Sněmovna nedokončila druhé kolo debaty o rozšíření trestnosti neplacení výživného. Poslanci zatím představili některé pozměňovací návrhy, které se týkají například nepromlčitelnosti vraždy a některých dalších trestných činů, úpravy kuplířství na internetu a takzvaného dětského certifikátu. Schůzi zákonodárci přerušili podle dohod klubů v 21:00 do středečního rána.
Po širších změnách trestního práva hrozí od ledna až dvouleté vězení lidem, kteří neplatí i z nedbalosti výživné déle než čtyři měsíce a vydají tím vyživovaného člověka do nebezpečí nouze. Koaliční novela vrací postih i ostatních případů neplacení alimentů, které přesáhne třetinu roku. Podmínkou by ale bylo úmyslné neplnění povinnosti. Soudy by za ně mohly ukládat až roční vězení. K nepodmíněnému trestu by mohly přistoupit jen v zájmu ochrany společnosti nebo pokud by neexistovala naděje, že by pachatele bylo možné napravit jiným trestem.
Odpůrci novely tvrdí, že věznění neplatičů k úhradě výživného nepovede. Předseda poslanců ODS Marek Benda označil předlohu i snahy o její doplnění za legislativní kutilství. Někdejší ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (TOP 09) podotkl, že by použil expresivnější výraz než Benda. „Je to hlavně trestněprávní marketing,“ uvedl někdejší náměstek ministra spravedlnosti Karel Dvořák (STAN).
Ve hře je i pozměňovací návrh, podle kterého by exekutoři mohli neplatičům alimentů pozastavit platnost nejen řidičského, ale nově také zbrojního průkazu. Mohla by se zvýšit priorita vymáhání výživného při exekucích.
Širší změny trestního práva prosadila v minulém volebním období koaliční vláda Petra Fialy (ODS) se snahou o snížení počtu vězňů i recidivy a o úspory státního rozpočtu. Rozšířily se například možnosti ukládání peněžitých a dalších alternativních trestů.
Debata o rozpočtu
Jednání sněmovny se poprvé řídí podle nových pravidel, které mimo jiné omezují prostor pro řečníky včetně poslanců a členů vlády s přednostním právem vystoupit. Předáci sněmovních stran a frakcí tak mají na svá vystoupení nově maximálně půl hodiny.
K rozpočtu vystoupil jako první předseda Pirátů Zdeněk Hřib, který kritizoval vládní tábor za to, že si další mimořádnou schůzi ke zmrazení platů politiků naplánoval na čtvrtek, který je obvykle vyhrazen interpelacím, tedy dotazům poslanců na členy vlády. „Tohle pošlapávání práv opozice se vám vrátí, protože karma je zdarma,“ uvedl Hřib. Sněmovna by se podle něj měla věnovat spíše debatě o návrhu státního rozpočtu na příští rok, který kvůli schodku 386 miliard korun označil za ostudný.
Předseda STAN Vít Rakušan poukázal na navyšování výdajů do obrany a ochrany jiných evropských zemí s ohledem na kybernetické, hybridní a teroristické útoky. Česká vláda podle něj na rozdíl od lídrů dalších zemí v tomto směru nekoná a neinformuje dostatečně veřejnost o hrozbách a o tom, jak jim čelit.
Z ekonomického analfabetismu kvůli návrhu rozpočtu s nebývalým schodkem obvinil vládu předseda poslanců KDU-ČSL Marian Jurečka. Připomenul nesplněné předvolební sliby koaličních uskupení například o rušení důchodové reformy, které byly podle něj lživé a nereálné.
Předseda poslanců TOP 09 Jan Jakob vyčetl koalici populismus při tvorbě rozpočtu. Podle předsedy ODS Martina Kupky se nedávní koaliční prosazovatelé razantního snížení rozpočtového deficitu změnili v „lísající se mopslíky“ vzhledem tomu, že vláda původně navrhovaný schodek snížila jen o tři miliardy korun.
Ke koaliční novele o rozšíření trestného činu neplacení výživného se sešly dvě desítky úprav. Týkají se mimo jiné uzákonění nepromlčitelnosti vraždy a některých dalších trestných činů a změn v takzvaném dětském certifikátu, jenž má být účinný od ledna.
Jde o zápis do evidence, který pachatelům zamezí práci s dětmi. Pozměňovací návrhy se týkají také třeba postihování nelegální práce a rozšíření trestného činu kuplířství.
Vládní novela o veřejném zdravotním pojištění předpokládá růst státních plateb do zdravotnictví za důchodce, děti, studenty nebo nezaměstnané na 2479 korun na pojištěnce měsíčně místo letošních 2188 korun. Zvýšení plateb má zajistit finanční rovnováhu veřejného zdravotního pojištění. Celkem by stát uhradil podle důvodové zprávy o 21 miliard korun navíc.
Další koaliční novela trestního zákoníku zpřísňuje tresty za týrání člověka ve společné domácnosti a za týrání zvířat na nejméně roční vězení místo nynějšího půlročního. Debatu mezi poslanci vyvolává navrhovaný nový čin, který by se vztahoval na bezdůvodné usmrcení kočky nebo psa ze zavrženíhodných pohnutek. Někteří zákonodárci se vyslovují pro to, aby se vztahoval na všechna zvířata. Jiní chtějí tento čin z novely vyškrtnout pro nadbytečnost.
Novela o nakládání s bateriemi
Ke zlepšení podmínek pro nakládání se všemi druhy baterií by měla přispět novela o výrobcích s ukončenou životností, která je před závěrečným schvalováním. Úterní druhé čtení vyplnilo s ohledem na obsáhlejší vystoupení opozičních poslanců zhruba 3,5 hodiny. Předloha vychází z unijního nařízení a jejím cílem je také posílení kontroly nad dodržováním pravidel, zpřísnění postihů a uzákonění přesných lhůt pro certifikaci zpracovatelů odpadních elektrozařízení. Poslanci by mohli novelu doplnit například o snížení peněžité rezervy kolektivních systémů.
Snížení rezervy z poloviny na čtvrtinu celkových ročních nákladů navrhl u některých systémů výbor pro životní prostředí. Rezerva má zajistit systémům dostatek peněz na zpracování vyřazených výrobků při výkyvech trhu s druhotnými surovinami. Bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) navrhl sjednocení na 25 procentech pro všechny systémy, tedy i pro ty, které se zabývají elektrozařízením.
Výbor prosazuje také nová ustanovení proti střetu zájmů mezi provozovateli kolektivních systémů pro zpětný odběr a recyklaci vysloužilých výrobků a odpadovými podnikateli. Několik poslaneckých návrhů míří na upřesnění či zmírnění těchto pravidel.
Poslankyně ANO Berenika Peštová chce z úpravy výboru vyškrtnout navrhovanou povinnost zpětného odběru, tedy recyklačních poplatků, i pro provozovatele elektronických tržišť s elektrozařízením. Argumentovala připravovanou novou evropskou legislativou i tím, že úprava by nedopadla proti původnímu záměru jen na čínská tržiště.
Vládní novela by měla podle předkladatelů zajistit recyklaci baterií a jejich opětovné využití tak, aby na ni nedopláceli obce nebo obyvatelé. Evropské nařízení obsahuje celková pravidla pro nakládání s bateriemi s cílem snížit jejich dopady na životní prostředí. Vztahuje se na všechny druhy baterií a posiluje rozšířenou odpovědnost výrobců. Novela upravuje zejména nakládání s průmyslovými bateriemi, tedy především s bateriovými úložišti.
Ministerstvo životního prostředí bude mít podle novely silnější postavení v odvolacích řízeních souvisejících s posuzováním shody baterií. Ministerstvo bude moci vydávat odborné stanovisko při sporech v dozorových a certifikačních procesech.
Předloha by měla také posílit ochranu výrobců a provozovatelů solárních elektráren v případech, kdy by zanikl kolektivní systém, jehož prostřednictvím plní povinnosti v recyklaci a zpětném odběru zařízení. Provozovatelé by neměli být vystaveni právní nejistotě a budou mít podle zdůvodnění jasně vymezené postupy pro další činnost.
