Rostoucí cena pohonných hmot zvyšuje zájem o elektromobily

Nahrávám video

Ušetřit tisíce korun měsíčně za dojíždění do práce je jeden z argumentů, který teď zvedá poptávku po elektromobilech. Řidiči ale míří kvůli vysokým pořizovacím cenám hlavně do autobazarů, v některých nyní u elektrických aut zaznamenávají nárůst prodejů. Zájem o elektromobilitu roste, ačkoli její rozvoj stát nijak zásadně nepodporuje.

Aleš Toman patří k motoristům, kteří využívají výhod elektropohonu. „S naftovým vozem samozřejmě ujedu delší vzdálenost, ale s elektromobilem pojedu tento okamžik určitě levněji,“ říká. „Mám spočítáno, že z Českých Budějovic do Prahy a nazpátek to dojedu na nabití z domova, což mě teď reálně stojí nějakých 215 až 250 korun,“ kalkuluje výhodu elektroauta Toman.

Kvůli nákladům, které mohou být podle některých internetových srovnávačů i třetinové, se preference zákazníků mění. Prodeje nových elektroaut v březnu stouply o více než polovinu a rekordy hlásí i prodejci ojetých vozidel. „Za březen se podle čísel, co zatím máme, prodá asi stejně jako za leden a únor dohromady,“ dokladuje vyšší zájem o elektroauta expert na elektromobilitu společnosti AURES Holdings Jan Dedek.

Zákazníci mají při nákupu ojetého elektromobilu podle prodejců největší obavu o stav baterie. Prodejci proto nabízejí nezávislé testy, které ukazují takzvané SOH, tedy její kondici. „U nejprodávanějšího auta, Tesla Model 3, jsme zatím asi neměli auto, které by mělo pod osmdesát procent SOH, a to jsme měli auta i přes 230 tisíc kilometrů. Takže baterka v kvalitním elektromobilu přežije karoserii auta,“ doplňuje Dedek.

Vyšší počet elektromobilů registrují i distributoři energie. „Od začátku války, od začátku března, zaznamenáváme zvýšený počet zájemců o třeba vydání čipů a nějakých následných informací k tomu, například k provozu a dobíjení elektromobilů,“ vysvětluje vedoucí oddělení realizací emobility společnosti PRE Adam Čečák.

Platba za dálniční známku už i pro elektroauta

Současná vláda nicméně postupně odstraňuje výhody pro elektromobily, plánuje například ukončit osvobození od platby dálniční známky. Některá města, například Praha, zrušila bezplatné parkování. Podle některých odborníků je však jiných výhod stále dost.

Sami majitelé elektroaut říkají, že nerozhoduje cena dálniční známky, ale celkové náklady na provoz. A právě ty stojí podle odborníků i za aktuálním nárůstem prodejů.

„Češi se rozhodují peněženkou, to je prosté. V momentě, kdy to pro člověka bude výhodné, a nejedná se jenom o pořizovací cenu vozidla, ale o celkové náklady na životnost toho vozidla, tak Češi na elektromobilitu nějakým způsobem přistoupí,“ je přesvědčen výzkumný pracovník Centra dopravního výzkumu Lukáš Kadula.

Domácnosti při pořízení elektroauta preferují ojetá

Zatímco až devadesát procent nových elektrických aut si pořizují firmy, domácnosti preferují při pořízení elektrického vozidla ta ojetá – i díky tomu, že postupně opadávají obavy z životnosti baterie a nabíjení.

„Kategorie vozů ‚do zásuvky‘, to znamená čisté elektrovozy nebo plug-in hybridy, z toho budou pravděpodobně výrazně těžit. Zdá se, že globální nestabilita nakonec udělá pro elektromobilitu víc než jakákoliv opatření v předchozích letech,“ konstatuje odborník společnosti EY pro automobilový průmysl Petr Knap.

„Obávají se také délky nabíjení, ale i to už je technicky vyřešeno právě tím, že se objevuje stále více rychlonabíječek,“ doplňuje šéfredaktor Automakers Erich Handl.

„Z pohledu ojetých vozů si myslím, že mají nadále perspektivu a pořád budou české poptávce dominovat. Je to trh, který je skoro čtyřikrát větší než trh nových vozů a kde si běžný Čech kupuje auto,“ předpokládá zájem domácností o elektromobily Knap. A právě proto odborníci očekávají další růst prodejů a dovozů zejména ojetých elektrických vozidel.

Česku patří v EU v počtu registrovaných elektromobilů na milion obyvatel až dvacáté místo, ojetiny ze zahraničí teď zvyšují čísla. V březnu jich bylo registrováno téměř 1400, což je skoro o polovinu více než v únoru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
před 21 hhodinami

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
26. 9. 2026‌‌

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
26. 9. 2026‌‌

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
26. 9. 2026‌‌

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
25. 9. 2026‌‌

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
24. 9. 2026Aktualizováno24. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.