Lidé se kvůli neplacení výživného více obracejí na exekutory. Počet řízení, které Exekutorská komora ve spojitosti s alimenty za pět měsíců roku zahájila, stoupl meziročně asi o třicet procent. Zatímco loni exekutoři do konce května řešili 1600 případů vymáhání výživného, letos to bylo za stejnou dobu přes 2100 případů. České televizi to potvrdil mluvčí komory David Šimoník. Podle Asociace neúplných rodin mohou mít vliv na počty exekucí podmínky takzvané superdávky. Od Nového roku platí změna zákona, podle které už neplacení výživného není trestný čin, současná vláda chce ale udělat neplacení znovu trestné.
Exekutorská komora má letos každý měsíc kvůli neplatičům alimentů asi o sto exekučních návrhů více než loni. „Loni to bylo v období leden až květen 1550 až 1650 exekucí za účelem vymožení výživného pro nezaopatřené dítě, letos pak 2100 až 2200 exekucí,“ říká mluvčí Exekutorské komory Šimoník.
Nárůst pozorují i v Asociaci neúplných rodin, kde poskytují poradenskou službu. „Zaznamenali jsme přibližně dvacetiprocentní nárůst konzultací na naší bezplatné infolince. Současně se počet rodičů, kteří nás požádali o zahájení exekučního vymáhání výživného, zvýšil přibližně o šestnáct procent oproti průměrnému počtu případů v letech 2023–2025,“ potvrzuje ředitelka Asociace neúplných rodin Iveta Novotná.
„V prvních měsících letošního roku se na nás často obraceli rodiče, kteří byli zvyklí řešit neplacení výživného především podáváním trestních oznámení. Po změně právní úpravy začali hledat jiné možnosti, jak dlužné výživné vymáhat,“ popisuje Novotná. Od ledna už neplacení výživného není trestný čin, s výjimkou situací, kdy by dítě bylo přímo ohroženo nouzí.
Návrhy na zahájení exekuce podávají poškození, s případnou asistencí například neziskových organizací, soudnímu exekutorovi. Ten poté požádá soud o pověření vedením exekuce a následně začne zjišťovat majetek dlužníka.
Vliv superdávky
Významným faktorem pro zahájení vymáhání je podle Novotné zavedení takzvané superdávky, která sjednocuje příspěvky na bydlení, na živobytí a na dítě. Nárok na superdávku se vypočítává podle příjmů domácnosti. A výživné, které rodič nevymáhá, je automaticky započteno do příjmů domácnosti i v případě, že ho reálně nedostává.
„Při posuzování nároku na superdávku se započítává do příjmů domácnosti i soudem přiznané výživné, které druhý rodič fakticky nehradí. Pokud chce rodič dosáhnout na náhradní výživné, které se do příjmů domácnosti nezapočítává, musí zahájit jeho vymáhání. Právě v reakci na tuto změnu se na nás v posledních měsících obrací velké množství rodičů s žádostí o pomoc,“ vysvětluje Novotná.
Nárok na náhradní výživné
Hlavní podmínka pro získání náhradního výživného, tedy zahájení vymáhání, je stejná od jeho zavedení. Přesto poškození rodiče změnili postup až letos. „Na nárůst jsme se připravovali už při zavedení náhradního výživného od 1. července 2021. Tento předpoklad se ale nenaplnil a počty klientů zůstaly v následujících letech poměrně stabilní. Současný nárůst po letošních legislativních úpravách proto vnímáme jako první skutečně výraznou změnu v chování rodičů,“ vysvětluje Novotná.
Pozitivním trendem je podle dat Asociace neúplných rodin rychlejší řešení druhů. Zatímco v roce 2023 se na poradnu obraceli v průměru po 14,3 měsíce neplacení, v prvním pololetí letošního roku se tato doba zkrátila na 11,3 měsíce.
Neplacení výživného by ale znovu mohlo být trestné. Koaliční novela čeká na druhé čtení v Poslanecké sněmovně.
