Domácnosti

Společnost Pražská teplárenská od příštího roku zvýší ceny tepla pro domácnosti o zhruba osm procent. Zdražení začne platit 1. ledna. Jeho důvodem je dle firmy růst cen paliv a emisních povolenek a také nákladů na provoz. Zdražovat budou i další teplárny v Česku.

Česká republika bude v EU usilovat o odklad a úpravu nového systému emisních povolenek ETS 2 minimálně na rok 2028. Podle současných plánů by systém, který má obchodování s povolenkami rozšířit například i na silniční dopravu nebo vytápění budov, měl platit od roku 2027. Česká vláda bude chtít odklad využít k úpravě systému s cílem zajistit silnější ochranu proti prudkému růstu cen energií, uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Vláda odmítne i plán Evropské komise na zpomalení změn klimatu.

Velká část tuzemských domácností, které jsou připojeny na centrální vytápění, si v příštím roce za teplo připlatí. Uhelné teplárny zdraží o tři až deset procent, což zvýší výdaje na vytápění a ohřev vody v průměru o vyšší desítky korun měsíčně. Plynové teplárny naopak až o desetinu zlevní. I přesto bude teplo z uhlí nadále levnější. Výrazně pak zdraží teplárny využívající biomasu, informovalo v úterý Teplárenské sdružení ČR.

Češi mají letos větší tendenci utrácet, podle statistiků ale taky mají častěji dluhy a problémy s úhradou závazků. Například nesplácených spotřebitelských úvěrů přibylo za poslední rok o patnáct procent. Část lidí si před koncem roku půjčuje i na vánoční dárky.

Mimořádnou vládní pomoc by podle předpokladů mělo získat 960 povodní poškozených ostravských domácností. Město mezi ně rozdělí přes 38 milionů korun. Poskytnutí finanční výpomoci postiženým domácnostem schválili městští zastupitelé. Žadatelé dostanou čtyřicet tisíc korun. Olomoucký hejtman Ladislav Okleštěk (ANO) zároveň požádal o prodloužení stavu nebezpečí po povodních, čemuž vláda ve středu odpoledne vyhověla.

Dobrá zpráva pro české spotřebitele: další dodavatel energií oznámil zlevnění. Společnost innogy od prosince sníží ceny těm zákazníkům, kteří nemají fixované produkty. Jedná se zhruba o 350 tisíc domácností. Zlevnit se podle informací ČT chystá i další velký hráč na trhu. Společnost E.ON od ledna sníží ceny elektřiny stávajícím klientům bez fixace. Půjde o víc než 700 tisíc domácností.

Celkové daňové zatížení v tomto volebním období vzroste, vyplývá z návrhu státního rozpočtu na příští rok. Celkové odvody mají stoupnout mezi lety 2021 a 2025 v poměru k HDP o čtyři desetiny procentního bodu, tedy o víc než třicet miliard.

Podle prvních odhadů České asociace pojišťoven se pojištěné škody, které způsobily katastrofální záplavy, vyšplhají asi na sedmnáct miliard korun. Přibližně polovinu jich mají domácnosti a druhou část podniky. Půjde tak zřejmě pro pojišťovny o druhou největší katastrofu. Počet hlášených škod podle pojišťoven od úterý rychle roste, první případy již vyplatily.

Kotlíkové dotace v sobotu končí. Stát tak skoro deset let podporoval domácnosti, aby vyměnily stará topeniště za modernější a pomohly vyčistit ovzduší. Nabídku za tu dobu využilo přes 130 tisíc rodin. Celkem si rozdělí více než 15 miliard korun. Akce podle ministerstva životního prostředí měřitelně zlepšila poměry v obcích.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ve čtvrtek snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 4,5 procenta. Je na nejnižší úrovni od počátku února 2022. Na předchozích čtyřech letošních jednáních o nastavení sazeb bankovní rada vždy úrokovou sazbu snížila o půl procentního bodu. Centrální banka také zhoršila výhled české ekonomiky v letošním roce. Hrubý domácí produkt (HDP) podle ní vzroste o 1,2 procenta, v květnu očekávala růst 1,4 procenta. Průměrná inflace letos podle ČNB bude 2,2 procenta, v květnu čekala 2,3 procenta.

Města i kraje začínají zakládat nadační fondy, které pomáhají domácnostem překlenout krizovou situaci. Ať už jde o podporu bydlení nebo pečujících, je základem rychlá finanční podpora. Tu využívají zejména lidé, kteří propadávají státním sociálním systémem, v němž někdy pomoc nepřichází včas.

Češi napojení na ústřední topení spotřebovali loni 67,8 petajoulů tepla, uvedl Energetický regulační úřad. Oproti předchozímu roku byla spotřeba téměř o desetinu nižší a byla také nejmenší za sedm let. Údaje regulačního úřadu se ovšem poněkud liší od dat Teplárenského sdružení, které již v lednu informovalo o meziročním snížení spotřeby tepla z centrálních tepláren o šest procent. Podle ERÚ se zhruba o šest procent snížila spotřeba domácností, zatímco v průmyslu byla úspora třináctiprocentní.

Česká ekonomika loni klesla o 0,2 procenta, informoval Český statistický úřad. Zpřesnil svůj dřívější odhad, podle kterého se hrubý domácí produkt (HDP) loni snížil o 0,4 procenta. Lepší než v odhadu z počátku března jsou také údaje za loňské čtvrté čtvrtletí. Český HDP se v něm meziročně zvýšil o 0,2 procenta a mezičtvrtletně stoupl o 0,4 procenta. Za zlepšením odhadu HDP v závěru loňského roku stály podle analytiků vyšší výdaje vlády na spotřebu a investice. Základem hospodářského oživení, které údaje potvrzují, ale je podle nich rostoucí spotřeba domácností.

Česká vláda musí najít způsob, jak zamezit hrozícímu výraznému růstu cen elektřiny pro domácnosti a zejména pro firmy. Cesty k tomu jsou různé, ale po některé se musí kabinet vydat, shodli se v pořadu Události, komentáře bývali ministři průmyslu a obchodu Martin Kuba (ODS) a Karel Havlíček (ANO) i zvláštní zmocněnec pro energetickou bezpečnost ministerstva zahraničí Václav Bartuška. Jinak dojde k dalšímu oslabení českého hospodářství, které je už nyní v recesi, do které ho sráží právě i jedna z nejvyšších cen elektřiny v rámci celé Evropské unie.

Téměř milion klientů navzdory uzavřeným smlouvám přišlo o dodávky energií, když před dvěma roky padla společnost Bohemia Energy. Část z nich si pak cenu u nového dodavatele zafixovala. Většina smluv končí právě v tomto období. Někteří z nich si s novými závazky znovu připlatí. Stejně tak to ale může v příštím roce čekat stovky tisíc lidí, kteří klienty Bohemia Energy nebyli.

Radnice českých měst pomáhají rodinám s výbavou do škol. V Brně a Plzni darují školákům balíčky se základními potřebami, v Praze pořádají sbírky aktovek, v Ústí nad Labem zase dostanou prvňáčci od města finanční příspěvek. Za učební pomůcky rodiče se začátkem školy zaplatí tisíce korun. Základní povinná výbava pro prvňáky vyjde podle zjištění ČT zhruba na pět tisíc korun.

Stát by už z rozpočtu neměl platit celý příspěvek na podporu obnovitelných zdrojů. Celou částku na sebe převzal loni v říjnu kvůli energetické krizi způsobené válkou na Ukrajině. Ministerstvo průmyslu a obchodu představilo několik norem, které mají toto financování proměnit. Jednou z nich chce stanovit podporu obnovitelných zdrojů – placenou z rozpočtu – pro příští rok na 17,5 miliardy.

Ekonomická nálada Čechů se postupně uklidňuje – index finanční situace domácností po loňském výrazném propadu mírně vzrostl. Stále je ale horší než v předchozích letech, vyplývá z průzkumu společností STEM a KPMG. Řada lidí má problém vyjít se svými příjmy a víc než polovina Čechů si zároveň v posledních třech měsících nebyla schopná ušetřit žádné peníze.

Průměrná domácnost v Česku by po devíti větších daňových změnách z vládního balíčku ročně přišla o 7614 korun, vyplývá z analýzy dopadů na domácnosti, kterou vypracoval Výzkumný ústav práce a sociálních věcí (RILSA) zřizovaný resortem práce. Nejméně by se chystaná opatření měla v průměru dotknout seniorů, nejvíc úplných rodin s dětmi. Největší příjem k ozdravení rozpočtu by stát získal od zaměstnanců z nového nemocenského pojištění.

Ceny plynu pro domácnosti se loni ve druhém pololetí v České republice zvýšily meziročně nejvíce ze všech zemí Evropské unie, o 231 procent. U elektřiny byl růst druhý nejvyšší, o 97 procent. Ve své zprávě to ve středu uvedl evropský statistický úřad Eurostat. Proti tomu se ohradil český premiér Petr Fiala (ODS). Statistiky, podle nichž loni ceny plynu v ČR vzrostly nejvíce v celé EU, jsou podle Fialy matením veřejnosti. V následujících týdnech si hodlá pozvat zástupce organizací, které čísla tvoří.

Češi pokračují v úsporách při spotřebě plynu a elektřiny i letos. V prvním čtvrtletí zatím plynu využili o 13,3 procenta méně než o rok dřív, celkově se jedná o úspory větší než 27,3 terawatthodiny (TWh). Zhruba o pět procent oproti loňsku zatím klesla i spotřeba elektřiny. Vyplývá to z dat Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Spotřeba energií klesala už v loňském roce.

Ekonomové a odborníci na energetiku se shodují, že energetická krize, která začala loni v létě raketovým nárůstem cen elektřiny a plynu, pomalu ale jistě končí. Ceny energií budou i nadále pozvolna klesat, ale odborníci zároveň varovali, že se podobná krize může opakovat. V pořadu Otázky Václava Moravce o tom hovořili výkonný ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost Martin Sedlák a mezinárodní konzultant pro plynárenství Vratislav Ludvík, který se v daném odvětí pohybuje od sedmdesátých let.

V Česku přibývá lidí závislých na podpoře státu. Například příspěvek na bydlení, který pomáhá i s vysokými cenami energií, pobíralo v lednu už téměř 230 tisíc rodin. To je o šedesát procent více než rok předtím. Vláda odhaduje, že počet vyplácených sociálních dávek bude v následujících měsících ještě stoupat. Podle opozice je pomoc domácnostem pomalá a úřady nestíhají. Pomoc od státu domácnosti potřebují i přesto, že na energiích výrazně šetří. Podle Energetického regulačního úřadu (ERÚ) vloni omezily spotřebu elektřiny o devět procent.

Ministerstvo životního prostředí zdvojnásobí kvůli zájmu veřejnosti sumu určenou na podporu energetických úspor v nízkopříjmových domácnostech na tři miliardy korun. Přijímání žádostí odstartovalo 9. ledna, do současnosti jich úřad přijal 8306 za 951 milionů korun. Největší je zájem o dotace na výměnu oken. Průměrná výše dotace je 116 tisíc korun a 91 procent žádostí podali senioři. Data představil vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL), který ministerstvo životního prostředí dočasně řídí.