Domácnosti

Čistá hodnota majetku mediánové tuzemské domácnosti dosahuje sto tisíc eur (zhruba 2,4 milionu korun) a je tak podobná jako v Nizozemsku nebo v Německu, vyplývá z analýzy majetku domácností, kterou zveřejnil think-tank Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při Ekonomickém ústavu Akademie věd ČR. Studie nicméně upozorňuje, že na rozdíl od západních zemí v Česku tvoří dominantní díl hodnoty majetku nemovitost, v níž domácnost bydlí.

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.

Kvůli technologické poruše bloků elektrárny Tisová byla ve středu dopoledne přerušena dodávka tepla a teplé vody na Sokolovsku. Jde o domácnosti v Sokolově napojené na systém centrálního zásobování teplem a dále o města a obce Habartov, Bukovany, Citice a Březovou u Sokolova. Řádově je to asi dvanáct tisíc domácností a další odběratelé, informovala Sokolovská uhelná. Ve čtvrtek bude v sokolovských základních školách výuka zajištěna pouze pro žáky základních škol z prvních až třetích tříd, ostatní dostanou volno.

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.

Regulovaná část ceny elektřiny pro domácnosti od začátku příštího roku klesne o 15,1 procenta. Spotřebitelé tak oproti letošnímu roku za cenu určovanou státem ušetří v průměru 420 korun za spotřebovanou megawatthodinu (MWh). Stovky korun za megawatthodinu ušetří i větší odběratelé. Rozhodl o tom Energetický regulační úřad (ERÚ). Do nových cen už zahrnul úlevu od poplatků za podporované zdroje energie (POZE), kterou v prosinci vláda převedla pod státní rozpočet.

Energetický trh nabízí do nového roku příznivý výhled. Řada dodavatelů avizuje zlevnění elektřiny, zejména u smluv na dobu neurčitou. Na účtech odběratelů se má pozitivně projevit i rozhodnutí převést poplatky za podporované zdroje energie na stát. Změnu odsouhlasila vláda a Energetický regulační úřad teď rozhodnutí zpracovává. U plynu se systém poplatků nemění.

Když Američané začali užívat léky potlačující chuť k jídlu, jako jsou hlavně populární Ozempic a Wegovy, změny se projevily velmi rychle nejen na váze v koupelně, ale podle nové studie hlavně v obchodech s potravinami.

Plýtvání potravinami je dlouhodobým problémem, který má ekonomické i environmentální dopady. V období Vánoc navíc lidé jídlem plýtvají více než jindy během roku. Zbytečnému vyhazování potravin se nicméně dá předejít. „Pokud domácnosti začnou plánovat střízlivěji a nakupovat s rozvahou, může se objem odpadu velmi výrazně snížit, aniž by se musely vzdát sváteční atmosféry,“ míní Lucie Veselá z Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně, která se problematikou dlouhodobě zabývá.

Stát v příštím roce převezme veškeré financování podporovaných zdrojů energie (POZE). Státní rozpočet to nově zatíží dalšími zhruba sedmnácti miliardami korun, celkově tak stát za poplatky dá více než 41 miliard korun. Schválila to vláda ANO, SPD a Motoristů, která tím chce snížit regulované ceny elektřiny. Domácnostem by toto opatření mělo regulovanou část energií oproti letošku snížit o více než patnáct procent, firmám ještě výrazněji. Dosud bylo financování POZE rozděleno mezi stát a odběratele.

Vodárny v těchto dnech zveřejňují ceníky na příští rok. Ve většině regionů vodné a stočné zvýší, v průměru o inflaci. Domácnosti to vyjde řádově na stokoruny ročně navíc.

Schodek státního rozpočtu se v listopadu prohloubil o 49,3 miliardy korun a dosáhl 232,4 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Je to nejnižší schodek za posledních šest let, zároveň ale šestý nejhlubší od vzniku Česka. Loni byl rozpočtový deficit na konci listopadu 259,2 miliardy korun. Na celý rok je naplánovaný schodek 241 miliard korun, loni skončil rozpočet deficitem 271,4 miliardy korun.

Hrubý domácí produkt stoupl ve třetím čtvrtletí meziročně o 2,8 procenta a mezičtvrtletně o 0,8 procenta, uvedl v pátek Český statistický úřad ve svém zpřesněném odhadu. Je to více, než zveřejnil ve svém říjnovém předběžném odhadu. Meziroční růst HDP byl podpořen jak domácí, tak zahraniční poptávkou. Nejvíce přispěla spotřeba domácností.

Domácnosti si příští rok za regulovanou část ceny energií připlatí desítky korun. Rozhodl o tom Energetický regulační úřad (ERÚ). O změnách informoval předseda Rady ERÚ Jan Šefránek.

Cena tepla by podle odborníků měla v příštím roce znovu vzrůst. Například v Plzni zdraží o čtyři a půl procenta. Důvodem zdražování jsou zejména emisní povolenky, náklady na paliva a investice do dekarbonizace. Západočeská metropole ale i přes zdražení patří k nejlevnějším městům v republice. Rozdíly mezi jednotlivými lokalitami dosahují až pěti set korun za gigajoule. Nejméně letos platili lidé za teplo v Kladně, nejvíce v Ostravě.

Program Nová zelená úsporám, který podporoval úsporné renovace domů, dočasně uzavírá příjem žádostí o dotace. Důvodem je velký zájem žadatelů, který vedl k rychlejšímu vyčerpání peněz vyhrazených pro tento rok. Již podané žádosti pokračují bez omezení. Informovalo o tom ministerstvo životního prostředí v tiskové zprávě. Letos se příjem žádostí spustil dvacátého února a měl původně trvat přesně rok.

Regulovaná složka ceny energií pro domácnosti příští rok stoupne v průměru o stovky korun. Počítá s tím návrh Energetického regulačního úřadu (ERÚ), k němuž úřad zahájil konzultace. Část ceny elektřiny pro domácnosti určovaná státem by podle něj měla oproti letošku vzrůst o 2,7 procenta, u plynu o 4,7 procenta. Nejde ale zatím o finální ceny, výše se ještě může změnit, řekl šéf Rady ERÚ Jan Šefránek. Analytici očekávají nižší koncové ceny oproti letošku.

Na desátou zimní sezonu se chystá kampaň Armády spásy Nocleženka. Ta umožňuje lidem bez domova přečkat mrazivé noci v teple a bezpečí. Během minulých devíti zim dárci nakoupili téměř 240 tisíc poukazů. České televizi to řekla mluvčí Armády spásy Tereza Melišová. Projekt funguje vždy od listopadu do dubna, nocleženku lze ale zakoupit kdykoli.

Česko je v rámci úrovně bydlení páté nejhorší ze zemí Evropské unie a pořadí se už tři roky zhoršuje. Každá desátá domácnost na něj vynakládá víc než čtyřicet procent svých příjmů. Jako nejpalčivější problém současnosti vnímají nedostupnost bydlení mladí lidé. Skoro čtyřicet procent z nich nevěří, že si někdy budou moct pořídit vlastní byt či dům.

Skautský projekt pomáhá spotřebitelům získat levnější elektřinu a plyn. V srpnové aukci se skautům podařilo vysoutěžit jedny z nejvýhodnějších cen na trhu pro 17 tisíc domácností, firem i institucí. Z každé smlouvy přispívá poskytovatel služeb také samotným skautům na jejich provoz. Češi hledají způsoby, jak za energie ušetřit, roste zájem o sdílení elektřiny a vznik energetických společenství.

Domácnosti, školy, nemocnice i domovy pro seniory vyhazují tuny jídla, vyplynulo z dvouletého společného projektu organizace Zachraň jídlo a Mendelovy univerzity. První ucelená data ukázala, že například u obědů v domovech pro seniory připadá na sto kilogramů jídla třicet kilogramů odpadu. Ukázalo se také, že každý obyvatel Prahy vyhodí ročně zhruba 26 kilogramů potravin. Ve školních jídelnách pak vzniká přes třicet procent gastro odpadu. Z toho téměř polovina na talířích žáků a další část jsou nevydané pokrmy. První školy se i proto zapojily do projektu Zachraň oběd, který darují potřebným. Data přicházejí i s doporučením, jak plýtvání předcházet.

Statistika ohrožení relativní příjmovou chudobou označuje Česko za stát s nejmenší chudobou v rámci Evropské unie. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) v loňském roce obyvatel pod hranicí příjmové chudoby mírně ubylo a jejich počet klesl na 9,5 procenta. Organizace PAQ Research ale upozorňuje, že zvolený ukazatel není mezinárodně srovnatelný, a navrhuje jiný způsob definice relativní příjmové chudoby. Podle té už by tuzemsko patřilo pouze do unijního průměru.

Ekonomika ve druhém čtvrtletí vzrostla meziročně o 2,6 procenta. Statistici tak o dvě desetiny bodu zlepšili původní odhad. Díky tomu i ekonomové přehodnocují prognózy, za celý rok odhadují růst vyšší než dvě procenta. Současný rok do jisté míry podpořilo také nakoupení zásob kvůli americkým clům, druhý půlrok proto může vykazovat nižší hospodářské tempo.

Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) si je jistý, že se Česku a dalším osmnácti státům podaří v Evropské unií vyjednat zastropování cen emisních povolenek na pohonné hmoty či na vytápění plynem na úrovni 45 eur za tunu oxidu uhličitého. Třeba litr benzinu či nafty by tak od ledna 2027 kvůli novému ekologickému poplatku podražil o tři koruny. Pokud by však státy zastropování cen povolenek neprosadily, mohlo by být zdražení podstatně vyšší.

Nabídkové ceny nových i starších nemovitostí letos opět rostly. Hodnotu a prodejnost může ale ovlivnit i energetická náročnost staveb. Třeba některé vily z devadesátých let mohou mít jejich majitelé problém prodat. Mladé rodiny hledají co nejekonomičtější bydlení.