Pohonné hmoty

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku z 350 tisíc na 400 tisíc korun. Na dvojčata a vícerčata by rodiče mohli místo 700 tisíc dostat 800 tisíc korun. Zvýšení má platit od 1. ledna, týkat se bude nově narozených dětí. Na přidání by podle ministerstva práce bylo příští rok potřeba 230 milionů korun a od roku 2030 po plném zavedení a v souvislosti nynějším nízkým počtem narozených asi 3,6 miliardy ročně.

Zdražení pohonných hmot v posledních týdnech zasáhlo zhruba polovinu českých domácností, přičemž desetina se kvůli tomu potýká s velkými finančními obtížemi. Častější problémy mají majitelé dieselových vozů. Lidé se snaží dopady zdražení zmírnit vyhledáváním levnějších čerpacích stanic, omezením jízd autem nebo šetřením v jiných oblastech. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM, který se konal od 22. do 30. dubna a účastnilo se ho 1315 lidí.

Slovensko od pátku zruší dvojí ceny nafty a zbylé omezení při tankování tohoto paliva u čerpacích stanic. Rozhodla o tom slovenská vláda, řekla ministryně hospodářství Denisa Saková (Hlas). Dvojí ceny, které Bratislava zavedla v březnu a které v praxi vedly k dražší naftě pro vozidla se zahraniční poznávací značkou, kritizovala Evropská komise. Paliva na Slovensku byla minulý týden už dražší než v Česku, v Maďarsku i v Polsku.

Meziroční inflace v Česku letos v dubnu zrychlila na 2,5 procenta z březnových 1,9 procenta. Je tak nejvyšší od loňského října. Vyplývá to z předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ). Konečnou hodnotu dubnové inflace zveřejní statistici 13. května. V minulosti pokaždé odhad potvrdili. Analytici uvádí, že za zrychlením inflace stojí vyšší ceny pohonných hmot. Do jiných kategorií spotřebního koše se vyšší ceny paliv promítnou se zpožděním, další zrychlení inflace se tak podle nich dá očekávat.

Obavy o bezpečnost a možné rušení letů mění dovolenkové plány části Čechů. Někteří se rozhodli strávit volno v tuzemsku, jiní dávají přednost bližším evropským destinacím, například Itálii, Chorvatsku, Řecku nebo Španělsku. Větší zájem očekává i Baťův kanál, kde se turistům nově otevírá možnost doplout až do Hodonína. Přestože zdražují pohonné hmoty, ceny lodních lístků ani pronájmů se zatím zvyšovat nemají.

Nový zákon o regulaci cen paliv umožní rychlejší a flexibilnější reakce na krizové situace, řekl v Nedělní debatě předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala. Vláda se chce vyhnout žalobám, oponoval místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS). Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Radka Špicara mělo být opatření mírnější. Debatu vedl Lukáš Dolanský.

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali současnou situaci kolem cestování během krize na Blízkém východě. Pozvání přijali výkonný ředitel Asociace cestovních kanceláří ČR Michal Veber a generální ředitel skupiny Le Hotels Petr Lžičař. „Letenky se zdraží. Možná o pět až osm procent. Jenže zdražilo se i palivo na pumpě a jízda autem je nižší komfort, takže se zájem o letání nezmění,“ míní Veber. Lžičař označil vyjádření eurokomisaře pro energetiku, že se cestování zdraží až o 20 procent v případě cen letenek, za spekulaci. „Nemyslím, že zdražení letenek ovlivní chuť lidí vycestovat na dovolenou. Pokud by se to stalo, tak může být například pozitivní, že Češi budou preferovat tuzemskou dovolenou,“ dodal. Svůj pohled také přidal výkonný ředitel rozvoje leteckého obchodu Letiště Praha Jiří Vyskoč. Diskusi moderovala Vanda Kofroňová a Hana Vorlíčková.

Sněmovna potvrdila, že ceny pohonných hmot bude do budoucna moci regulovat nebo zastropovat vláda. Poslanci tím přehlasovali veto Senátu. Regulace nastala jako ochrana před tím, že si někdo „namastí kapsy na úkor spotřebitelů“, argumentoval náměstek ministryně financí Petr Mach (SPD). Opatření dle něj platí pro mimořádnou situaci, nikoli běžný provoz. Člen sněmovního podvýboru pro dopravu Samuel Volpe (Piráti) zmínil přijetí zákona ve stavu legislativní nouze, výtky Senátu pokládá ve většině za relevantní. Varoval před precedentem z Maďarska, kde dle něj obdobné opatření k ničemu nevedlo. Vyzdvihl také problematiku dalšího přezkumu, v případě nařízení vlády je možný jen u Ústavního soudu. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.

Poslanci v pátek absolutní většinou 103 hlasů schválili možnost regulace cen pohonných hmot vládním nařízením, proti bylo 46 členů opozice. O cenách benzinu a nafty už tak nemá rozhodovat ministerstvo financí cenovými výměry. Kritici návrhu poukazovali mimo jiné na to, že vůči nařízení vlády by nebyla možná obrana u správních soudů, ale jen u Ústavního soudu. Návrh zákona Senát vetoval v týdnu, dolní komora nyní veto přehlasovala a předlohu dostane k podpisu prezident. Debatu nad opatřením na plénu provázela pře o to, kdo politikaří.

Maximální denní ceny paliv, které určuje stát, o víkendu opět vzrostou. Nejvyšší povolená cena nafty se oproti pátku zvýší o 82 haléřů na 42,86 koruny za litr. Benzin bude možné prodávat maximálně za 42,19 koruny za litr, tedy o 58 haléřů dráž než v pátek. Jde o ceny pro nadcházející tři dny včetně pondělí, o víkendu se měnit nebudou. Ministerstvo financí stanovuje ceny od předminulého týdne, mělo by v tom pokračovat přinejmenším do konce dubna.

„Je to nástroj, který vláda potřebuje,“ reagoval senátor z klubu ANO a předseda Přísahy Róbert Šlachta na dotaz, proč hlasoval pro zákon o vládní regulaci pohonných hmot. Vadila mu však reakční doba vlády, než zavedla cenové stropy pohonných hmot. „To opatření mělo přijít mnohem dřív,“ domnívá se. Podle Šlachty by měla Evropa urychlit svůj odklon od fosilních paliv. „Když se budeme k Rusku přiklánět a budeme se bavit o ruské ropě, tak Rusku to bude jenom pomáhat,“ vysvětlil. Dále v Interview ČT24 odpovídal na otázky Jiřího Václavka ohledně dostavby dálnice z Brna do Vídně či budoucnosti hnutí Přísaha.

Zákon, který má změnit nynější formu regulace cen pohonných hmot, Senát ve středu podle očekávání hlasy opozice odmítl. Sněmovna tak bude muset o předloze rozhodovat znovu. Díky koaliční většině pravděpodobně v pátek senátní veto přehlasuje. Podle předsedy opoziční TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je pravděpodobné, že opozice zablokuje zařazení bodu na program jednání dolní komory. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) rozhodnutí horní komory zkritizovala, podle ní povýšila své politické zájmy nad zájmy občanů.

Senát by měl podle svého hospodářského i ústavně-právního výboru zamítnout zákon o vládní regulaci cen pohonných hmot, kterým chce koalice ANO, SPD a Motoristů nahradit cenové výměry ministerstva financí. Opozice návrhu vytýká nadbytečnost, obecnost a také to, že by regulace mohla platit až rok. Ve hře zůstávají i možné úpravy zákona, které opoziční zákonodárci chtějí předložit při jeho středečním schvalování v Senátu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) avizovala, že odmítne-li ve středu horní komora tento zákon, bude se jím sněmovna znovu zabývat v pátek.

Nejvyšší povolené ceny pohonných hmot, které denně stanovuje stát, ve středu o desítky haléřů za litr vzrostou. Maximální cena nafty se oproti úterý zvýší o 48 haléřů na 41,34 koruny za litr, benzin bude možné prodávat za 41,07 koruny za litr, tedy o 43 haléřů dráž než v úterý. Vyplývá to z cenového věstníku, který odpoledne zveřejnilo ministerstvo financí.

Pohonné hmoty v úterý opět zlevní. Nejvyšší povolená cena nafty se oproti pondělku sníží o 2,27 koruny na 40,86 koruny za litr, benzin bude možné prodávat za 40,64 koruny, tedy o 69 haléřů levněji než v pondělí. Ceny na úterý vycházejí ještě z pátečního poklesu na burze, jejich pondělní růst by se měl projevit v cenách na středu. Úřad stanovuje ceny od předminulého týdne, měl by v tom pokračovat přinejmenším do konce dubna.

Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa v pátek prodloužila výjimku, která zemím na přibližně jeden měsíc umožňuje nakupovat sankcionovanou ruskou ropu a ropné produkty naložené na tankerech. Stalo se tak dva dny poté, co prohlásila, že tak neplánuje učinit. V sobotu to napsala agentura Reuters, podle níž se vláda snaží udržet pod kontrolou světové ceny energií, které kvůli izraelsko-americké válce proti Íránu zahájené na konci února prudce vzrostly.

Maximální ceny paliv, které denně určuje stát, o víkendu opět mírně klesnou. Nejvyšší povolená cena nafty se oproti pátku sníží o 23 haléřů na 43,13 koruny za litr. Benzin bude možné prodávat za 41,33 koruny za litr, tedy o tři haléře levněji. Jde o ceny pro nadcházející tři dny včetně pondělí, o víkendu se měnit nebudou. Vyplývá to z cenového věstníku, který zveřejnilo ministerstvo financí.

Sněmovna ve čtvrtek po deseti hodinách debat přerušila mimořádné jednání, které vyvolala opozice mimo jiné kvůli růstu cen pohonných hmot či změně financování veřejnoprávních médií. Rozpravu ovládli zástupci vládní koalice ANO, SPD a Motoristů, kteří ji využili ke kritice svých odpůrců, předchozího kabinetu a k pozitivnímu vylíčení svých dosavadních nebo chystaných kroků. Promluvit mohli pouze představitelé s přednostním řečnickým právem, na všechny se ale během vymezené doby nedostalo.

Maximální ceny paliv, které určuje stát, v pátek mírně klesnou. Nejvyšší povolená cena nafty se oproti čtvrtku sníží o 14 haléřů na 43,36 koruny za litr. Benzin bude možné prodávat za 41,36 koruny za litr, tedy o 23 haléřů levněji. Vyplývá to z cenového věstníku ministerstva financí. Jde o zatím nejnižší ceny od začátku fungování cenového stropu. Průměrná cena pohonných hmot v Česku také v mezitýdenním srovnání ve čtvrtek poprvé od počátku bojů na Blízkém východě klesla.

Senátoři ve středu večer odhlasovali, že zákon o vládní regulaci cen pohonných hmot projednají ve zrychleném režimu na schůzi příští středu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) jim sdělila, že cílem normy není nahrazovat tržní mechanismy. Senát také schválil, že jednodenní dálniční známka možná bude nově platit celých 24 hodin, nejen do půlnoci v den zakoupení. Během dopoledne podpořila horní komora uzákonění pravidel pro správu dat ve veřejné správě, večer pak uzákonění Dne Orla jako významného dne.

Vláda bude zřejmě moci od května regulovat ceny pohonných hmot pomocí cenového výměru vydaného jako nařízení vlády. Umožnit jí to má zákon, který v noci na středu ve stavu legislativní nouze schválila sněmovna. Vládní předloha reaguje na současný nárůst cen benzinu a nafty v důsledku konfliktu na Blízkém východě. Část opozice zvolený způsob kritizovala a označovala ho mimo jiné za socialismus a návrat k centrálnímu plánování. Nesouhlasila ani se zrychleným schvalováním v režimu legislativní nouze.

„Je to opravdu nástroj socialistického plánování, jak jsme to zažili. Ceny přece nemá určovat aparát vlády za zdmi nějakého úřadu. Ceny mají reagovat na reálný vývoj na trhu,“ řekl předseda ODS Martin Kupka k návrhu vlády na regulaci cen pohonných hmot. Kupka sdělil, že lepší volbou je snížení spotřební daně, a připomněl, že jeho strana to navrhla již 10. března, ale kabinet podle něj zaspal. „Je jasné, že se vysoké ceny (paliv) budou promítat dál do cen potravin,“ dodal. Moderátor Daniel Takáč se Kupky v Interview ČT24 zeptal i na vládní návrh na změnu financování veřejnoprávních médií. „Je potřeba uchránit především nezávislost těchto médií,“ sdělil lídr občanských demokratů.

Maximální ceny paliv, které určuje stát, ve středu vzrostou. Benzin bude možné prodávat za 42,10 koruny za litr, o 43 haléřů dráž než v úterý. Maximální cena nafty se zvýší o 64 haléřů na 45 korun za litr. Vyplývá to z cenového věstníku, který během odpoledne zveřejnilo ministerstvo financí. Úřad denně stanovuje ceny od minulého týdne, měl by v tom pokračovat přinejmenším do konce měsíce.

Vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním jednání schválila návrh zákona, který umožní operativně regulovat marže a ceny paliv nařízením vlády, uvedla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Už dříve sdělila, že kabinet ve sněmovně plánuje návrh zákona projednat ve stavu legislativní nouze. Ministři schválili i vládní nařízení, podle kterého životní minimum vzroste od října, nikoliv od května.