Vláda přemýšlí o návratu poplatku za zelenou energii. Chce tím snížit rozpočtový deficit

Nahrávám video

Stát už příští rok nebude proplácet všechny náklady spojené s obnovitelnými zdroji energie. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) začnou na ty solární, vodní a větrné ve fakturách za elektřinu znovu přispívat lidé a firmy. Do loňského podzimu to bylo pro domácnosti 600 korun za každou megawatthodinu. Pak poplatek kvůli prudkému zdražení vláda hradila sama. Teď ceny energií klesají, a proto kabinet od úlev ustupuje.

„Letos všechno platí stát. Myslím si, že to je stav neudržitelný, takže příští rok se vrátíme k rozdělení mezi stát, domácnosti a firmy. Já se budu snažit nebo my se budeme snažit, aby celkový objem klesl. Ale současně vedeme v tuto chvíli debatu, jak ten podíl mít. Zda stejný, jak byl roky nastavený, nebo ho nějak změnit,“ řekl Stanjura. 

„Určitě není v silách a v možnostech státního rozpočtu pro příští roky platit všechno, jak je to v roce 2023,“ dodal. Letos vyjde podpora obnovitelných zdrojů vládu na 37 miliard korun. S opětovnou spoluúčastí lidí a firem souhlasí i ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN).

„Já jsem teď do meziresortu navrhl vrátit se před ten stav před vypuknutím krize. To znamená, že by domácnosti a firmy opět část těch poplatků platily a část by platil stát,“ uvedl Síkela.

Poplatek by se mohl vrátit jen ve snížené výši

Při běžné spotřebě tří megawatthodin elektřiny za rok česká domácnost odváděla ročně na podporu obnovitelných zdrojů zhruba 1800 korun. Zatím ale není jasné, jestli vláda tento poplatek vrátí v plné výši nebo jen z určité části.

„Směřování bude souviset i s tím, jestli necháme platit firmy a domácnosti stejnou část, nebo jestli po německém vzoru spíše budeme podporovat firmy než domácnosti, nebo spíše možná podpoříme domácnosti než firmy. To znamená, od příštího roku může dojít i ke změně poplatků,“ doplnil Síkela.

Vláda se návratem platby snaží snížit státní schodek

Ministr by zároveň rád část těchto výdajů proplácel z výnosů emisních povolenek. Plán přenést zpátky na domácnosti a firmy část nákladů za podporu obnovitelných zdrojů je součástí snahy vlády snížit schodek rozpočtu o desítky miliard korun.

Ministerstvo průmyslu a obchodu už 11. května slíbilo, že na podpoře obnovitelných zdrojů ušetří v příštím roce ve státním rozpočtu dvacet miliard. Konkrétní návrh ale zatím nezveřejnilo. „Vyjednávání se teď povede. My chceme vidět takovou ekonomickou rozvahu, která každopádně teď bude pro stát výhodná,“ uvedl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

„Diskuse nás asi čeká, ale já myslím, že základní parametr by mělo být to, jakým způsobem výše byly nastaveny na začátku energetické krize,“ sdělil místopředseda TOP 09 a šéf poslaneckého klubu Jan Jakob.

Ceny energií stoupnou, kritizuje opozice

Plán vládní koalice kritizuje opozice. Argumentuje tím, že znovuzavedení poplatku zdraží spotřebitelům elektrickou energii. „Je to opět další švindl pana ministra Stanjury. Takzvaný konec dotačního byznysu tedy znamená to, že poplatky za obnovitelné zdroje nebude platit stát, ale budou to platit spotřebitelé,“ domnívá se místopředseda ANO Karel Havlíček.

S tím souhlasí i šéf druhého opozičního hnutí. „V této situaci si já myslím, že by Fialova vláda občanům neměla přidávat další finanční zátěž u těch životních potřeb, mezi které bydlení bezesporu patří,“ řekl předseda SPD Tomio Okamura.

Česká vláda chce rozhodnout o konečné podobě podpory obnovitelných zdrojů energie během září. Ještě předtím, než bude schvalovat návrh státního rozpočtu na rok 2024.

Vláda přijala několik energetických opatření

Opatření, které vláda přijala kvůli drahým energiím, stojí na třech pilířích. Cenový strop zaručuje maximálně šest korun za kilowatthodinu proudu a tři koruny za totéž množství plynu. Kromě toho zatím stále odpouští zmíněné poplatky za obnovitelné zdroje. Loni také fungoval úsporný tarif, který lidem vrátil až tři a půl tisíce korun.

Ministerstvo financí dodatečné náklady vyčíslilo na desítky miliard korun, a to bez sociálních dávek. Minulý rok stála tato pomoc zhruba 22 miliard, letos do konce července přes 51 miliard korun.

Dál také platí, že lidé i firmy se snaží energiemi šetřit, přestože ceny jdou postupně dolů. Podle dat z tohoto týdne klesla v meziročním srovnání spotřeba elektřiny ve druhém čtvrtletí o pět procent a plynu skoro o osm procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Lidé na Brněnsku se vydali na Pouť smíření, která připomíná odsun Němců

Lidé přijeli do Pohořelic na Brněnsku, aby se vydali do Brna na Pouť smíření. Letos je akce připomínající takzvaný pochod smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v Brně souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nekonají v Německu, ale v Česku. Pochod smíření se uskutečnil poprvé pod hlavičkou festivalu Meeting Brno v roce 2016. Památník pochodu smrti v noci na sobotu někdo pomaloval hákovými kříži. Policisté hledají pachatele.
10:49Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Saharský prach může v neděli snížit teploty

Do Česka v neděli znovu přijde saharský prach. Mohl by snížit teploty, které se odpoledne podle předpovědi budou přibližovat 30 stupňům Celsia. Do přízemních vrstev atmosféry by se dostat neměl. Na síti X to uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Jemný písek, který do atmosféry zvedly bouře nad africkou pouští Sahara, se v tuzemsku letos objevil už několikrát.
před 2 hhodinami

VideoNarůstá počet případů preeklampsie. Nemoci se ale dá předejít

Preeklampsie postihuje zhruba pět procent těhotných žen. Některé nemocnice však nemoc, která v nejhorším případě může skončit smrtí dítěte i rodičky, automaticky do běžných těhotenských screeningů nezařazují. Riziko jde přitom podle lékařů odhalit až u devadesáti procent žen. Díky nízkým dávkám aspirinu se pak preeklampsie nerozvine v době, kdy žena nemá rodit. Lékaři proto doporučují, aby se o vyšetření ženy zajímaly. O osvětu mezi ženami se snaží i pacientská organizace Nedoklubko.
před 2 hhodinami

VideoCeny letenek rostou kvůli palivu i většímu zájmu o některé destinace

Ceny letenek rostou. Zatímco loni vyšel červencový spoj mezi Prahou a Barcelonou průměrně na tři tisíce korun, letos je cena o pět set korun vyšší. Ceny letenek se pojí se zdražováním leteckého paliva. To od začátku blízkovýchodního konfliktu podražilo o více než sedmdesát procent. Dalším důvodem zdražování letenek je vyšší zájem o některé destinace. Zatímco poptávka po spojích do Asie klesla, na cesty po Evropě naopak stoupla. Mezi oblíbenými zeměmi je Španělsko, Itálie i Řecko. V některých případech proto letenky zdražily o více než dvacet procent.
před 4 hhodinami

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 5 hhodinami

Komáři začínají být aktivní. O víkendu především na východě Čech

Během víkendu už mohou lidi na některých místech Česka potrápit komáři. Český hydrometeorologický úřad (ČHMÚ) očekává střední aktivitu hlavně v části Moravy a Slezska, ve východních Čechách pak může být v neděli lokálně dokonce vysoká. V sobotu budou mít komáři vhodné podmínky zejména v části západních a severních Čech. Na většině území ale meteorologové předpovídají mírnější aktivitu.
před 6 hhodinami

U stolů na náměstí v Brně usedli sudetští Němci i Češi, přišli také protestující

Stovky lidí se usadily u dlouhých stolů na Moravském náměstí v Brně. Na sousedskou slavnost, kterou pořádají organizátoři festivalu Meeting Brno, přišli Němci, převážně senioři, kteří se v Brně účastní sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL), ale také Češi, mezi nimi mnoho mladých. Jsme zvědaví a strachu ze sudetských Němců moc nerozumíme, komentovali to studenti brněnských univerzit, kteří si přinesli vlastní občerstvení a pojali akci jako oběd pod širým nebem. Nesouhlas přišlo vyjádřit několik desítek lidí.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
před 16 hhodinami
Načítání...