Energetická krize

Evropská agentura pro životní prostředí vydala velkou zprávu, která hodnotí, jak se vyvíjí životní prostředí členských zemí Unie. Co říká o stavu Česka?

Celkem skoro 118 miliard korun má stát vybrat na takzvané windfall tax, tedy dani z neočekávaných zisků, kterou odcházející vláda uvalila na vybraná odvětví. Jde o celkové inkaso za tři roky fungování daně, která má letoškem skončit. Ministr financí v demisi Zbyněk Stanjura (ODS) pro ČT připustil, že daň by teď konstruoval jinak. Naprostou většinu jejích výnosů zaplatila společnost ČEZ, naopak třeba bankovní sektor odvedl minimum.

Do hudebních klubů chodí stále méně mladých lidí. Ti, kteří přijdou, pak méně utrácejí, vyplývá z vyjádření hudebních klubů, které oslovila ČT. Kvůli neudržitelné finanční situaci tak už letos některé kluby neotevřou. Mezi nimi je například i pražský klub Újezd. Podle kurátora hudebního programu klubu Archa+ Václava Klímy mají mladí lidé menší zájem objevovat neznámé umělce a jsou i v horší finanční situaci.

Skautský projekt pomáhá spotřebitelům získat levnější elektřinu a plyn. V srpnové aukci se skautům podařilo vysoutěžit jedny z nejvýhodnějších cen na trhu pro 17 tisíc domácností, firem i institucí. Z každé smlouvy přispívá poskytovatel služeb také samotným skautům na jejich provoz. Češi hledají způsoby, jak za energie ušetřit, roste zájem o sdílení elektřiny a vznik energetických společenství.

Až třicet procent obyvatel Ostravy je ohroženo takzvanou energetickou chudobou. Vyplývá to z prvních výsledků průzkumu Ostravské univerzity. Ta se zabývá vlivem kombinace vysoké energetické náročnosti bydlení a nízkých příjmů. Podle analýzy se vysoce zranitelné domácnosti koncentrují hlavně ve starším nájemním bydlení. Nejvíce jsou ohrožené samoživitelky, nízkopříjmové rodiny a osamocené seniorky.

Lídři ODS, TOP 09 a KDU-ČSL Petr Fiala, Markéta Pekarová Adamová a Marek Výborný podepsali v Praze koaliční smlouvu pro podzimní sněmovní volby. Uskupení do nich jde se sedmi základními programovými pilíři. V úterý zahajuje kontaktní kampaň. Koalice zároveň také představila zjednodušené logo a nový vizuální styl, ve kterém modrou barvu nahradily výrazná zelená, meruňková a bílá.

Maďarská obchodní společnost bude na základě ruské žádosti dodávat zemní plyn do moldavského Podněstří, které kontrolují proruští separatisté, informoval maďarský ministr zahraničí Petér Szijjártó. Energetická krize se tam týká desetitisíců obyvatel poté, co Kyjev, bránící se ruské agresi, odmítl prodloužit smlouvu o dodávkách ruského zemního plynu přes vlastní území. Platby za plyn totiž podle něj pomáhají Moskvě financovat válečné tažení.

Banky loni zaplatily na dani z neočekávaných zisků necelou půl miliardu korun, zjistila z dat Finanční správy Česká televize. Oproti předchozímu roku jde o zhruba třetinový pokles. Přitom když stát daň zaváděl, očekával, že od peněžních domů vybere přes třicet miliard. Naopak energetické firmy odváděly oproti původním předpokladům ve výši sedmnácti miliard korun skoro dvaapůlkrát tolik. I tento výnos pomáhá koalici udržet plánovanou bilanci rozpočtu. Na pomoc domácnostem a firmám s vysokými cenami energií dal stát loni dvanáct miliard korun.

Strojírenská společnost Interstroj z Veselí nad Moravou na Hodonínsku končí. Výroba bude pokračovat pod firmou Ferromet, která provozuje veselské železárny. Obě společnosti přitom dluží svým zaměstnancům mzdy za závěr loňského roku. Podle jejich vedení je to kvůli vysokým cenám za nákup energií.

Státní rozpočet loni skončil ve schodku 271,4 miliardy korun, oznámil resort financí. Návrh rozpočtu na loňský rok počítal původně se schodkem 252 miliard korun, v říjnu ale sněmovna plánovaný deficit zvýšila o třicet miliard kvůli dopadům zářijových povodní. Státní dluh ke konci roku 2024 vzrostl na 3,365 bilionu korun, o rok dřív byl 3,111 bilionu.

Pokles ceny energií ve čtvrtek oznámila společnost ČEZ, která pro nové zákazníky od pátku zlevní fixované produkty. Snížení cen ohlásili také další velcí i menší dodavatelé elektřiny a plynu. Právě o fixované ceny energií je mezi spotřebiteli velký zájem. Při porovnání fixovaných produktů na dva roky se jedna kilowatthodina elektřiny zpravidla pohybuje od tří korun a čtyřiceti haléřů po tři koruny a osmdesát haléřů.

Průmyslová výroba v Česku se v roce 2023 snížila o 0,4 procenta. Pokles postihl zejména energeticky náročná odvětví jako hutnictví a slévárenství, nepomohlo ani oživení v automobilovém průmyslu. Loňský výsledek je nejhorší od roku 2020, který byl ovlivněn omezeními zavedenými kvůli pandemii covidu-19. V roce 2022 průmysl vzrostl o 2,5 procenta. Stavebnictví pokleslo o 2,6 procenta, zatímco zahraniční obchod vykázal za loňský rok podle předběžných údajů přebytek 122,8 miliardy korun. Údaje zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Česká společnost se po prosincovém masakru na filozofické fakultě v Praze musí snažit překonat strach, který v ní krutý čin střelce vyvolal, protože není možné na úkor strachu obětovat svobodu. Prezident Petr Pavel to uvedl v novoročním projevu. Lidi vyzval k tomu, aby neignorovali problémy ve svém okolí a sami usilovali o větší bezpečí komunity a celého národa. Pavel dále ocenil stabilitu současné vládní koalice, ale vytknul jí, že neumí své nepopulární, ovšem nutné reformy dostatečně vysvětlit veřejnosti.

Stát uvolní na pomoc energeticky náročným firmám 3,5 miliardy korun. Peníze použije na snížení plateb firem na hladině vysokého a velmi vysokého napětí za obnovitelné zdroje energie, a to v průměru o dvě třetiny. Pomoc je určena pro téměř 25 tisíc odběrných míst. Na tiskové konferenci to uvedl premiér Petr Fiala (ODS).

Už dva roky česká ekonomika bojuje s vysokou inflací. Firmy i domácnosti také trápí vysoké ceny elektřiny. Ve speciálu Událostí, komentářů o tématu debatovali zástupci všech sedmi sněmovních stran a hnutí. Právě ceny energií podle zástupců opozice stojí za vysokou inflací. Zástupci stran vládní koalice jsou ale přesvědčeni, že kabinet dělá v otázkách cen energií vše, co je v jeho silách. A někteří také upozornili na problém s příliš štědrou podporou.

Lidé loni v prvním pololetí platili za elektřinu v nejčastějším pásmu odběru 7607 korun za megawatthodinu (MWh), za plyn 2969 korun za MWh. Vyplývá to z nové metodiky Českého statistického úřadu (ČSÚ), která počítá se skutečně realizovanými cenami, nikoli s nabídkovými. Na tiskové konferenci ČSÚ zároveň premiér Petr Fiala (ODS) oznámil, že rozhodnutí o tom, jestli bude stát i v příštím roce platit vícenáklady spojené s výkupem elektřiny z obnovitelných zdrojů, zatím nepadlo.

Evropská komise schválila České republice režim v objemu 800 milionů eur (19,3 miliardy korun) na podporu podnikům, které se potýkají se zvýšenými náklady na energie kvůli ruské válce na Ukrajině. Komise to uvedla v tiskové zprávě zaslané ČTK.

V posledních měsících se české sklářství dostalo do existenční krize, když prudce rostly ceny plynu. Ten je přitom pro výrobu skla klíčový. Například v Harrachově, kde je nejstarší fungující sklárna na světě, museli hledat rezervy, tvrdí ale, že krize je také naučila šetřit. Došlo však i na zdražování zboží, kvůli čemuž ale přišli i o část zákazníků. Žádná ze sklářských firem v Libereckém kraji ale nakonec k hromadnému propouštění nepřistoupila. Situaci ve sklářství se věnoval pořad SeČTeno.

Česko během prvního letošního pololetí nečerpalo žádný plyn z Ruska, přesto jsou podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) tuzemské zásobníky naplněné víc než v předchozích letech. Konkrétně z 88 procent. Podle Síkely se daří udržovat rekordně vysoké zásoby hlavně proto, že spotřeba plynu v tuzemsku výrazně klesla. Poradce v oboru plynárenství Vratislav Ludvík v pořadu 90' ČT24 sdělil, že plné zásobníky jsou jeden z důvodů k optimismu, důležité je ale rovnoměrné a plynulé rozložení dodávek.

Po skončení vládních stropů si na vyšší ceny energií musí dát pozor také ti, kteří mají smlouvu na dobu určitou se sjednaným automatickým prodloužením – takzvanou prolongací. Tu má podle Energetického regulačního úřadu drtivá většina těchto závazků. Jakmile smlouva totiž skončí, obnoví se prakticky za stejných podmínek, cena se ale může výrazně zvýšit. Právě na to si teď lidé regulátorovi často stěžují.

Stát by už z rozpočtu neměl platit celý příspěvek na podporu obnovitelných zdrojů. Celou částku na sebe převzal loni v říjnu kvůli energetické krizi způsobené válkou na Ukrajině. Ministerstvo průmyslu a obchodu představilo několik norem, které mají toto financování proměnit. Jednou z nich chce stanovit podporu obnovitelných zdrojů – placenou z rozpočtu – pro příští rok na 17,5 miliardy.

Energetický holding Malina (EHM), kterému lidé na zálohách na fotovoltaiku poslali miliardu korun, v květnu vyhlásil insolvenci a zákazníci dodnes nemají ani své peníze, ani objednané zařízení. Bývalí vysoce postavení manažeři holdingu a také interní dokumenty svědčí o vysokých provizích, přemrštěných reklamách, večírcích, nákupech značkového zboží nebo výjezdech do luxusních destinací. A stamiliony pak zřejmě skončily i v čínské firmě jednoho ze spolumajitelů holdingu Malina. Tématu se pro pořad Reportéři ČT věnovali Dalibor Bártek a Zuzana Černá.

Ambici zajistit lepší ochranu domácností před výkyvy ceny energií mají evropští ministři pro energetiku, kteří se sjeli na jednání do Lucemburku. Zásadní otázkou zůstávají stále hlavně ceny plynu. Ty podle předsedy Teplárenského sdružení již patrně nebudou klesat, věří ale, že zůstanou na podobné úrovni jako nyní. Podle poradce v oblasti energetiky Pavla Stehlíka by Evropská unie udělala pro zajištění příznivých cen nejlépe, kdyby zrušila princip závěrných elektráren, nebo alespoň zastopovala ceny pro plynové elektrárny.

Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) by podpořil státní převzetí energetické společnosti ČEZ, pokud by to znamenalo jednorázový výdaj kolem 200 miliard korun, uvedl to v Otázkách Václava Moravce. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula si myslí, že zásadní při debatě o budoucnosti ČEZu by mělo být zajištění dostupné ceny elektřiny pro spotřebitele. Podle ekonomických odborníků není zestátnění ČEZu v době rozpočtové konsolidace na místě.