Jan Jakob strana 4 z 5

Snižovat státní dluh je potřeba, shodli se zástupci parlamentních stran v Událostech, komentářích. Opozice vládě na jejím konsolidačním balíčku ale vytýká, že podle ní zasáhne do života občanům a že je nejasný. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) připomněl, že většina škrtů je na výdajové straně, za správností opatření stojí i ostatní zástupci koaličních stran.

Vládní koalice by mohla zveřejnit úsporný balíček na rok 2024 už tento týden. Jednou z diskutovaných variant je podle zjištění České televize čtvrtek 11. května. Premiér Petr Fiala (ODS) v uplynulém týdnu řekl, že by chtěl plán vlády představit do poloviny května. Spolu s balíčkem hodlá kabinet zveřejnit i důchodovou reformu.

Státní rozpočet skončil v dubnu ve schodku dvě stě miliard korun, je to nejhlubší dubnový deficit od vzniku Česka. Loni ke konci dubna činil schodek 100,1 miliardy korun. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) meziroční prohloubení způsobily rostoucí výdaje na důchody a sociální dávky, kompenzace vysokých cen energií či státní investice. Strukturální deficit státního rozpočtu o jedno procento hrubého domácího produktu, tedy asi sedmdesát miliard korun, by měl podle kabinetu snížit takzvaný konsolidační balíček. Politici stran vládní koalice o něm jednali i v úterý a budou pokračovat i v dalších dnech. Výsledek oznámí, až bude dohoda hotová, řekl po schůzi Stanjura.

Vládní strany dál zvažují změny některých sazeb daně z přidané hodnoty od příštího roku. Premiér Petr Fiala (ODS) upřesnil v rozhovoru pro Českou televizi, že koalice jedná o tom, jestli ponechat tři sazby, nebo mít jenom dvě. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) předložil návrh, který počítá se sjednocením dvou nižších sazeb DPH –⁠ místo deseti a patnácti procent by činila 14 procent. Základní sazba by zůstala 21 procent. Premiér ale upozorňuje, že vládní strany ještě na úpravách DPH dohodnuté nejsou. Výsledek jednání oznámí v polovině května.

Návrhy rozpočtových úspor, o kterých aktuálně jednají vládní strany, se týkají také školství. Koalice mimo jiné zvažuje, jestli neušetřit peníze zrušením devátých tříd základních škol. Místo toho by mohlo vzniknout několik povinných ročníků na středních školách. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) je nutné jednat o širší koncepci vzdělávacího systému. Politici nyní debatují také o možnostech zvýšení týdenního počtu hodin takzvané přímé pedagogické činnosti, tedy doby, po kterou kantor přímo vyučuje.

V jednáních o balíčku ke konsolidaci veřejných financí budou politici stran vládní koalice pokračovat příští úterý. Debatují o šesti desítkách opatření. Dál počítají s tím, že vybraný soubor kroků k ozdravení financí představí do poloviny května. Po středečním šestihodinovém jednání takzvané K15 ve Strakově akademii to novinářům řekl předseda poslaneckého klubu lidovců Marek Výborný. Premiér Petr Fiala (ODS) už před jednáním avizoval, že shodu během středy neočekává.

Vláda zvažuje zrušit, nebo omezit patnáct daňových výjimek téměř za devět miliard korun ročně. Česká televize to zjistila z materiálu poslaného ministerstvem financí koaličním lídrům. Na seznamu je třeba zrušení takzvaného školkovného nebo daňové slevy na nepracující manželku či manžela. Celý úsporný balíček ve středu proberou špičky koaličních stran.

Zaměstnanci by mohli nově ze svých výdělků platit i nemocenské pojištění. Jeho znovuzavedení zvažuje vláda. Česká televize to zjistila ze seznamu možných rozpočtových úspor. Nový odvod ve výši 1,1 procenta by státu přinesl až 24 miliard korun ročně.

Prezident Petr Pavel se v pondělí odpoledne sešel s předsedou Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefem Středulou. Odborářský předák představil hlavě státu postoj odborů k chystaným změnám daní a penzí. „Bylo to opravdu velice otevřené, z mého pohledu dobré, hutné a věřím tomu, že takové schůzky budou dále pokračovat,“ řekl k setkání Středula.

Většina stran vládní koalice podporuje plán ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) na zvýšení rodičovského příspěvku z 300 na 350 tisíc korun. V podvečer o tom jednala koaliční rada. Výhrady kvůli dopadům na rozpočet má ODS. Ostatní návrh podporují. Argumentují i tím, že stát navzdory vysoké inflaci dávku více než tři roky nezvyšoval. Úterní jednání nakonec shodu nepřineslo, rokování nicméně budou pokračovat.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) připravil největší reformu daně z přidané hodnoty za posledních osm let. Podle návrhu plánuje místo dnešních tří sazeb – ve výši deseti, patnácti a jednadvaceti procent – jen dvě. Základní ve stejné výši, tedy jednadvacet procent, a jednu sníženou, čtrnáctiprocentní. Stanjura také podle zjištění ČT navrhuje přesunout část služeb a zboží z nejnižší sazby do té nejvyšší, jednadvacetiprocentní. Šlo by třeba o vodné a stočné, točené pivo nebo vstupenky na kulturní a sportovní akce. Je to součást vládního plánu snížit v příštím roce schodek rozpočtu. Koaliční partneři chtějí o změnách ještě jednat. Opozice je proti návrhu.

Třetím čtením měla v Poslanecké sněmovně projít novela, která zavede kariérní řád učitelů a také zakotví jejich platy na úrovni 130 procent průměrné mzdy. Nakonec na ni ale vůbec nedošlo. Opozice má k návrhu výhrady, chce o něm ještě jednat, a tak sérií požadavků na změnu pořadu schůze projednání znemožnila – vzhledem k časově omezenému oknu na třetí čtení. Ve sněmovně prošla pouze novela o bezpečnosti dodávané pitné vody, u níž poslanci kývli i na řadu pozměňovacích návrhů. Díky nim by měly mimo jiné zaniknout potravinářské průkazy. Několik dalších předpisů má za sebou první čtení.

Prodlužovat věk odchodu do penze automaticky podle průměrného věku dožití je klíčová součást důchodové reformy, na které se v týdnu shodla většina stran vládní koalice. Se zvyšováním chce začít hned po roce 2030, kdy skončí současná pravidla. Lidé by měli – podobně jako dnes – strávit v důchodu průměrně 21,5 roku. Podle zjištění ČT spočítalo ministerstvo práce a sociálních věcí, že by při takovém nastavení a nezměněných podmínkách odcházeli například dnešní padesátníci do penze v průměru v šestašedesáti letech, zatímco lidé mladší 34 let pak v osmašedesáti.

Část vládní koalice navrhuje zvýšit daň z přidané hodnoty (DPH) z 21 až na 23 procent, zjistila ČT. STAN a TOP 09 by rádi díky vyšší sazbě získali do státního rozpočtu desítky miliard korun navíc. Koaliční partneři jsou na jednání připraveni. Pro STAN by zvýšení základního pásma DPH znamenalo důležitou součást plánu na snížení schodku až o 150 miliard korun ročně. Poslanci by mohli změny projednávat v červnu, hlasovat by pak mohli na podzim.

Vládní strany se dohodly na dalším zpomalení valorizace důchodů. Před úterním jednáním koaličních lídrů to řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). ČT zjistila, že koalice nově nechce do řádného lednového zvyšování penzí vedle inflace počítat polovinu růstu reálných mezd, ale jen třetinu. Kabinet plánuje výrazně změnit i mimořádné valorizace. Ty by měl podle interního materiálu resortu práce nahradit dočasný mimořádný příspěvek. Byl by zhruba o čtvrtinu nižší než podle současných pravidel. Předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob po téměř pěti hodinách jednání uvedl, že na řadě opatření důchodové reformy je shoda, některé věcí je však třeba doladit. Detaily prozrazovat nechtěl.

Poslanecká sněmovna ve středu po 15. hodině absolvovala sérii čtyř mimořádných schůzí svolaných z podnětu ANO. Opozice chtěla probrat zvýšení rodičovského příspěvku, ceny potravin, situaci v České poště a dopady chystané emisní automobilové normy Euro 7. První dvě schůze padly pod stůl po neschválení jejich programu, třetí předsedající přerušil pro nedostatek času. Ani u té poslední nakonec zákonodárci program neschválili. Dopoledne poslanci opět nedokončili finální debatu o změnách ve volbě radních ČT a ČRo, k hlasování kvůli opozičním projevům nedospěli. V nich poslanci obviňovali koalici ze snah o kontrolu veřejnoprávních médií a letošní volby generálního ředitele ČT.

Vládní koalice chystá další zpomalení růstu důchodů i pro léta 2024 a 2025. Podle interního materiálu ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), který získala Česká televize, už by při řádné lednové valorizaci nerostly penze o celou inflaci, ale jen o její část. Ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL) připouští i další varianty úpravy růstu důchodů. Definitivní návrh chce představit do konce března.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) navrhuje zrušit daňové zvýhodnění odborových příspěvků, zjistila Česká televize. Zhruba půl milionu lidí si nyní touto formou snižuje daňový základ až o tři tisíce ročně. Resort to považuje za nesystémové stejně jako dalších zhruba deset daňových výjimek, které chce ukončit.

Do Rady Českého rozhlasu zvolila sněmovna redaktora nakladatelství Argo Oldřicha Vágnera, do Rady České televize vybrali poslanci ředitele Městské knihovny v Praze Tomáše Řeháka. O výsledcích tajných voleb informoval předseda sněmovní volební komise Martin Kolovratník (ANO). V rámci středeční mimořádné schůze sněmovna nedospěla k hlasování o navrhovaných změnách ve výběru radních ČT a ČRo. Debata o vládní novele trvala přes čtyři hodiny a podobně jako při jejích předchozích sněmovních projednáváních ji provázela kritika z řad opozice.

Sněmovní volební výbor ve čtvrtek doporučil plénu odvolání Daniela Köppla z Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) kvůli střetu zájmů. Návrh Jana Laciny (STAN) podpořili koaliční poslanci, opoziční se hlasování zdrželi nebo byli proti. Köppl byl mimo jiné spojován s volebním týmem prezidentského kandidáta, předsedy opozičního hnutí ANO Andreje Babiše. Podle výboru jednal proti nestrannosti a nezávislosti. Köppl se hájil slovy, že zákon neporušil. Serveru Info.cz řekl, že pokud ho sněmovna odvolá, bude se bránit u soudu.

Sněmovna během své první schůze v novém roce neprojednala žádný z návrhů zákonů. Opozice usilovala o změnu programu schůze, navrhovala debatu o rozpočtu, dostupnosti léků nebo o možných daňových změnách, přičemž blok zabral přes 3,5 hodiny. Body nakonec opoziční poslanci neprosadili a v reakci na to si kluby ANO a SPD vyžádaly přestávky až do konce jednacího dne. Sněmovna se opět sejde ve středu ráno.

Premiér Petr Fiala (ODS) ve svém novoročním projevu nastínil další vládní kroky. Slíbil mimo jiné další pomoc s vysokými cenami energií. Inflace podle něj letos klesne pod deset procent. Předseda vlády taky oznámil, že plánované sedmdesátimiliardové rozpočtové úspory získá kabinet snižováním výdajů.

Zavést novou spotřební daň na víno ve výši 10 až 23 korun za litr navrhuje Národní ekonomická rada vlády. Členové NERV tento plán podle ČT představili ministrům na čtvrtečním společném jednání. Nová daň by mohla přinést do státního rozpočtu dvě až čtyři a půl miliardy ročně. Zatímco ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) návrh nepodporuje, třeba TOP 09 je o nové spotřební dani ochotná jednat.

Kvůli vysokému deficitu státního rozpočtu uvnitř vládní koalice sílí tlak na zvýšení daně z příjmů fyzických osob. Po šéfovi lidovců Marianu Jurečkovi začínají požadovat vyšší zdanění zaměstnanců či živnostníků i STAN a TOP 09. Piráti jsou ochotni o růstu přímých daní jednat. Jedinou vládní stranou, která zatím zvýšení daně z příjmů odmítá, je ODS.