Obnovitelný zdroj

Výkon tuzemských fotovoltaických elektráren roste, loni se zvýšil skoro o jeden gigawatt. Je to zdaleka nejvíc od solárního boomu, který v Česku odstartoval před deseti lety. Nejčastější jsou instalace na střechách domácností. Výkonem tři a půl gigawattu se česká fotovoltaika sice přibližuje jaderným elektrárnám, celková spotřeba je však desetkrát nižší. I kvůli tomu, že zdroj energie funguje jen část dne.

Polskou energetiku čekají změny. Ze všech evropských je nejzávislejší na uhlí, chce se daleko víc spoléhat na obnovitelné zdroje. Rozvíjet je budou soukromí investoři. Stát pak masivně investuje do rozvoje dosud chybějícího jádra nebo modernizace přenosové soustavy.

Necelý den zbývá do sněmovního rozhodnutí o úsporném balíčku. Vláda chce díky němu zbrzdit hospodaření na dluh v příštím roce skoro o 98 miliard korun. Zhruba třetinu má vynést zvýšení některých odvodů, mimo jiné z alkoholu, tabáku, nemovitostí i příjmu firem. A právě to je hlavní důvod, proč příští rok vzroste celkové daňové zatížení na nejvyšší hodnotu od roku 2020. Opozici se to nelíbí.

Lidé loni v prvním pololetí platili za elektřinu v nejčastějším pásmu odběru 7607 korun za megawatthodinu (MWh), za plyn 2969 korun za MWh. Vyplývá to z nové metodiky Českého statistického úřadu (ČSÚ), která počítá se skutečně realizovanými cenami, nikoli s nabídkovými. Na tiskové konferenci ČSÚ zároveň premiér Petr Fiala (ODS) oznámil, že rozhodnutí o tom, jestli bude stát i v příštím roce platit vícenáklady spojené s výkupem elektřiny z obnovitelných zdrojů, zatím nepadlo.

Plénum Evropského parlamentu (EP) schválilo návrh směrnice, která posiluje podíl obnovitelných zdrojů na spotřebě energie. Schválený text obsahuje zvýšení cíle pro podíl obnovitelných zdrojů na 42,5 procenta do roku 2030. Snížit se má byrokracie, povolování nových elektráren s obnovitelnými zdroji by nemělo trvat déle než 24 měsíců. Schválený text počítá i s přísnější regulací využívání biomasy. Návrh musí ještě formálně schválit Rada EU, s níž se EP na směrnici dohodl.

Stát už příští rok nebude proplácet všechny náklady spojené s obnovitelnými zdroji energie. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) začnou na ty solární, vodní a větrné ve fakturách za elektřinu znovu přispívat lidé a firmy. Do loňského podzimu to bylo pro domácnosti 600 korun za každou megawatthodinu. Pak poplatek kvůli prudkému zdražení vláda hradila sama. Teď ceny energií klesají, a proto kabinet od úlev ustupuje.

Se zpožděním vzniká národní klimaticko-energetický plán. Evropská komise ho měla dostat do konce června, ale resorty průmyslu a životního prostředí pokračují v přípravách. Plán má nastínit proměnu energetiky bez uhlí. Jde o reálnost návrhů i jejich ekonomiku a první z trojice zásadních dokumentů, ke kterým patří ještě státní energetická koncepce a politika ochrany klimatu.

Stát by už z rozpočtu neměl platit celý příspěvek na podporu obnovitelných zdrojů. Celou částku na sebe převzal loni v říjnu kvůli energetické krizi způsobené válkou na Ukrajině. Ministerstvo průmyslu a obchodu představilo několik norem, které mají toto financování proměnit. Jednou z nich chce stanovit podporu obnovitelných zdrojů – placenou z rozpočtu – pro příští rok na 17,5 miliardy.

Uhlí tvoří v Indii hlavní zdroj energie. Kromě energie ale zemi přináší i řadu problémů. Vláda proto rozhodla, že nejméně dalších pět let se žádné další uhelné elektrárny stavět a plánovat nebudou.

Evropská unie by měla v roce 2030 produkovat 42,5 procenta celkové spotřeby energie z obnovitelných zdrojů. Shodli se na tom ve čtvrtek nad ránem zástupci členských států a Evropského parlamentu, jejichž dohoda zvýšila dosavadní závazek z 32 procent. Závazek se týká Unie jako celku, řada členských zemí včetně Česka má národní cíle výrazně níže. Směrnice o obnovitelných zdrojích je součástí balíku návrhů, které mají přispět k výraznému snížení emisí skleníkových plynů do konce desetiletí.

Spotřeba uhlí ve Spojených státech rychle klesá, naopak rostou obnovitelné zdroje energie. Hlavně proto, že se snižují jejich ceny, upozornila analýza americké energetiky.

Ekonomové a odborníci na energetiku se shodují, že energetická krize, která začala loni v létě raketovým nárůstem cen elektřiny a plynu, pomalu ale jistě končí. Ceny energií budou i nadále pozvolna klesat, ale odborníci zároveň varovali, že se podobná krize může opakovat. V pořadu Otázky Václava Moravce o tom hovořili výkonný ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost Martin Sedlák a mezinárodní konzultant pro plynárenství Vratislav Ludvík, který se v daném odvětí pohybuje od sedmdesátých let.

Energetická krize se řeší na evropské i národní úrovni, řekl v Událostech, komentářích místopředseda poslaneckého klubu ODS a místopředseda sněmovny Jan Skopeček. Reagoval tak na kritiku, že v návrhu rozpočtu na příští rok není uveden úsporný energetický tarif. Podle Skopečka se do návrhu rozpočtu promítne až výsledek jednání. Hovořil také o inflaci, ze které částečně obvinil i bývalou vládu, za což jej kritizoval bývalý ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO), podle kterého byla inflace za bývalé vlády kolem čtyř procent. Odmítl i údajné rozhazování během pandemie covidu-19.

Evropská unie musí zabránit spekulacím na komoditních burzách co nejrychleji, protože to jinak destabilizuje celý evropský prostor, řekl v Interview ČT24 zvláštní zmocněnec pro energetickou bezpečnost České republiky Václav Bartuška. Věří tomu, že se české vládě podaří najít řešení energetické krize, zdůraznil ale, že je potřeba přijmout rychlá a odvážná řešení. Pro evropské politiky je podle něj obtížně přijatelné přijímat speciální daň z nadměrných příjmů pro energetické společnosti.

Vláda na svém středečním jednání schválila návrh takzvaného úsporného tarifu, který pomůže domácnostem s vysokými cenami energií. Průměrná výše podpory s energiemi bude celkem zhruba 15 tisíc korun, letos z toho dostanou domácnosti zhruba čtyři tisíce korun. Na celkovou pomoc občanům proti inflaci vyčlenila podle premiéra Petra Fialy (ODS) vláda 177 miliard korun. Podle něj je tak ve vztahu k HDP v masivnosti podpory ČR čtvrtá v EU, podotkl po jednání vlády.

Ratingová agentura Moody’s minulý týden konstatovala, že výhled Česka je kvůli možnému omezení dodávek plynu negativní. Samotný rating (důvěryhodnost země a její budoucí schopnost splácet své závazky) však zůstává vysoký. Podle ekonomky Jany Matesové hraje roli také rychlý růst zadlužení země. Hlavním viníkem zhoršení je Rusko, česká vláda za něj nemůže, řekla v Interview ČT24.

Na pomoc firmám a domácnostem s energiemi na příští topnou sezonu vyhradí vláda 66 miliard korun, pro domácnosti je určeno 27 miliard. Kabinet také od října zruší poplatek za obnovitelné zdroje, opatření má platit i celý příští rok, rozpočet to vyjde na 23 miliard.

Zájem o obnovitelné zdroje se zvyšuje. Lidé nejvíce reagují na ceny a strach, prohlásila v pořadu Interview ČT24 ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL). Zmínila také, že vláda již v souvislosti s vysokými cenami energií připravila pro občany základní energetický balíček, schvalovat jej má 22. června.

Ruská agrese na Ukrajině znamenala pro Evropu doposud nevídaný impulz pro přehodnocení energetické politiky. Předseda vlády Petr Fiala (ODS) už minulý měsíc řekl, že chce „vyvléct Česko z ruské energetické smyčky“ do pěti let. Podle oslovených odborníků je ale k dosažení tohoto cíle potřeba nejen přehodnotit energetickou politiku země, ale také uvažování o zdrojích energií a tepla jako takových.

Ruský útok na Ukrajinu změnil situaci na poli energetiky. Evropa se snaží co nejrychleji odstřihnout od ruského zemního plynu, to se ale neobejde bez bolesti a vysokých cen, varuje expert na energetiku Michal Šnobr. S tím v Událostech, komentářích souhlasil předseda představenstva České vodíkové technologické platformy Aleš Doucek, podle něhojž je potřeba se zaměřit na LNG, obnovitelné zdroje či vodík.

Těžba bitcoinů se podle nové studie stává stále „špinavější“. Místo obnovitelných zdrojů energie se totiž využívají více fosilní paliva, navíc mnohdy v zemích s nepříliš efektivními elektrárnami.

Kvůli válce na Ukrajině by mohla nastat renesance uhlí jako zdroje energie, ale dojde-li k tomu, bude patrně jen krátkodobá. Očekává to zvláštní velvyslanec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška. Domnívá se, že Evropa záhy přestane používat ruský plyn, a to i v případě, že Rusko nepřeruší jeho dodávky. Podle europoslance Mikuláše Peksy (Piráti) může plyn jako zdroj energie částečně nahradit jádro, ale protože výstavba jaderných elektráren trvá velmi dlouho, očekává, že nakonec díky tomu dál posílí obnovitelné zdroje. Bartuška a Peksa diskutovali v Událostech, komentářích.

Podíl energie z obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě elektřiny v Evropské unii se v roce 2020 zvýšil na 37 procent z 34 procent v roce 2019. Ve středeční zprávě o tom informoval statistický úřad Eurostat. Největší podíl v rámci EU vykázalo Rakousko, zatímco Česká republika patřila mezi pět zemí s nejnižším podílem.

Strany příští německé vládní trojkoalice chtějí zvýšit podíl energií z obnovitelných zdrojů do roku 2030 na osmdesát procent. Zvýšit by se měl také podíl elektromobility. Cílem je, aby do roku 2030 po německých silnicích jezdilo nejméně patnáct milionů elektromobilů. Vyplývá to z koaliční smlouvy, kterou v Berlíně zveřejnili sociální demokraté (SPD) kancléřského kandidáta Olafa Scholze, Zelení a liberální svobodní demokraté (FDP).