Sněmovna projednala a odeslala do třetího čtení vládní novelu zákona o pozemních komunikacích, která má od příštího roku zastavit pravidelné zdražování dálničních známek. Opozice pokládá krok za populistický. Při interpelacích uvedl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé), že nechce zavádět zálohování PET lahví. V případě hliníkových plechovek to nevyloučil. Většinu schůze poslanci věnovali interpelacím.
Řidiči by se mohli od příštího roku dočkat dálniční známky, která by platila 24 hodin od zakoupení, nikoli jen do půlnoci daného dne jako nynější jednodenní známka. Počítá s tím doporučení sněmovního hospodářského výboru k vládní novele zákona o pozemních komunikacích. Rozpravu ve sněmovně provázely spory.
Pro změnu ohledně časové platnosti dálniční známky se vyslovil ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD). „Snažíme se tak vyjít vstříc řidičům, kteří dálniční síť nevyužívají tak často a pravidelně,“ řekl před poslanci. Totožný návrh již dříve předložil poslancům Senát, sněmovna se jím ale dosud nezabývala. Aktuální novelu by mohla schvalovat již za dva týdny.
Projednávaná novela zákona o pozemních komunikacích ruší každoroční valorizaci ceny dálniční známky podle růstu spotřebitelských cen a meziročního nárůstu délky dálniční sítě. Tuto změnu zavedla předchozí vláda Petra Fialy (ODS). Předseda ODS a někdejší ministr dopravy Martin Kupka již dříve uvedl, že valorizace vychází z principu, že na rozšiřování dálniční sítě se mají podílet zejména ti, kteří ji využívají.
Vláda Andreje Babiše (ANO) se ke zmrazení cen zavázala v programovém prohlášení. Roční známka stála 12 let 1500 korun, v březnu 2024 zdražila na 2300 korun. Loni v lednu na základě mechanismu cena vzrostla na 2440 a letos na 2570 korun. Za základní roční známku motoristé zaplatí podle předlohy i v dalších letech letošních 2570 korun, za měsíční 480 korun, za desetidenní 300 korun a za jednodenní 230 korun. Zůstanou úlevy pro vozidla s alternativním pohonem.
Zálohování PET lahví
Při sněmovních interpelacích se řešilo zálohování PET lahví. „Nechceme zavádět zálohování na PET lahve, není k tomu důvod,“ uvedl Červený. Těchto lahví se v Česku vytřídí podle něho zhruba osmdesát procent. U hliníku jde podle ministra o 30 až o 35 procent. Možným řešením je podle Červeného využít nynější kontejnery na tříděný odpad tak, aby hliníkové plechovky evidovaly a vracely zálohu. Vyzkoušet by se to mělo v Moravskoslezském kraji. „Jestli se (pilotní projekt) osvědčí, není důvod na hliník nezavést sběr v podobě zálohování,“ řekl Červený.
Systém by podle něho nezatěžoval obchody, lidé by do nich nemuseli plechovky odnášet. Na zálohování se Červeného písemně ptal někdejší ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Proti Hladíkovu návrhu se nynější koaliční vláda Andreje Babiše (ANO) postavila v lednu.
Dotace pro Agrofert
Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) odpovídal na dotaz pirátského poslance Ivana Bartoše ohledně dotací pro holding Agrofert, v jejichž vyplácení Státní zemědělský intervenční fond pokračuje i po oznámení Evropské komise, že ona pozastavuje proplácení dotací Agrofertu kvůli možnému střetu zájmů Andreje Babiše. Nyní je podle Šebestyána Česku pozastavena refundace ve výši zhruba 77 milionů korun.
Ministr prohlásil, že sdělení EK má povahu prozatímního kroku, na jehož základě nelze přistoupit k vlastnímu pozastavení plateb. „Tento krok by bylo možné v rámci procesní bezpečnosti zvažovat až poté, co by bylo vydáno rozhodnutí o pozastavení plateb, respektive rozhodnutí o vyloučení z financování,“ řekl. Komise má teď podle něj na finalizaci svého názoru zhruba půl roku.
„Pokud by na ně (na zhruba 77 milionů korun) někdy bylo vydáno rozhodnutí o vyloučení z financování, okamžitě se vymáhají,“ slíbil Šebestyán. Fond by využil započítávání vratek, v rozhodnutí o přímých platbách podle ministra vždy může tuto dotaci krátit a vratku vymáhat.
