Petr Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.

Za Česko v úterý na jednání ministrů životního prostředí v Bruselu vystupoval stálý zástupce ČR při EU Štěpán Černý, vyplývá ze záznamů jednání zveřejněných na stránkách Rady EU. Ministr Petr Macinka (Motoristé) původně oznámil, že Česko bude zastupovat slovenský ministr životního prostředí Tomáš Taraba (SNS), což kritizovala část opozice. Část jednání ministrů je vždy vysílána živě a na záznamu bylo vidět, že Taraba hovoří vždy za Slovensko a za Česko pak velvyslanec Černý.

Ministerstvo životního prostředí představilo pravidla, která mají zajistit větší ochranu půdy před erozí způsobenou kromě vody i větrem. Agrární komoře vadí, že s ní resort změny dostatečně neprojednal a není ani úplně jasné, jak se budou posuzovat jednotlivé případy. Vyhlášku kritizují i Motoristé. Nová pravidla mají platit od července.

Zavedení emisních povolenek ETS 2 se odkládá na rok 2028. Počítá s tím právně závazný text Evropské unie o klimatických cílech, shodu členských zemí oznámil Evropský parlament. Změnu v návrhu unijní ministři životního prostředí dojednali už minulý měsíc. Do roku 2040 pak mají členské země snížit emise skleníkových plynů o 90 procent oproti úrovni z roku 1990. Změny ještě musí formálně potvrdit Evropský parlament i členské státy.

Kabinet v demisi premiéra Petra Fialy (ODS) má po svém posledním řádném zasedání. Příští pondělí prezident Petr Pavel jmenuje pravděpodobné nominované ministry ANO, SPD a Motoristů a vlády se ujme kabinet designovaného premiéra Andreje Babiše (ANO). Premiér a ministři na brífinku zejména bilancovali své vládnutí, poté odpovídali na otázky novinářů. Schválili například Národní očkovací strategii, rozpočtem na příští rok se nezabývali.

Nastupující vláda ANO, SPD a Motoristů je připravená státní rozpočet na příští rok upravit tak, aby byl reálný, uvedla místopředsedkyně ANO Alena Schillerová, která by se v pondělí 15. prosince měla opětovně stát ministryní financí. V každém případě ale platí, že schodek v příštím roce bude výsledkem práce premiéra v demisi Petra Fialy a ministra financí Zbyňka Stanjury (oba ODS), napsala na síti X. Ministři vlády v demisi ve středu uvedli, že rozpočet přepracovávat nebudou.

Pokud bude vláda v demisi existovat ještě 17. prosince, pošle v tento termín do sněmovny upravený návrh státního rozpočtu na rok 2026, řekl končící ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Splní tak požadavek, který jí poslanci nedávno uložili. Kabinet kromě toho schválil, že Ústava Československé republiky z roku 1920 a dokumenty související s jejím vznikem se stanou národní kulturní památkou. Naopak odmítl novelu, podle níž mají velké firmy kotované na burze zajistit vyvážené zastoupení žen a mužů ve svém vedení.

Poslanecká sněmovna nakonec vyšle v delegaci do Parlamentního shromáždění NATO své zástupce na Transatlantické fórum. Sněmovní organizační výbor přitom ve středu hlasy povolební většiny ANO, SPD a Motoristů cestu dvoučlenné delegace zamítl. Předseda dolní parlamentní komory Tomio Okamura (SPD) řekl, že cesta je nyní vyvážená, protože místo původně navrhovaných dvou zástupců sněmovní opozice v ní bude jeden poslanec nové vládní koalice a jeden představitel opozice.

Kandidátem na ministra životního prostředí je nově Filip Turek (za Motoristy), který měl podle původních plánů obsadit resort zahraničí. Podle ministra životního prostředí v demisi Petra Hladíka (KDU-ČSL) k tomu Turek nemá žádnou kompetenci. Členem vlády dle něj být nemá, připomněl jeho údajné rasistické a homofobní výroky. Situaci označil za „taškařici“. Ocenil roli prezidenta Petra Pavla, který dle něj dbá na ústavnost. Místopředseda sněmovního zahraničního výboru David Pražák (ANO) prý neví, zda bude Turek ministrem životního prostředí, odkázal na nominaci koaličních Motoristů. Turkovo členství ve vládě je podle něj na Motoristech. Diskusí v Událostech, komentářích provázela Jana Peroutková.

Novým ministrem životního prostředí má být šéf Motoristů Petr Macinka. Ještě ani nebyl jmenován a už jsou proti němu demonstrace. Vadí, že zpochybňuje vliv člověka na klimatickou změnu, i to, jaké mají Motoristé sponzory. Ti totiž vykazují zájmy právě v oblasti životního prostředí. Mezi výraznými podporovateli strany je i podnikatel Richard Chlad, který udržoval kontakty s postavami z českého podsvětí, jako byl třeba Radovan Krejčíř. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová, Adéla Paclíková a Dalibor Bártek.

Odvoz nelegálního odpadu z brněnských Horních Heršpic se komplikuje. Německá regionální vláda zatím plánuje odstranit jen desetinu – důvodem jsou neshody ohledně jeho původu. Spor může mít podle ministra životního prostředí v demisi Petra Hladíka (KDU-ČSL) dohru – resort plánuje předat hornofalcké vládě diplomatickou nótu. Německá policie už obvinila dva lidi – řidiče kamionu a jednatele firmy Roth International. Českou stopu policisté i úřady dál prověřují.

V katedrále svatého Víta na Pražském hradě se lidé naposledy rozloučili s kardinálem Dominikem Dukou. Rakev se zesnulým kardinálem byla po církevních obřadech uložena do arcibiskupské hrobky. Posledního rozloučení se účastnil prezident Petr Pavel i jeho předchůdci Miloš Zeman a Václav Klaus. Přijely také církevní delegace ze sousedních zemí. Podle arcibiskupa Jana Graubnera byl Duka výraznou osobností a bojovníkem za pravdu a svobodu.

Europarlament schválil plán na snížení emisí o 90 procent do roku 2040 ve srovnání s rokem 1990. Česko si podle ministra životního prostředí v demisi Petra Hladíka (KDU-ČSL) vyjednalo ústupky, které v Událostech, komentářích označil za „velmi podstatné“. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) v debatě moderované Terezou Řezníčkovou poukázal na negativní dopady, které nový cíl může pro Česko a Evropu podle něj mít. „Děsily by mě dopady toho, kdybychom řekli, že na dekarbonizaci rezignujeme,“ reagoval europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09).

Europoslanci podpořili klimatický cíl snížit emise o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí by podle schváleného kompromisního návrhu mohlo pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Parlament odsouhlasil také snížení byrokracie a zmírnění zátěže pro firmy v souvislosti s podáváním zpráv o udržitelnosti.

Program Nová zelená úsporám, který podporoval úsporné renovace domů, dočasně uzavírá příjem žádostí o dotace. Důvodem je velký zájem žadatelů, který vedl k rychlejšímu vyčerpání peněz vyhrazených pro tento rok. Již podané žádosti pokračují bez omezení. Informovalo o tom ministerstvo životního prostředí v tiskové zprávě. Letos se příjem žádostí spustil dvacátého února a měl původně trvat přesně rok.

Členské státy EU se oficiálně dohodly na novém klimatickém cíli Evropské unie pro rok 2040. Cílem je stále snížení emisí o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990, jak navrhovala Evropská komise, nicméně některé státy včetně Česka si vyjednaly určité ústupky. Česko v souladu se svou dlouhodobou pozicí hlasovalo proti. Pro přijetí návrhu však stačila kvalifikovaná většina. Analytici varují, že stanovení nového klimatického cíle pro rok 2040 je upevněním Green Dealu.

Lužní lesy na soutoku řek Moravy a Dyje zůstávají chráněnou krajinnou oblastí (CHKO). Ústavní soud ve středu zamítl návrh pětatřiceti poslanců ANO na zrušení vládního nařízení, na jehož základě CHKO letos vznikla. Šlo o iniciativu končící vlády Petra Fialy (ODS). Hnutí ANO, které je dominantní silou v nově vznikající vládě, se dlouhodobě staví k CHKO Soutok kriticky. Proti CHKO se vymezovali také Motoristé a jejich předseda Petr Macinka, který je adeptem na funkci ministra životního prostředí.

O klíčových zákonech, které se budou týkat rozpočtu, daní, zahraniční politiky, chce budoucí koalice vždy hlasovat jednotně. Strany také respektují právo premiéra navrhovat prezidentovi jmenování i odvolávání ministrů s tím, že předseda vlády je vždy projedná s danou stranou. I to stojí v textu koaliční smlouvy mezi ANO, SPD a Motoristy – už v pondělí ji stvrdí šéfové stran Andrej Babiš (ANO), Tomio Okamura (SPD) i Petr Macinka (Motoristé) a předsedové klubů. ČT má dokument k dispozici, text koaliční smlouvy si můžete stáhnout v odkazu níže.

Předseda strany Motoristé sobě Petr Macinka, který je možným adeptem na funkci ministra životního prostředí, je přesvědčený o tom, že rozhodnutí o vyhlášení chráněné krajinné oblasti (CHKO) Soutok je nutné přehodnotit a zrušit. Napsal to v odpovědi na otevřený dopis jihomoravského hejtmana Jana Grolicha (KDU-ČSL), který rozhodnutí o vyhlášení CHKO Soutok obhajuje. S argumenty Macinky nesouhlasí ani současný ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Státy Evropské unie se dohodly na zintenzivnění akcí proti ruské stínové flotile. Po skončení unijního summitu to prohlásil předseda Evropské rady António Costa. Rozhodnutí o tom, zda mají být zmrazená ruská aktiva použita na pomoc Ukrajině, však do prosince odložili, navzdory výzvě Volodymyra Zelenského k rychlému postupu. Moskva pohrozila bolestivou odpovědí, pokud by se EU pokusila zmrazená ruská aktiva zabavit. Na závěrech o Ukrajině se shodlo 26 zemí, nepodpořilo je Maďarsko.

Premiér Petr Fiala na summitu Evropské unie (EU) v Bruselu „jednoznačně odmítl“ návrh klimatického cíle pro rok 2040, kterým je snížit emise skleníkových plynů o 90 procent oproti roku 1990. Šéf vlády to uvedl po skončení jednání. Unijní lídři během schůzky hovořili o další podpoře Ukrajiny, obraně a bezpečnosti, ale právě i o konkurenceschopnosti a klimatických ambicích EU.

Programové jednání zástupců pravděpodobné budoucí vládní koalice ANO, SPD a Motoristů ve čtvrtek pokračovalo debatami v oblastech justice, životního prostředí a místního rozvoje, a to včetně problematiky bydlení. Předseda SPD Tomio Okamura po první části čtvrtečních rozhovorů uvedl, že předpokládá, že program možné budoucí vlády bude počítat s referendem. Místopředsedkyně ANO Alena Schillerová to potvrdila s tím, že program bude vylučovat hlasování o závazcích z EU a NATO.

Politici se přou o výsledek jednání unijních ministrů životního prostředí. Evropská komise slíbila upravit systém emisních povolenek ETS 2. Podle šéfa českého resortu životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) se jedná o velký úspěch, díky kterému povolenky nedopadnou na spotřebitele nepředvídatelným způsobem. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) s tím nesouhlasí. Jediná jistota je, že nevíme, kolik přesně budou stát, uvedl Knotek v Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem.

Změny v systému unijních emisních povolenek ETS 2, které před nadcházejícím summitem lídrů navrhla Evropská komise, jsou nesmyslné a alibistické, myslí si šéf hnutí ANO Andrej Babiš, jenž vyzval dosluhujícího premiéra Petra Fialu (ODS), aby v Bruselu odmítl „zelené šílenosti“, které podle něj EK navrhuje. Úpravy ETS 2 se ubírají správným směrem, je třeba dál prosazovat odložení, míní Fiala.