Rostoucí cena pohonných hmot zvyšuje zájem o elektromobily

Nahrávám video
Rostoucí cena pohonných hmot zvyšuje zájem o elektromobily
Zdroj: ČT24

Ušetřit tisíce korun měsíčně za dojíždění do práce je jeden z argumentů, který teď zvedá poptávku po elektromobilech. Řidiči ale míří kvůli vysokým pořizovacím cenám hlavně do autobazarů, v některých nyní u elektrických aut zaznamenávají nárůst prodejů. Zájem o elektromobilitu roste, ačkoli její rozvoj stát nijak zásadně nepodporuje.

Aleš Toman patří k motoristům, kteří využívají výhod elektropohonu. „S naftovým vozem samozřejmě ujedu delší vzdálenost, ale s elektromobilem pojedu tento okamžik určitě levněji,“ říká. „Mám spočítáno, že z Českých Budějovic do Prahy a nazpátek to dojedu na nabití z domova, což mě teď reálně stojí nějakých 215 až 250 korun,“ kalkuluje výhodu elektroauta Toman.

Kvůli nákladům, které mohou být podle některých internetových srovnávačů i třetinové, se preference zákazníků mění. Prodeje nových elektroaut v březnu stouply o více než polovinu a rekordy hlásí i prodejci ojetých vozidel. „Za březen se podle čísel, co zatím máme, prodá asi stejně jako za leden a únor dohromady,“ dokladuje vyšší zájem o elektroauta expert na elektromobilitu společnosti AURES Holdings Jan Dedek.

Zákazníci mají při nákupu ojetého elektromobilu podle prodejců největší obavu o stav baterie. Prodejci proto nabízejí nezávislé testy, které ukazují takzvané SOH, tedy její kondici. „U nejprodávanějšího auta, Tesla Model 3, jsme zatím asi neměli auto, které by mělo pod osmdesát procent SOH, a to jsme měli auta i přes 230 tisíc kilometrů. Takže baterka v kvalitním elektromobilu přežije karoserii auta,“ doplňuje Dedek.

Vyšší počet elektromobilů registrují i distributoři energie. „Od začátku války, od začátku března, zaznamenáváme zvýšený počet zájemců o třeba vydání čipů a nějakých následných informací k tomu, například k provozu a dobíjení elektromobilů,“ vysvětluje vedoucí oddělení realizací emobility společnosti PRE Adam Čečák.

Platba za dálniční známku už i pro elektroauta

Současná vláda nicméně postupně odstraňuje výhody pro elektromobily, plánuje například ukončit osvobození od platby dálniční známky. Některá města, například Praha, zrušila bezplatné parkování. Podle některých odborníků je však jiných výhod stále dost.

Sami majitelé elektroaut říkají, že nerozhoduje cena dálniční známky, ale celkové náklady na provoz. A právě ty stojí podle odborníků i za aktuálním nárůstem prodejů.

„Češi se rozhodují peněženkou, to je prosté. V momentě, kdy to pro člověka bude výhodné, a nejedná se jenom o pořizovací cenu vozidla, ale o celkové náklady na životnost toho vozidla, tak Češi na elektromobilitu nějakým způsobem přistoupí,“ je přesvědčen výzkumný pracovník Centra dopravního výzkumu Lukáš Kadula.

Domácnosti při pořízení elektroauta preferují ojetá

Zatímco až devadesát procent nových elektrických aut si pořizují firmy, domácnosti preferují při pořízení elektrického vozidla ta ojetá – i díky tomu, že postupně opadávají obavy z životnosti baterie a nabíjení.

„Kategorie vozů ‚do zásuvky‘, to znamená čisté elektrovozy nebo plug-in hybridy, z toho budou pravděpodobně výrazně těžit. Zdá se, že globální nestabilita nakonec udělá pro elektromobilitu víc než jakákoliv opatření v předchozích letech,“ konstatuje odborník společnosti EY pro automobilový průmysl Petr Knap.

„Obávají se také délky nabíjení, ale i to už je technicky vyřešeno právě tím, že se objevuje stále více rychlonabíječek,“ doplňuje šéfredaktor Automakers Erich Handl.

„Z pohledu ojetých vozů si myslím, že mají nadále perspektivu a pořád budou české poptávce dominovat. Je to trh, který je skoro čtyřikrát větší než trh nových vozů a kde si běžný Čech kupuje auto,“ předpokládá zájem domácností o elektromobily Knap. A právě proto odborníci očekávají další růst prodejů a dovozů zejména ojetých elektrických vozidel.

Česku patří v EU v počtu registrovaných elektromobilů na milion obyvatel až dvacáté místo, ojetiny ze zahraničí teď zvyšují čísla. V březnu jich bylo registrováno téměř 1400, což je skoro o polovinu více než v únoru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Slovensko podalo žalobu proti rozhodnutí EU ukončit dovoz ruského plynu

Slovensko minulý týden podalo dříve ohlášenou žalobu proti rozhodnutí Evropské unie postupně ukončit dovoz ruského plynu do evropského bloku, uvedlo tiskové oddělení slovenského ministerstva spravedlnosti. Žalobu v uvedené záležitosti dříve podalo k soudu EU také Maďarsko.
před 57 mminutami

Čína zablokovala Metě plán převzít firmu Manus, která vyvíjí agentní AI

Čína se rozhodla zablokovat akvizici čínského start-upu Manus, který se zaměřuje na vývoj takzvané agentní umělé inteligence (AI). Firmu se chystala zhruba za dvě miliardy dolarů (41,5 miliardy korun) převzít americká technologická společnost Meta Platforms. Čínská Národní rozvojová a reformní komise (NDRC) ale ve stručném sdělení překvapivě nařídila, aby obě strany záměr zrušily.
před 2 hhodinami

Češi schraňují mince doma, v oběhu jsou jich dvě a půl miliardy

V oběhu jsou zhruba dvě a půl miliardy kovových mincí českých korun. Za deset let jich podle centrální banky přibylo asi o třetinu. Z velké části je lidé hromadí doma. Míst, kde lze vyměnit mince za bankovky, je ale stále méně. Utratit vyšší obnos v mincích může být také problém.
před 6 hhodinami

ETS je obchod s uměle vytvořenou komoditou, míní Gavor. Emise jsou realita, říká Svárovská

„Věřím, že se dožiju dne, kdy budou zrušeny emisní povolenky,“ řekl v Nedělní debatě ČT předseda Svobodných Libor Vondráček z poslaneckého klubu SPD. Analytik poradenské společnosti ENA Jiří Gavor je názoru, že systém sice není nastavený ideálně, ale zrušit se nedá. Podle spolupředsedkyně Zelených Gabriely Svárovské z klubu Pirátů Zelená dohoda prochází změnami. „Potřebujeme ji měnit i ve smyslu podpory průmyslu,“ podotkla. Debatu o emisních povolenkách moderoval Lukáš Dolanský.
před 18 hhodinami

Nový zákon podle Fialy zrychlí reakci na krize. Vláda se bojí žalob, míní Skopeček

Nový zákon o regulaci cen paliv umožní rychlejší a flexibilnější reakce na krizové situace, řekl v Nedělní debatě předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala. Vláda se chce vyhnout žalobám, oponoval místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS). Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Radka Špicara mělo být opatření mírnější. Debatu vedl Lukáš Dolanský.
před 23 hhodinami

Česko letos podle NATO nesplní závazek dvou procent HDP na obranu, řekl Babiš

Česko letos podle hodnocení Severoatlantické aliance (NATO) nesplní závazek vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Podle hodnocení NATO budou obranné výdaje činit 1,78 procenta HDP, řekl v neděli ve videu na sociálních sítích premiér Andrej Babiš (ANO). Závazek podle něj nesplnila loni ani bývalá vláda Petra Fialy (ODS), protože NATO uznalo obranné výdaje ve výši 1,85 procenta HDP. Fiala nicméně v reakci na to uvedl, že Česko loni podle aktuální zprávy generálního tajemníka NATO své závazky splnilo. Bývalá ministryně obrany Jana Černochová (ODS) sdělila, že Babiš zase lže.
včeraAktualizovánovčera v 11:36

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali cestování během blízkovýchodní krize

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali současnou situaci kolem cestování během krize na Blízkém východě. Pozvání přijali výkonný ředitel Asociace cestovních kanceláří ČR Michal Veber a generální ředitel skupiny Le Hotels Petr Lžičař. „Letenky se zdraží. Možná o pět až osm procent. Jenže zdražilo se i palivo na pumpě a jízda autem je nižší komfort, takže se zájem o letání nezmění,“ míní Veber. Lžičař označil vyjádření eurokomisaře pro energetiku, že se cestování zdraží až o 20 procent v případě cen letenek, za spekulaci. „Nemyslím, že zdražení letenek ovlivní chuť lidí vycestovat na dovolenou. Pokud by se to stalo, tak může být například pozitivní, že Češi budou preferovat tuzemskou dovolenou,“ dodal. Svůj pohled také přidal výkonný ředitel rozvoje leteckého obchodu Letiště Praha Jiří Vyskoč. Diskusi moderovala Vanda Kofroňová a Hana Vorlíčková.
včera v 09:10

VideoMalá restituce napravila mnohé majetkové křivdy, vše se ale majitelům nevrátilo

Radost z vráceného majetku, ale i starost, co s ním dál, provázely takzvanou malou restituci, která byla na jaře roku 1991 v plném proudu. Stát v rámci ní vracel zhruba sto tisíc vyvlastněných nájemních domů, menších nebo středních rodinných podniků, hotelů, restaurací, dílen, pil nebo mlýnů. I když podle zákona o zmírnění následků některých majetkových křivd z roku 1990 měli dosavadní uživatelé povinnost původním majitelům nabídnout k odprodeji veškeré zařízení, někdy byly prostory v době vracení prázdné.
včera v 08:30
Načítání...