Polsko naplnilo své zásobníky zemního plynu na 96 procent kapacity, což je nejvyšší úroveň v celé Evropské unii a výrazně převyšuje unijní průměr 67 procent. Vyplývá to z údajů, na které se odvolává polská rozhlasová stanice RMF FM.
Evropská komise Varšavu ocenila za to, že s výraznou rezervou překonala unijní cíl pro naplnění zásobníků před zimou.
Zcela odlišná je situace v Německu, kde jsou zásobníky naplněny pouze z 55 procent. Jde o jednu z nejnižších úrovní v EU, hůře jsou na tom jen Lotyšsko a Nizozemsko, přestože Německo disponuje největší celkovou skladovací kapacitou v Unii.
Plné zásobníky neznamenají povinnost pomoci
Tento rozdíl vyvolal ve Varšavě otázku: Mohlo by být Polsko nakonec vyzváno, aby pomohlo dodávkami plynu Německu nebo jiným sousedním zemím? Prozatím platí, že nikoli automaticky. Samotná skutečnost, že má Polsko plnější zásobníky, mu nezakládá povinnost se o plyn podělit.
Unijní mechanismus solidarity sice existuje, lze jej však aktivovat pouze v případě skutečné nouze – konkrétně tehdy, pokud už členský stát nedokáže zajistit dodávky plynu chráněným odběratelům, jako jsou nemocnice a školy. I v takovém případě by dotčená země nejprve musela vyhlásit nejvyšší unijní stupeň krizového stavu, vyčerpat ostatní možnosti na trhu a formálně požádat o pomoc státy, s nimiž je propojena plynovody. Teprve poté by vznikla povinnost plyn sdílet.
Tato hranice dosud nikdy nebyla dosažena. Mechanismus nebyl aktivován ani na vrcholu evropské energetické krize v roce 2022 a úředníci jeho současné využití označují za čistě teoretický scénář vzhledem k tomu, jak odolný se unijní energetický trh ukázal být.
Podle hodnocení Evropské komise, které zveřejnila po zasedání unijní Koordinační skupiny pro otázky zemního plynu 3. září, nehrozí bezprostřední riziko pro bezpečnost dodávek plynu v EU, přestože jsou zásobníky ve velké části Evropy naplněny méně než v minulých letech. Členské státy i Komise se domnívají, že zásoby mohou před příchodem zimy stále dosáhnout dostatečné úrovně.
Samotný rámec solidarity má kořeny v Polsku. Poté, co spory o plyn s Ruskem v letech 2006 až 2009 narušily dodávky, Varšava prosazovala, aby EU přijala přísnější pravidla energetické solidarity. Vedly ji k tomu především obavy o zajištění vlastních dodávek. Tehdy málokdo předpokládal, že se Polsko jednoho dne ocitne na opačné straně tohoto mechanismu jako potenciální poskytovatel pomoci, nikoli jako země, která ji potřebuje.
Článek od Polski Radio, poprvé byl publikován 8. září v 14:00 (SELČ).
Tento článek byl přeložen za pomoci umělé inteligence.
