo správci pozemních komunikací budou muset poskytovat informace o umístění autobusových zastávek. Obdobně se budou tyto povinnosti týkat třeba železničních zastávek nebo přístavišť.
Kromě informací o aktuální dopravní situaci má systém nově poskytovat také údaje o dopravním značení, přechodných úpravách provozu a vybraných parkovištích. Postupně přibydou i informace o přístupových uzlech veřejné dopravy, o železničních stanicích a nástupištích, autobusových zastávkách, přístavech nebo letištích, včetně údajů o bezbariérovosti a přístupových cestách.
Úpravy trestního zákoníku
Do koaliční novely o rozšíření trestného činu neplacení výživného by se mohla dostat nepromlčitelnost vraždy, změny v takzvaném dětském certifikátu nebo úprava kuplířství v on-line prostředí. Pozměňovací návrhy podali vládní i opoziční poslanci při středečním druhém čtení předlohy, která je ve sněmovně před závěrečným schvalováním. Uskuteční se nejdřív v říjnu.
Úkladnou vraždu a některé další trestné činy s úmyslným usmrcením chce zařadit mezi nepromlčitelné skupina koaličních poslanců v čele s předsedkyní ústavně-právního výboru Renatou Veseckou (za Motoristy). Jde například o některé činy související s obecným ohrožením, teroristickým útokem a terorem, za něž hrozí až výjimečný trest. Promlčecí doba vražd je nyní v Česku třicetiletá, pak trestní odpovědnost zaniká.
Hned několik pozměňovacích návrhů k dětskému certifikátu podala Helena Válková (ANO). Chce kvůli možné chybovosti zkrátit z 22 let na 17 let zpětnou účinnost zápisu v evidenci, který pachatelům zamezí práci s dětmi. U dětských a mladistvých pachatelů by o zápisu vždy rozhodoval soud. Obdobně by tomu bylo u prostého ublížení na zdraví.
Zpřesnění kuplířství v případech, kdy někdo organizuje placený sexuální obsah jiné osoby na on-line platformách a vydělává na něm, prosazuje Pirátka Kateřina Stojanová. Chce rovněž, aby oběti získaly přístup k peněžité pomoci v částce až dvou průměrných mezd, kterou by mohly využít na psychoterapii nebo na nápravu nemajetkové újmy.
Po širších změnách trestního práva hrozí od ledna až dvouleté vězení lidem, kteří neplatí i z nedbalosti výživné déle než čtyři měsíce a vystaví tím vyživovaného člověka nebezpečí nouze. Koaliční novela navrací postih i ostatních případů neplacení alimentů, které přesáhne třetinu roku. Podmínkou by ale bylo úmyslné neplnění povinnosti. Soudy by za ně mohly ukládat až roční vězení. K nepodmíněnému trestu by mohly přistoupit jen v zájmu ochrany společnosti nebo pokud by neexistovala naděje, že by pachatele bylo možné napravit jiným trestem.
Odpůrci novely tvrdí, že věznění neplatičů k úhradě výživného nepovede. Zastánci poukazují na odstrašující účinky i na to, že dlužníkům je možné ukládat alternativní tresty, aby mohli chodit do práce.
Snížení nákladů na vysokokapacitní sítě
Sněmovna schválila zákon, který míří na snížení nákladů na budování vysokokapacitních sítí pro elektronickou komunikaci. To by následně mohlo pomoci jejich propojení se stávající infrastrukturou.
Zákon reaguje na evropské nařízení o gigabitové infrastruktuře, které má urychlit výstavbu vysokorychlostních sítí. Legislativu nyní dostane k projednání Senát.
Sněmovna na návrh hospodářského výboru zpřesnila vymezení stavebních prací omezeného rozsahu, které nepodléhají některým informačním koordinačním povinnostem. Nově se tato výjimka má vztahovat i na přípojky v neveřejných výrobních a skladovacích areálech.
Jednotným vnitrostátním kontaktním místem pro potřeby zákona bude Český telekomunikační úřad. Bude také jednotným informačním místem, pokud jde třeba o přístup k existující fyzické infrastruktuře nebo o koordinaci stavebních prací podle zmíněného evropského nařízení. Bude rovněž kontrolovat povinnosti vyplývající z unijního nařízení i ze zákona.
Navazující novely
Sněmovna, spolu s novými pravidly pro vysokokapacitní sítě schválila i navazující novelu několika dalších zákonů. Jedním z nich je například zákon o zeměměřictví, v němž kromě jiného upravuje přístup k údajům o kritické infrastruktuře. Týká se to digitálních technických map krajů, které byly spuštěny k 1. červenci 2024.
Poslanec ANO Marek Novák z hospodářského výboru v rámci novel prosadil zkrácení lhůty pro uchovávání provozních a lokalizačních údajů operátory podle zákona o elektronických komunikacích, a to ze šesti na čtyři měsíce.
Zkrácení lhůty o třetinu je podle Nováka reakcí na rozhodnutí Nejvyššího soudu z loňského roku. Soud tehdy dospěl k závěru, že tuzemská právní úprava směřuje k preventivnímu a plošnému uchovávání údajů prakticky všech uživatelů, a to v rozsahu, ze kterého je možné vyvodit konkrétní závěry o soukromém životě osob.
Platby do zdravotnictví
Sněmovna se dostala i ke státním platbám do zdravotnictví za důchodce, děti, studenty nebo nezaměstnané, které možná po zásahu koalice příští rok vzrostou méně, než jak to původně kabinet navrhl.
Důvodem je očekávaný vyšší výběr pojistného i nárůst počtu pečujících osob, které rovněž patří mezi takzvané státní pojištěnce. Příslušnou novelu ve středu sněmovna poslala do říjnového závěrečného kola schvalování, před nímž úpravy normy ještě projedná sněmovní zdravotnický výbor.
Mezinárodní justiční spolupráce
Sněmovna poslala do závěrečného kola schvalování novelu o mezinárodní justiční spolupráci. Policie a justiční orgány by podle ní získaly snazší a rychlejší přístup k elektronickým důkazům, které se nacházejí v jiném státu.
Sněmovna zřejmě novelou navíc upraví pasáže týkající se výslechu a vydávání podle evropského zatýkacího rozkazu, jak to navrhla předsedkyně sněmovního ústavně-právního výboru Renata Vesecká (nestr. za Motoristy).
Vesecká chce v reakci na výhrady Evropské komise mimo jiné uzákonit pravidla pro mezistátní výslech obviněného či podezřelého prostřednictvím videokonferenčního zařízení nebo v zemi zadržení. Někdejší nejvyšší státní zástupkyně navrhla rovněž zrušit maximální desetidenní lhůtu pro dočasné předání k výslechu do jiného státu EU.
Evropský balíček o elektronických důkazech, z něhož novela připravená ještě bývalou vládou Petra Fialy (ODS) vychází, tvoří mimo jiné nařízení o evropském vydávacím příkazu a evropském uchovávacím příkazu pro elektronické důkazy v trestním řízení. Jeho součástí je rovněž směrnice, která stanoví pravidla pro určování provozoven a jmenování zástupců za účelem shromažďování elektronických důkazů v trestním řízení.
Elektronickými důkazy mohou být například e-maily, zprávy na sociálních sítích, údaje z různých aplikací nebo dokumenty uložené v cloudu.
Poslanci si sice na úvod schválili jednání i po 21. hodině, ale nakonec ho sněmovna přerušila před touto lhůtou. Poslanci se znovu sejdou ve čtvrtek k další mimořádné schůzi, na níž chce vládní koalice projednat návrh na zmrazení platů politiků. Poté by mohla přerušená schůze pokračovat.
Kritika mimořádných schůzí
V samotném úvodu středeční schůze vystoupil s přednostním právem předseda Pirátů Zdeněk Hřib, který nejprve vyčetl koalici svolávání mimořádných schůzí, na nichž opozice nemůže navrhovat body k zařazení.
Následně Hřib mluvil o bytových kauzách spojených se členy hnutí ANO, které nazýval Babišovými bytovými barony, zatímco zkratku ANO sarkasticky vykládal jako Asociace Nepřiznaných Obydlí. Aktuálně Deník N upozornil na poslance ANO Jana Richtera, který si pronajal byt od městské společnosti v Chomutově, ve které je předsedou dozorčí rady, a za pět let užívání bytu zaplatil na nájemném 35 tisíc korun.
Předsedkyně poslaneckého klubu STAN Michaela Šebelová se připojila k Hřibově výtce ohledně mimořádných schůzí a řekla, že doufá, že nejde o precedens.
Kriticky se vyjádřila k předsedovi Motoristů Petru Macinkovi a Okamurovi, kteří podle ní před volbami tepali schodky vlády Petra Fialy (ODS) a vyslovovali se pro omezování výdajů, zatímco nyní podpořili vysoký deficit rozpočtu v době hospodářského růstu a nízké inflace.
