Energetická krize

Pokles ceny energií ve čtvrtek oznámila společnost ČEZ, která pro nové zákazníky od pátku zlevní fixované produkty. Snížení cen ohlásili také další velcí i menší dodavatelé elektřiny a plynu. Právě o fixované ceny energií je mezi spotřebiteli velký zájem. Při porovnání fixovaných produktů na dva roky se jedna kilowatthodina elektřiny zpravidla pohybuje od tří korun a čtyřiceti haléřů po tři koruny a osmdesát haléřů.

Průmyslová výroba v Česku se v roce 2023 snížila o 0,4 procenta. Pokles postihl zejména energeticky náročná odvětví jako hutnictví a slévárenství, nepomohlo ani oživení v automobilovém průmyslu. Loňský výsledek je nejhorší od roku 2020, který byl ovlivněn omezeními zavedenými kvůli pandemii covidu-19. V roce 2022 průmysl vzrostl o 2,5 procenta. Stavebnictví pokleslo o 2,6 procenta, zatímco zahraniční obchod vykázal za loňský rok podle předběžných údajů přebytek 122,8 miliardy korun. Údaje zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Česká společnost se po prosincovém masakru na filozofické fakultě v Praze musí snažit překonat strach, který v ní krutý čin střelce vyvolal, protože není možné na úkor strachu obětovat svobodu. Prezident Petr Pavel to uvedl v novoročním projevu. Lidi vyzval k tomu, aby neignorovali problémy ve svém okolí a sami usilovali o větší bezpečí komunity a celého národa. Pavel dále ocenil stabilitu současné vládní koalice, ale vytknul jí, že neumí své nepopulární, ovšem nutné reformy dostatečně vysvětlit veřejnosti.

Stát uvolní na pomoc energeticky náročným firmám 3,5 miliardy korun. Peníze použije na snížení plateb firem na hladině vysokého a velmi vysokého napětí za obnovitelné zdroje energie, a to v průměru o dvě třetiny. Pomoc je určena pro téměř 25 tisíc odběrných míst. Na tiskové konferenci to uvedl premiér Petr Fiala (ODS).

Už dva roky česká ekonomika bojuje s vysokou inflací. Firmy i domácnosti také trápí vysoké ceny elektřiny. Ve speciálu Událostí, komentářů o tématu debatovali zástupci všech sedmi sněmovních stran a hnutí. Právě ceny energií podle zástupců opozice stojí za vysokou inflací. Zástupci stran vládní koalice jsou ale přesvědčeni, že kabinet dělá v otázkách cen energií vše, co je v jeho silách. A někteří také upozornili na problém s příliš štědrou podporou.

Lidé loni v prvním pololetí platili za elektřinu v nejčastějším pásmu odběru 7607 korun za megawatthodinu (MWh), za plyn 2969 korun za MWh. Vyplývá to z nové metodiky Českého statistického úřadu (ČSÚ), která počítá se skutečně realizovanými cenami, nikoli s nabídkovými. Na tiskové konferenci ČSÚ zároveň premiér Petr Fiala (ODS) oznámil, že rozhodnutí o tom, jestli bude stát i v příštím roce platit vícenáklady spojené s výkupem elektřiny z obnovitelných zdrojů, zatím nepadlo.

Evropská komise schválila České republice režim v objemu 800 milionů eur (19,3 miliardy korun) na podporu podnikům, které se potýkají se zvýšenými náklady na energie kvůli ruské válce na Ukrajině. Komise to uvedla v tiskové zprávě zaslané ČTK.

V posledních měsících se české sklářství dostalo do existenční krize, když prudce rostly ceny plynu. Ten je přitom pro výrobu skla klíčový. Například v Harrachově, kde je nejstarší fungující sklárna na světě, museli hledat rezervy, tvrdí ale, že krize je také naučila šetřit. Došlo však i na zdražování zboží, kvůli čemuž ale přišli i o část zákazníků. Žádná ze sklářských firem v Libereckém kraji ale nakonec k hromadnému propouštění nepřistoupila. Situaci ve sklářství se věnoval pořad SeČTeno.

Česko během prvního letošního pololetí nečerpalo žádný plyn z Ruska, přesto jsou podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) tuzemské zásobníky naplněné víc než v předchozích letech. Konkrétně z 88 procent. Podle Síkely se daří udržovat rekordně vysoké zásoby hlavně proto, že spotřeba plynu v tuzemsku výrazně klesla. Poradce v oboru plynárenství Vratislav Ludvík v pořadu 90' ČT24 sdělil, že plné zásobníky jsou jeden z důvodů k optimismu, důležité je ale rovnoměrné a plynulé rozložení dodávek.

Po skončení vládních stropů si na vyšší ceny energií musí dát pozor také ti, kteří mají smlouvu na dobu určitou se sjednaným automatickým prodloužením – takzvanou prolongací. Tu má podle Energetického regulačního úřadu drtivá většina těchto závazků. Jakmile smlouva totiž skončí, obnoví se prakticky za stejných podmínek, cena se ale může výrazně zvýšit. Právě na to si teď lidé regulátorovi často stěžují.

Stát by už z rozpočtu neměl platit celý příspěvek na podporu obnovitelných zdrojů. Celou částku na sebe převzal loni v říjnu kvůli energetické krizi způsobené válkou na Ukrajině. Ministerstvo průmyslu a obchodu představilo několik norem, které mají toto financování proměnit. Jednou z nich chce stanovit podporu obnovitelných zdrojů – placenou z rozpočtu – pro příští rok na 17,5 miliardy.

Energetický holding Malina (EHM), kterému lidé na zálohách na fotovoltaiku poslali miliardu korun, v květnu vyhlásil insolvenci a zákazníci dodnes nemají ani své peníze, ani objednané zařízení. Bývalí vysoce postavení manažeři holdingu a také interní dokumenty svědčí o vysokých provizích, přemrštěných reklamách, večírcích, nákupech značkového zboží nebo výjezdech do luxusních destinací. A stamiliony pak zřejmě skončily i v čínské firmě jednoho ze spolumajitelů holdingu Malina. Tématu se pro pořad Reportéři ČT věnovali Dalibor Bártek a Zuzana Černá.

Ambici zajistit lepší ochranu domácností před výkyvy ceny energií mají evropští ministři pro energetiku, kteří se sjeli na jednání do Lucemburku. Zásadní otázkou zůstávají stále hlavně ceny plynu. Ty podle předsedy Teplárenského sdružení již patrně nebudou klesat, věří ale, že zůstanou na podobné úrovni jako nyní. Podle poradce v oblasti energetiky Pavla Stehlíka by Evropská unie udělala pro zajištění příznivých cen nejlépe, kdyby zrušila princip závěrných elektráren, nebo alespoň zastopovala ceny pro plynové elektrárny.

Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) by podpořil státní převzetí energetické společnosti ČEZ, pokud by to znamenalo jednorázový výdaj kolem 200 miliard korun, uvedl to v Otázkách Václava Moravce. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula si myslí, že zásadní při debatě o budoucnosti ČEZu by mělo být zajištění dostupné ceny elektřiny pro spotřebitele. Podle ekonomických odborníků není zestátnění ČEZu v době rozpočtové konsolidace na místě.

Energetická krize znovu otevřela debatu o zvýšení podílu státu ve firmě ČEZ. Zestátnění energetické firmy je ale podle bývalého generálního ředitele společnosti ČEZ a bývalého vládního zmocněnce pro jadernou energetiku Jaroslava Míla „nesmyslné a zbytečné“. Uvedl to v Otázkách Václava Moravce, kde mu oponoval investor, analytik a minoritní akcionář ČEZ Michal Šnobr. Do pořadu byli pozváni i zástupci ministerstva financí a průmyslu a obchodu, kteří byli ale ochotní bavit se pouze o energetické koncepci státu. Obě instituce pozvání odmítly kvůli debatě o návrhu zákona o přeměnách obchodních společností a otázce zestátnění ČEZ.

Technici v brněnských teplárnách začali instalovat nové hořáky. Ty umí spalovat nejen zemní plyn, ale také lehké topné oleje. Díky tomu by se Brnu měla snížit závislost na plynu, a to navzdory tomu, že jeho cena na evropských trzích nadále klesá. Dvoupalivové hořáky už teď používají některé teplárny například na jihu Čech.

Před pár dny insolvenční soud poslal Energetický holding Malina (EHM) do úpadku. Firma, která v době energetické krize lákala tisíce zákazníků na budování fotovoltaiky a velké úspory za energie, stihla za rok a půl působení nakumulovat dluhy skoro 1,5 miliardy korun. Na účtech jí ale podle zjištění Zuzany Černé a Dalibora Bártka z týmu Reportéři ČT zbylo asi jen jedenáct milionů, tedy zlomek částky.

Blíží se konec topné sezony. S teplejším počasím už ale řada domácností topit přestala a projevuje se to i na cenících prodejců paliv. Někde oproti podzimu výrazně zlevnili. Ceny uhlí nebo dřeva vyhnal před zimou nahoru souběh energetické krize a extrémní poptávky. Tam, kde to bylo možné, chtěli lidé právě tuhými palivy nahradit plyn nebo elektřinu.

V české společnosti nadále panují silné obavy z rostoucích cen i z dalšího vývoje v energetice a také nespokojenost s domácí ekonomikou. Oproti loňsku klesla důvěra v Evropskou unii i vládu. Vyplývá to z výsledků celoevropského průzkumu veřejného mínění Eurobarometr z letošního ledna a února, které v pátek zveřejnilo Zastoupení Evropské komise v ČR. Budoucnost Evropské unie vidí optimisticky 55 procent českých respondentů, což republiku řadí mezi sedm nejpesimističtěji naladěných zemí sedmadvacítky.

Ceny plynu pro domácnosti se loni ve druhém pololetí v České republice zvýšily meziročně nejvíce ze všech zemí Evropské unie, o 231 procent. U elektřiny byl růst druhý nejvyšší, o 97 procent. Ve své zprávě to ve středu uvedl evropský statistický úřad Eurostat. Proti tomu se ohradil český premiér Petr Fiala (ODS). Statistiky, podle nichž loni ceny plynu v ČR vzrostly nejvíce v celé EU, jsou podle Fialy matením veřejnosti. V následujících týdnech si hodlá pozvat zástupce organizací, které čísla tvoří.

Cena plynu půjde v následujících měsících dolů, prohlásil v Interview ČT24 předseda představenstva Pražské plynárenské Martin Pacovský. Zmínil, že situace s dodávkami na trhu je stabilní a v dohledné době by kilowatthodina plynu mohla stát méně než dvě koruny. Dodal, že zkušenost s Ruskem Evropu bolestivou cestou naučila, jak diverzifikovat zdroje.

Státy Evropské unie včetně Česka pomáhají Moldavsku překonat současnou ekonomickou krizi způsobenou ruskou agresí na Ukrajině. Sociální napětí se snaží využít organizace podporované Ruskem k převratu. Česko už poslalo desítky milionů korun na pomoc s uprchlíky, ale také na rozvoj drobným podnikatelům. Jde zejména o zemědělce a vinaře u hranic s Ukrajinou.

Stát na konci března hospodařil se schodkem 166 miliard a 200 milionů korun. To je o 107 miliard horší deficit než loni ve stejnou dobu. Za horším výsledkem je podle resortu financí nárůst výdajů v sociální oblasti a také v pomoci občanům a firmám s vyššími cenami energií. Naposledy byl státní rozpočet na konci března v přebytku před pěti lety.

Zásobníky plynu jsou naplněny více než z poloviny, trojnásobně oproti loňsku. Při zopakování loňské spotřeby budou na příští zimu opět plné, řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Uplynulou zimu Česko podle něj z energetického hlediska zvládlo, hlavní roli hrálo právě snížení spotřeby plynu. Zdůraznil také, že od začátku roku do Česka nepřitekl žádný zemní plyn z Ruska. Za stejné období se spotřeba plynu snížila o patnáct procent oproti stejnému období loni. Podle Jozefa Síkely ale i tak stojí před Českem další výzvy, aby plynu bylo dost i na příští topnou sezonu.