Aleš Juchelka strana 2 z 5

Jednodušší vyřizování, lepší zacílení podpory a také zastavení zneužívání systému má přinést reforma sociálních dávek, kterou představil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Resort podle něj chystá spojení čtyř dávek do jedné – dvou dávek na bydlení, na živobytí a přídavku na dítě. Podávat by se měla jedna žádost. Kvůli nároku na pomoc od státu by se měl vedle příjmu žadatelů víc posuzovat i jejich majetek. Podmínkou pro získání peněz by měla být práce nebo její hledání. Změny by mohly začít platit od příštího roku.

Poslanci po méně než hodině ukončili debatu o příspěvcích na péči, opoziční klub hnutí ANO neprosadil tento jediný bod mimořádné schůze, kterou sám inicioval. Ministerstvo práce a sociálních věcí je totiž i tak hodlá nejpozději v polovině roku zvyšovat, což šéf resortu Marian Jurečka (KDU-ČSL) zopakoval i na plénu.

Ústavní soud ve středu veřejně projednával návrh 71 poslanců opozičního ANO na zrušení vládní novely, která loni zkrátila mimořádnou červnovou valorizaci penzí. U soudu za ně jednala bývalá ministryně financí Alena Schillerová s advokátem Davidem Rašovským. Jako svědky si soud předvolal šéfa státní kasy Zbyňka Stanjuru (ODS) a ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku (KDU-ČSL). Vyhlášení nálezu po ukončení dokazování odročil předseda soudu Josef Baxa na neurčito.

V úterý bude celostátní výbor KDU-ČSL rozhodovat o setrvání předsedy lidovců Mariana Jurečky ve vládě. Česká televize oslovila všechny jeho členy a Jurečkův konec v kabinetu nepodpořil nikdo. Většina členů výboru si ale chce v úterý vyslechnout jeho argumenty. Premiér už v neděli řekl, že žádnou změnu ve vládě nechystá. Kauza se týká vánočního večírku na ministerstvu z 21. prosince, který pokračoval i po tragické střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.

Už za pár dní matkám či otcům novorozenců vznikne nárok na vyšší rodičovský příspěvek. Do konce roku jde o 300 tisíc korun, od prvního ledna částka o padesát tisíc vzroste. Opozici ale vadí, že na zvýšenou částku budou mít nárok pouze rodiče dětí narozených v roce 2024. Ostrou hranici vidí jako diskriminaci a zvažuje další podání k Ústavnímu soudu.

Poslanci podpořili novelu, která má přispět ke zvýšení počtu pěstounů. Souvisí s tím, že kojenecké ústavy by měly od roku 2025 přestat přijímat děti. Opozice část navržených změn kritizovala, podle Aleše Juchelky (ANO) jsou odtržené od reality a ministerstvo práce je ve vleku některých neziskových organizací. Snahy opozičních hnutí ANO a SPD na zamítnutí novely nebo na její vrácení vládě k přepracování dolní komora s ohledem na koaliční většinu odmítla. Předlohu posoudí sociální výbor v prodloužené tříměsíční lhůtě. Dolní komora také mimo jiné kývla na zpřesnění přestupkové části zákona o ochraně spotřebitele či rozšíření práv podezřelých mladších patnácti let.

Poslanci se v úterý zabývali například zvýšením postihů za nezavedení léků do evidence v lékárnách, změnami ve jmenování a odvolávání vedoucích státních zástupců, zpřísněním pravidel proti praní špinavých peněz či novým zákonem o zbraních a střelivu. Předlohy byly ve druhém čtení, v němž mohou zákonodárci uplatňovat pozměňovací návrhy. Schvalování programu schůze zabralo skoro dvě a půl hodiny. Většinu času vyplnilo vystoupení předsedy hnutí ANO Andreje Babiše.

Po necelém roce platnosti vládní strany plánují změny ve výchovném, tedy příspěvku ve výši pěti set korun k důchodu navíc za každé dítě. Po roce 2027 navrhují u nových seniorů částku na první dvě děti snížit a taky upravit způsob vyměřování příplatku. Naopak vyšší kompenzaci podle koalice potřebují lidé, kteří se v ekonomicky aktivním věku starali o nemohoucí příbuzné.

Hnutí ANO za žádných okolností nepodpoří zvyšování věku odchodu do důchodu, řekl v pořadu Události, komentáře člen sněmovního sociálního výboru Aleš Juchelka (ANO). Česká republika je podle něj jednou z nejprůmyslovějších zemí v Evropě, vláda proto nemůže v důchodové reformě opomenout lidi s náročnými profesemi. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) uvedl, že kabinet s nimi počítá. Na opozici mu vadí, že straší, od ANO navíc podle něj zaznívá pouze kritika.

Ministerstvo práce chce od ledna zvýšit maximální možné úhrady v sociálních službách, jako jsou domovy pro seniory či handicapované, týdenní stacionáře, terapeutické komunity a azylové domy. Platit více by klienti mohli za jídlo i pobyt. Podle resortu náklady na provoz rostou, stát kvůli zadlužování musí výdaje omezovat a do financování péče je nutné víc zapojit rodinu a blízké potřebných.

Stávková pohotovost ohledně odmítnutí návrhu ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) odbory je velkou ranou pro české zdravotnictví, řekl v Interview ČT24 poslanec Aleš Juchelka (ANO). Považuje za nutné začít měnit systémy ohledně zaměstnávání náročnějších profesí. Popsal také jednání opozičních politiků s prezidentem Petrem Pavlem o konsolidačním balíčku a budoucnosti penzí v Česku.

Zákonodárci by se měli brzy dostat k novele, která zjednoduší proces přijetí dětí do pěstounské péče. Má to usnadnit plánovaný zánik kojeneckých ústavů. Změny se dotknou mnoha dětí – v náhradní rodinné péči je jich dnes bezmála 21 tisíc. Pěstounská péče je nejčastější variantou.

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) představil podobu změn systému penzí. Důchodový věk by se podle ní měl postupně dál zvyšovat nad 65 let podle doby dožití. Stanovit se má minimální penze ve výši dvaceti procent průměrné mzdy. Výpočet nových důchodů by se měl postupně snížit. Za dobu péče o děti a blízké by se měl při stanovení penze započítávat fiktivní příjem ve výši průměrné mzdy.

Poslanecká sněmovna v pátek schválila zvýšení rodičovského příspěvku, který tak zřejmě od ledna vzroste o padesát tisíc korun na 350 tisíc. Má se to týkat jen dětí, které se narodí od začátku příštího roku. Zákonodárci na pátečním jednání schválili také novelu ústavního zákona, která stanoví pevný termín pro komunální, krajské a senátní volby.

Poslanci kývli na ústavní volební novelu, která stanoví pevný termín pro komunální, krajské a senátní volby, a to na konec prvního říjnového týdne. Zajistí i větší stálost senátních volebních obvodů. Části voleb se tak zřejmě budou od roku 2026 konat vždy na konci prvního říjnového týdne. Během pátečního jednání projednala dolní komora i zvýšení rodičovského příspěvku, vzrůst má o 50 tisíc korun.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) plánuje nejpozději od příštího léta zvýšit příspěvek na péči. Jednotlivé dávky by mohly vzrůst zhruba o desetinu. Na potřebu zvýšení příspěvku upozorňuje i opozice. Vlastní návrh připravili jak zástupci ANO, tak SPD.

Poslanci měli ve čtvrtek na programu pravidelné ústní a písemné interpelace. Dopoledne však projednali jen čtyři ze čtrnácti, a to kvůli omluvám členů vlády, ale i zákonodárců. Z jednacího dne nebo z jeho části se omluvilo dvanáct z osmnácti zástupců kabinetu včetně premiéra Petra Fialy (ODS) a skoro čtvrtina poslanců. Během odpoledne pak padly dotazy například na ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) ohledně stavů u policie nebo ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) kvůli přesčasům lékařů.

O daňovou slevu na nepracující manželku či manžela nakonec zřejmě přijdou i domácnosti, kde jeden z partnerů chodí do zaměstnání a druhý pečuje o těžce nemocného člena rodiny. Počítá s tím vládní úsporný balíček. Některé koaliční strany chtěly tuto slevu zachovat.

Se začátkem října začíná platit novelizovaný zákoník práce. Mění hlavně pravidla pro lidi, kteří pracují na dohody. Změny je mají přiblížit ke klasickému pracovnímu poměru. Nově budou mít takzvaní dohodáři například právo na příplatky za práci o víkendech. Jasnější má být i to, na co přesně a kdy si je firmy najímají. Podle zaměstnavatelů ale novela přinese spíše další administrativní zátěž.

„Je to určitým způsobem i signálem druhé straně – tohle prostě nedělejte, my jsme schopni to odhalit,“ zhodnotil obsah zjištění Bezpečnostní informační služby (BIS) předseda sněmovního bezpečnostního výboru Pavel Žáček (ODS). Rozvědka slovy jejího ředitele Michala Koudelky informovala v pondělí o tom, že ruský agent platil známým osobnostem za šíření ruské propagandy v Česku. Místopředseda poslaneckého klubu hnutí ANO Aleš Juchelka se domnívá, že sdělení bylo velmi emotivní, má jej za „politickou proklamaci, která přísluší pouze politikům“. O zjištění debatovali zákonodárci v pořadu Události, komentáře.

České veřejné finance jsou nadále ve výrazné nerovnováze. Ve zprávě o jejich dlouhodobé udržitelnosti to ve čtvrtek konstatovala Národní rozpočtová rada. Vládní konsolidační balíček a úprava penzijního systému podle rady mohou změnit trend a oddálit náraz na dluhovou brzdu, do budoucna ale bude třeba v úsporách pokračovat.

Sněmovna ve čtvrtek schválila smlouvy, které uzavřela EU s Thajskem a Malajsií. Oba dokumenty zahrnují spolupráci mezi evropskou sedmadvacítkou a uvedenými asijskými zeměmi v řadě témat od lidských práv přes boj proti terorismu a organizovanému zločinu po boj s migrací. Dopoledne měli poslanci na programu také písemné interpelace. Opět se ale nedostali k plánovanému projednání návrhu na zřízení vyšetřovací komise k hradním kauzám z éry bývalého prezidenta Miloše Zemana. Odpoledne pak premiér Petr Fiala (ODS) odpovídal na ústní interpelace, během kterých opozice upozorňovala na hospodaření státu.

Do předčasného důchodu by kvůli odkladu platnosti zákona se změnami penzí mohlo odejít až deset tisíc lidí. Příští rok by to mohlo zvednout výdaje o tři až čtyři miliardy korun. V pořadu Partie televize CNN Prima to v neděli řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podmínky pro předčasný důchod zpřísňuje důchodová novela. Vláda původně počítala s tím, že by změny mohly platit od září. Účinné budou ale až od října. Prezident Petr Pavel na konci srpna sdělil, že má k normě výhrady a rozhodne, zda ji vetuje, nebo podepíše později. Podpis připojil 1. září, což znamenalo, že nabude účinnosti od října.

Prezident Petr Pavel podepsal penzijní novelu, a to navzdory některým výhradám, jak uvedl v prohlášení. Za problematickou považuje náhlost zkrácení doby možného odchodu do předčasného důchodu z pěti na tři roky před standardním důchodovým věkem. Obává se také, že by nahrazení mimořádných valorizací inflačním příplatkem mohlo být pro stát nakonec nákladnější. První část novely začne platit v říjnu, vláda původně doufala, že to bude již od září.