Jan Jakob strana 4 z 5

Část vládní koalice navrhuje zvýšit daň z přidané hodnoty (DPH) z 21 až na 23 procent, zjistila ČT. STAN a TOP 09 by rádi díky vyšší sazbě získali do státního rozpočtu desítky miliard korun navíc. Koaliční partneři jsou na jednání připraveni. Pro STAN by zvýšení základního pásma DPH znamenalo důležitou součást plánu na snížení schodku až o 150 miliard korun ročně. Poslanci by mohli změny projednávat v červnu, hlasovat by pak mohli na podzim.

Vládní strany se dohodly na dalším zpomalení valorizace důchodů. Před úterním jednáním koaličních lídrů to řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). ČT zjistila, že koalice nově nechce do řádného lednového zvyšování penzí vedle inflace počítat polovinu růstu reálných mezd, ale jen třetinu. Kabinet plánuje výrazně změnit i mimořádné valorizace. Ty by měl podle interního materiálu resortu práce nahradit dočasný mimořádný příspěvek. Byl by zhruba o čtvrtinu nižší než podle současných pravidel. Předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob po téměř pěti hodinách jednání uvedl, že na řadě opatření důchodové reformy je shoda, některé věcí je však třeba doladit. Detaily prozrazovat nechtěl.

Poslanecká sněmovna ve středu po 15. hodině absolvovala sérii čtyř mimořádných schůzí svolaných z podnětu ANO. Opozice chtěla probrat zvýšení rodičovského příspěvku, ceny potravin, situaci v České poště a dopady chystané emisní automobilové normy Euro 7. První dvě schůze padly pod stůl po neschválení jejich programu, třetí předsedající přerušil pro nedostatek času. Ani u té poslední nakonec zákonodárci program neschválili. Dopoledne poslanci opět nedokončili finální debatu o změnách ve volbě radních ČT a ČRo, k hlasování kvůli opozičním projevům nedospěli. V nich poslanci obviňovali koalici ze snah o kontrolu veřejnoprávních médií a letošní volby generálního ředitele ČT.

Vládní koalice chystá další zpomalení růstu důchodů i pro léta 2024 a 2025. Podle interního materiálu ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), který získala Česká televize, už by při řádné lednové valorizaci nerostly penze o celou inflaci, ale jen o její část. Ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL) připouští i další varianty úpravy růstu důchodů. Definitivní návrh chce představit do konce března.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) navrhuje zrušit daňové zvýhodnění odborových příspěvků, zjistila Česká televize. Zhruba půl milionu lidí si nyní touto formou snižuje daňový základ až o tři tisíce ročně. Resort to považuje za nesystémové stejně jako dalších zhruba deset daňových výjimek, které chce ukončit.

Do Rady Českého rozhlasu zvolila sněmovna redaktora nakladatelství Argo Oldřicha Vágnera, do Rady České televize vybrali poslanci ředitele Městské knihovny v Praze Tomáše Řeháka. O výsledcích tajných voleb informoval předseda sněmovní volební komise Martin Kolovratník (ANO). V rámci středeční mimořádné schůze sněmovna nedospěla k hlasování o navrhovaných změnách ve výběru radních ČT a ČRo. Debata o vládní novele trvala přes čtyři hodiny a podobně jako při jejích předchozích sněmovních projednáváních ji provázela kritika z řad opozice.

Sněmovní volební výbor ve čtvrtek doporučil plénu odvolání Daniela Köppla z Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) kvůli střetu zájmů. Návrh Jana Laciny (STAN) podpořili koaliční poslanci, opoziční se hlasování zdrželi nebo byli proti. Köppl byl mimo jiné spojován s volebním týmem prezidentského kandidáta, předsedy opozičního hnutí ANO Andreje Babiše. Podle výboru jednal proti nestrannosti a nezávislosti. Köppl se hájil slovy, že zákon neporušil. Serveru Info.cz řekl, že pokud ho sněmovna odvolá, bude se bránit u soudu.

Sněmovna během své první schůze v novém roce neprojednala žádný z návrhů zákonů. Opozice usilovala o změnu programu schůze, navrhovala debatu o rozpočtu, dostupnosti léků nebo o možných daňových změnách, přičemž blok zabral přes 3,5 hodiny. Body nakonec opoziční poslanci neprosadili a v reakci na to si kluby ANO a SPD vyžádaly přestávky až do konce jednacího dne. Sněmovna se opět sejde ve středu ráno.

Premiér Petr Fiala (ODS) ve svém novoročním projevu nastínil další vládní kroky. Slíbil mimo jiné další pomoc s vysokými cenami energií. Inflace podle něj letos klesne pod deset procent. Předseda vlády taky oznámil, že plánované sedmdesátimiliardové rozpočtové úspory získá kabinet snižováním výdajů.

Zavést novou spotřební daň na víno ve výši 10 až 23 korun za litr navrhuje Národní ekonomická rada vlády. Členové NERV tento plán podle ČT představili ministrům na čtvrtečním společném jednání. Nová daň by mohla přinést do státního rozpočtu dvě až čtyři a půl miliardy ročně. Zatímco ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) návrh nepodporuje, třeba TOP 09 je o nové spotřební dani ochotná jednat.

Kvůli vysokému deficitu státního rozpočtu uvnitř vládní koalice sílí tlak na zvýšení daně z příjmů fyzických osob. Po šéfovi lidovců Marianu Jurečkovi začínají požadovat vyšší zdanění zaměstnanců či živnostníků i STAN a TOP 09. Piráti jsou ochotni o růstu přímých daní jednat. Jedinou vládní stranou, která zatím zvýšení daně z příjmů odmítá, je ODS.

Tři z pěti vládních stran: ODS, TOP 09 i lidovci uvažují o pomalejším růstu důchodů. Jejich zástupci to řekli České televizi. Argumentují rychlým zvyšováním výdajů na penze, které ročně poskočí o desítky miliard. Pomalejší zvedání důchodů doporučuje kvůli ozdravení veřejných financí Národní ekonomická rada vlády. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) návrh zvažuje zařadit do úsporného balíčku, kterým chce v roce 2024 ušetřit 70 miliard korun.

Státní dluh by měl ke konci příštího roku vzrůst až na 3,075 bilionu korun. Jeho skutečná výše pak bude záviset na tom, jak bude letos i v příštím roce hospodařit státní rozpočet. Pro letošní rok počítá návrh rozpočtu s nárůstem dluhu na 2,779 bilionu korun. Návrh rozpočtu kapitoly Státní dluh doporučil schválit sněmovní rozpočtový výbor. Výdaje na obsluhu státního dluhu mají vzrůst téměř na 70 miliard korun.

Někteří vládní politici si stěžují na fungování koalice. Piráti kritizují, že jiné strany předkládají bez konzultace návrhy, které odporují koaliční smlouvě. I další partaje připouštějí neshody. Premiér Petr Fiala (ODS) však hovoří o „debatě“, je přesvědčen, že další fungování jeho kabinetu to neohrožuje.

Piráti trvají na tom, aby se chystaná daň z mimořádných zisků týkala i letošního roku, uvedla místopředsedkyně sněmovny Olga Richterová (Piráti). Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ve středu oznámil, že se vláda kloní k tomu, aby daň platila od roku 2023. Richterová i ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) předtím informovali o koaliční dohodě na tom, že se daň bude týkat i letoška. Podle Richterové se na účinnosti daně už pro rok 2022 shodlo na úterním jednání všech pět stran koalice včetně Stanjury.

Připravovaná daň z mimořádných zisků by měla platit i pro letošní rok. Dohodli se na tom v úterý večer lídři koaličních stran, oznámil šéf vládních lidovců a vicepremiér Marian Jurečka. Neobává se toho, že by zavedení daně pro rok 2022 nebylo možné kvůli případné retroaktivitě. Podle původního návrhu měla daň platit pro roky 2023 až 2025. Předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob řekl, že zatím není jasné, zda se platnost daně o rok 2022 prodlouží, nebo zůstane tříletá.

Vládní koalice začíná ustupovat od svého programového slibu snížit v tomto volebním období sociální pojištění zaměstnavatelů o dva procentní body. Důvodem jsou vysoké rozpočtové schodky, zjistila ČT. Klíčoví ministři říkají, že v době stamiliardových rozpočtových deficitů si kabinet nemůže snížení povinného pojistného dovolit. Pokles o dva procentní body by znamenal roční rozpočtový výpadek víc než čtyřicet miliard korun.

Na výplatu penzí si bude muset vláda příští rok půjčit rekordních 63 miliard korun. Právě o tolik podle ministerstva financí převýší výdaje důchodového systému jeho příjmy. Česká televize to zjistila z návrhu státního rozpočtu. Hlavním důvodem jsou rychle rostoucí penze, které zvedá vysoká inflace. Kvůli prohlubujícímu se schodku penzijního systému začínají politici znovu mluvit o důchodové reformě. Měla by zaručit důstojné penze dnešním třicátníkům a čtyřicátníkům.

TOP 09 nepodpoří kandidaturu bývalé ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové (za ANO) na funkci místopředsedkyně Poslanecké sněmovny. Podporu od TOP 09 nyní ale nedostane ani nikdo další z hnutí ANO. V pořadu Události, komentáře to řekl místopředseda TOP 09 a předseda poslaneckého klubu Jan Jakob.

Podle politologa Daniela Kroupy z Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem nebyl v komunálních a senátních volbách propad vládních stran tak velký, jak se čekalo. Nejvíce z určitého hlediska posílilo hnutí SPD, to ale bude mít problém zasahovat přímo do vlády, míní Kroupa. Kauza Čapí hnízdo podle něj voliče ANO nezajímá, kauza Dozimetr ale hnutí STAN poškodila.

V Česku vrcholí politická kampaň před komunálními a senátními volbami, které se uskuteční tento pátek a sobotu. Subjekty zastoupené v Poslanecké sněmovně za oslovení voličů utratily už desítky milionů, finální účty ale uzavřou až po volbách, a přestože obecní kampaně nemají finanční stropy, některé strany na nich dovedou i ušetřit.

Jana Mračková Vildumetzová (ANO) k 30. září rezignuje na post místopředsedkyně Poslanecké sněmovny. Bývalá karlovarská hejtmanka byla terčem kritiky kvůli stykům se Zakaríou Nemrahem obviněným v kauze Dozimetr. Nemrah byl svědkem na její svatbě a je také kmotrem jejího dítěte, informovaly o tom ve středu servery Neovlivní.cz a Seznam Zprávy. Mračková Vildumetzová dříve tvrdila, že Nemrah je známým jejího manžela a sama se s ním nestýkala. Vedení ANO jí už dříve vyjádřilo důvěru. K odstoupení ji vyzvaly některé koaliční kluby.

Pravidla u příspěvku na bydlení se nejspíš zjednoduší. Poslanci schválili normu, podle které už zájemci nemusí dokládat příjmy a výdaje každé čtvrtletí, ale pouze jednou za půl roku. Dávku by měly úřady také přiznávat na dobu neurčitou a lidé by o ni nemuseli žádat každý rok znovu. Nutný nebude ani podrobný rozpis jednotlivých položek nákladů na služby související s bydlením. Vládní předloha zároveň zavádí změny v dávce mimořádné pomoci a v čerpání rodičovského příspěvku.

Sněmovna pokračovala v projednávání návrhu na zrušení zákona o elektronické evidenci tržeb (EET) v úvodním kole. Druhé čtení návrhu na snížení zdravotních plateb za státní pojištěnce už bylo ukončeno. Sněmovní jednání o obou vládních předlohách už v minulosti provázely obstrukce opozičních ANO a SPD. V očekávání toho, že budou pokračovat, poslanci na návrh koalice schválili možnost jednání a hlasování i po půlnoci. Rozprava o EET tak pokračovala i po dvanácté večerní. Opozice mimo jiné navrhovala, aby bylo EET alespoň ponecháno v režimu dobrovolnosti.