Ministři na pondělním zasedání vlády schválili návrh státního rozpočtu pro příští rok. Deficit bude oproti původnímu plánu o tři miliardy nižší, tedy 386 miliard korun. I přesto ale bude stát v příštím roce hospodařit s druhým nejhlubším schodkem od vzniku samostatného Česka. Kabinet také obnovil od října regulaci cen pohonných hmot. Podpořil i valorizaci důchodů a jednorázový příspěvek dva tisíce korun.
„Vláda rozpočet schválila jednomyslně,“ prohlásil premiér Andrej Babiš (ANO). Očekává také podporu od všech 108 koaličních poslanců při projednávání návrhu ve sněmovně. „Máme podepsanou všemi poslanci koaliční dohodu,“ řekl. Výhrady vůči návrhu kvůli výši schodku už vznesl poslanec Miroslav Ševčík z klubu SPD.
Příjmy rozpočtu by měly být 2,199 bilionu korun, proti srpnovému návrhu se zvýšily o devět miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je to dáno zpřesněným odhadem výnosu z prodeje emisních povolenek. Ve srovnání s letošním rokem by tak příjmy měly vzrůst o 3,9 procenta.
Výdaje by příští rok měly být 2,585 bilionu korun, proti srpnovému návrhu vzrostly o šest miliard. Zvýšily se zejména výdaje ve školství nebo na důchody. Meziročně počítá rozpočet s navýšením výdajů o 6,5 procenta.
Podle Schillerové vláda potvrdila hlavní priority rozpočtu, které obsahoval už původní návrh ministerstva. Rozpočet je podle ní zaměřený na investice či na rozvoj zdravotnictví. Zdůraznila, že i v příštím roce bude stát místo spotřebitelů platit poplatek za obnovitelné zdroje energie. Výdaje ministerstva obrany vzrostou na 191 miliard korun a poprvé dosáhnou dvou procent hrubého domácího produktu (HDP).
Rozpočet podle ministryně počítá také s růstem platů ve veřejné sféře o pět až devět procent. Objem prostředků na platy by se měl zvýšit o 33,9 miliardy korun. Podrobnosti o zvýšení platů v jednotlivých profesích představí zástupci vlády odborům. „Myslím, že se chováme k veřejnému sektoru nejlépe, jak to jde v rámci možností,“ doplnila Schillerová.
Detailní podobu rozpočtu zatím vláda nepředstavila, ministerstvo ji podle Schillerové zpracovává. Podrobnou dokumentaci zveřejní do konce září, do kdy musí vláda rozpočet předložit sněmovně. V prvním čtení poslanci rozhodnou o příjmech, výdajích a saldu, poté mohou už jen přesouvat výdaje mezi kapitolami. Senát se rozpočtem nezabývá.
Vládní koalice se také už dříve dohodla na přijetí legislativních opatření, která by v průběhu příštího roku měla přispět ke snížení deficitu o dvacet miliard korun. Ministr pro sport Boris Šťastný (Motoristé) po jednání vlády řekl, že část těchto opatření bude zaměřena na zásah proti nelegálnímu hazardu.
Zatím nejhlubší schodek státního rozpočtu vykázalo Česko za pandemie covidu-19 v roce 2021, dosáhl 419,7 miliardy korun. Přes 300 miliard korun se deficit dostal také v letech 2020 a 2022, tuto hranici by měl překročit i letos. V době před pandemií hospodařilo Česko s výrazně menšími deficity, před rokem 2020 překročil schodek stomiliardovou hranici pětkrát.
Fiasko a hazard s budoucností, říká opozice o schodku
Vláda podle předsedy opoziční ODS Martina Kupky snížením schodku rozpočtu na příští rok jen o tři miliardy korun přichystala rozpočtové fiasko a vydává se do močálů rozpočtové neodpovědnosti. „Chtějí rozhazovat, zadlužit a potom zdanit,“ podotkl Kupka.
„Ukazuje to na to, že tato vláda hazarduje s budoucností České republiky,“ poznamenal poslanec STAN Jan Papajanovský. Obdobně jako zástupci ODS poukazoval na to, že návrh rozpočtu neobsahuje třicet miliard korun na výstavbu nového bloku dukovanské jaderné elektrárny.
Navrhovaný schodek je podle Pirátů ekonomickou ostudou a výsměchem mladé generaci. „Kdyby vláda chtěla šetřit, mohl by být o sto miliard korun nižší,“ sdělila jejich poslankyně Vendula Svobodová.
Lidovci rovněž mluví o ostudě, a to v první řadě SPD a Motoristů. Podle prvního místopředsedy strany Benjamina Činčily proto, že před vstupem do vládní koalice slibovali snižování zadlužení a směřování k vyrovnaným rozpočtům.
Další věci na programu
Mezi body pondělního programu byl i rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury, který ministři podpořili. Fond má mít k dispozici 183,1 miliardy korun, letos hospodaří s částkou 169,3 miliardy korun.
Stát v příštím roce opět převezme podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) veškeré poplatky za podporované zdroje energie (POZE). Stejně jako letos na nich zaplatí zhruba 41 miliard korun.
Na programu vlády byla i novela zákona o podpoře sportu, která rozšiřuje působnost Antidopingového výboru ČR nebo také národní akční plán adaptace na změnu klimatu do roku 2030.
