Stát by už z rozpočtu neměl platit celý příspěvek na podporu obnovitelných zdrojů. Celou částku na sebe převzal loni v říjnu kvůli energetické krizi způsobené válkou na Ukrajině. Ministerstvo průmyslu a obchodu představilo několik norem, které mají toto financování proměnit. Jednou z nich chce stanovit podporu obnovitelných zdrojů – placenou z rozpočtu – pro příští rok na 17,5 miliardy.
„Je na místě položit si otázku, na kolik toto opatření má ještě opodstatnění i třeba po 1. lednu roku 2024, a to znamená, že jsem teď do meziresortu navrhl vrátit se před ten stav před vypuknutím krize,“ řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN).
Před loňským říjnem vše fungovalo zhruba půl na půl – zčásti platil přímo stát, zčásti domácnosti a podniky. Lidé měli na fakturách za energie poplatek šest set korun za megawatthodinu. Průměrnou domácnost to stálo zhruba dva tisíce korun ročně.
Pokud stát začne od příštího roku dávat zase méně, což v tuto chvíli ministerstvo plánuje, budou muset dotace přijít odjinud. Návrat poplatku pro domácnosti zatím podle oficiálních podkladů nechystá.
„Chci využít částečně výnosy z povolenek na to, aby mohly právě tyto poplatky za podporované zdroje energie být hrazeny z výnosu povolenek,“ doplnil Síkela.
Reakce opozice
Podle části opozice ale stát zaspal a změnu financování měl mít již připravenou. Bývalý ministr průmyslu a obchodu za hnutí ANO Karel Havlíček totiž zdůraznil, že stát má na úpravu financování necelého půl roku. V opačném případě by se pak obnovitelné zdroje podle něj financovaly stejně jako před krizí.
„V dané chvíli to podle mého názoru opět zaplatí zákazníci, druhá varianta je taková, že by stát přistoupil na náš návrh a odklonil by peníze z emisních povolenek do modernizačního fondu a alespoň částečně by se to platilo z tohoto,“ řekl Havlíček.
Nesouhlasí ani předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala. „Podle nás by na to stát neměl dávat nic, protože ty fotovoltaické elektrárny a vůbec obnovitelné zdroje by měly být samofinancovatelné,“ řekl poslanec.
