Sněmovna v závěrečném kole schválila vládní předlohu o podpoře bydlení. Opoziční ANO už předem avizovalo, že ji nepodpoří, zákon kritizuje i hnutí SPD. Poslanci se opět nedostali k dokončení závěrečného schvalování školské novely, neprojednali ani sociální novelu. Na programu schůze měli také uzákonění pravidel pro lobbování, které podpořili.
Poslanci schválili zákon o podpoře bydlení
3 minuty
Zprávy ČT24: Zákon o podpoře bydlení
Návrh zákona o podpoře bydlení předpokládá vznik kontaktních míst, která mají pomáhat lidem v bytové tísni hlavně v lokalitách, kde je vyšší počet osob ohrožených ztrátou bydlení. Vládní návrh původně počítal s tím, že kontaktní místa bydlení vzniknou u obcí s rozšířenou působností, kterých je v tuzemsku podle dostupných informací 205. Vláda předpokládala, že kvůli tomu vznikne 352 nových pracovních úvazků a finanční náklady budou představovat 348 milionů korun.
Sněmovní výbor pro veřejnou správu poté snížil předpokládaný počet kontaktních míst na 115, která zákon stanoví. Vznikat budou hlavně v lokalitách, kde je vyšší počet osob ohrožených ztrátou bydlení a kde jsou pracoviště úřadu práce. Obce se budou moci rozhodnout, zda si dobrovolně kontaktní místo zřídí.
Zákon také přichází s tím, že vlastník bytu, který bude svůj byt poskytovat do systému bydlení, bude muset prokazovat svoji bezdlužnost vůči společenství vlastníků. Zákon obsahuje i takzvanou překlenovací asistenci. Ta má fungovat po uplynutí dvouleté podpory, a pokud by se klient případně poté stěhoval do jiného bytu, bude mít ještě dva měsíce asistenci v novém bydlení.
Zákon má na základě přijatého pozměňovacího návrhu Jiřího Havránka (ODS) pomáhat domácnostem s příjmy do 1,43násobku životního minima. Podle iniciativy Za bydlení je tato hranice příliš přísná. Ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (za STAN) to již ve druhém čtení odmítl. Uvedl, že jde o hodnotu stanovenou na odborném základě a je možné ji navíc upravovat pomocí nařízení vlády. Podle něj představuje například zhruba třicet tisíc korun u samoživitelky nebo čtyřicet tisíc korun se dvěma dospělými.
Kulhánek již dříve také před poslanci řekl, že v Česku žije víc než 160 tisíc lidí v bytové nouzi. Desetinásobek lidí pak podle něj řeší takové problémy s bydlením, které by mohly vést až k jeho ztrátě. Lidé ohrožení bytovou nouzí by mohli snáze získat bydlení v obecních, družstevních nebo soukromých bytech. Ministr opakovaně odmítal i výtky opozičních hnutí SPD i ANO, že zákon nové byty na trh nepřinese. Poukazoval na to, že zákon vychází z tvrdých dat a sedmdesát typových projektů, které už v tuzemsku fungují.
Bartoš: Úpravy pomohou jen zlomku lidí
Bývalý ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) zákon o bydlení připravoval. Současné úpravy ale podle něj pomohou jen zlomku lidí. „Je důležité zarámovat, že dneska je to už několikátý pokus zákon ve sněmovně finálně schválit. Už několikrát to opozice vyobstruovala. Dnes přišel Andrej Babiš a zase hodinu vykládal a blábolil o všem možném, ne o bydlení,“ kritizoval.
Zákon podle něj může skutečně pomoci lidem, kteří jsou ohroženi ztrátou bydlení. „A nenechme se mýlit, nejsou to lidé v sociálních bytech, ale je to i střední třída,“ dodal. Zmínil kontaktní místa, kde mohou lidé dostat poradenství, například jak získat podporu nebo když nemají na kauci. „Ale ministr (dopravy Martin) Kupka přišel s tím, že nejsou potřeba po celé republice, ta preventivní složka zákona je tím velmi oslabena,“ upozornil Bartoš.
30 minut
Události, komentáře: Cesta k dostupnějšímu bydlení
Druhá věc je podle něj to, že ministerstvo práce a sociálních věcí na poslední chvíli upravilo koeficient, podle kterého lidé mají i nárok v pořadníku na případné dostupné bydlení, které zákon také přináší. „Úprava znamená, že zhruba 160 tisíc lidí bude od případné pomoci tohoto typu, která není nároková, odříznuto,“ zkritizoval Bartoš.
Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) již dříve poznamenal, že by byl zdrženlivější k různým návrhům sociálního inženýrství, navyšování úřednických míst a mnohem víc by se chtěl zaměřit na to, aby se v Česku stavěly byty.
Babiš mluvil o porodnosti
Babiš v úvodu mimořádné schůze vystoupil a prohlásil, že ANO bude mít pro podzimní sněmovní volby zvláštní program pro rodiny. Souvislost s projednávaným zákonem vysvětlil tím, že mladé rodiny potřebují bydlet. Vývoj porodnosti, kdy loni počet narozených dětí klesl na 84 311, není podle šéfa ANO náhodný.
„Tahle vláda neudělala pro mladé rodiny vůbec nic,“ prohlásil. Kabinet Petra Fialy (ODS) podle něj přispívá k nejistotě, zvyšuje napětí ve společnosti a straší válkou. Tato atmosféra vede podle opozičního předáka k tomu, že mladí váhají, zda mají založit rodinu. „Jednoznačně je vidět, že tahle vláda na budoucnost kašle,“ podotkl Babiš. Dodal, že kabinet toleruje nedostupné bydlení.
„Naše číslo, pane premiére, nejsou tři procenta hrubého domácího produktu na obranu. Naše číslo je 2,1 porodnost dítěte na ženu,“ upozornil dále Babiš. Pozastavil se nad pobavením v jednacím sálu, které v úterý vyvolal návrh předsedy SPD Tomia Okamury, aby dolní komora zařadila bod nazvaný Fialova vláda svou politikou způsobila alarmující propad porodnosti v České republice. Smích podle Babiše nebyl namístě, jde podle něj o velký problém.
Lidovecký poslanec Jiří Horák (KDU-ČSL) se domnívá, že zákon o bydlení je potřebný. „Ale nedělejme si iluzi, že vyřeší v České republice problém s bydlením. Zákon je orientovaný na určitou skupinu obyvatel, kteří jsou ve velké bytové nouzi, jsou to lidé s nejnižšími příjmy a těmto nějakým způsobem může pomoci,“ řekl.
Vyjádřil se také k redukci kontaktních míst. „Jestli bude nějakých 115 kontaktních pracovišť, tak dělat si iluzi, že na několik málo let to pomůže desítkám tisíc lidí, tak to tak opravdu není. Je to jen jeden střípek do mozaiky řešení bytové krize,“ uvedl poslanec. Domnívá se, že je nutné také urychlit stavební řízení, umožnit přeměnu brownfieldů a rovněž podporovat výstavbu dostupného bydlení. „A co se zkazilo, je digitalizace stavebního řízení, která měla fungovat,“ podotkl Horák.
13 minut
Ivan Bartoš (Piráti) a Jiří Horák (KDU-ČSL) k zákonu o podpoře bydlení
Kritika opozice
Předloha o podpoře bydlení čelí kritice opozice. Například poslankyně opozičního hnutí ANO Eva Fialová řekla, že hnutí ANO bude hlasovat proti zákonu.
Opozice tvrdí, že návrh nepřinese nové byty na trh, protože bytová výstavba je nedostatečná. Poslankyně Fialová, která je současně místopředsedkyní sněmovního podvýboru pro bytovou politiku a výstavbu, mimo jiné míní, že půjde o drahý, složitý a administrativně náročný systém, který žádný byt na trh nepřinese.
Část zákona je podle Fialové postavená na snech a přáních ministerstva pro místní rozvoj. Potřebným lidem podle ní přinese jen frustraci, protože žádný byt nedostanou. Místopředseda sněmovny Aleš Juchelka (ANO) se domnívá, že zákon je zbytečný, bude stát 1,5 miliardy korun a nepomůže nikomu.
Zákon nepodpořilo ani opoziční hnutí SPD. Členka sněmovního výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Marie Pošarová (SPD) si taky myslí, že vůbec neřeší dostupné bydlení. „Řeší pouze problém lidí, kteří nebudou mít v problematické době peníze na nájem, nebo na své bydlení a ocitnou se v dluzích. Bude se to týkat pouze lidí, kteří jsou v exekucích, a ne třeba maminek s dětmi nebo seniorů, kteří prostě nemají na zaplacení nájmu,“ upozornila poslankyně.
Stát by podle ní měl stavět byty. „Pokud chceme řešit dostupné bydlení, tak musíme zahájit masivní výstavbu,“ dodala Pošarová.
5 minut
Poslankyně Marie Pošarová (SPD) k zákonu o podpoře bydlení
Penzijní fondy by mohly investovat do bydlení
Sněmovna v souvislosti se schválením nového zákona o podpoře bydlení přijala pozměňovací návrh, podle kterého by penzijní fondy mohly investovat do bydlení, což by mohlo podpořit bytovou výstavbu v Česku. Návrh vznesl poslanec Havránek a předtím ho nastínil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Další přijatou novinkou je, že by si poplatníci mohli snižovat daňový základ o úroky z úvěrů, které si vzalo bytové družstvo.
Všechny investice penzijního fondu do bydlení by nesměly přesáhnout dvacet procent majetku fondu. Investovat by mohly například prostřednictvím fondu kvalifikovaných investorů nebo prostřednictvím jiné právnické osoby. Takováto právnická osoba, Special purpose vehicle (SPV), by mohla vydat dluhopisy, které by fond nakoupil. Do jednoho SPV nebo fondu kvalifikovaných investorů by penzijní fond směl vložit nejvýše deset procent svého majetku. „Podle penzijních společností může objem jejich investic dosáhnout do roku devět miliard, do pěti let až dvacet miliard. Díky tomu vyrostou vyšší tisíce nových bytů,“ uvedl začátkem března Stanjura.
Stínová ministryně financí a předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová před měsícem sdělila, že problém tuzemského trhu s bydlením není nedostatek kapitálu, ale pomalost stavebního řízení a s tím související pomalá výstavba. Avizovaný návrh proto nebude mít podle ní na řešení krize významný vliv.
Další přijatý pozměňovací návrh, který s Havránkem předložil i ministr Stanjura, umožní poplatníkům, aby si od základu daně z příjmů odečítali úroky nejen z vlastního úvěru na vlastní bydlení, ale i z úvěrů bytového družstva. Podmínkou bude, že poplatník je členem družstva a tyto úroky hradí a že družstvo rozpočítalo na družstevníky pouze ty úroky, které samo hradí.
Další předlohy
Zákonná pravidla pro lobbování mají podle vlády omezit hrozby korupce, střetu zájmů nebo klientelismu. Návrh zákona zejména zavádí registr lobbistů a lobbovaných.
Poslanci nestačili na mimořádné schůzi projednat sociální novelu, v níž prosazují opoziční hnutí ANO a SPD růst příspěvků na péči pro lidi v prvním nebo také ve druhém stupni závislosti na pomoci druhých.
Dolní komora se opět nedostala i k závěrečnému kolu schvalování školské novely, kterou chce koalice převést financování mezd nepedagogů ze státu na obce a kraje nebo zavést slučování malých škol. Schvalování předlohy, které začalo 7. března, museli poslanci znovu oddálit na další pokračování mimořádné schůze sněmovny.
