Vláda přemýšlí o návratu poplatku za zelenou energii. Chce tím snížit rozpočtový deficit

Nahrávám video

Stát už příští rok nebude proplácet všechny náklady spojené s obnovitelnými zdroji energie. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) začnou na ty solární, vodní a větrné ve fakturách za elektřinu znovu přispívat lidé a firmy. Do loňského podzimu to bylo pro domácnosti 600 korun za každou megawatthodinu. Pak poplatek kvůli prudkému zdražení vláda hradila sama. Teď ceny energií klesají, a proto kabinet od úlev ustupuje.

„Letos všechno platí stát. Myslím si, že to je stav neudržitelný, takže příští rok se vrátíme k rozdělení mezi stát, domácnosti a firmy. Já se budu snažit nebo my se budeme snažit, aby celkový objem klesl. Ale současně vedeme v tuto chvíli debatu, jak ten podíl mít. Zda stejný, jak byl roky nastavený, nebo ho nějak změnit,“ řekl Stanjura. 

„Určitě není v silách a v možnostech státního rozpočtu pro příští roky platit všechno, jak je to v roce 2023,“ dodal. Letos vyjde podpora obnovitelných zdrojů vládu na 37 miliard korun. S opětovnou spoluúčastí lidí a firem souhlasí i ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN).

„Já jsem teď do meziresortu navrhl vrátit se před ten stav před vypuknutím krize. To znamená, že by domácnosti a firmy opět část těch poplatků platily a část by platil stát,“ uvedl Síkela.

Poplatek by se mohl vrátit jen ve snížené výši

Při běžné spotřebě tří megawatthodin elektřiny za rok česká domácnost odváděla ročně na podporu obnovitelných zdrojů zhruba 1800 korun. Zatím ale není jasné, jestli vláda tento poplatek vrátí v plné výši nebo jen z určité části.

„Směřování bude souviset i s tím, jestli necháme platit firmy a domácnosti stejnou část, nebo jestli po německém vzoru spíše budeme podporovat firmy než domácnosti, nebo spíše možná podpoříme domácnosti než firmy. To znamená, od příštího roku může dojít i ke změně poplatků,“ doplnil Síkela.

Vláda se návratem platby snaží snížit státní schodek

Ministr by zároveň rád část těchto výdajů proplácel z výnosů emisních povolenek. Plán přenést zpátky na domácnosti a firmy část nákladů za podporu obnovitelných zdrojů je součástí snahy vlády snížit schodek rozpočtu o desítky miliard korun.

Ministerstvo průmyslu a obchodu už 11. května slíbilo, že na podpoře obnovitelných zdrojů ušetří v příštím roce ve státním rozpočtu dvacet miliard. Konkrétní návrh ale zatím nezveřejnilo. „Vyjednávání se teď povede. My chceme vidět takovou ekonomickou rozvahu, která každopádně teď bude pro stát výhodná,“ uvedl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

„Diskuse nás asi čeká, ale já myslím, že základní parametr by mělo být to, jakým způsobem výše byly nastaveny na začátku energetické krize,“ sdělil místopředseda TOP 09 a šéf poslaneckého klubu Jan Jakob.

Ceny energií stoupnou, kritizuje opozice

Plán vládní koalice kritizuje opozice. Argumentuje tím, že znovuzavedení poplatku zdraží spotřebitelům elektrickou energii. „Je to opět další švindl pana ministra Stanjury. Takzvaný konec dotačního byznysu tedy znamená to, že poplatky za obnovitelné zdroje nebude platit stát, ale budou to platit spotřebitelé,“ domnívá se místopředseda ANO Karel Havlíček.

S tím souhlasí i šéf druhého opozičního hnutí. „V této situaci si já myslím, že by Fialova vláda občanům neměla přidávat další finanční zátěž u těch životních potřeb, mezi které bydlení bezesporu patří,“ řekl předseda SPD Tomio Okamura.

Česká vláda chce rozhodnout o konečné podobě podpory obnovitelných zdrojů energie během září. Ještě předtím, než bude schvalovat návrh státního rozpočtu na rok 2024.

Vláda přijala několik energetických opatření

Opatření, které vláda přijala kvůli drahým energiím, stojí na třech pilířích. Cenový strop zaručuje maximálně šest korun za kilowatthodinu proudu a tři koruny za totéž množství plynu. Kromě toho zatím stále odpouští zmíněné poplatky za obnovitelné zdroje. Loni také fungoval úsporný tarif, který lidem vrátil až tři a půl tisíce korun.

Ministerstvo financí dodatečné náklady vyčíslilo na desítky miliard korun, a to bez sociálních dávek. Minulý rok stála tato pomoc zhruba 22 miliard, letos do konce července přes 51 miliard korun.

Dál také platí, že lidé i firmy se snaží energiemi šetřit, přestože ceny jdou postupně dolů. Podle dat z tohoto týdne klesla v meziročním srovnání spotřeba elektřiny ve druhém čtvrtletí o pět procent a plynu skoro o osm procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Poslanci podpořili obalovou novelu

Autorizované obalové společnosti možná přibude povinnost vytvářet dostatečně hustou síť míst zpětného odběru obalových odpadů s cílem zlepšit jejich dostupnost pro obyvatele. Předpokládá to novela, kterou v úvodním kole podpořila sněmovna. Předtím, při písemných interpelacích, se pirátští poslanci opět pustili do ministryně pro místní rozvoj Zuzany Mrázové (ANO) kvůli užívání obecního bytu a údajně nelegálním stavbám na jejím pozemku, ministryně na jejich vystoupení nereagovala. Po přestávce poslanci pokračovali v ústních interpelacích na premiéra a následně i členy vlády.
09:01Aktualizovánopřed 32 mminutami

Bezpečnostní situace je mnohem horší než před čtyřmi lety, říká nový šéf armády Hlaváč

„Bezpečnostní situace pro Českou republiku v rámci Evropy je rozhodně jiná, než byla před čtyřmi roky. Je mnohem horší,“ uvedl nový náčelník generálního štábu Armády ČR Miroslav Hlaváč ve spojitosti s ruskou invazí na Ukrajinu. Tématy v pořadu Interview ČT24 byl také postoj ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD), který byl jediným ministrem, který pro zvolení Hlaváče nehlasoval. Hlaváč dále například zmínil důvody, proč by se měl generální štáb od ministerstva obrany oddělit. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 43 mminutami

Mezi berlínskými gangy „letí“ nelegální zbraně z Česka

V ulicích německé metropole se mnohem víc střílí. Vyšetřovatelé případy spojují s tureckými kriminálními gangy, které bojují proti sobě a vydírají místní podnikatele. Do Berlína se dostává i velké množství nelegálních zbraní z Česka.
před 1 hhodinou

VideoŘidiči narážejí do vybavení silničářů, ti se snaží chránit

Opravy za osm miliard začnou během léta na dálnicích a silnicích první třídy, což bude znamenat různá omezení na hlavních tazích po celém Česku. Právě na takových místech řidiči kvůli nepozornosti často havarují. Od začátku roku jich už pětatřicet narazilo do techniky silničářů. „Za nás úplně nejdůležitější je pozornost,“ říká mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Jan Rýdl. Silničáři se snaží před nehodami chránit například tím, že je kryje velký, těžký nákladní vůz. Přesto ani důkladná opatření někdy úrazům nezabrání.
před 2 hhodinami

Klempíř zrušil výběrové řízení na ředitele Národní galerie

Ministerstvo kultury zrušilo výběrové řízení na generálního ředitele Národní galerie Praha, oznámil šéf resortu Oto Klempíř (za Motoristy). Výběrové řízení se podle něj bude opakovat. Chce najít osobnost, která bude mít silnou mezinárodní vizi, uvedl.
17:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

UEFA vyřadila fotbalisty Karviné ze svých soutěží

Unie evropských fotbalových asociací (UEFA) vyřadila Karvinou kvůli účasti v domácí korupční aféře ze svých soutěží a upravila nasazení českých klubů. Nově se do pohárů dostal Jablonec, který si místo Hradce Králové zahraje 2. předkolo Konferenční ligy.
17:25Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vykládá si ústavu, jak chce, osočil Babiš prezidenta. Předložte důkazy, reagoval Pavel

Hlavní problém prezidenta Petra Pavla je, že si vykládá ústavu, jak chce, prohlásil v rozhovoru s Deníkem.cz premiér Andrej Babiš (ANO). Pavel si podle něj vymyslel neústavní podmínku, když po Babišovi žádal před jmenováním premiérem oznámení, jak vyřeší svůj střet zájmů. Babiš mu vyčítá i odmítnutí jmenovat poslance Motoristů Filipa Turka ministrem a postup kolem summitu Severoatlantické aliance (NATO). Prezident v reakci uvedl, že Babiš má svá tvrzení podložit důkazy, nebo vzít slova zpět.
11:45Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Bezpečnostní rada státu jednala za účasti Pavla o armádní koncepci

Bezpečnostní rada státu za účasti prezidenta Petra Pavla projednávala koncepční a strategické otázky krizového řízení, odolnosti České republiky, připravenosti na mimořádné situace, akceschopnosti bezpečnostních složek i otázky kybernetické bezpečnosti. Informoval o tom Hrad. Tématem naopak nebyl summit Severoatlantické aliance (NATO), který se příští týden koná v Ankaře. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) se jednání dotklo i otázky omezování pohybu ruských diplomatů v Česku, rada ale žádné doporučení nepřijala.
03:15Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropský pohled