Paliva

Regulace marží i snížení spotřební daně z nafty budou pokračovat i v květnu, informovala ministryně financí a vicepremiérka Alena Schillerová (ANO). Vláda zvýší od května maximální marži distributorů paliv o padesát haléřů na tři koruny za litr a upraví se také systém výpočtu cenového stropu. Kabinet rovněž rozhodl o vytvoření pracovní skupiny o psychotropních látkách a zavedl povinnost hlásit množství dovezeného a vyvezeného amalgámu státu. Jednání se kvůli cestě do Ázerbájdžánu, Kazachstánu a Uzbekistánu neúčastní premiér Andrej Babiš (ANO), zasedání vedla Schillerová.

Nový zákon o regulaci cen paliv umožní rychlejší a flexibilnější reakce na krizové situace, řekl v Nedělní debatě předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala. Vláda se chce vyhnout žalobám, oponoval místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS). Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Radka Špicara mělo být opatření mírnější. Debatu vedl Lukáš Dolanský.

Sněmovna potvrdila, že ceny pohonných hmot bude do budoucna moci regulovat nebo zastropovat vláda. Poslanci tím přehlasovali veto Senátu. Regulace nastala jako ochrana před tím, že si někdo „namastí kapsy na úkor spotřebitelů“, argumentoval náměstek ministryně financí Petr Mach (SPD). Opatření dle něj platí pro mimořádnou situaci, nikoli běžný provoz. Člen sněmovního podvýboru pro dopravu Samuel Volpe (Piráti) zmínil přijetí zákona ve stavu legislativní nouze, výtky Senátu pokládá ve většině za relevantní. Varoval před precedentem z Maďarska, kde dle něj obdobné opatření k ničemu nevedlo. Vyzdvihl také problematiku dalšího přezkumu, v případě nařízení vlády je možný jen u Ústavního soudu. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.

Poslanci v pátek absolutní většinou 103 hlasů schválili možnost regulace cen pohonných hmot vládním nařízením, proti bylo 46 členů opozice. O cenách benzinu a nafty už tak nemá rozhodovat ministerstvo financí cenovými výměry. Kritici návrhu poukazovali mimo jiné na to, že vůči nařízení vlády by nebyla možná obrana u správních soudů, ale jen u Ústavního soudu. Návrh zákona Senát vetoval v týdnu, dolní komora nyní veto přehlasovala a předlohu dostane k podpisu prezident. Debatu nad opatřením na plénu provázela pře o to, kdo politikaří.

Maximální denní ceny paliv, které určuje stát, o víkendu opět vzrostou. Nejvyšší povolená cena nafty se oproti pátku zvýší o 82 haléřů na 42,86 koruny za litr. Benzin bude možné prodávat maximálně za 42,19 koruny za litr, tedy o 58 haléřů dráž než v pátek. Jde o ceny pro nadcházející tři dny včetně pondělí, o víkendu se měnit nebudou. Ministerstvo financí stanovuje ceny od předminulého týdne, mělo by v tom pokračovat přinejmenším do konce dubna.

Nejvyšší povolené ceny pohonných hmot, které denně stanovuje stát, ve středu o desítky haléřů za litr vzrostou. Maximální cena nafty se oproti úterý zvýší o 48 haléřů na 41,34 koruny za litr, benzin bude možné prodávat za 41,07 koruny za litr, tedy o 43 haléřů dráž než v úterý. Vyplývá to z cenového věstníku, který odpoledne zveřejnilo ministerstvo financí.

Vláda se snaží navýšit zásoby pohonných hmot. Po jednání Bezpečnostní rady státu to řekl v pořadu Události, komentáře moderovaném Lukášem Dolanským ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Dostatek je podle něj i leteckého paliva, a to do podzimu. „Pokud se na to díváme skrze Letiště Praha a skrze správu hmotných rezerv, tak v tuto chvíli můžeme říci to, že je sezona pokryta,“ uvedl. Podle exministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) je Česko na tyto krizové stavy dobře připraveno. „Máme velmi robustní zásoby v hmotných rezervách. Přece jenom ty poslední čtyři roky se udělal velký kus práce, aby, pokud taková situace nastane, Česká republika byla připravenější, než tomu bylo v minulosti,“ řekl Vlček.

Pohonné hmoty v úterý opět zlevní. Nejvyšší povolená cena nafty se oproti pondělku sníží o 2,27 koruny na 40,86 koruny za litr, benzin bude možné prodávat za 40,64 koruny, tedy o 69 haléřů levněji než v pondělí. Ceny na úterý vycházejí ještě z pátečního poklesu na burze, jejich pondělní růst by se měl projevit v cenách na středu. Úřad stanovuje ceny od předminulého týdne, měl by v tom pokračovat přinejmenším do konce dubna.

Maximální ceny paliv, které denně určuje stát, o víkendu opět mírně klesnou. Nejvyšší povolená cena nafty se oproti pátku sníží o 23 haléřů na 43,13 koruny za litr. Benzin bude možné prodávat za 41,33 koruny za litr, tedy o tři haléře levněji. Jde o ceny pro nadcházející tři dny včetně pondělí, o víkendu se měnit nebudou. Vyplývá to z cenového věstníku, který zveřejnilo ministerstvo financí.

Maximální ceny paliv, které určuje stát, v pátek mírně klesnou. Nejvyšší povolená cena nafty se oproti čtvrtku sníží o 14 haléřů na 43,36 koruny za litr. Benzin bude možné prodávat za 41,36 koruny za litr, tedy o 23 haléřů levněji. Vyplývá to z cenového věstníku ministerstva financí. Jde o zatím nejnižší ceny od začátku fungování cenového stropu. Průměrná cena pohonných hmot v Česku také v mezitýdenním srovnání ve čtvrtek poprvé od počátku bojů na Blízkém východě klesla.

„Je to opravdu nástroj socialistického plánování, jak jsme to zažili. Ceny přece nemá určovat aparát vlády za zdmi nějakého úřadu. Ceny mají reagovat na reálný vývoj na trhu,“ řekl předseda ODS Martin Kupka k návrhu vlády na regulaci cen pohonných hmot. Kupka sdělil, že lepší volbou je snížení spotřební daně, a připomněl, že jeho strana to navrhla již 10. března, ale kabinet podle něj zaspal. „Je jasné, že se vysoké ceny (paliv) budou promítat dál do cen potravin,“ dodal. Moderátor Daniel Takáč se Kupky v Interview ČT24 zeptal i na vládní návrh na změnu financování veřejnoprávních médií. „Je potřeba uchránit především nezávislost těchto médií,“ sdělil lídr občanských demokratů.

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě nevyloučila další zásahy státu do regulace cen pohonných hmot. Na pondělním zasedání vlády hodlá předložit zákon, který by umožnil rychleji reagovat na další vývoj. Bývalý ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) slíbil racionální přístup. Též ocenil monitorování marží, varoval ale před cenovými stropy a vyzval ke kontrole celého dodavatelského řetězce.

Paliva o víkendu mírně zdraží, stát zvýšil cenové stropy pro sobotu, neděli a pondělí. Nafta zdraží o 70 haléřů na 45,90 koruny za litr, benzin o 18 haléřů na 41,95 koruny za litr. V pátek nafta na čerpacích stanicích podle předchozího rozhodnutí kabinetu výrazně zlevnila. Na mnohých místech ji prodejci nabízeli za 45,20 koruny za litr, tedy za maximální možnou cenu stanovenou ministerstvem financí. Ceny benzinu jsou u pump většinou nižší než cenový strop, který činí 41,77 koruny za litr.

Maximální ceny pohonných hmot určované státem v pátek oproti čtvrtku klesnou o koruny. Litr nafty bude nejvýše za 45,20 koruny, litr benzinu za 41,77 koruny. Maximální cena nafty stanovená na pátek je nižší, než za jakou ji většina prodejců paliv nakoupila, tvrdí Unie nezávislých petrolejářů. Ceny ropy se po středečním prudkém poklesu vrátily k růstu, zůstávají ale pod sto dolary za barel.

Slovensko od pátku zruší zákaz vývozu nafty do zahraničí, který zavedlo 19. března, rozhodla vláda premiéra Roberta Fica (Smer). Omezení při prodeji nafty a její dvojí ceny, které už kritizovala Evropská komise (EK), zůstanou v platnosti. Bratislavská rafinerie Slovnaft dlouhodobě vyváží většinu produkce paliv, k hlavním exportním trhům patří tuzemsko. Fico uvedl, že zrušení slovenského zákazu exportu nafty žádali premiéři Česka i Maďarska.

Ministerstvo financí v úterý poprvé zveřejnilo maximální ceny pohonných hmot na následující den, tedy na středu. Lidé za benzin zaplatí maximálně 43,15 koruny za litr s DPH, v případě nafty určil resort maximální cenu 49,59 koruny za litr s DPH. Jde o součást balíčku opatření, o kterých minulý týden rozhodla vláda kvůli vysokým cenám paliv. Unie nezávislých petrolejářů ovšem tvrdí, že cenový strop byl vypočítán špatně.

Ceny ropy v úterý pokračovaly v růstu. Trh sleduje, jak se blíží termín stanovený prezidentem USA Donaldem Trumpem, aby Írán znovu otevřel Hormuzský průliv. Washington varoval, že pokud Teherán do stanovené lhůty nepřistoupí na dohodu, může čelit útokům na důležitou infrastrukturu včetně mostů a elektráren. Hormuzským průlivem běžně prochází zhruba pětina světových dodávek ropy.

Firmy budující dopravní infrastrukturu jsou v nejistotě. Kvůli dopadům války na Blízkém východě dostává Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) od zhotovitelů napříč projekty upozornění, že současná situace je těžko předvídatelná. Stavební společnosti hlásí výrazné zdražování paliv i asfaltu. U klíčové suroviny navíc panují obavy z možného nedostatku. Podle ŘSD by to mohlo stavby prodražit i zpozdit.

Pět zemí Evropské unie požaduje zavedení mimořádné daně ze zisků energetických společností. Reagují tak na rostoucí ceny pohonných hmot kvůli válce v Íránu, napsala v sobotu agentura Reuters s odvoláním na dopis ministrů financí těchto zemí adresovaný Evropské komisi (EK), do kterého měla možnost nahlédnout.

Americký prezident Donald Trump oznámil další tvrdé údery na Írán i horizont možného konce operací na Blízkém východě. Naopak znovu zkritizoval spojence v NATO, zpochybnil i možné setrvání Washingtonu v Alianci. Debata v Událostech, komentářích se zaměřila i na ceny pohonných hmot, které vlivem blízkovýchodního konfliktu pokračují v růstu, a rozhodnutí vlády o regulaci marží. Diskuze se zúčastnili místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Denis Doksanský (ANO), místopředseda téhož výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD), členka zahraničního výboru Katerina Demetrashvili (Piráti) a členka výboru pro evropské záležitosti Helena Langšádlová (TOP 09). Do debaty, jíž provázel Lukáš Dolanský, se připojil i brigádní generál v záloze František Mičánek.

Generální ředitel českého MOLu Ľuboš Dinka ve středu ráno – ještě před schůzkou největších provozovatelů čerpacích stanic v tuzemsku s premiérem Andrejem Babišem (ANO) – pro ČT odmítl dřívější slova předsedy vlády, že by čerpadláři měli na každém litru paliva až desetikorunovou marži. „Já o takových maržích nic nevím, my máme asi jinou kalkulačku,“ nechal se slyšet Dinka. Drahým palivům kvůli pokračující válce na Blízkém východě se bude ve čtvrtek na mimořádné schůzi věnovat vláda, probírat by měla například možnost snížení spotřební daně nebo regulaci marží. Šéfka státní kasy Alena Schillerová (ANO) věří, že kabinet „dospěje k nějakému rozhodnutí“.

Administrativní zásahy do cenotvorby pohonných hmot mohou podle petrolejářů narušit tuzemský trh a zhoršit dostupnost a kvalitu jejich služeb. Vyplývá to z memoranda České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO), které zveřejnili ve středu. Zástupci největších distributorů paliv jednali během středečního dopoledne o cenách a maržích s premiérem Andrejem Babišem (ANO), výsledky schůzky po jejím skončení nekomentovali. Opatření ohledně paliv chce vláda projednat na čtvrtečním mimořádném zasedání.

V Polsku od úterý nově platí regulace cen paliv a nižší spotřební daň i DPH. Litr benzinu se tak tankuje v přepočtu za zhruba 35 korun, nafta je přibližně o osm korun dražší. Na některé čerpací stanice tak mířily i vyšší desítky řidičů z Česka, nejčastěji z oblastí poblíž hranic. Přijížděli také Němci, kterým se tankování v Polsku vyplatí ještě víc. Žádné omezení pro cizince totiž za polskými hranicemi neplatí.

Chemický průmysl v Česku čelí růstu nákladů i problémům s dodávkami surovin. Hlavní příčinou je současné prudké zdražování ropy a zemního plynu, což jsou klíčové suroviny pro výrobu. Firmy už nyní jednají se svými dodavateli o navýšení plateb za dodávky, zatím v průměru o přibližně deset procent. U vybraných surovin to ale může být i výrazně více, vyplývá z informací Svazu chemického průmyslu. Firmy odhadují, že v případě trvání konfliktu v Íránu po dobu více měsíců bude mít současná situace pro evropské i české podniky fatální důsledky.