Maximální prodejní cena nafty u čerpacích stanic v pátek klesne o 14 haléřů na 48,58 koruny za litr. Cena benzinu se sníží o 22 haléřů na 45,92 koruny za litr, určilo ministerstvo financí. Vláda ceny pohonných hmot reguluje od čtvrtka, opatření má zatím platit do konce října. Kabinet k němu přistoupil v reakci na prudké zdražování paliv v posledních týdnech.
Ministerstvo ve čtvrtek opětovně vyzvalo provozovatele čerpacích stanic, aby k maximálním přípustným cenám přistupovali jen ve výjimečných případech. Na dodržování cenových stropů bude dohlížet Specializovaný finanční úřad. Maximální povolené ceny se nevztahují na prémiová paliva.
Po zavedení regulovaných cen ve čtvrtek nafta u čerpacích stanic výrazně zlevnila. Proti středě na řadě míst cena jednoho litru klesla až o tři koruny, výjimečně i o čtyři koruny. U benzinu byl pokles méně výrazný, někteří prodejci ho už ve středu nabízeli za cenu pod nařízeným stropem.
Maximální ceny ministerstvo vypočítává na základě klouzavého třídenního průměru velkoobchodních cen. Přičítá k nim maximální marži obchodníků, kterou vláda zastropovala na 2,50 koruny za litr paliva. Ke zlevnění paliv by podle vlády mělo přispět i snížení spotřební daně na naftu na 8,011 koruny za litr z původních 9,95 koruny za litr, které rovněž nabývá účinnosti od počátku října. U benzinu se spotřební daň nemění.
Regulace platila už na jaře
K regulaci cen paliv vláda přistoupila už letos na jaře, využívala přitom podobná opatření jako nyní. Regulace trvala od poloviny dubna do poloviny července, její náklady pro státní rozpočet ministerstvo financí vyčíslilo na zhruba miliardu korun měsíčně.
„Zásadní dopad má spotřební daň, ale pouze na naftu. Co se týká omezených marží, ty také mají svoji roli, ale je vidět na cenách benzinu před a po regulaci, že změna není až tak patrná. Omezení marží nemá takový dopad, jako mělo ještě na jaře,“ srovnává analytik XTB Jiří Tyleček. „Po regulaci, která skončila v druhé polovině července, měla cenotvorba v zásadě určitý rámec a regulace přichází znova relativně brzo, takže marže byly řekněme umírněné,“ vysvětlil.
Pohonné hmoty zdražují v důsledku konfliktu na Blízkém východě, který vypukl po amerických a izraelských úderech na Írán na konci února. Teherán v reakci na údery zablokoval Hormuzský průliv, který je klíčovou dopravní cestou pro dopravu ropy i dalších surovin z Perského zálivu. V důsledku toho vzrostly ceny ropy na světových trzích, což se promítlo i do ceny pohonných hmot.
V meziročním porovnání byl benzin ve středu o 11,46 koruny za litr dražší než před rokem a za litr nafty tehdy řidiči platili o 16,3 koruny méně, vyplývá z dat CCS.
Provozní ředitel skupiny DODO Peter Menky vnímá vládou zaváděné nástroje jako pozitivní pro doručovací byznys, nicméně bez jistějších údajů o cenách pohonných hmot firma obtížněji nastavuje dlouhodobější strategii. „V krátkodobém horizontě je jednoduší se s tím vypořádat, ale pokud cena dlouhodobě vyskočí dramaticky nahoru, tak to znamená, že celý řetězec ekonomiky toto musí někde pocítit. Je otázka, za jak dlouho a jakou část chceme nést my, jakou část chce nést e-shop a jaká zůstane na zákazníka,“ uvedl Menky.
Zdražení potravin lze čekat v řádu měsíců, říká agrární ekonom
Agrární ekonom Tomáš Maier z České zemědělské univerzity se zdráhá v souvislosti se zavedením maximální prodejní ceny paliv mluvit o regulaci. „Protože cenový strop je pořád mírně nad tržní cenou, takže se o přímou tržní regulaci nejedná. Já to spíš vnímám jako politické gesto, vyslání signálu čerpadlářům, aby moc nebyli poblázněni zvyšováním své vlastní marže. A následně také každá politická reprezentace honí body, to je přirozené.“
Zdůrazňuje, že zdražování nafty zemědělce „hodně bolí“, tím spíše, že v současné době je na trhu pořád přebytek většiny agrárních komodit, který výslednou cenu pro zemědělce žene dolů, zatímco rostoucí ceny nafty a umělých, zejména dusíkatých hnojiv zvyšují náklady.
Do cen potravin v obchodě se zvýšené náklady pro zemědělce mohou podle Maiera promítnout případně za dobu minimálně v řádu měsíců. „To záleží na mnoha faktorech. Na konkurenci na trhu, koncentraci v potravinářství, u obchodních řetězců a podobně. Ceny se začaly zvyšovat, když (americký prezident Donald) Trump zaútočil na Írán a my jsme to na pultech nepoznali. Možná spíše naopak, právě díky tomu, že je přebytek většiny agrárních komodit na trhu, tak ceny klesají,“ dodal. Konkrétně zmínil ceny mléka či vepřového masa.
„Ale potraviny jsou rizikovější sektor, je tam spousta vlivů, takže třeba za rok touto dobou mohou být potraviny poměrně cenově vysoko,“ dodal.
