Výživné

Experti i politici, kteří ve středu v diskusních pořadech ČT24 komentovali novelu trestního zákoníku, se shodli, že jde o krok vpřed. Někteří z nich však upozorňují, že nedostatečně řeší klíčové problémy trestního systému, jako je recidiva a resocializace vězňů. Jiří Pospíšil (TOP 09) v této souvislosti označil návrh za „reformu na jedné noze“. Novela zavádí mimo jiné alternativní peněžité tresty, s nimiž v zásadě souhlasí i opoziční hnutí ANO, uvedl Radek Vondráček (ANO). Reformě se věnovaly pořady Interview ČT24, 90′ ČT24 a Události, komentáře.

Ústavní soud (ÚS) vyhověl stížnosti mladé ženy, která se s otcem soudí o výživné za dobu vysokoškolského studia. Městský soud v Praze jí nevyhověl, poukázal na opakované studijní neúspěchy. Podle ÚS ale rozsudek dostatečně nezohlednil zdravotní obtíže dívky a její psychický stav, který mohl ovlivnit schopnost plnit studijní povinnosti. Městský soud bude rozhodovat znovu.

Při stanovení výživného mezi sociálně slabými lidmi musejí soudy rozhodovat obzvlášť pečlivě, doslova „s úctou ke každé stokoruně“, napsal v aktuálním nálezu Ústavní soud (ÚS). Vyhověl stížnosti otce, jemuž liberecké soudy po získání lépe placeného zaměstnání zvýšily výživné, a to i zpětně. Zbylý obnos by mu ale jen stěží zajistil důstojné živobytí. Nález je dostupný na webu soudu.

Už více než dva roky funguje v Česku takzvané náhradní výživné. Tuto dávku stát dává samoživitelům, kteří od druhého rodiče nedostávají alimenty. Následně je sám stát po neplatičích vymáhá. Čerpání dávky může teď trvat maximálně dva roky, vláda však chce nyní délku pomoci zdvojnásobit. A opozice souhlasí.

Odsouzený recidivista Patrik Tušl stráví ve vězení dalších deset měsíců. Pravomocně o tom rozhodl Městský soud v Praze, když mu podmínky za neplacení alimentů a vyhrožování bývalé partnerce přeměnil na nepodmíněné tresty. ČT to zjistila z justiční databáze. Tušl si aktuálně odpykává 15 měsíců vězení, které mu soudy uložily za nenávistné výroky o Ukrajincích, vydírání ženy a vyhrožování strážníkovi. Na konci dubna podal žádost o podmíněné propuštění.

V Česku loni oproti předloňsku ubylo lidí v exekuci i exekučních řízení. Minulý rok ji mělo 666 420 lidí, tedy o 31 608 méně než v roce 2021. Exekucí bylo zhruba 4,1 milionu, což představuje meziročně pokles o přibližně 324 tisíc řízení. K příznivému vývoji přispěla zejména legislativní změna, která umožnila zastavování takzvaných bagatelních exekucí, tedy vymáhání menších dlužných částek. Na středeční tiskové konferenci aktuální data představilo vedení Exekutorské komory. Odborníci ve vysílání ČT24 upozorňují, že v Česku je kvůli zákonnému rámci stále těžké se z dluhů dostat.

Úřady práce vyplatily za první rok fungování takzvaného náhradního výživného přes 107 milionů korun. Průměrná měsíční dávka na jedno dítě činila osmnáct set. Stát poskytuje dávku za rodiče, kteří neplatí alimenty, a peníze pak po nich vymáhá. Podmínkou pro přiznání náhradního výživného je, že výši alimentů schválil soud a rodič sám zahájil proces vymáhání. Právě složité podmínky však část rodičů samoživitelů od podání žádosti odradí.

Už půl roku stát proplácí náhradní výživné za neplatiče. Většině žadatelů úřady vyhověly a poslaly jim dohromady přes 36 milionů. Konkrétní částky se nejčastěji pohybují mezi dvěma a půl a třemi tisíci měsíčně. Na dávku mají nárok nejen lidé, kterým bývalý partner neposílá alimenty.

Roste počet žádostí o bezplatnou právní pomoc. Asociace občanských poraden jich zaznamenala od ledna už 35 tisíc, což je o deset procent více než loni. Hlavními tématy jsou exekuce, nárok na zálohové výživné nebo pracovní spory.

Úřady práce dostaly v červenci 1821 žádostí o náhradní výživné. Alimenty od státu za neplatiče přiznaly zatím zhruba polovině žadatelů a žadatelek. Celkem za první měsíc od zavedení vyplatily 1,83 milionu korun. Podle úřadu práce a ministerstva práce zájem o podporu zatím naplňuje očekávání. Počítalo se s tím, že by ročně mohlo dorazit kolem čtyřiadvaceti tisíc žádostí, tedy dva tisíce měsíčně.

Úřady práce přijímají od začátku července žádosti o náhradní výživné. Tedy peníze, které uhradí stát dětem, jejichž rodič neplatí alimenty. Stát jim poskytne až tři tisíce korun měsíčně. Podle ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) jsou děti dlužníků znevýhodněné, chybí jim peníze na letní tábory, kroužky i na školní obědy. Resort věří, že novinka celkově zlepší vymáhání alimentů.

Úřady práce začaly od počátku července vyřizovat náhradní výživné, tedy peníze, které uhradí stát dětem, jejichž rodič neplatí alimenty. Vyplácet bude až 3000 korun měsíčně. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) při představení nové dávky řekla, že považuje za ostudu, že dosud taková náhrada výživného v Česku nebyla. Doufá, že novinka zlepší vymáhání alimentů v zemi a příští vláda ji bude dál vylepšovat.

Vládní ČSSD uspořádala dvoudenní on-line sjezd strany. Po páteční volbě vedení, ve které k sobě dostal z velké části nový tým předseda strany a vicepremiér Jan Hamáček, vyhradili sociální demokraté sobotu programové diskusi. Mluvilo se o důchodové reformě, privatizaci zdravotnictví či podpoře nájemního bydlení. Hamáček vyjádřil přesvědčení, že ČSSD má nejlepší program, lidi i řešení a podaří se jí po podzimních volbách setrvat ve sněmovně.

Pokud trvá výpadek příjmu rok, důvod k přehodnocení výše výživného to je, uvedla v souvislosti s dotazy na Koroporadnu Unie rodinných advokátů prezidentka unie Daniela Kovářová. Na odborníky z bezplatné poradny se obracejí lidé hlavně s finančními a psychologickými problémy. Některým rozvedeným rodičům dělá starost rozdílný přístup k protikoronavirovým opatřením.

Sociální služby čeká letos řada novinek. Poroste minimální mzda a také znovu důchody. Ten průměrný bude přes patnáct tisíc korun. A v polovině roku začne platit nová dávka, a to náhradní výživné. Pomoci má samoživitelům, kterým druhý rodič neplatí alimenty. Maximální částku tři tisíce korun budou od 1. července na nezaopatřené dítě vyplácet úřady práce. Zákon se týká přibližně 24 tisíc dětí.

Očkování proti koronaviru bude hrazeno z pojištění a nebude povinné. Někteří studenti medicíny zase budou moci nově zastávat při práci v nemocnici pozici praktické sestry. Vyplývá to ze zákonů, které v pátek podepsal prezident Miloš Zeman. Schválil také předpisy, podle kterých bude za neplatiče alimentů výživné hradit stát, firmy s postiženými nebudou muset dokládat bezdlužnost nebo zákon o platech ústavních činitelů.

Senátoři schválili, že právo nosit zbraň bude zákonem výslovně zaručeno. Také odsouhlasili, že očkování proti koronaviru bude hrazeno z pojištění a podpořili i vyplácení dlužného výživného. Naopak odmítli zrychleně projednat novelu krizového zákona, která zavádí až třímilionové sankce pro firmy za porušení protikoronavirových opatření. Senát zamítl pro zbytečnost zákon o sbírce obecních a krajských vyhlášek, která by měla fungovat od roku 2022.

Za neplatiče alimentů zřejmě bude poskytovat výživné na děti stát. Sněmovna v pátek schválila vládní předlohu o náhradním výživném, podle které by úřad práce vyplácel až tři tisíce korun měsíčně nejvýše dva roky. Poslanci schválili i chráněný účet pro lidi v exekuci, naopak o zákoně o evidenci skutečných majitelů, který by podle části opozice mohl ve vládním znění nahrávat premiéru Andreji Babišovi (ANO), nakonec poslanci nehlasovali kvůli absenci ministryně spravedlnosti Marie Benešové (za ANO).

Ve čtvrtek byly hlavní náplní práce poslanců interpelace. Přišel na ně premiér Andrej Babiš (ANO), dotazy zákonodárců směřovaly i na další členy vlády. Nejčastěji poslanci kladli otázky spojené s koronavirem, terčem kritiky se stala komunikace vládních opatření, poslanci se tázali i na polní nemocnici a podporu zasažených oblastí.

Preference sociální demokracie snižují problémy z minulosti, které už strana překonala, tvrdí ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. „Troublemakeři už stranu opustili,“ uvedla v pořadu Interview ČT24 k odchodu některých výrazných členů.

Vláda v pondělí schválila návrh zákona o náhradním výživném, oznámila ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Podle přijatého návrhu, který kabinet zveřejnil na webu, by děti neplatičů mohly dostávat novou dávku. Úřad práce by jim poskytoval stanovené výživné, ale nejvýš 3000 korun. Podporu by vyplácel nejdéle dva roky. Podmínkou by bylo to, že rodič nedostal peníze za čtyři měsíce a po dlužníkovi už je začal vymáhat v exekuci či u soudu. Aby zákon začal platit, musí ho schválit parlament a podepsat prezident.

Muž, který neplatil alimenty, a druhý, který byl odsouzen za ohrožení pod vlivem omamné látky, jsou volní. Prezident Miloš Zeman jim udělil milost. V jednom případě své rozhodnutí zdůvodnil vážnou nemocí vězně, ve druhém tím, že poskytnutím první pomoci zachránil život další osobě.

Zálohované výživné by se mohlo začít vyplácet od roku 2021. Stát by dětem neplatičů posílal soudem stanovené alimenty, nejvýše by jim ale poskytoval 15 až 25 procent průměrné mzdy měsíčně podle jejich věku. Na novou sociální dávku by dosáhly děti z domácností s příjmem pod průměrnou mzdou, které nedostaly výživné za dva měsíce. Podmínkou by ale také bylo, že po dlužníkovi už rodič začal peníze vymáhat v exekuci či u soudu. Návrh zákona zveřejnila na svém webu vláda.

Ministerstvo spravedlnosti chce, aby bylo možné neplatičům alimentů zabavovat další doklady. Třeba zbrojní nebo pilotní průkazy. Důvodem je dobrá zkušenost s pozastavováním řidičáků. Výhrady má resort vnitra, politici ve sněmovně ale iniciativu převážně vítají. Změnu spravedlnost navrhuje v souvislosti s chystaným zavedením zálohovaného výživného.