Domácnosti

Příspěvky a doplatky na bydlení, příspěvky na živobytí a dětské přídavky pravděpodobně nahradí od října nová dávka státní sociální pomoci. Lidé budou podávat jednu žádost, víc se bude zohledňovat jejich majetek. Změny přinese reforma sociálních podpor, kterou ve středu odpoledne schválil Senát hlasy 49 ze 71 přítomných členů. Předlohu, která by měla podle vlády přinést jednodušší, efektivnější a adresnější systém a více motivovat k práci, teď dostane k podpisu prezident.

Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis oznámil nové finanční příspěvky pro domácnosti s nižšími příjmy ve výši jedné miliardy eur (25 miliard korun) a program veřejných investic. Nájemníkům třeba vrátí jeden měsíční nájem ročně. Učinil tak poté, co se země stala jedním z mála členů Evropské unie, kteří v roce 2024 vykázali přebytek rozpočtu. Napsala to agentura AP. Řecko ale zároveň mělo loni ze všech států EU nejvyšší míru zadlužení.

Textilní výrobky, od koberců přes závěsy až po funkční oblečení, mohou být podle Zdeny Škrob z Mikrobiologického ústavu Akademie věd významným zdrojem toxických látek v domácnostech. Některé látky obsažené v oblečení či bytovém textilu se mohou postupně uvolňovat a kontaminovat vzduch, vodu nebo potraviny, řekla vědkyně při zahájení výzkumného programu Strategie AV21 Epicentra civilizace – inteligentní domácnosti, technologie a společnost.

Přestože ceny za energie v Česku klesají, domácnosti na nich chtějí nadále šetřit. Ukázal to aktuální průzkum Ipsos pro společnost ČEZ. Místo snižování spotřeby roste zájem o inovace a opatření, která přinášejí větší úspory, jako jsou třeba fotovoltaiky na střechách. Nějaká úsporná opatření realizovala podle průzkumu polovina domácností a ta druhá je má v plánu.

Průměrná mzda v Česku se v loňském roce zvýšila meziročně o 7,1 procenta na 46 165 korun. Lidem tak v průměru na výplatní pásce přibylo 3044 korun. Reálně po zohlednění inflace průměrná mzda po předchozích dvou letech poklesu loni vzrostla o 4,6 procenta. Reálně se zvýšila také za čtvrté čtvrtletí, vyplývá z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.

Program ministerstva životního prostředí Nová zelená úsporám (NZÚ) určený na pomoc domácnostem s energeticky úspornými renovacemi domů čekají výrazné změny. Ty se týkají pouze rodinných domů, podpora těch bytových bude pokračovat za stávajících podmínek. Příjem žádostí v podprogramech pro rodinné domy bude otevřen 20. února.

Zájem domácností o fotovoltaiku loni propadl. Snížil se zhruba na polovinu. I proto, že klesly i ceny elektřiny a dotace. Ani letos sektor nečeká lepší výsledky, stát chce podporu opět omezit. Přibývá ale firemních instalací i větších solárních parků. Česko by tak mohlo splnit plány na podíl elektřiny ze slunce.

Připravovaná reforma dávek by mohla zhoršil situaci lidí s nízkými příjmy, kteří pracují. Dopadnout by mohla na rodiny s malými dětmi, samotné osoby ve velkých městech či samoživitelky s jedním potomkem. Kvůli změně podpory na bydlení by tyto domácnosti mohly mít až o několik tisíc korun na měsíc méně než v současnosti, částka by jim nemusela stačit na přežití, vyplývá z analýzy Platformy pro sociální bydlení a Centra pro společenské otázky SPOT, kterou ve čtvrtek představili její autoři.

Společnost Pražská teplárenská od příštího roku zvýší ceny tepla pro domácnosti o zhruba osm procent. Zdražení začne platit 1. ledna. Jeho důvodem je dle firmy růst cen paliv a emisních povolenek a také nákladů na provoz. Zdražovat budou i další teplárny v Česku.

Česká republika bude v EU usilovat o odklad a úpravu nového systému emisních povolenek ETS 2 minimálně na rok 2028. Podle současných plánů by systém, který má obchodování s povolenkami rozšířit například i na silniční dopravu nebo vytápění budov, měl platit od roku 2027. Česká vláda bude chtít odklad využít k úpravě systému s cílem zajistit silnější ochranu proti prudkému růstu cen energií, uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Vláda odmítne i plán Evropské komise na zpomalení změn klimatu.

Velká část tuzemských domácností, které jsou připojeny na centrální vytápění, si v příštím roce za teplo připlatí. Uhelné teplárny zdraží o tři až deset procent, což zvýší výdaje na vytápění a ohřev vody v průměru o vyšší desítky korun měsíčně. Plynové teplárny naopak až o desetinu zlevní. I přesto bude teplo z uhlí nadále levnější. Výrazně pak zdraží teplárny využívající biomasu, informovalo v úterý Teplárenské sdružení ČR.

Češi mají letos větší tendenci utrácet, podle statistiků ale taky mají častěji dluhy a problémy s úhradou závazků. Například nesplácených spotřebitelských úvěrů přibylo za poslední rok o patnáct procent. Část lidí si před koncem roku půjčuje i na vánoční dárky.

Mimořádnou vládní pomoc by podle předpokladů mělo získat 960 povodní poškozených ostravských domácností. Město mezi ně rozdělí přes 38 milionů korun. Poskytnutí finanční výpomoci postiženým domácnostem schválili městští zastupitelé. Žadatelé dostanou čtyřicet tisíc korun. Olomoucký hejtman Ladislav Okleštěk (ANO) zároveň požádal o prodloužení stavu nebezpečí po povodních, čemuž vláda ve středu odpoledne vyhověla.

Dobrá zpráva pro české spotřebitele: další dodavatel energií oznámil zlevnění. Společnost innogy od prosince sníží ceny těm zákazníkům, kteří nemají fixované produkty. Jedná se zhruba o 350 tisíc domácností. Zlevnit se podle informací ČT chystá i další velký hráč na trhu. Společnost E.ON od ledna sníží ceny elektřiny stávajícím klientům bez fixace. Půjde o víc než 700 tisíc domácností.

Celkové daňové zatížení v tomto volebním období vzroste, vyplývá z návrhu státního rozpočtu na příští rok. Celkové odvody mají stoupnout mezi lety 2021 a 2025 v poměru k HDP o čtyři desetiny procentního bodu, tedy o víc než třicet miliard.

Podle prvních odhadů České asociace pojišťoven se pojištěné škody, které způsobily katastrofální záplavy, vyšplhají asi na sedmnáct miliard korun. Přibližně polovinu jich mají domácnosti a druhou část podniky. Půjde tak zřejmě pro pojišťovny o druhou největší katastrofu. Počet hlášených škod podle pojišťoven od úterý rychle roste, první případy již vyplatily.

Kotlíkové dotace v sobotu končí. Stát tak skoro deset let podporoval domácnosti, aby vyměnily stará topeniště za modernější a pomohly vyčistit ovzduší. Nabídku za tu dobu využilo přes 130 tisíc rodin. Celkem si rozdělí více než 15 miliard korun. Akce podle ministerstva životního prostředí měřitelně zlepšila poměry v obcích.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ve čtvrtek snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 4,5 procenta. Je na nejnižší úrovni od počátku února 2022. Na předchozích čtyřech letošních jednáních o nastavení sazeb bankovní rada vždy úrokovou sazbu snížila o půl procentního bodu. Centrální banka také zhoršila výhled české ekonomiky v letošním roce. Hrubý domácí produkt (HDP) podle ní vzroste o 1,2 procenta, v květnu očekávala růst 1,4 procenta. Průměrná inflace letos podle ČNB bude 2,2 procenta, v květnu čekala 2,3 procenta.

Města i kraje začínají zakládat nadační fondy, které pomáhají domácnostem překlenout krizovou situaci. Ať už jde o podporu bydlení nebo pečujících, je základem rychlá finanční podpora. Tu využívají zejména lidé, kteří propadávají státním sociálním systémem, v němž někdy pomoc nepřichází včas.

Češi napojení na ústřední topení spotřebovali loni 67,8 petajoulů tepla, uvedl Energetický regulační úřad. Oproti předchozímu roku byla spotřeba téměř o desetinu nižší a byla také nejmenší za sedm let. Údaje regulačního úřadu se ovšem poněkud liší od dat Teplárenského sdružení, které již v lednu informovalo o meziročním snížení spotřeby tepla z centrálních tepláren o šest procent. Podle ERÚ se zhruba o šest procent snížila spotřeba domácností, zatímco v průmyslu byla úspora třináctiprocentní.

Česká ekonomika loni klesla o 0,2 procenta, informoval Český statistický úřad. Zpřesnil svůj dřívější odhad, podle kterého se hrubý domácí produkt (HDP) loni snížil o 0,4 procenta. Lepší než v odhadu z počátku března jsou také údaje za loňské čtvrté čtvrtletí. Český HDP se v něm meziročně zvýšil o 0,2 procenta a mezičtvrtletně stoupl o 0,4 procenta. Za zlepšením odhadu HDP v závěru loňského roku stály podle analytiků vyšší výdaje vlády na spotřebu a investice. Základem hospodářského oživení, které údaje potvrzují, ale je podle nich rostoucí spotřeba domácností.

Česká vláda musí najít způsob, jak zamezit hrozícímu výraznému růstu cen elektřiny pro domácnosti a zejména pro firmy. Cesty k tomu jsou různé, ale po některé se musí kabinet vydat, shodli se v pořadu Události, komentáře bývali ministři průmyslu a obchodu Martin Kuba (ODS) a Karel Havlíček (ANO) i zvláštní zmocněnec pro energetickou bezpečnost ministerstva zahraničí Václav Bartuška. Jinak dojde k dalšímu oslabení českého hospodářství, které je už nyní v recesi, do které ho sráží právě i jedna z nejvyšších cen elektřiny v rámci celé Evropské unie.

Téměř milion klientů navzdory uzavřeným smlouvám přišlo o dodávky energií, když před dvěma roky padla společnost Bohemia Energy. Část z nich si pak cenu u nového dodavatele zafixovala. Většina smluv končí právě v tomto období. Někteří z nich si s novými závazky znovu připlatí. Stejně tak to ale může v příštím roce čekat stovky tisíc lidí, kteří klienty Bohemia Energy nebyli.

Radnice českých měst pomáhají rodinám s výbavou do škol. V Brně a Plzni darují školákům balíčky se základními potřebami, v Praze pořádají sbírky aktovek, v Ústí nad Labem zase dostanou prvňáčci od města finanční příspěvek. Za učební pomůcky rodiče se začátkem školy zaplatí tisíce korun. Základní povinná výbava pro prvňáky vyjde podle zjištění ČT zhruba na pět tisíc korun.