Už dva roky česká ekonomika bojuje s vysokou inflací. Firmy i domácnosti také trápí vysoké ceny elektřiny. Ve speciálu Událostí, komentářů o tématu debatovali zástupci všech sedmi sněmovních stran a hnutí. Právě ceny energií podle zástupců opozice stojí za vysokou inflací. Zástupci stran vládní koalice jsou ale přesvědčeni, že kabinet dělá v otázkách cen energií vše, co je v jeho silách. A někteří také upozornili na problém s příliš štědrou podporou.
Inflaci táhnou energie a vláda to zanedbala, zní od opozice. Podle zástupců koalice kabinet dělá dost
Speciál Událostí, komentářů: Debata zástupců sedmi sněmovních stran (zdroj: ČT24)
Důvod, který brzdí ekonomiku, vidí místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) ve vysoké míře inflace. Jakýkoliv ekonomický výkyv nebo krize podle něj v Česku nemá očistnou funkci. „Všechno a všechny se snažíme zachránit, ať to potřebují, nebo ne, ať mají firmy šanci přežít – například v době covidu –, nebo ne, tak všem se pomohlo, jakýkoliv výkyv je hrazen,“ upozornil.
Podle něj se do ekonomiky takto napumpovalo obrovské množství peněz. Za část z toho viní uvolněnou měnovou politiku České národní banky (ČNB), za další část pak minulou vládou. Důsledky „miliard korun, které zalily českou ekonomiku“, se totiž podle něj projevují v inflaci. Podle Skopečka se také daří jen velmi pomalu snižovat tento objem peněz. „My snižujeme v příštím roce v rozpočtu veřejné výdaje, po deseti letech klesají veřejné výdaje asi o třicet miliard korun,“ řekl. Podle něj ale nelze mluvit o uzdravení.
Předsedkyně poslaneckého klubu ANO a místopředsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Alena Schillerová podotkla, že covid byla velmi specifická doba. Připomněla také, že Die Welt Česko v článku označil za „nemocného muže Evropy“. „A řekl tam, že když porovnává v rámci Evropy covidovou pomoc, tak že Česká republika byla spíše zdrženlivá,“ dodala.
Schillerová vidí problém v cenách energií, které podle ní současný kabinet „trestuhodně zanedbal“. „Vy jste šli na ruku energetickým firmám, vy jste dovolili, aby vydělaly stovky miliard na úkor lidí, a teď to celá společnost zaplatí,“ kritizovala s tím, že právě ceny energií se promítly do všeho. „A to je prostě něco, co jste začali honit až někdy v říjnu s půlročním zpožděním poté, co jsme vás upozorňovali, ať to uděláte přesně u těch výrobců, tak jste to (zastropování, pozn. red.) neudělali,“ pokračovala s tím, že jiné státy k zastropování cen energií přistoupily. Podle Schillerové takto bude sražen český průmysl na kolena.
Inflační cíl
Předseda sněmovního rozpočtového výboru Josef Bernard (STAN) se naopak domnívá, že boj s inflací se daří. „Poměrně zásadně snižujeme inflaci a já jsem v tomto směru velmi optimistický a myslím si, že někdy na začátku příštího roku se můžeme blížit inflačnímu cíli dvě procenta,“ věří. Pozitivní roli podle něj sehrála politika ČNB a restriktivní fiskální politika vlády. „Ano, bylo to pro občany nepříjemné, na druhou stranu všechny ty návrhy: ‚Přidejte ještě dotaci na tohle nebo přidejte ještě dotaci tam‘, jsou přiléváním benzinu do ohně,“ upozornil.
Při dvouciferné inflaci, která v Česku byla, podle Bernarda není možné, aby se kabinet choval jinak než fiskálně restriktivně. „A to vláda udělala a já si myslím, že v příštím roce ten zásadní problém, který brání hospodářskému růstu v České republice, tak skončí,“ řekl.
Podle předsedy poslaneckého klubu SPD a místopředsedy sněmovního hospodářského výboru Radima Fialy největší úlohu sehrála ČNB. „A tady říkám, zaplať pánbůh, že máme korunu, že nemáme euro a že máme Českou národní banku, která může dát jinou úrokovou míru než například Evropská centrální banka,“ podotkl.
Fiala souhlasil se Schillerovou, že hlavním tahounem inflace jsou ceny energií. „My jsme také říkali, že bychom je měli zastropovat přímo u výrobců, měli jsme to udělat, některé státy to udělaly,“ vytýkal. Snížením cen energií by podle něj došlo k poklesu cen. „Nebo opačně – nestoupaly by. Nebylo by to proinflační, energie jsou v celém tom řetězci nejdůležitější. A pokud bychom dokázali udržet jejich cenu dole, tak by se nám nezvyšovala inflace, nerostly by nám ceny u všeho zboží,“ míní. Kritizoval také vládu, že konsolidačním balíčkem zvyšuje daně. Balíček podle něj v boji s inflací v příštím roce nepomůže.
Předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek potvrdil, že pokud jdou nahoru ceny elektřiny, jdou nahoru i další. „Za nás je důležité ovlivnit to, co ovlivnit můžeme jako vláda nebo jako instituce státu,“ uvedl. Připomněl, že vláda učinila kroky k tomu, aby z evropského modernizačního fondu doputovaly peníze mimo jiné na obnovu nebo rozšíření infrastruktury přenosové soustavy v rámci distribuční složky. „To se samozřejmě nepromítne ihned, ale v nějakém výhledu během několika let si myslím, že by to mohlo snížit ten nárůst,“ nastínil.
Připomněl, že vláda prosadila daň z neočekávaných zisků. „Aby lidé měli co nejvíce, aby veškerý ten zisk neskončil u energetických firem,“ řekl. Připustil, že daň vynesla méně, než si ministerstvo financí představovalo. „A my jsme na to upozorňovali jako Piráti, že ty predikce jsou příliš optimistické, na druhou stranu jsou to desítky miliard korun, kvůli kterým bychom se jinak buď museli zadlužit, nebo bychom je museli vybrat od lidí na jiných daních,“ podotkl s tím, že ve výsledku to byl dobrý krok.
Pomoc s cenami energií
Předseda poslaneckého klubu TOP 09 a člen sněmovního rozpočtového výboru Jan Jakob nepochybuje o tom, že vláda dělá dost pro vyřešení cen energií. „Nakonec se to období energetické krize zvládlo tak, aby ty dopady nebyly zejména na sociálně nejslabší,“ prohlásil. Vláda podle něj zároveň zajistila, aby byl v Česku dostatek energií, zejména plynu.
Co se týče boje s inflací, to, co může vláda udělat, je podle Jakoba skoncování s dotační ekonomikou. „A všechny návrhy opozice vedou k tomu, aby se dotační ekonomika prohlubovala. A to je právě proinflační opatření,“ zdůraznil. Podle něj je potřeba, aby všechna opatření, a zejména ta, která se týkají cen energií, nebyla plošná. „V tu chvíli krize to nešlo udělat jinak, nebyl na to nastaven systém,“ připustil s tím, že v tuto chvíli ale kabinet podporuje adresná opatření, která budou pomáhat lidem a firmám, u nichž je to skutečně potřeba.
Člen sněmovního rozpočtového výboru Michael Kohajda (KDU-ČSL) připomněl, že v roce 2023 vláda pomohla 110 miliardami korun domácnostem a firmám s vysokými cenami energií. „To je mimořádná částka, tu si dlouhodobě opakovaně nemůžeme dovolit,“ upozornil.
Budoucí vývoj vidí optimisticky – i s ohledem na aktuální zprávu ČNB o měnovém vývoji, podle níž inflace dál zpomalí. „Ale co je důležité, je tam i hospodářský růst. A jestliže inflace půjde ke dvěma procentům, tak podle mě to bude zásadní impuls pro to, aby Česká národní banka snížila i základní úrokové sazby. A jakmile budou levnější peníze jak pro firmy, tak pro domácnosti, tak to bude to, co rozhýbe ekonomický růst,“ uvedl s tím, že příští rok podle něj bude v tomto přelomový.
Zástupci všech sněmovních stran ve speciálu Událostí, komentářů debatovali také o pondělní stávce, kterou uspořádaly odbory, nebo o státním rozpočtu. Celou diskusi můžete zhlédnout ve videu v úvodu článku.