Jan Jakob

Vláda chce příští rok navýšit rozpočet ministerstva obrany na rekordních více než 187 miliard korun, zjistila ČT. Resort má tedy oproti letošku dostat 33 miliard navíc. Právě výrazný růst těchto výdajů považuje kabinet za jednu z priorit pro sestavování příštího rozpočtu. Lídři vládních stran už teď přiznávají, že kvůli rekordním výdajům na obranu může skončit snižování deficitu.

Pravidla pro jednání sněmovny se do konce volebního období nepodaří změnit. Zástupci koalice potvrdili, že se na úpravách jednacího řádu s opozicí nedohodli. ANO a SPD nesouhlasí třeba s omezením přednostních práv.

Vláda premiéra Petra Fialy (ODS) ve sněmovně nestihne prosadit všechny své priority. Už teď je podle vyjádření předsedů koaličních klubů pro ČT téměř jisté, že se nepodaří změnit rozpočtové určení daní. Dolní komorou nejspíš neprojde ani myslivecký zákon. Stihnout se má naopak trestní zákoník nebo školský zákon.

Poslanci v pátek přijali takzvanou flexibilní novelu zákoníku práce, která mimo jiné prodlužuje zkušební dobu zaměstnanců a výpovědní lhůtu stanoví už doručením výpovědi. Do zákoníku se ale nedostane výpověď bez udání důvodu. Zákonodárci opozičních ANO a SPD označovali v debatě tuto úpravu za asociální, hrozily by podle nich „vyhazovy“ i za názory. Zastánci naopak tvrdili, že by možnost takové výpovědi dále přispěla ke zpružnění pracovního trhu.

Televizní a rozhlasový poplatek zřejmě vzroste a do budoucna se bude zvyšovat v závislosti na míře inflace. Rozšíří se také okruh poplatníků, na něž se bude povinnost úhrady vztahovat. Předpokládá to vládní novela, kterou navzdory odporu opozičních ANO a SPD schválila s některými úpravami sněmovna. Patří k nim osvobození spolků a zaměstnavatelů s většinou pracovníků se zdravotním postižením, vypuštění navrhované povinnosti České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) přispívat k postupu proti dezinformacím a omezení obchodních sdělení ve vysílání ČRo. Předlohu nyní dostanou k projednání senátoři.

Poslanci schválili novelu o platech ústavních činitelů, kterou prezident Petr Pavel dříve vetoval, zejména kvůli nastavení soudcovských platů. Sněmovna následně přehlasovala také senátní veto novely energetického zákona. Schůze byla poté přerušena.

Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) nebude v letošních sněmovních volbách obhajovat poslanecký mandát. Své rozhodnutí zdůvodnila zdravotními problémy. Svou funkci šéfky TOP 09 dala v úterý k dispozici. Předsednictvo ji jednomyslně podpořilo, aby zůstala do listopadového sněmu. V čele dolní komory Pekarová Adamová zůstává.

Sněmovna v pátek odpoledne přerušila závěrečné schvalování velké mediální novely, která mimo jiné zahrnuje růst televizního a rozhlasového poplatku s rozšířením okruhu poplatníků, do středy 5. března, kdy mají poslanci o podobě vládní novely hlasovat. Páteční debatu provázely i osobní spory a slovní výpady. Žádný ze tří desítek zákonodárců, kteří se přihlásili do běžné diskuse, se ke slovu dosud nedostal.

Policie bude moci vést trestní řízení vůči předsedovi SPD Tomiu Okamurovi za dvojici plakátů opozičního hnutí z loňské volební kampaně. Sněmovna ho ve středu vydala ke stíhání po více než čtyřhodinovém jednání. Policie podezírá Okamuru z podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo z omezování jejich práv a svobod. Okamura po rozhodnutí o vydání řekl, že bude dál bojovat za bezpečnou Českou republiku a za svobodu slova.

Sněmovna schválila po pěti hodinách projevů opozice program mimořádné schůze k růstu poplatků pro Českou televizi a Český rozhlas. K novele se ale sejde až v pátek, protože ve středu už doba vymezená pro závěrečné schvalování zákonů skončila. Koalice chce na páteční poledne pro hlasování o podobě novely stanovit pevný termín. Během středečního jednání dolní komory se svého přednostního řečnického práva opět rozhodli využít opoziční předáci v čele s předsedou ANO Andrejem Babišem.

Odkládá se projednávání energetického zákona, který do Poslanecké sněmovny vrátil Senát. Dolní komora přitom normu mohla posoudit už v úterý. Koalice ale zatím nemá jasno v tom, kterou verzi podpořit. Budou o tom ještě jednat nejen poslanecké kluby, ale i špičky vládních stran. Senát chce z normy označované jako lex OZE III vypustit individuální kontroly solárních elektráren, které do návrhu vložili v dolní komoře vládní zákonodárci.

Příští vláda bude muset po volbách připravit další úsporná opatření, aby zlepšila hospodaření státu. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) uvedl, že nový úsporný balíček bude nutností, přičemž opatření by měla být připravena do konce roku 2026. Opozice doporučuje soustředit se zejména na výběr daní. Část politiků přitom varuje před příliš velkými škrty.

Vládní tábor nechá svolat k závěrečnému schvalování růstu televizního a rozhlasového poplatku kvůli dosavadním obstrukcím opozičních ANO a SPD mimořádnou schůzi sněmovny na středu 12. února, řekl předseda klubu TOP 09 Jan Jakob. O podobě předlohy by pak poslanci mohli hlasovat nejpozději v pátek. Koalice podle Jakoba zvažuje, že by na tento den stanovila pro hlasování pevný termín. Opozice zahájení posledního kola projednávání poplatkové novely v poslední lednový den znovu bránila.

Senát umožnil přijetí novely o zvyšování platů veřejných činitelů. Přímo ji sice neschválil, ale ani nijak nepozměnil. Senátoři měli výhrady vůči omezení platů v justici nebo krácení odměn některých místních politiků. Na žádných změnách předlohy se ale neshodli. Prezident Petr Pavel tak novelu dostane k podpisu jako přijatou po uplynutí měsíční lhůty, kterou horní komora na projednání běžných zákonů má. V případě platové novely tato lhůta skončí 16. února, což zkomplikuje výpočet lednových mezd.

Banky loni zaplatily na dani z neočekávaných zisků necelou půl miliardu korun, zjistila z dat Finanční správy Česká televize. Oproti předchozímu roku jde o zhruba třetinový pokles. Přitom když stát daň zaváděl, očekával, že od peněžních domů vybere přes třicet miliard. Naopak energetické firmy odváděly oproti původním předpokladům ve výši sedmnácti miliard korun skoro dvaapůlkrát tolik. I tento výnos pomáhá koalici udržet plánovanou bilanci rozpočtu. Na pomoc domácnostem a firmám s vysokými cenami energií dal stát loni dvanáct miliard korun.

Už teď je jasné, že minimálně dvanáct poslanců mandát obhajovat nechce. Stojí za tím osobní důvody i fungování sněmovny. Ať už jde o časté obstrukce, rozsáhlé projevy při debatě o programu, nebo četné mimořádné schůze.

Od ledna stoupnou starobní důchody v průměru o 358 korun měsíčně. Po této pravidelné, zákonem dané valorizaci přesáhne průměrný důchod 21 tisíc korun, bude tak činit zhruba 43 procent průměrné hrubé mzdy. Zvýšeny budou zároveň i invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí důchody. S novým rokem platí rovněž další změny, například lidé v náročných profesích mohou odejít do důchodu dříve. Změní se i podmínky pro pracující seniory.

Ústavní soud (ÚS) opět umožnil předsedovi opozičního hnutí ANO Andreji Babišovi a podobným oligarchům vlastnit média, komentoval předseda pirátských poslanců Jakub Michálek verdikt ústavních soudců. Zrušení úpravy novely o střetu zájmů, za níž Michálek stál, podle něj není dobrou zprávou pro demokracii. Změnu zákona o střetu zájmů chce v parlamentu prosadit znovu. Šéfka poslanců ANO Alena Schillerová nález přivítala.

Vláda hodlá příští rok poslat na platy státních zaměstnanců přes 287 miliard korun, tedy o 20,5 miliardy víc než letos, zjistila ČT z návrhu státního rozpočtu. Většina zaměstnanců veřejné sféry dostane paušálně přidáno 1400 korun měsíčně. Policisté a hasiči si plošně polepší o dva a půl tisíce. Učitelům vzrostou tabulkové platy o sedm procent.

Sněmovna se na své čtvrteční schůzi zabývala odkladem dokončení digitalizace státní správy. Koalice chce odklad o dva roky, Piráti o rok. Rozhodnout by dolní komora mohla do Vánoc. Poslanci nehlasovali o návrhu SPD a ANO na odvolání Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) z pozice místopředsedkyně sněmovny, program mimořádné opoziční schůze byl zamítnut. Také konání mimořádné schůze k předloze o zmrazení platů vrcholných politiků koalice neumožnila.

Od ledna se znovu zvedne spotřební daň z lihu, a to o deset procent. S nárůstem počítá loni schválený úsporný balíček. Desetinové zvýšení přinesl už letošní rok, vláda očekávala půl miliardy navíc do rozpočtu. V meziročním srovnání ke konci října se ale naopak vybralo méně než loni – o tři sta milionů. Ministerstvo financí čeká vyšší výnos až před koncem roku. Podle výrobců lihovin spotřeba klesá, proto žádají, aby odvody už nerostly. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) původní plán měnit nehodlá.

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) považuje penzijní reformu za krok ke stabilizaci systému, řekl to v pořadu Otázky Václava Moravce. Místopředseda sněmovny Aleš Juchelka (ANO) by ocenil, kdyby Senát návrh vrátil do Poslanecké sněmovny. Jurečka také uvedl, že koalice chce do června schválit povinný příspěvek firem na důchodové připojištění pro lidi v rizikových profesích, s účinností od ledna 2026. Místopředsedkyně sněmovního výboru pro sociální politiku Lucie Šafránková (SPD) návrh zkritizovala s tím, že by se spoření pro tyto lidi v rizikových profesích tímto způsobem stalo povinné. Hosté ve druhé části pořadu debatovali také o platech ústavních činitelů.

Poslanecká sněmovna v pátek schválila ve třetím čtení důchodovou reformu, jež má podle vlády přispět k udržitelnosti a snížení schodku penzijního systému. Představitelé koaličního tábora už ráno potvrdili, že na ní mají shodu včetně omezení původně plánovaného okruhu pracovníků v náročných profesích s nárokem na dřívější odchod do penze asi na desetinu. Zástupci opozičních hnutí ANO a SPD slibují, že pokud se dostanou k moci, schválené změny zruší. Novelu teď dostane k projednání Senát.

Zákonodárci ve zrychleném režimu v prvním čtení schválili novelu stavebního zákona, která má pomoci překlenout nynější potíže spojené s digitalizací stavebního řízení. Novinka umožní stavebníkům předkládat projektovou dokumentaci v digitální podobě a stavební úřady na jejím základě budou moci využívat své dosavadní systémy, které používaly do letošního 1. července. Novela má začít platit den po vyhlášení ve sbírce. Nyní ji dostane k projednání Senát.