Aleš Juchelka

Prezident Petr Pavel v neděli na Pražském hradě s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským hovořil o vývoji situace na Ukrajině, výhledu mírových jednání, ale také možnostech poválečné obnovy, jichž se Česko chce účastnit. Zelenskyj ocenil, že Česko podle něj dělá všechno pro to, aby zastavilo ruskou agresi. Česká muniční iniciativa podle něj funguje excelentně.

Sněmovna znovu nedokončila druhé kolo schvalování vzniku Národního parku Křivoklátsko. Postarali se o to svými projevy poslanci ANO a SPD, kteří vznik parku odmítají. Sněmovna se bude návrhem, který ve druhém kole zatím probírala zhruba sedm hodin, opět zabývat zřejmě až v některém z příštích týdnů.

Nízkoprahová centra, denní stacionáře nebo třeba domovy pro seniory budou dál dostávat peníze od státu jen na jeden rok. Hůř se jim tak plánují investice do oprav nebo nového vybavení. Velkou reformu financování služeb, po které poskytovatelé dvanáct let volají, už resort práce (MPSV) do konce volebního období nestihne připravit. Šlo přitom o jednu z priorit, ke které se vláda zavázala v programovém prohlášení.

Sněmovna v závěrečném kole schválila vládní předlohu o podpoře bydlení. Opoziční ANO už předem avizovalo, že ji nepodpoří, zákon kritizuje i hnutí SPD. Poslanci se opět nedostali k dokončení závěrečného schvalování školské novely, neprojednali ani sociální novelu. Na programu schůze měli také uzákonění pravidel pro lobbování, které podpořili.

Sněmovna podpořila ve středečním úvodním kole koaliční novelu s úpravou českých azylových a migračních pravidel. Opoziční hnutí ANO a SPD pokládají zpřísnění za nedostatečné a zablokovala schválení předlohy zrychleně už v prvním čtení. Chtějí předkládat pozměňovací návrhy, zamítnutí neprosazovala. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) naopak mluvil o výrazném zpřísnění azylové a migrační legislativy. Novelu nyní posoudí bezpečnostní výbor, na což bude mít měsíční, tedy poloviční lhůtu.

Evropa musí dávat víc peněz na svou obranu, pokud chce uchovat transatlantickou vazbu a žít v příštích desetiletích v bezpečí, řekl poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar na čtvrteční konferenci Bezpečná budoucnost pořádané premiérem Petrem Fialou (ODS). Řečníci se během projevů i následné diskuse věnovali různým bezpečnostním aspektům, včetně evropské spolupráce či ruské války na Ukrajině.

Vláda je schopná vyřešit zvýšení výdajů na obranu v letošním roce na dvě procenta HDP ve stávajícím rozpočtu, nebude potřeba zvýšit schodek či měnit zákon o státním rozpočtu. V Otázkách Václava Moravce to řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Podle informací ČT by bylo třeba v tomto roce najít v rozpočtu osm miliard korun. Hnutí ANO i SPD se pokusí vyvolat další jednání ve sněmovně na téma obranyschopnosti země, a to navrhováním mimořádných bodů programu. Zástupci SPD pak nevylučují, že budou iniciovat svolání další mimořádné schůze.

Česko čekají za půl roku sněmovní volby. Podle nejnovějšího průzkumu agentury Median by vyhrálo hnutí ANO, druhá by skončila koalice SPOLU a třetí jsou Starostové. Do sněmovny by se dostali i Motoristé, SPD, Stačilo a Piráti. Naopak pod hranicí vstupu do dolní komory skončili sociální demokraté a Trikolora. Ostatní by nezískali ani dvě procenta. Debaty o předvolebním klání se v Událostech, komentářích zúčastnili zástupci dvou opozičních a dvou vládních stran, které mají v průzkumech největší podporu. Pozvání přijali Eva Decroix (ODS), Aleš Juchelka (ANO), Michaela Šebelová (STAN) a Radim Fiala (SPD).

Zákonodárci ve středu na mimořádné schůzi schválili vládní reformu sociálních podpor, nynější čtyři dávky nahradí jedna. Sněmovna schválila také uzákonění dávky pro studující rodiče malých dětí a širší sociální podporu vysokoškoláků z chudších rodin. Rovněž upravila životní minimum. Poslanci začali projednávat také zákon o podpoře bydlení. Debatu k tomuto bodu ale nedokončili, protože schůze dolní komory byla ve 13 hodin přerušena. Pokračovat bude ve středu 2. dubna.

Finanční podpora rekvalifikací a kurzů digitálního vzdělávání bude pokračovat, řekl České televizi ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Část aktivit přitom měla být původně podporovaná jenom tehdy, pokud by je zájemci stihli absolvovat do konce září.

Většina domovů pro seniory na jaře podraží, očekává to Asociace poskytovatelů sociálních služeb. Od března má totiž začít platit vyhláška, která zvyšuje maximální možné úhrady v sociálních službách o patnáct korun za den. Ministerstvo práce argumentuje inflací i růstem penzí. Řada zařízení už na možnost zvýšit ceny za pobyt i jídlo čeká.

Reforma sociálních dávek prošla ve sněmovně druhým čtením. Poslanci podali desítky úprav, týkají se třeba okruhu zranitelných lidí. Sloučení do jedné takzvané superdávky má podle ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) lépe pomoci potřebným a současně zabránit zneužívání systému. V úvodním kole sněmovna také podpořila návrh povinné registrace v elektronickém systému eTurista i vznik národního parku na Křivoklátsku.

Hlavní reakcí Evropské unie po oznámení cel na ocel a hliník ze strany nové americké vlády prezidenta Donalda Trumpa by měla být snaha jednat, shodli se v Událostech, komentářích ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) a místopředseda Poslanecké sněmovny Aleš Juchelka (ANO). Jurečka míní, že by EU mohla snížit některá vlastní cla na zboží z USA, aby protistraně vyšla vstříc. Juchelka má za to, že EU měla jednání s USA o obchodních vztazích zahájit dříve a že je již „malinko pozdě“.

Odhad dopadu případného zavedení amerických cel na evropské zboží, který představil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), je podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly a exministra financí Miroslava Kalouska příliš optimistický. Shodli se na tom v Otázkách Václava Moravce. Stanjura ve čtvrtek odhadl, že kvůli clům by růst české ekonomiky mohl zpomalit zhruba o 0,5 procentního bodu. Premiér Petr Fiala (ODS) nechce zatím předjímat možné dopady a sdělil, že EU má nástroje k vyjednávání.

Koalice finalizuje úpravy v reformě sociálních dávek. Zatím ale není jasné, zda stihne projít včas a začne platit od července, jak měla vláda v plánu. Jedna podpora má nahradit čtyři stávající. Ministerstvo práce chce ještě změnit třeba pravidla pro zranitelné skupiny. Po tom volají sociologové i opozice, která má ale řadu dalších výhrad.

Vládní tábor nechá svolat k závěrečnému schvalování růstu televizního a rozhlasového poplatku kvůli dosavadním obstrukcím opozičních ANO a SPD mimořádnou schůzi sněmovny na středu 12. února, řekl předseda klubu TOP 09 Jan Jakob. O podobě předlohy by pak poslanci mohli hlasovat nejpozději v pátek. Koalice podle Jakoba zvažuje, že by na tento den stanovila pro hlasování pevný termín. Opozice zahájení posledního kola projednávání poplatkové novely v poslední lednový den znovu bránila.

Znovu ožívá koaliční pře o výpovědi bez udání důvodu. Poslanci ODS a TOP 09 připojili tuto možnost k takzvané flexibilní novele zákoníku práce. Zbylé vládní strany s úpravou nesouhlasí. Pokud by firma ke snadnějšímu propouštění sáhla, musela by dotyčnému vyplatit minimálně dvojnásobné odstupné. Některých zaměstnanců by se podniky tímto způsobem zbavit nesměly. Ve druhém čtení poslanci návrh projednají v úterý.

Opozice považuje rozpočet na letošní rok za nerealisticky sestavený a míní, že ho bude nutné předělat. Vláda podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) ale nebude muset zákon o státním rozpočtu měnit. Řekl to v Otázkách Václava Moravce. Kabinet letos počítá se schodkem 241 miliard, zhruba o třicet miliard nižším než byl loňský deficit.

Odbory a zástupci firem volají po mimořádném jednání s vládou. Nesouhlasí s čerstvě předloženým poslaneckým návrhem, který zavádí povinné příspěvky podniků pro víc než sto tisíc lidí v náročných profesích. Kabinet předlohu projedná příští týden. Odboroví předáci a zaměstnavatelé namítají, že s nimi materiál nikdo předem neprojednal, a hovoří o porušení sociálního dialogu.

Sněmovna se nedostala k hlasování o platové novele, která počítá s růstem platů ústavních činitelů pro letošek o téměř sedm procent. Schůze, kterou nechal svolat koaliční tábor, začala opoziční kritikou. Vystoupil předseda ANO Andrej Babiš i lídr SPD Tomio Okamura. Závěrečné kolo debaty bude pokračovat v pátek, kdy by podle vicepremiéra Mariana Jurečky (KDU-ČSL), který novelu za vládu předložil, měla sněmovna rozhodnout.

Vládní strany by mohly úpravu, která zavede příspěvky firem rizikovým profesím ze třetí kategorie, projednat příští týden. Tyto příspěvky mají být náhradou za to, že 109 tisíc lidí s náročným povoláním nakonec nezískalo v důchodové reformě nárok na dřívější penze. Původně chtělo ministerstvo financí úpravu připravit do konce loňského roku.

Svět vkročil do roku 2025. Česko v něm čekají na podzim sněmovní volby, hned zkraje roku je například naplánována inaugurace Donalda Trumpa do úřadu prezidenta USA. Bude jím už podruhé. O domácích i zahraničních otázkách debatovali ve speciálním formátu Událostí, komentářů ve čtvrtek večer zástupci vládních stran i opozičních uskupení. Pozvání přijali Eva Decroix (ODS), Matěj Ondřej Havel (TOP 09), Eduard Hulicius (KDU-ČSL), Aleš Juchelka (ANO), David Smoljak (STAN), Zdeněk Hřib (Piráti) a Radek Koten (SPD).

Nový rok přinese několik změn pro zaměstnance. Od ledna si například budou moct sami rozvrhovat pracovní dobu, pokud se na tom dohodnou se zaměstnavatelem. Další úpravy pracovních předpisů chce ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) prosadit nejpozději do poloviny příštího roku. Odbory i opozice u připravovaných změn kritizují možné prodloužení zkušebních lhůt pro nové zaměstnance.

Od ledna stoupnou starobní důchody v průměru o 358 korun měsíčně. Po této pravidelné, zákonem dané valorizaci přesáhne průměrný důchod 21 tisíc korun, bude tak činit zhruba 43 procent průměrné hrubé mzdy. Zvýšeny budou zároveň i invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí důchody. S novým rokem platí rovněž další změny, například lidé v náročných profesích mohou odejít do důchodu dříve. Změní se i podmínky pro pracující seniory.